Úvod > Aktuality > Osobnost císaře Karla IV. připomínají dvě výročí – založení Nového Města a otevření Karlštejna

Osobnost císaře Karla IV. připomínají dvě výročí – založení Nového Města a otevření Karlštejna

Vydáno 26. března 2020 Památky
Na konec března připadají dvě zajímavá výročí, která souvisí s naším nejvýznamnějším a nejoblíbenějším králem Karlem IV. Dne 26. 3. 1348 zahájil Karel výstavbu Nového Města pražského a 27. 3. 1357 byl za královy účasti slavnostně otevřen hrad Karlštejn.
Karel IV.Přesně před 672 lety zahájil Karel IV. výstavbu Nového města pražského. Jednalo se ve své době o nevídaně ambiciózní projekt, který zdvojnásoboval tehdejší rozlohu Prahy a podle dobových odhadů mělo v nové části města bydlet 50 tisíc měšťanů v 5 000 domech. Rozšíření města bylo skutečně třeba – spousta obyvatel pracovala pro královský dvůr či arcibiskupství, po založení univerzity přicházeli do Prahy nejen studenti, ale také profesoři a svá sídla zde zakládala také šlechta. Ti všichni potřebovali obživu i výrobky řemeslníků, kterých přibývalo. Císař Karel IV. nepočítal s žádnými demolicemi - starší osady byly jednoduše pojaty do Novoměstských hradeb. Jednalo se například o osady Podskalí, Zderaz nebo Opatovice.
 

Nebeský Jeruzalém s největším náměstím a širokou nabídkou řemesel

nové městoKoncepce města vycházela z představ o nebeském Jeruzalému, který měl být v Novém Městě zhmotněn. Karel sám byl velmi zbožný muž a do plánu Nového Města dal zakomponovat křesťanskou symboliku stavbou kostelů a klášterů na vybraných místech. Když se podíváte na mapu a spojíte kostely sv. Kateřiny Alexandrijské, kostel sv. Apolináře, kostel Zvěstování Panny Marie Na trávníčku (Na Slupi), Emauzy a kostel Panny Marie a Karla Velikého na Karlově tak, aby kostel sv. Apolináře byl uprostřed obou spojnic, vyjde vám geometricky přesný symbol kříže. Kromě originálních duchovních motivů můžeme obdivovat rychlost tehdejších stavebníků – za dva roky byly hotové hradby, a mezi lety 1348 a 1351 došlo k výstavbě 650 nových domů. Zajímavostí bylo nařízení o tom, že každý majitel pozemku musel svůj dům postavit do 18 měsíců, aniž by jej zatížil do poloviny hodnoty hypotékou – to proto, aby mu zbyly prostředky na údržbu.
 
karlovo náměstíMusíme zmínit také Dobytčí trh – nynější Karlovo náměstí, které bylo s plochou 85 550 m² vůbec největším náměstím v Evropě. Tam, kde dnes stojí dům U Kamenného stolu (roh Ječné ulice) se ve středověku opravdu nacházel kamenný stůl. Ten sloužil k uzavírání transakcí mezi kupci a vyplácení peněz za jednotlivé kusy dobytka, podle váhy a kvality zvířete. Roku 1354 byla uprostřed tohoto náměstí postavena dřevěná věž, ze které se každoročně ukazovaly lidu říšské korunovační klenoty a ostatky svatých. Nové Město se tak stalo jedním z nejdůležitějších evropských poutních míst.

středověký řemeslníkNové Město pražské začalo záhy po založení vzkvétat. Usadili se zde konváři a štítaři, ale také tobolečníci, měšenci a ševci. Rovněž jsou doloženy dílny střelců, pasířů a nožířů. Název Řeznické ulice napovídá o přítomnosti mistrů řeznického cechu, která bezprostředně souvisela s Dobytčím trhem. Od 11. září 1372 sem byl ze svatohavelského tržiště přemístěn prodej dřevěných výrobků a dřeva. Zajímavostí je prodej slanečků z dovozu, na který bylo vydáno roku 1367 zvláštní povolení. Trh s obilím, dobytkem a drůbeží se mohl pořádat třikrát týdně, zatímco trh s uhlím se konal jen třikrát za rok. V dnešní Ječné ulici se obchodovalo s vepři. V Podskalí se vedle odedávna usedlých plavců zakládaly sklady dřevařů, u řeky pak pracovali koželuhové a jircháři. V hradbách Nového Města nacházeli svoje místo vedle řemeslníků také tovaryši, pomocní dělníci a nádeníci – pražská chudina, námezdně pracující v řemeslnických dílnách a vykonávající zemědělské práce. Často zde proto docházívalo k loupežným přepadením či vraždám.
 

Slavnostní otevření Karlštejna

Hrad KarlštejnDevět let po zahájení výstavby Nového Města, 27. 3. 1357, byl dokončen hrad Karlštejn. Ovšem císař Karel IV. pobýval na hradě už tři roky před jeho otevřením. Osobně totiž dohlížel na stavbu, na výzdobu sálů a hradních kaplí.

Hrad vystavěla královská stavební huť v čele s Matyášem z Arrasu a Petrem Parléřem, dalších několik let se pak pracovalo na umělecké výzdobě vnitřních prostor. Srdcem celého hradu je mohutná čtyřpatrová Velká věž s nádhernou Kaplí sv. Kříže, jejíž stěny jsou vykládané drahými kameny, vyzdobené gotickými malbami a 127 deskovými obrazy světců z let 1357 - 1363 od Mistra Theodorika. Do Kaple sv. Kříže, ve které byly později uloženy i korunovační klenoty, se smělo vstoupit jen s povolením zemského sněmu.
Praha – Nové Město

Praha – Nové Město

Přijet do Prahy a nepoznat alespoň část Nového Města je skoro nemožné: na jeho území leží část Hlavního nádraží, ústřední autobusové nádraží Florenc i Masarykovo nádraží, rušné Václavské náměstí, Příkopy a Národní třída, a procházejí jím všechny tři linky metra i řada tramvajových linek.

Mladotovský palác neboli legendami opředený Faustův dům

Mladotovský palác neboli legendami opředený Faustův dům

Faustův dům neboli Mladotovský palác se nachází na jižním konci Karlova náměstí. Pojmenování si dům vysloužil díky svým obyvatelům: alchymistovi Edwardu Kelleymu a později Ferdinandu Antonínovi Mladotovi ze Solopysk, který tu prý dělal hlučné chemické pokusy.

Emauzy - klášter benediktinů Na Slovanech

Emauzy - klášter benediktinů Na Slovanech

Emauzy – jediný slovanský klášter říše Karla IV., se stal střediskem vzdělanosti a umění. Mezi studenty cyrilometodějského jazyka patřil i Jan Hus. Vznikla zde řada iluminovaných literárních skvostů, včetně tzv. Remešského evangeliáře, který se dostal až do korunovačního pokladu francouzských králů.

Podskalská celnice na Výtoni

Podskalská celnice na Výtoni

Budova bývalé celnice na Výtoni čp. 412, na dnešním Rašínově nábřeží, je vedle raně barokního původního farního kostelíka sv. Kosmy a Damiána posledním zachovaným zbytkem starobylé osady Podskalí.

Karlovo náměstí v Praze - největší pražské historické náměstí

Karlovo náměstí v Praze - největší pražské historické náměstí

Karlovo náměstí bylo při založení Nového Města pražského v roce 1348 určeno za centrum jižní části Nového Města. Karel IV. se svými staviteli navrhl plán, sám se snad i osobně podílel na vyměřování, zakládal hlavní opěrné body, tržiště a kostely.

Novoměstská radnice v Praze

Novoměstská radnice v Praze

Novoměstská radnice v Praze je jednou z mnoha národních kulturních památek v hlavním městě. Můžete zde vystoupat na věž, která dříve sloužila jako protipožární stanice. Vstupní gotická sloupová síň s klenbou je největším nesakrálním prostorem vrcholné gotiky v Čechách, který se dochoval.

Kostel sv. Václava na Zderaze v Praze

Kostel sv. Václava na Zderaze v Praze

Původně románský kostelík sv. Václava na Zderaze stával na svém místě ještě dávno před vznikem Nového Města pražského. V průběhu staletí byl vojenským skladištěm i součástí trestnice. Od toku 1927 jej užívá Církev československá husitská.

Kostel Panny Marie Sněžné v Praze

Kostel Panny Marie Sněžné v Praze

Chrám je nejvyšší kostelní stavbou v Praze a byl založen jako součást karmelitánského kláštera českým králem a císařem Karlem IV. v roce 1347 jako památka na jeho korunovaci.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově

Obdivuhodným stavitelským dílem je hvězdicová klenba kostela, založeného Karlem IV. v malebném koutě nad nuselským údolím přímo proti Vyšehradu.

Chrám sv. Kateřiny Alexandrijské v Praze

Chrám sv. Kateřiny Alexandrijské v Praze

Kostel byl založen v roce 1355 Karlem IV. jako součást kláštera augustiniánek. Současná podoba chrámu pochází z barokní přestavby v letech 1737–1741. Chrám sv. Kateřiny Alexandrijské v areálu Všeobecné fakultní nemocnice je pod duchovní správou Pravoslavné církve.