Přesně před
672 lety zahájil
Karel IV. výstavbu
Nového města pražského. Jednalo se ve své době o nevídaně ambiciózní projekt, který zdvojnásoboval tehdejší rozlohu
Prahy a podle dobových odhadů mělo v nové části města bydlet
50 tisíc měšťanů v 5 000 domech. Rozšíření města bylo skutečně třeba – spousta obyvatel pracovala pro královský dvůr či arcibiskupství, po založení univerzity přicházeli do
Prahy nejen studenti, ale také profesoři a svá sídla zde zakládala také šlechta. Ti všichni potřebovali
obživu i výrobky řemeslníků, kterých přibývalo. Císař
Karel IV. nepočítal s žádnými demolicemi – starší osady byly jednoduše pojaty do Novoměstských hradeb. Jednalo se například o osady Podskalí, Zderaz nebo Opatovice.
Nebeský Jeruzalém s největším náměstím a širokou nabídkou řemesel
Koncepce města vycházela z
představ o nebeském Jeruzalému, který měl být v
Novém Městě zhmotněn. Karel sám byl velmi zbožný muž a do plánu
Nového Města dal zakomponovat křesťanskou symboliku stavbou kostelů a klášterů na vybraných místech. Když se
podíváte na mapu a spojíte kostely sv. Kateřiny Alexandrijské, kostel sv. Apolináře,
kostel Zvěstování Panny Marie Na trávníčku (Na Slupi),
Emauzy a
kostel Panny Marie a Karla Velikého na Karlově tak, aby kostel sv. Apolináře byl uprostřed obou spojnic, vyjde vám
geometricky přesný symbol kříže. Kromě originálních duchovních motivů můžeme obdivovat rychlost tehdejších stavebníků – za dva roky byly hotové hradby, a mezi lety 1348 a 1351 došlo k výstavbě 650 nových domů. Zajímavostí bylo nařízení o tom, že
každý majitel pozemku musel svůj dům postavit do 18 měsíců, aniž by jej zatížil do poloviny hodnoty hypotékou – to proto, aby mu zbyly prostředky na údržbu.
Musíme zmínit také
Dobytčí trh – nynější
Karlovo náměstí, které bylo s plochou 85 550 m² vůbec největším náměstím v Evropě. Tam, kde dnes stojí dům U Kamenného stolu (roh Ječné ulice) se ve středověku opravdu nacházel
kamenný stůl. Ten sloužil k
uzavírání transakcí mezi kupci a vyplácení peněz za jednotlivé kusy dobytka, podle váhy a kvality zvířete. Roku 1354 byla uprostřed tohoto náměstí postavena
dřevěná věž, ze které se každoročně ukazovaly lidu říšské korunovační klenoty a ostatky svatých.
Nové Město se tak stalo jedním z nejdůležitějších evropských poutních míst.
Nové Město pražské začalo záhy po založení vzkvétat. Usadili se zde
konváři a štítaři, ale také tobolečníci, měšenci a
ševci. Rovněž jsou doloženy dílny střelců, pasířů a nožířů. Název Řeznické ulice napovídá o přítomnosti mistrů
řeznického cechu, která bezprostředně souvisela s Dobytčím trhem. Od 11. září 1372 sem byl ze svatohavelského tržiště přemístěn prodej dřevěných výrobků a dřeva. Zajímavostí je
prodej slanečků z dovozu, na který bylo vydáno roku 1367 zvláštní povolení.
Trh s obilím, dobytkem a drůbeží se mohl pořádat třikrát týdně, zatímco trh s uhlím se konal jen třikrát za rok. V dnešní Ječné ulici se obchodovalo s
vepři. V
Podskalí se vedle odedávna usedlých
plavců zakládaly
sklady dřevařů, u řeky pak pracovali koželuhové a
jircháři. V
hradbách Nového Města nacházeli svoje místo vedle řemeslníků také tovaryši, pomocní dělníci a nádeníci –
pražská chudina, námezdně pracující v řemeslnických dílnách a vykonávající zemědělské práce. Často zde proto docházívalo k
loupežným přepadením či vraždám.
Slavnostní otevření Karlštejna
Devět let po zahájení výstavby
Nového Města,
27. 3. 1357, byl dokončen
hrad Karlštejn. Ovšem císař
Karel IV. pobýval na hradě už tři roky před jeho otevřením. Osobně totiž dohlížel na stavbu, na výzdobu sálů a hradních kaplí.
Hrad vystavěla
královská stavební huť v čele s Matyášem z Arrasu a Petrem Parléřem, dalších několik let se pak pracovalo na umělecké výzdobě vnitřních prostor. Srdcem celého hradu je mohutná čtyřpatrová Velká věž s nádhernou
Kaplí sv. Kříže, jejíž
stěny jsou vykládané drahými kameny, vyzdobené gotickými malbami a
127 deskovými obrazy světců z let 1357 – 1363 od Mistra Theodorika. Do
Kaple sv. Kříže, ve které byly později uloženy i korunovační klenoty, se smělo vstoupit jen s povolením zemského sněmu.