Úvod > Aktuality > Bizarní pochutnání po česku aneb nevoní to, nevypadá to dobře, ale chutná nám to!
Gurmánská turistika

Bizarní pochutnání po česku aneb nevoní to, nevypadá to dobře, ale chutná nám to!

  • Vydáno13. ledna 2022
Hned v úvodu varujeme: tenhle článek není korektní! Ani nemůže být, protože nad stejným jídlem se jedni olizují až za ušima, zatímco druhým se zvedá žaludek. Které jsou největší bizarnosti české kuchyně? Co vyvolává největší nevoli a znechucení? A která jídla z našich jídelníčků jednou provždy vyřadily školní jídelny? Čtěte, bavte se a ochutnávejte – možná vám náš výběr otevře zcela nové gastronomické obzory i hloubky.
Patříte k divákům seriálu Bizarní jídla na Prima ZOOM, v němž se šéfkuchař a spisovatel Andrew Zimmern s otevřenou myslí, silným žaludkem a zdravou chutí k jídlu vydává na poznávací cestu kolem světa? Pak jste už možná viděli ledacos, protože Andrew během cestování dospěl k názoru, že nejlepší způsob k pochopení kultury každé země je ochutnávka tradičních jídel místních obyvatel. O bizarní jídla není ve světě nouze, než vám ale v závěru článku představíme pár skutečně luxusních světových lahůdek, vydejme se na toulky domácí kuchyní.
 

Zabijačka aneb bizarní pochutnání po Česku

Když si mezi svými známými uděláte minianketu neoblíbených jídel, určitě se v odpovědích záhy objeví zabijačka. Fenomén tradiční venkovské kultury a oblíbenou součást jarmarků, adventních trhů, masopustních zábav a festivalů známe z obrázků Josefa Lady nebo povídky Jak jsme chovali užitečné zvíře od Šimka & Grossmanna, při pohledu na skutečnou zabijačku ale kdekoho přejde humor a vepřové maso už nikdy nevezme do pusy. Pro někoho jsou jídla jako mozeček s vejci, ovar, krvavá tlačenka nebo sulc zkrátka nepoživatelná, jiní se po nich můžou utlouct. Dodejme však, že se při zabíjačce připravují dobroty, které tak strašnou reputaci nemají, namátkou zabijačkový guláš, jitrnice, klobásy, škvarky nebo paštiky.
 

Vnitřnosti, jazyky, oháňky a býčí žlázy

Příprava zabíjačkových delikates se neobejde bez vnitřností, ať už jde o vaření zabíjačkové polévky zvané prdelačka, huspeniny nebo sekané. Do stejné skupiny patří játrové knedlíčky, plíčky na smetaně, ledvinky, srdce, tatarský biftek, jazyk, lhostejno zda vepřový nebo hovězí. Vnitřnosti a syrové maso obvykle následují ve výčtu bizarních jídel hned za zabijačkou, občas někdo udělí milost játrům.

Staří i současní mistři šéfkuchaři by s tím nesouhlasili: při přípravě jídla se zbytečně nevyhazují žádné zbytky. Zastánkyní filozofie „zero waste“ je i Vítězslava Bajčanová, šéfkuchařka pražské restaurace Bílá kráva. K dokonalosti dovedla například hovězí oháňku. „Oháňka je to úplně nejvýraznější maso z celého býka, někdy je vnímáno trochu hanlivě, proto ho doplňuji naopak tím nejlepším, a to je biftek z hovězí svíčkové a k tomu domácí bramborovo‑dýňovou kroketu,“ říká Bajčanová.

Také smažené býčí žlázy vypadají lahodně, dokud nevíte, co je uvnitř. Býčí varlata se obvykle rozříznou na dvě poloviny, stáhne se z nich kůže, a pak se smaží. Kovbojové na Divokém západě věřili, že tohle jídlo na ně přenese býčí sílu a pak budou mnohem mužnější. Realita je ale jiná: spermie a testosteron se odbourají ještě předtím, než dorazí do krve, a jde jen o proteinovou bombu.
 

Tvarůžky aneb proč jet nebo nejet do Loštic

Přesun ze světa masa, vnitřností a zabijaček k bezpečnějšímu mléku zní lákavě jen do chvíle, dokud někdo nepřipomene tvarůžky, další hit tuzemských bizarních pochoutek. O dobrotě se specifickou chutí a vůní / zápachem (nehodící se škrtněte) slyšel každý, ale zdaleka ne každý je ochutnal. Na Hané se podomácku vyrábějí dlouhá staletí, v roce 1876 v Lošticích zahájil výrobu ve velkém Josef Wessels se synem Aloisem. Podnik A. W. existuje dodnes, v Lošticích můžete navštívit muzeum tvarůžků s podnikovou prodejnou. Kromě toho z tvarůžků připravují jídla také místní restaurace a kousek od náměstí je Tvarůžková cukrárna, která nabízí slané dobroty upravené do podoby všeobecně známých zákusků, ale také burgerů či tataráků. A protože fantazie nezná mezí, můžete si dát i tvarůžkovou zmrzlinu nebo pivo.

Pokud tvarůžky fakt nemusíte a zvedá se vám žaludek jen z pouhé představy, alespoň víte, kterému městu se na cestách vyhnout.
 

Trpké dědictví školních jídelen

Vzpomeňte si na základní nebo střední školu a to, co se jedlo ve školní jídelně. Každý z nás nepochybně ví o jídlech, která by v dospělosti pozřel zřejmě jen pod pohrůžkou smrti. Mezi nejčastější nejedlé hity patří mléková, rajská nebo dršťková polévka, z hlavních jídel pak čočka a fazole, krupicová, hrachová, ovesná nebo rýžová kaše, koprová a křenová omáčka, lečo, houby, růžičková kapusta, dušená mrkev, cokoliv s cuketou a obecně jakákoliv rozvařená zelenina či špenát. Nepěknou pověst mají i sladká jídla jako rýžový nákyp, žemlovka aneb zemlbába, čaj s mlékem nebo teplé mléko se škraloupem. Anebo škraloup na čemkoliv – a je jedno, jestli mu budete říkat svršek, kůže, kůža, škára, baran, blana, škrábek, čáp, otápek, škarloup nebo škraloup: prostě je to něco, co nechutná (skoro) nikomu.

A překvapení? Když po letech dáte nějakému pokrmu šanci a s láskou (a z poctivých surovin) jej připravíte ve vlastní kuchyni, zjistíte, že to nemusí být taková hrůza. Pro jistotu ale počítejte s tím, že vaše rodina na to může mít jiný názor.
 

Ochutnáváme svět aneb červi, šneci a jiné potvory

Když se tuzemské restaurace a kuchaři rozhlédli po světě a obohatili české stoly o mořské plody, suši, hmyz a šneky, kdekomu tím udělali radost. Kdekomu ale ne: jde o jídla, která spolehlivě rozdělují společnost. I když pro šneky označení za novinku tak docela neplatí, dřív bývali tradiční součástí postního období. Obvykle smažení či dušení s česnekem na másle, později pečení v ulitách s bylinkovým máslem, nebo na pražský způsob jako součást jemné žemlové nádivky. A mimochodem, i hmyz najdete tam, kde byste to zřejmě nečekali: třeba na oblíbeném Mechovém dortubrněnské cukrárny Sorry, pečeme jinak. Co chcete, prostě cukrářka Šárka Divácká peče jinak.

Ostražitost se vyplatí i u krajových specialit. Například Pavlišovský řízek, pojmenovaný podle vesnice Pavlišov nedaleko Náchoda, sice je klasický smažený řízek, ale servírovaný s houskovým knedlíkem a kyselým zelím. Na jídelních lístcích ho najdete také pod názvem Pavlišovák, v okolí Úpice jako Úpický řízek a na Opavsku jako Kateřinský řízek. Inu, jiný kraj, jiný mrav.
 

Starodávné dobroty a černý kuba

Jednoduchá jídla našich předků a laskominy z prastarých kuchařek si rozhodně ohrnutý nos nezaslouží: lidé dlouho vařili jen z toho, co si dokázali vypěstovat a co bylo v dané sezóně dispozici. Stará jídla jsou možná nezvyklá svým složením, ale lákají k experimentování. Například jihočeské adventní jídlo, které se rozšířilo po celých Čechách a někde se stalo tradičním jídlem na Štědrý den, byl černý kuba, hubník nebo také houbovník. Proč černý kuba? Protože se k jeho přípravě používal druh tmavé houby zvané stroček trubkovitý, kterému se lidově říká Kuba nebo Kubíček. Houby se v létě nasbíraly a nasušily, k nim se přidaly kroupy, česnek a cibule, sádlo jako zdroj kvalitního tuku a potřebné energie, majoránka na trávení a celý pokrm se zapekl v troubě. Dnes kuba zažívá renesanci a opět si razí cestu na vánoční stoly – třeba do domácností, kde nemají rádi rybí polévku, rybu v aspiku anebo kapry na jakýkoliv způsob a zastávají názor, že nejlepší ryba je řízek.
 

Bizarní jídla ze světa

Oklikou se vraťme k Andrew Zimmernovi s jeho otevřenou myslí a silným žaludkem. Ten potřebuje, protože při svých toulkách po světě ochutnává například jehněčí oči, uvařená kravská kopyta, usmažené cvrčky, kaši ze šneků nebo čumák losa v rosolu. Do výběru nejbizarnějších jídel světa (v nichž jsme beztak z ohleduplnosti vynechali například kravskou moč, netopýry nebo psí maso) zařadili autoři seriálu následující delikatesy:
  • Sýr s výkaly Casu Marzu ze Sardinie je typ ovčího sýra, který zraje tak dlouho, až se v něm objeví larvy mouchy sýrorodky. Jejich výkaly napomáhají fermentaci sýru, a díky nim je také tato dobrota velmi měkká a krémová, avšak zůstanou v něm už navždy. Nebo alespoň do doby, než sýr sníte. Na Sardinii se jedná o národní pochoutku, v jiných zemích je však její prodej z hygienických důvodů zakázán.
  • Polévka z čerstvé kachní krve dochucená zeleninou a burskými oříšky je specialita z Vietnamu. Specialitu s názvem „Tiet Canh“ si leckdy můžete objednat i v asijských restauracích v Evropě.
  • Obyvatelé Aljašky jsou drsní podobně jako jejich domovina a z uloveného zvířete nevyhodí ani kousek. Například hlavy se jedí se vším všudy včetně očí a jazyku. Za velkou pochoutku je považován losí nos: nasekané kousky masa se podusí s cibulí, česnekem a kořením, povaří ve vývaru a poté se přidá želatina a hmota se nechá ztuhnout. Výsledek připomíná zabijačkovou tlačenku.
  • Populární položkou na seznamu evropských nechutností je skotský národní pokrm zvaný Haggis, telecí žaludek plněný vnitřnostmi. Pro jeho chuť je důležitý správný poměr jater, srdce a plic. Naplněný žaludek se uvaří a lahůdka se může servírovat.
  • Legendou mezi rybami je čtverzubec aneb Fugu – ryba, která vás při špatné přípravě může i zabít. Fugu totiž obsahuje vysoké množství jedu tetrodotoxinu, na který neexistuje žádný protijed. Připravovat rybu fugu smí jen velmi zkušení a speciálně vyškolení kuchaři.
  • Jen pro otrlé strávníky je určený islandský Hákarl, fermentované kousky žraloka. Maso se naporcuje, uloží do suché písčité jámy, překryje těžkými kameny a pak se několik týdnů nechá napospas přírodě. Maso se pak ještě několik měsíců vysouší a teprve poté servíruje. K jeho konzumaci je nezbytný velký kus odvahy a lásky k Islandu.
  • Podobně na tom je filipínská pochoutka Balut, vejce s téměř vyvinutým embryem kachny či kuřete. Povaří se ve vodě a napůl uvařený zárodek se jí rovnou ze skořápky. Kromě Filipín je tradiční součástí street food nabídky také v Koreji nebo ve Vietnamu.
  • V seznamech strašidelných jídel objevíte také tropické ovoce jménem durian. Přezdívá se mu král ovoce, plod pokrytý silnou slupkou s trny může vážit až tři kilogramy. Dužina má lahodnou sladkou chuť, ale i když je slupka neporušená, durian vydává intenzivní zápach. Lidé ho přirovnávají k pachu shnilých vajec, mrtvého zvířete nebo veřejných záchodků. Právě kvůli smradu jej turisté nesmí nosit do hotelů nebo letadel. Vědci ovšem vyšlechtili druh, který vůbec nezapáchá, takže durian možná o svou páchnoucí pověst časem přijde.
Otevřené sklepy Bavory

2.9.
Otevřené sklepy Bavory

6. ročník festivalu otevřených sklepů v Bavorech.

Slavnosti moravského uzeného na hradě Veveří 2023

25.2.
26.2.
Slavnosti moravského uzeného na hradě Veveří 2023

Ti nejlepší a nejvyhlášenější uzenáři v celé Moravy se sjedou na hrad Veveří, aby tu během Slavností moravského uzeného mohli všem návštěvníkům připomenout, jak má správně chutnat tato moravská specialita.

Festival minipivovarů Slunce ve skle 2023 v Plzni

15.9.
16.9.
Festival minipivovarů Slunce ve skle 2023 v Plzni

Festival minipivovarů 15. – 16. 9. 2023 na nádvoří pivovaru Purkmistr přiláká na selskou náves v plzeňských Černicích několik desítek minipivovarů především z Čech.

Festival česneku 2023 na zámku Buchlovice

22.7.
Festival česneku 2023 na zámku Buchlovice

Netradiční festival v duchu hesla "Česnek je hrdost a pýcha" proběhne v Buchlovicích na konci července. Můžete zde ochutnat česnekový koláč, zúčastnit se soutěže "čichačů", nebo pletení česnekových copů.

Burgerfest 2023

1.9.
3.9.
Burgerfest 2023

Svátek amerických burgerů.

Další aktuality

10 tipů na výlety do míst, kde si vychutnáte víno netradičně aneb ve stínu i na výsluní

Zamilovali jste si vinařskou turistiku a toulky za vínem? My na portálu Kudy z nudy rozhodně ano, a tak vás tentokrát zveme do míst, kde si vychutnáte víno jinak – se zážitky, krásnými výhledy do okolí, obklopeni moderní i historickou architekturou. Zážitek je při vinařských výletech do stínu i na výsluní zaručený, vy si jen musíte vybrat to, co vám chutná.
Gurmánská turistika

10 tipů na tradiční české a moravské hospody aneb ve stínu i na výsluní

Vydejte se s portálem Kudy z nudy na návštěvu do některé ze starých hospod! Vychutnejte si podobnou atmosféru, jakou zažívali naši pradědečkové, v autentických interiérech s pivem jako křen a tradiční domácí kuchyní. Zkrátka hospody, které byste rozhodně neměli minout bez povšimnutí a kde se leckdy psala historie.
Gurmánská turistika

Masopust 2023: Máme pro vás tipy z celého Česka na celé masopustní období

Kam vyrazit za masopustním veselím? Masopustní období začíná od svátku Tří králů (6. ledna) a končí v úterý o půlnoci před Škaredou středou, přesně 40 dnů před Květnou nedělí. Máme pro vás velký přehled masopustních tipů z celé České republiky na rok 2023! Je čas se pořádně pobavit, najíst a napít, než přijde šestitýdenní půst, kdy se křesťané připravují na Velikonoce. K masopustu neodmyslitelně patří i zabijačky, soutěže o nejlepší masopustní masku, sousedské zábavy a samozřejmě průvody maškar. Nejvíc veselo je právě teď – v období masopustu neboli fašanku, který trvá od Tří králů do Popeleční středy. Máme pro vás tipy, kde poznat starobylé zvyky i kde se přidat k veselému průvodu maškar!
Gurmánská turistika

Valentýnské menu v restauracích CzechSpecials

Překvapte svou drahou polovičku a vezměte ji nebo jeho na valentýnské menu do některé z certifikovaných restaurací Czech Specials. Vyzkoušejte jedinečné pokrmy skvělých šéfkuchařů, zažijte neopakovatelnou atmosféru a romantické chvíle při svíčkách. A co pro vás jednotlivé restaurace připravují?
Gurmánská turistika