Úvod > Aktuality > 10 tipů, kam vyrazit za tajemstvím pravěkých mohyl
10 tipů, kam vyrazit za tajemstvím pravěkých mohyl
"> "> "> ">

10 tipů, kam vyrazit za tajemstvím pravěkých mohyl

Vydáno 13. dubna 2020 Památky
Naše vlast skrývá mnohá zajímavá a tajemná místa. Mezi ně patří například i mohylníky, tedy místa, kde se nalézají mohylová pohřebiště. Tyto svědkové pradávných časů se dochovali především tam, kde neprobíhala intenzivní zemědělská činnost. Na území české republiky se mohyly objevují od střední doby kamenné cca 3 500 př. n. l. až do doby halštatské cca 450 př. n. l.
Butovská mohyla u Stříbra

Butovská mohyla u Stříbra

Milovníci archeologie by neměli minout odkrytou, volně přístupnou pravěkou mohylou u Butova na Tachovsku. Jedná se o mohylový hrob ze střední doby bronzové. Poprvé ho odkryl již v roce 1936 Otto Eichhorn. Díky jeho dokumentaci byl kamenný věnec o průměru 13 m obnoven do původní podoby.

Žárové pohřebiště Pičhora

Žárové pohřebiště Pičhora

Pičhora je evropsky významná archeologická lokalita ze starší doby římské. V roce 1896 zde dělníci při těžbě štěrku a písku objevili žárové pohřebiště. Výzkum poté prováděl Jan Waněk pod dohledem Josefa Ladislava Píče. Do roku 1906 bylo prozkoumáno 160 žárových hrobů, zhruba polovina popelnicových.

Mohyly u Veselí nad Lužnicí - největší slovanská pohřebiště v České republice

Mohyly u Veselí nad Lužnicí - největší slovanská pohřebiště v České republice

Největší soustředění mohyl, v nichž byly ukládány spálené ostatky slovanských předků, se nachází v jižních Čechách v západní části lesa Klobásná u Veselí nad Lužnicí. Nachází se zde 65 žárových mohyl v deseti řadách ze 7-10. století (staršího a středního období hradištní kultury).

Vrchy Běleč a Tuhošť u Švihova

Vrchy Běleč a Tuhošť u Švihova

Vrch Běleč a Tuhošť se vypínají na obcí Mezihoří u Švihova, která právě kvůli svému umístění dostala i jméno.

Češovské valy u Jičína

Češovské valy u Jičína

Češovské valy jsou opravdu impozantní ukázkou historického opevnění patrně z doby počátku letopočtu.

Stolová hora na Pálavě - nejbohatší lokalita šalvěje etiopské v Česku

Stolová hora na Pálavě - nejbohatší lokalita šalvěje etiopské v Česku

Stolová hora (Tabulová hora) na Pálavě je mohutný vápencový kopec s téměř dokonale rovnou vrcholovou plošinou, na které už v mladší době bronzové stávalo opevněné sídliště. Na jižním svahu roste vzácná šalvěj etiopská. Stolová hora jedinou původní lokalitou této květiny na našem území.

Mohylové pohřebiště Husín u Klatov

Mohylové pohřebiště Husín u Klatov

Mohylové pohřebiště ze střední a mladší doby bronzové (z doby milavečské kultury) se nachází nedaleko Klatov u obce Tajanov.

Homole sv. Prokopa u Chotouně

Homole sv. Prokopa u Chotouně

Mohyla zvaná Homole sv. Prokopa pochází zřejmě z pozdní doby bronzové a ukrývá pravěký hrob velmože z období bylanské kultury (7. – 6. stol. př. n. l.).

Návrší Chlum u Dobrušky s pozůstatky z doby bronzové

Návrší Chlum u Dobrušky s pozůstatky z doby bronzové

Oblast kolem Dobrušky je osídlena již od doby bronzové. Dokazují to zejména zbytky lužického hradiště na návrší lesa Chlumu nad osadou Podchlumí a mohylová žárová pohřebiště na Chlumu směrem k Semechnicím a v lese Halíně u Běstvin.

Hradište a pohřebiště Moravičany

Hradište a pohřebiště Moravičany

Moravičany jsou významným archeologickým nalezištěm. V polích za tratí bylo objeveno rozsáhlé popelnicové pohřebiště lužické kultury s téměř 1200 hroby.

Hradiště Rmíz u Laškova na Hané

Hradiště Rmíz u Laškova na Hané

Výšinné hradiště na Rmízi u Laškova nedaleko Náměsti na Hanémá z pohledu archeologů evropský význam.

Kuželník sv. Prokopa u Sázavy

Kuželník sv. Prokopa u Sázavy

Nad sázavským úsekem Prokopovy brázdy je rozcestí, u kterého se zachovalo mohylové pole datované do 9. století. Odtud směrem na Sázavu je v kopcovitém terénu náhlá rovinka. Říká se jí Kuželník sv. Prokopa.