20 tipů, kam vyrazit za tajemstvím pravěkých mohyl

Předpokládané nížinné opevněné sídliště v Moravičanech bez terénních stop bylo zkoumáno v letech 1961 a 1963. Nálezy dokládají kulturní vrstvy z 11.-13. stol. a ve dvou sondách byly zjištěny stopy soudobého opevnění. Od roku 1958 je lokalita chráněna jako kulturní památka.

Pravěká mohyla chrání ostatky muže, který byl zabit na území Nymburka v pozdní době kamenné, a které byly nalezeny v roce 1994. Nachází se uprostřed města, poblíž Kostelního náměstí.

Mohyla zvaná Homole sv. Prokopa pochází zřejmě z pozdní doby bronzové a ukrývá pravěký hrob velmože z období bylanské kultury (7. – 6. stol. př. n. l.).

Na plochém vrcholu Stolové hory vzniklo v mladší době bronzové 7,2 ha rozlehlé opevněné hradiště kultury mohylové a velatické. Do současnosti se z opevnění, které zřejmě lemovalo hradiště po celém obvodu, dochoval jen mírně zvlněný terén.

Na kopci Burkováku, mezi Pískem a Bechyní, stojí dřevěný památník s vytesaným kalichem, v zemi je zasazena malá tabulka s nápisem. Místo bývalo zasvěcené náboženským rituálům však již v době bronzové a halštatské.

Velký Mehelník (633 m n. m.) je nejvyšším vrchem Píseckých hor. Na severním svahu hory se nachází studánka zvaná Pimonova a na vrcholu pak řada velkých balvanů. Nejznámějším z nich nedaleko vrcholu je Loupežnický stůl.

Největší soustředění mohyl, v nichž byly ukládány spálené ostatky slovanských předků, se nachází v jižních Čechách v západní části lesa Klobásná u Veselí nad Lužnicí. Nachází se zde 65 žárových mohyl v deseti řadách ze 7-10. století (staršího a středního období hradištní kultury).

Stolová hora (Tabulová hora) na Pálavě je mohutný vápencový kopec s téměř dokonale rovnou vrcholovou plošinou, na které už v mladší době bronzové stávalo opevněné sídliště. Na jižním svahu roste vzácná šalvěj etiopská. Stolová hora jedinou původní lokalitou této květiny na našem území.

Pičhora je evropsky významná archeologická lokalita ze starší doby římské. V roce 1896 zde dělníci při těžbě štěrku a písku objevili žárové pohřebiště. Výzkum poté prováděl Jan Waněk pod dohledem Josefa Ladislava Píče. Do roku 1906 bylo prozkoumáno 160 žárových hrobů, zhruba polovina popelnicových.

Archeopark Všestary se snaží interaktivní a názornou formou návštěvníky seznámit s životem v pravěku. Pravěk ožívá při Dnech živé archeologie, Tvůrčích dílnách i během běžných návštěvních dnů. Budova muzea i pravěká vesnice je uzpůsobena všem věkovým kategoriím, jednotlivců i školním exkurzím.

Velký žulový balvan leží na neznačené stezce v lese západně od obce Boudy. Viklan tvoří dominantu přírodní kamenné řady. Horní balvan však není v současné době pohyblivý.

Výšinné hradiště na Rmízi u Laškova nedaleko Náměsti na Hanémá z pohledu archeologů evropský význam.

Češovské valy jsou opravdu impozantní ukázkou historického opevnění patrně z doby počátku letopočtu.

V Mohelnu na Vysočině se nachází pravěké mohylové pohřebiště ze starší doby železné. Známá je především velká mohyla z doby halštatské, zachovaná díky božím mukám sv. Antoníčka.

Mohylové pohřebiště ze střední a mladší doby bronzové (z doby milavečské kultury) se nachází nedaleko Klatov u obce Tajanov.

Oblast kolem Dobrušky je osídlena již od doby bronzové. Dokazují to zejména zbytky lužického hradiště na návrší lesa Chlumu nad osadou Podchlumí a mohylová žárová pohřebiště na Chlumu směrem k Semechnicím a v lese Halíně u Běstvin.

Vrch Běleč a Tuhošť se vypínají na obcí Mezihoří u Švihova, která právě kvůli svému umístění dostala i jméno.

Velký Kosíř se vypíná nad rovinatou krajinou Hané, je ze všech stran zdaleka viditelný a láká k výstupu na vrchol. Naučná stezka Velký Kosíř je dostupná pěšky a na horském kole. Není fyzicky náročná, má charakter rekreační výletní cesty.

Ve vzrostlém smíšeném lese nad ohybem říčky Klabava na Plzeňsku se nachází rozsáhlé a dobře zachovalé pravěké mohylové pohřebiště. Na katastrálním území obcí Dýšina, Chrást u Plzně a Smědčice bylo původně kolem 125 mohyl.

Náklo (265 m) je vrch nedaleko obcí Ratíškovice a Milotice. Své okolí převyšuje asi o 58 metrů a z jeho vrcholu jsou hezké rozhledy směrem na Chřiby i Bílé Karpaty. Právě zde se mohlo, dle jedné z teorií, v minulosti nacházet bájné slovanské megaměsto Veligrad.

Milovníci archeologie by neměli minout odkrytou, volně přístupnou pravěkou mohylou u Butova na Tachovsku. Jedná se o mohylový hrob ze střední doby bronzové. Poprvé ho odkryl již v roce 1936 Otto Eichhorn. Díky jeho dokumentaci byl kamenný věnec o průměru 13 m obnoven do původní podoby.

Nad sázavským úsekem Prokopovy brázdy je rozcestí, u kterého se zachovalo mohylové pole datované do 9. století. Odtud směrem na Sázavu je v kopcovitém terénu náhlá rovinka. Říká se jí Kuželník sv. Prokopa.