Mohyla zvaná Homole sv. Prokopa pochází zřejmě z pozdní doby bronzové a ukrývá pravěký hrob velmože z období bylanské kultury (7. – 6. stol. př. n. l.).
Středověké legendy však vyprávějí zcela jiný
příběh. Rodákem z
Chotouně byl
sv. Prokop, opat
Sázavského kláštera, který jak známo zapřáhl čerta a vyoral s ním
Čertovu brázdu. Ta vedla ze Sázavy právě k Prokopově rodišti, k Chotouni. Zde světec ďábla vypřáhl a přinutil ho radlici očistit. Tam, kam dopadla oškrabaná hlína, vznikla
Homole sv. Prokopa.
Od roku 1808 stojí na jejím vrcholu
kamenný kříž, který nahradil předchozí dřevěný.
Poznejte Homoli sv. Prokopa, mohylu plnou legend a historie, zasazenou do krajiny nedaleko Chotouně, z období pozdní doby bronzové.
Homole sv. Prokopa je mohyla, která pravděpodobně pochází z pozdní doby bronzové a nachází se u Chotouně.
Středověké legendy vyprávějí, že sv. Prokop, opat Sázavského kláštera a rodák z Chotouně, zapřáhl čerta a vyoral s ním Čertovu brázdu, která vedla k jeho rodišti.
Na místě, kde sv. Prokop vypřáhl čerta a přinutil ho radlici očistit, vznikla Homole sv. Prokopa z oškrabané hlíny.
V roce 1808 byl na vrcholu Homole sv. Prokopa postaven kamenný kříž, který nahradil předchozí dřevěný kříž.
Pravěký hrob, ukrývaný v Homoli sv. Prokopa, patří do bylanské kultury z období 7. až 6. století př. n. l.
Sv. Prokop byl opat Sázavského kláštera a rodák z Chotouně, známý pro příběh s zapřáhnutím čerta a oráním Čertovy brázdy.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.