Asi 6 km východně až jihovýchodně od města Písku se tyčí nejvyšší vrchol Píseckých hor Velký Mehelník (633 m.n.m.). Jeho plochý vrchol je řídce porostlý buky a jedlemi. Nápadné jsou vystupující skalní útvary, které vznikly zvětráváním durbachitu a žilné žuly. Zajímavě působí zvláště ty balvany, na nichž se působením vody, mrazu a větru vytvořily prohlubně připomínající misky, ve kterých se dlouho drží dešťová voda.

Jeden z těchto balvanů, vysoký přes 1 m, má dokonce své jméno a váže se k němu pověst, podle níž se mu říká Kamenný nebo Loupežnický stůl. Jeho plochu pokrývají miskovité prohlubně a podle legendy z nich prý jedli loupežníci (proto ten název). Správnější název by však měl být spíše kamenný stůl a miskovité prohlubně vznikly zvětráváním a odnosem měkčích hornin. Kromě zvětralých balvanů se na hřbetu Mehelníku vyskytují i mrazové skalní sruby.

Z archeologických výzkumů vyplývá, že na Mehelníku existovalo osídlení v pozdní době kamenné a době bronzové. Nasvědčují tomu také nalezená mohylová pohřebiště pochází z doby halštatské.

Dlouhou tradici mají vycházky na Velký Mehelník. Už v roce 1879 se sem vypravil i Jan Neruda se svým přítelem Adolfem Heydukem. Tradicí trvající dodnes se staly silvestrovské a novoroční výstupy.