Současnou podobu získal palác v letech
1743–52, autorství barokní přestavby je připisováno
Kiliánu Ignácovi Dientzenhoferovi, po jehož smrti stavbu dokončil jeho zeť
Anselmo Lurago. Rozsáhlý komplex budov má formu rozlehlého vnitrobloku se dvěma dvory, k němuž kdysi přiléhala zahrada a jízdárna.
Původně palác vlastnil rod
Piccolomini, roku 1766 palác získali
Nosticové a sňatkem v roce 1855 přešla budova do šlechtického rodu
Sylva-Taroucca. Arnošt Emanuel z tohoto rodu, milovník botaniky, založil známý
Průhonický park, na jeho odkaz navazuje i
dendrologická zahrada v
Průhonicích. Od roku 1895 Sylva-Tarouccové
palác pronajímali, sídlilo zde například Národopisné museum. Od roku 1911 je palác v majetku pražské obce. Ve 20. století byl přestavován, roku
1927 byla na místě bývalé barokní zahrady paláce založena
slavná kavárna Savarin, pojmenovaná po právníkovi a labužníkovi Brillat-Savarinovi. Právě tady se pravidelně scházeli členové českého
Rotary klubu, který sdružoval podnikatele podporující etiku v obchodování, čestné jednání a světový mír. Mezi jeho členy patřili např.
Jan Masaryk,
Jindřich Waldes, majitel továrny
Koh-i-noor,
Miloš Havel, zakladatel filmových ateliérů Barrandov, nebo
Vladimír Rott, vlastník proslulého
železářství U Rotta. Ve 30. letech se Savarin stal také místem setkávání členů Společenského klubu, který založil přítel Karla Čapka, novinář
Ferdinand Peroutka, se svými přáteli.
Nové Mucha muzeum
24. února 2025 se v paláci Savarin otevřelo pro předem objednané skupiny nové
Mucha museum. Pro jednotlivce otevřelo 3. března 2025. Expozici připravila architektka
Eva Jiřičná se svým týmem ze studia AI Design. V expozici jsou k vidění i díla
Alfonse Muchy, která nikdy nebyla vystavena.
Rekonstrukce paláce Savarin
Od roku 2019 probíhá kompletní rekonstrukce historických budov paláce, ve kterém vzniká úplně
nový veřejný prostor. Dokončena by mohla být v roce
2028. Celý projekt je budován jako bezbariérový.
Autorem přestavby je přední britské studio
Thomas Heatherwick Studio. V objektu bývalé jízdárny má být prostor pro
společenské a kulturní akce. Blok do Panské ulice má mít
tržnice a restaurace, blok do Jindřišské
restaurace a
zelené plochy, objekty směrem k Václavskému náměstí budou
komerční. Přestavěný komplex by měl mít rozlohu 1,7 hektaru a po dokončení propojit Václavské náměstí s ulicemi Na Příkopě, Jindřišskou a Panskou. Vzniknout má i nový vstup do metra Můstek.
Projekt získal v srpnu 2025 územní rozhodnutí, pokračování rekonstrukce by mohlo začít v roce 2026. Celkové náklady se odhadují na deset miliard korun.
Veřejně přístupné střešní zahrady a terasy nabídnou
výhledy na panorama Prahy. Pasáže budou bez dveří,
vše bude přístupné bezbariérově a vznikne i nový přímý bezbariérový vstup do metra Můstek.
V paláci mají vzniknout
speciální galerijní prostory, ve kterých by měla být umístěna
Slovanská epopej. Sál, kde epopej bude, by měl mít na šířku 23 metrů a na délku více než 60 metrů. Plátna by měla být umístěna proti sobě, mezi nimi bude zhruba patnáctimetrový prostor.
První etapa, rekonstrukce historického barokního paláce Savarin, který je památkově nejcennější částí celého projektu, byla dokončena koncem srpna 2024. Veřejnost se do dříve nepřístupných míst paláce poprvé podívala v rámci Prague Art Week, v září 2024. Na podzim 2025 začaly stavební práce na vnitrobloku. Opravuje se jízdárna, kde má i vzniknout zahrada s náměstím.
Nově byly na vrchol fasády umístěny obnovené kopie jedenácti barokních soch od sochaře Ignáce Františka Platzera.