Kolovratský palác v Praze – jedno ze sídel Senátu

Kolovratský palác ve Valdštejnské ulici v Praze na Malé Straně je dnes součástí sídla Senátu, do kterého patří také areál Valdštejnského paláce (Valdštejnská zahrada, Valdštejnská jízdárna) a Malý Fürstenberský palác.

Dvoupatrové průčelí je členěno středním trojdílným rizalitem děleným v horních patrech pilastry a ve střední části završeným trojúhelníkovým štítem. Štukový rám v něm tvoří podložku pro mariánský obraz. Střední vstupní část paláce zdůrazňují i zvýšená půlkruhově zakončená okna prvního patra a plastický rodový erb nad prostředním z nich.

V 19. století se v držení paláce vystřídalo několik šlechtických rodů. Od roku 1886 se stal vlastníkem paláce Zdeněk hrabě Kolovrat-Krakovský, jenž interiéry upravil v novobarokním slohu a umístil v nich svou velkou obrazárnu, knihovnu a sbírku mincí. Po jeho smrti zde bydlel jeho syn Hanuš hrabě Kolovrat-Krakovský, jenž dal v severozápadní části paláce přistavět konírnu.

Československá republika si roku 1918 pronajala a v roce 1920 odkoupila palác jako sídlo ministerské rady. Do roku 1923 byly provedeny vnitřní úpravy, upraveno nádvoří a vytvořen nový vjezd do paláce.

V letech 1938-39 se v paláci odehrála pohnutá jednání související s Mnichovem, s koncem první a druhé republiky a vznikem protektorátu. Po roce 1945 užívalo palác ministerstvo informací a osvěty, později ministerstvo školství a kultury. Dnes zde sídlí část Senátu ČR.

U paláce se nachází jedna z nejkrásnějších terasovitých zahrad pod Pražským hradem, kterou nechala vybudovat hraběnka Černínová architektem Palliardim.