Úvod > Aktuality > 100 let Československa: jak se dařilo turistům, vodákům, olympionikům a dalším sportovcům?

100 let Československa: jak se dařilo turistům, vodákům, olympionikům a dalším sportovcům?

Vydáno 10. října 2018 Letní sporty
Jakým sportům se věnovali naši pradědečkové a prababičky, případně dědečkové a babičky za první republiky? Které sportovní odvětví prožívalo zlatý věk a co naopak bylo teprve v plenkách? A jak na tom byli Češi na Olympijských hrách? Všechny tyto informace vám dnes zodpoví portál Kudy z nudy a navíc vás možná naláká na pěkné podzimní turistické akce, které se konají v rámci oslav 100. výročí vzniku republiky anebo jen tak, pro radost z pohybu.

Turistika jako módní záležitost

Ačkoli mnozí členové Klubu českých turistů padli v první světové válce, byli zraněni nebo se dostali do zajetí, za první republiky došlo k obrovskému rozmachu nejrůznějších odvětví. Ročně se pořádaly tisíce pochodů, výletů a výprav, ke slovu se víc a víc dostávalo lyžování. V HarrachověKrkonoších proběhly první celostátní přebor KČT v jízdě na lyžích, vyrůstaly nové horské boudy. Roku 1925 vybudoval královéhradecký Klub českých turistů Masarykovu chatu na Šerlichu v Orlických horách, o tři roky později vyrostla Kramářova chata na Suchém vrchu.

První republika vodáciPraze-Braníku si vodáci postavili vlastní loděnici a v roce 1929 poprvé uspořádal veřejný vodácký závod Kamýk–Štěchovice. Pečlivě se vedly statistiky; zatímco v roce 1928 najezdili vodáci na českých i zahraničních řekách více než 70 000 kilometrů, v roce 1938 překonali již 200 000 kilometrů. V roce 1936 mimochodem vyšla velmi užitečná knížka, bez níž dodnes vodáci nedají ani ránu: první kilometráž českých řek!

Podobný rozmach zaznamenalo horolezectví a jeskyňářství, tedy dnešní krasová turistika. Zároveň s organizovanou turistikou se rozšířilo skautské a trampské hnutí, vedle prostých nedělních výletů se novým trendem staly pobyty ve vysokých horách. Turistika se zkrátka díky rozšíření automobilismu, ubytovacích možností i dopravních spojů stala módní záležitostí a oblíbenou volnočasovou aktivitou.
 

Vlastenecký Sokol a křešťanský Orel

Ještě o něco starší než KČT je Sokol, založený roku 1862, tělovýchovná organizace, která zároveň razila i hluboce vlastenecké a demokratické myšlenky. Po vzoru prvního Sokola pražského, jehož vůdčími osobnostmi byli Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner, postupně vznikaly další sokolské jednoty v ostatních městech i mezi krajany v cizině, roku 1908 vznikla také katolická tělovýchovná jednota Orel. Za první republiky proběhly čtyři všesokolské slety; VII. slet roku 1920 byl posledním, který se konal na Letenské pláni v Praze. Vystřídalo se zde přes 100 000 cvičenců, které sledovalo 500 000 diváků, přítomen byl i prezident Masaryk. Další slety v letech 1926, 1932 a 1938 sledovali diváci již na strahovském stadionu.
 

Olympijské hry a první olympijské medaile

1920 hokejistéAni s Olympijským výborem Češi nečekali na založení samostatného státu, vznikl už v květnu 1899 z podnětu Jiřího Gutha-Jarkovského, tehdejšího člena Mezinárodního olympijského výboru, a známého sportovního funkcionáře Josefa Rösslera-Ořovského. První medaile však patřila ještě do časů Rakouska-Uherska: na Olympijských hrách 1900 v Paříži František Janda-Suk v hodu diskem obsadil výkonem 35,25 metrů druhé místo.

První medaile pro Československo získali na Olympijských hrách 1920 v Antverpách hokejisté, kteří odehráli premiérový olympijský turnaj v ledním hokeji a obsadili třetí místo. Československá hymna na olympiádě poprvé zazněla o čtyři roky později opět v Paříži, kde ve šplhu na laně Bedřich Šupčík získal zlatou medaili; jeho čas 7,2 sekund na osmimetrovém laně bez přírazu v té době představoval světový rekord.

BerlínŘadu medailí – dohromady tři zlaté a pět stříbrných – posbírala československá výprava na Olympijských hrách 1936 v Berlíně. Mezi olympijskými disciplínami se poprvé objevila kanoistika a jedenáct vodáků se z nich v různých disciplínách umístilo do šestého místa. V kanoistickém závodě dvojic na 1 000 m vybojovali zlaté medaile Jan Brzák-Felix s Václavem Syrovátkou, druhé kanoistické zlato pro Československo získali na desetikilometrové trati Zdeněk Škrdlant s Václavem Mottlem a stříbro z kilometrové trati na singlkánoi doplnil Bohuslav Karlík.
 

Oslavte 100 let republiky v pohybu!

turistikaSeriálem 100 let republiky, 130 let v pohybu lákal už od konce minulého roku Klub českých turistů na oslavy stého výročí vzniku republiky a zároveň 130 let od založení jedné z nejstarších turistických organizací u nás. Nyní, na konci října, bude celý projekt slavnostně ukončen. Ve dnech 26. a 28. října 2018 je na náměstí Republiky připraven pestrý program pro aktivní "pochodníky" i pro příznivce KČT, kteří si užijí bohatý kulturní program.

Pro turisty budou připraveny turistické trasy v délkách od 4 do 15 km, které povedou po kulturních a historických památkách. Přístupná budou vybraná muzea, rozhledny, botanická zahrada, atd., kam budou mít účastníci, kteří si zakoupí startovní knihu, zajištěno zlevněné vstupné. V cíli všech tras - na náměstí Republiky bude pódium, na kterém se uskuteční kulturní program.

BlaníkChcete být styloví? Pak se v neděli 28. října vydejte na hrad Křivoklát, kde program nazvaný Pocta tradicím první republiky, připravený správou hradu ve spolupráci s Československou obcí legionářskou, připomene atmosféru po vzniku Československa. Vstup je volný, dobový oděv vítán, navíc v okolí najdete spousty zajímavých turistických tras! Při příležitosti této významné akce zve správa hradu Křivoklát všechny návštěvníky k návštěvě stálé expozice v bývalé spilce s názvem Cesta legionáře, která mapuje události před vznikem Československé republiky.

VeteránA nesmíme zapomínat také na oblíbený motosport - Autoklub České republiky se připojí k Národním oslavám 100 let republiky akcí „Pocta motorismu“. Motoristická událost se uskuteční v neděli 28. 10. od 9:00 do 17:00 hodin, před klubovým domem v Opletalově ulici na Praze 1.

A v neděli 28. října se uskuteční také tradiční výstup na Blaník pořádaný Sokolskou župou Blanickou u příležitosti výročí založení Československé republiky. Předpokládaný sraz účastníků na vrcholu u rozhledny je v 11:00 hodin. Doporučené trasy jsou z Vlašimi (pro náročné - 10 km), z Kondrace (turistická trasa - 5 km) a z Louňovic (dětská - 2 km). Pro účastníky akce bude otevřena rozhledna na Velkém Blaníku od 11:00 do 14:00 hodin.
 

Počátky turistiky na vlastní oči

Muzeum trampinguDo dávné minulosti Klubu českých turistů nahlédnete například v Bechyni, kde se v budově bývalé židovské synagogy v Široké ulici nachází Muzeum turistiky, první svého druhu v Česku. Poutavou expozici, která se věnuje fenoménu trampingu objevíte v jílovském městském muzeu. Podrobně je zde mimo jiné vysvětleno, co ovlivňovalo tramping při jeho začátcích a dozvíte se také, které významné osobnosti, zejména z řad sportovců a hudebníků, jím byly odchovány. Na přehledné mapě navíc naleznete polohu historických i současných chatových osad.

Počátkům lyžování se věnuje Ski muzeumHarrachově, hezké sportovní expozice objevíte v Krkonošském muzeuJilemnici, v Horáckém muzeuNovém Městě na Moravě anebo v muzeu Slezský venkovHolasovicích.
Muzeum turistiky v Bechyni

Muzeum turistiky v Bechyni

Je prvním muzeem tohoto zaměření v České republice. Muzeum dokumentuje vývoj turistiky u nás i v Evropě, vývoj Klubu českých turistů včetně jeho činností, historických objektů. Představuje významné osobnosti Klubu českých turistů.

Expozice trampingu v Jílovém u Prahy - tramping a příroda dolního Posázaví

Expozice trampingu v Jílovém u Prahy - tramping a příroda dolního Posázaví

Expozice "Tramping a příroda v jižním okolí Prahy" je věnována krajině mezi Kocábou, Vltavou a Sázavou a historii trampského hnutí. Právě v jižním okolí Prahy totiž tramping kolem roku 1918 vznikal.

Ski muzeum v Harrachově

Ski muzeum v Harrachově

Expozice mapuje vývoj harrachovského lyžování i místního lyžařského klubu. Můžete si prohlédnout ski staré více než 100 let, ale i skokanskou výzbroj od 50. let. Většina exponátů je ze soukromých sbírek.

Muzeum Slezský venkov v Holasovicích

Muzeum Slezský venkov v Holasovicích

Holasovické muzeum se nachází v areálu bývalé zemědělské usedlosti a dokumentuje venkovský meziválečný život Slezanů. Vzniklo díky místním nadšencům, kteří během pár let nasbírali několik tisíc exponátů. Základem jsou prvorepublikové předměty, mapy z katastru a další dokumenty.