Hodová závaďka – obřadní lidový tanec ze Slovácka

Hodová zaváďka ze Slovácka je podobně jako vysypávané pískové ornamenty unikátem v celé střední Evropě. Zvyk se udržel jen v jednadvaceti obcích, například ve Velkých Bílovicích, Bořeticích, Kobylí, Vrbici, Velkých Pavlovicích nebo Němčičkách. Doprovodné zaváďkové písně, styl i provedení tance se mohou lišit, ranec samotný ale vždy nabízí unikátní podívanou. S lety se ale stará lidová tradice v lecčems změnila: například dřív zaváďku provázely výhradně hudecké kapely, později je vystřídaly cimbálové muziky a dechovky. K doprovodu obvykle zpívá mužský sbor.

Zaváďka coby kráčivý či chodivý tanec ve volném tempu bývala oficiálním zahájením hodové taneční zábavy, dnes je spíše slavnostním vyvrcholením hodů a v některých vesnicích se tančí dokonce několikrát. Tančí se pod májí a stárci a po nich další muži a chlapci obřadně zavádějí do tance své partnerky. Někde se první zavádějí stárky a teprve po nich svobodná děvčata, jinde na pořadí nezáleží. Pokud je krojovaných dvojic hodně – například ve Velkých Bílovicích v roce 2021 tančilo 72 párů – zaváďka se může protáhnout i na několik hodin.

Podobně jako další tradiční lidové zvyky z jižní Moravy by se i zaváďka měla objevit na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje a po něm v celorepublikovém seznamu. Teprve pak se podobně jako modrotisk, slovácký verbuňk nebo jízda králů může ucházet také o zápis na seznam Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva UNESCO.