Kaple sv. Barbory v Kloboukách u Brna byla zbudována roku 1669 v barokním slohu. Stavba má půdorys řeckého kříže. Po zrušení císařem Josefem II. sloužila od roku 1786 jako sýpka na obilí. Obnovy zpět na svatostánek se dočkala teprve až v polovině 19. století.
Dominantou hlavního oltáře je
obraz sv. Barbory od neznámého autora. Jeden boční oltář je zasvěcený
sv. Alžbětě Uherské, o které se traduje, že v Kloboukác
h jako čtyřletá se svým doprovodem přespala, když ji převáželi do Durynska na hrad Wartburg k jejímu budoucímu manželovi. Druhý boční oltář je zasvěcen slovanským
věrozvěstům sv. Cyrilovi a Metodějovi. Jejich oltářní obraz je od Josefa Hübnera z roku 1856. Dva velké obrazy o rozměrech 300 x 230 cm,
malované na dřevě a umístěné na stěnách presbytáře jsou od
Vavřince Kohla a pocházejí z poloviny 19. století. Představují
Narození Páně a
Vjezd Pána Ježíše do Jeruzaléma. Od roku 1958 je v kapli umístěna renesanční kazatelna, pocházející z konce 16. století, pravděpodobně z Trnavy u Třebíče, se znaky pánů Kokorských z Kokor, získaná z
Moravské galerie v Brně.
Zlacená soška sv. Václava na stříšce kazatelny pochází z
olomouckého dómu. V kapli jsou také původní barokní varhany.
Ke konci
II. světové války byla kaple
ostřelována ruskými vojáky, protože za kaplí měli své pozice Němci. Jeden zásah prošel oknem na kůru a rozbil varhany, další dvay y klenbou, která popraskala. Co nezničily střely, zničilo po frontě vojsko, takže kaple byla v
dezolátním stavu, byla ale postupně obnovována.
Malíř Oto Stritzko se svou skupinou obnovil v roce 1950 freskovou výzdobu kaple. Roku 1954 byly zrekonstruovány varhany. Po pětileté práci bylo v roce 1960 umístěno do kaple 20 dubových lavic, vyrobených stolaři Forejtníkovými z Klobouk. Rok 1965 přinesl kapli novou hliníkovou střechu, v roce 1975 byla stažena a vyztužena její klenba.
U kaple je každoročně
pouť o
svátku Nejsvětější Trojice, jejíž tradice sahá až do doby barokní, v kapli pak odpoledne bývají pobožnosti, nebo koncerty. Také zde byla zavedena
ranní bohoslužba o svátku sv. Cyrila a Metoděje.