Když se
Vilém II. z Pernštejna (1438–1521) stal nejvyšším hofmistrem Království českého, z
pardubického zámku se stalo nové diplomatické a hospodářské centrum rodu. Dnes tu sídlí
Východočeské muzeum a dobu Pernštejnů nepřipomínají jen
nádherné malby na zdech a stropech či důmyslná fortifikace, ale 500 let od smrti Viléma z Pernštejna muzeum oslavilo zřízením nové
expozice Pernštejnská rezidence – nejstarší renesance v Čechách.
Nejenom jako muzeum, ale jako
šlechtické sídlo významného rodu: tak se v roce 2021 poprvé představí
zámek Pardubice. Prohlídkový okruh a interiéry zámku si vzali na starost architekti
Josef Pleskot, Ladislav Lábus a Petr Všetečka. Čeká vás nejenom
nová expozice s portréty známých pernštejnských mužů a žen, ale také nové výstavní sály na místě někdejších zámeckých sýpek. Proměnu zámku završí
Eva Jiřičná, podle její studie se severní zámecké křídlo promění ve společenské a kulturní centrum.
Na několika místech v
Pardubicích, ale také na dalších pernštejnských majetcích v
Lázních Bohdaneč,
Kladrubech nad Labem,
Chrudimi,
Litomyšli,
Lanškrouně a v
Moravské Třebové objevíte
venkovní výstavu, tedy panely s různými vilémovskými a dalšími renesančními tématy. Kdo navštíví všechna místa a zapojí se do
soutěže spojené se symbolickým sbíráním grošů, může vyhrát zajímavou cenu. Tou je prohlídka 500 let staré dubové truhlice, opatřené kováním s pěti zámky. Pro Pernštejny sloužila jako
středověký trezor, kam patrně ukládali důležité smlouvy, úpisy a dokumenty, a dnes jde o jedinou dochovanou součást pozdně gotického mobiliáře pardubického zámku. Je ale záhadou, jak se okovaná čtyři a půl metru dlouhá a metr široká truhla z bytelných fošen dostala do sklepů pod
zámeckou kaplí, kam vedou jen úzké točité schody?