ÚvodAktuality#světovéČesko a Vrchnostenská zahrada na Pernštejně: barokní skvost na strmých svazích
Památky

#světovéČesko a Vrchnostenská zahrada na Pernštejně: barokní skvost na strmých svazích

  • 18. května 2021
Osvědčený recept na radost? Výlet do zapomenutého a roky zanedbávaného místa, které se díky péči šikovných rukou proměnilo v hýčkaný klenot. Mezi taková příjemná překvapení patří obnovená Vrchnostenská zahrada pod hradem Pernštejnem: dostala podobu, jakou měla před dvěma staletími, a vy se nyní můžete volně procházet, kochat, obdivovat a žasnout. Stará dáma si vaši pozornost zaslouží do posledního altánku a pěšinky!
Dva romantické hrady a půvabné zahrady plné krásných zákoutí na strmých svazích: český hrad Pernštejn s obnovenou Vrchnostenskou zahradou a polský hrad Książ
Pernštejn
Książ
Že hrad Pernštejn nad městečkem Nedvědice kdysi měl nějakou zahradu nevěděli ani lidé z nejbližšího okolí. Přesto tu pořád zčásti byla, ale zarostlá ve strmém svahu a dokonale neviditelná. Byla tak zanedbaná, že se na ni téměř zapomnělo, a i zkušení zahradní architekti přiznali, že když se pod svahem poprvé zastavili, vznášela se někde ve vzduchu otázka, zda to vůbec má smysl. Památka měla k zániku rozhodně blíž než ke znovuzrození, protože zahradu nepřipomínalo vůbec nic.
 

Genius loci pernštejnské zahrady



Společně s otazníky se ale i po staletích nad svahy pod Pernštejnem vznášel nesmazatelný genius loci, duch místa a kouzlo starých časů. Při pohledu na zarostlé svahy se jen těžko dalo uvěřit, že tu kdysi býval skleník, k němuž vedlo kryté schodiště, terasy a vyhlídky, fíkovna a obelisk, alej s bastionem, růžový pahorek s bludištěm, vodní kaskáda, poustevna, nika se sochou Apollona, kruhový bazén s fontánou, rondely se sochami, turecké lázně... až nakonec dole, na rovině, se prostírala formální zahrada se sochami Diany a Flóry, velký bazén zvaný též rybník, hospodářské budovy a štěpnice s haltýřem a čínským pavilonkem. Zkrátka ráj na zemi.

V době, kdy začala zahrada vznikat, ale už hrad Pernštejn dávno neříkal pane slovutnému rodu Pernštejnů. Majitelem hradu se v roce 1710 stal baron František Stockhammer, pro něhož byla nově založená barokní zahrada místem osobního potěšení.
 

Zlaté časy pod břečťanem a barvínkem

K vrcholným parkovým úpravám a faktickému vzniku Vrchnostenské zahrady v dnešním rozsahu došlo až na přelomu 18. a 19. století, kdy panství koupil významný státní úředník a stoupenec josefínských reforem baron Ignác Schröffel z Mannsberku. Stará barokní zahrada se stala součásti rozsáhlého krajinářského parku se spoustou drobných staveb, ovocnými stromy sesazovanými do umných obrazců a skleníkem, v němž našly místo exotické rostliny. Žel, v roce 1805 Schröffel zemřel a poslední majitelé Pernštejna, hraběcí rodina Mitrovských z Nemyšle, se soustředila hlavně na údržbu zahrad a do větších projektů se už nepouštěla.

Konec Vrchnostenské zahrady přišel po pozemkové reformě ve dvacátých letech 20. století: velká část plochy se proměnila v zahradnictví, pěšinky ve svahu společně s odpočívadly a vyhlídkami během dalších desetiletí zmizely pod náletovou zelení a záplavou břečťanu a barvínku. Zbyl jen sen o okrasné zahradě, která na počátku 19. století údajně patřila mezi patnáct nejvýznamnějších zahrad na Moravě a ve Slezsku.
 

Královské hrušky z Versailles

Naštěstí zahradní architekti se prvním pohledem nenechali odradit, ostatně jejich um a dovednost už proměnily například zahradu kolem vily Tugendhat, rekreační zónu v blízkosti největšího moravského obchodního areálu Olympia v Brně anebo park boutique hotelu Chateau Herálec, plný starých stromů a kouzla tajemné Vysočiny. Marek Tichý, Přemysl Krejčiřík a Kamila Krejčiříková se odhodlaně pustili do pátrání po všech dostupných dokumentech, soupisech vybavení, mapách a dalších historických podkladech, které by o staré zahradě prozradily víc.

Našli ledacos, třeba inventář z roku 1806, který zachycuje nejen jednotlivé zahradní stavby, ale také jejich mobiliář a stav ovocných i cizokrajných stromů či kvetoucích rostlin. Objevil se i deník šlechtice Mitrovského, který si z Francie přivezl náčrty zahrad ve Versailles. Právě inspirace slavnými francouzskými zahradami je na Pernštejně zřejmá, a to včetně obliby hrušní. Zahradní architekti se dlouho pokoušeli zjistit, proč ve Vrchnostenské zahradě rostly čtyři stovky hrušek, až nakonec odpověď našli právě ve Versailles. V 17. století prý byla na francouzském dvoře nejhodnotnějším darem zavařená hruška, údajně skvěle účinkující na překyselení žaludku. Vzpomeňte si na to, až budete procházet pernštejnskými zahradami: hrušním a jejich šťavnatým plodům je věnovaná náležitá pozornost i v obnovené zahradě.
 

Vrchnostenská zahrada: prohlídky a kavárna



Dotace sice stačily na úplnou obnovu Vrchnostenské zahrady, na pár kousků se ale přesto nedostalo, například na skleník, jehož oprava by byla příliš nákladná. Přesto vás čeká mimořádný zážitek: hrad zahradu nabízí jako další prohlídkový okruh s možností samostatné nebo komentované prohlídky. V původně užitkové části zahrady je expozice prezentující obnovené dílo zahradního umění se zaměřením na smyslové vnímání zahrady včetně jejího haptického modelu, k posezení láká venkovní kavárna na terase s vyhlídkou.
 

Zahrady na terasách, skleník a polský hrad Książ

  • Jednou z nejznámějších památek v Polsku je hrad Książ [Kšjonž] obklopený parky a zahradami. Leží pouhých třicet kilometrů od Trutnova a přestože po Malborku a krakovském Wawelu jde o třetí největší polský hrad, u nás ho zná jen málokdo.
  • Středem celého komplexu je samozřejmě monumentální hrad, jehož počátky sahají až k roku 1288. Po dlouhou dobu byl v rukou českých panovníků, byli tu Lucemburkové, od roku 1463 byl majitelem hradu i Jiří z Poděbrad. Od počátku 16. století patřil hrad slezskému rodu Hochbergů. Mimochodem, Hochbergové z Hennersdorfu, česká větev tohoto rodu, založili zahrady u zámku Hluboš na Příbramsku, jednu z nejstarších botanických zahrad u nás, a nesmazatelně se tak zapsali do dějin české botaniky.
  • Působivé jsou i zahrady a parky kolem hradu Książ: podobně jako na Pernštejně se rozkládají na terasách a strmých svazích. Velkou proměnou prošlo okolí hradu v letech 1789–1833, a to dle projektu architekta Christiana Wilhelma Tischbeina; poblíž dokonce vznikla umělá romantická hradní zřícenina, nazývaná Stary Książ.
  • Na jižní straně hradu kdysi bývala menší zahrada s oranžerií a vinicí, východně od hradu se pak nacházela zahrada užitková. Dnešní romantické úpravy pocházejí ze začátku 20. století, kdy v bezprostřední blízkosti hradu na místě někdejších hradeb vznikla menší pravidelná zahrada se stříhanými živými ploty a malým rozáriem. Areál zahrnuje také anglický park s množstvím cizokrajných dřevin, rododendrony, vyhlídkami a hrobkou rodu Hochbergů.
  • Nechybí dokonce ani palmový skleník / Palmiarnia, ten ale musíte hledat o kousek dál (GPS 50.8295453N, 16.3088544E) v místní části Lubiechów. Vůbec nejstarší polský skleník nechal postavit na začátku 20. století kníže Hans Heinrich XV. von Hochberg jako dárek pro svou ženu. Na ploše zhruba 1900 metrů čtverečních tehdy byla kromě palmového skleníku zřízena i japonská zahrada, rosarium, fruticetum a herbetum, nechyběly ani zeleninové záhony a samozřejmě teplárna.
  • Skleník ze skla a železa je 15 metrů vysoký a zdejší zajímavostí je vnitřní výzdoba z originálního lávového kamene, který sem byl dopraven v celkem sedmi vagónech ze sicilské sopky Etna. Z lávy jsou postavené nejenom stěny skleníku a vyvýšené záhony pro rostliny, ale i vodopády a další architektonické prvky.
Vrchnostenská zahrada na hradě Pernštejn Příroda

Vrchnostenská zahrada na hradě Pernštejn

Hrad Pernštejn patří mezi naše nejzachovalejší a nejznámější památky, avšak málokdo zná zdejší komplex pernštejnských zahrad pod jeho hradbami. Ty prošly komplexní revitalizací a roku 2021 se otevřely veřejnosti.

Pohádkový hrad Pernštejn Památky

Pohádkový hrad Pernštejn

Jedním z nejnavštěvovanějších moravských hradů je hrad Pernštejn, který láká turisty ze širokého okolí. Na skále nad městysem Nedvědice se tyčí bezmála osm století a za celou svoji historii nebyl nikdy dobyt.

Zřícenina hradu Zubštejn Památky

Zřícenina hradu Zubštejn

Zřícenina hradu se nachází na vrcholu protáhlého kopce asi 10 kilometrů severně od hradu Pernštejna a tvoří dominantu krajiny v okolí Pivonic. Zubštejn nebyl příliš rozlehlý, protože jeho rozměry určovalo temeno kopce, na němž byl postaven. Na severní straně byl chráněn širokým a hlubokým příkopem.

Instagramová stezka Koruna Vysočiny – místa, kde ulovíte to nej selfie Zážitky

Instagramová stezka Koruna Vysočiny – místa, kde ulovíte to nej selfie

Turistická destinace Koruna Vysočiny připravila pro milovníky focení takzvanou Instagramovou stezku. Ta je zavede do míst, kde mohou ulovit ty nejkrásnější selfie.

Po naučných stezkách na hrad Pernštejn Příroda

Po naučných stezkách na hrad Pernštejn

Zavítejte do malebného městečka Nedvědice a jeho okolí, která jsou vyhledávaným místem pro svou pěknou přírodu, možnosti četných vycházek s překvapivými výhledy do údolí řeky Svratky, na hrad Pernštejn i samotnou Nedvědici.

Vyhlídka Mařenčino loubí – Maria laube – jedna z nejkrásnějších vyhlídek na hrad Pernštejn Příroda

Vyhlídka Mařenčino loubí – Maria laube – jedna z nejkrásnějších vyhlídek na hrad Pernštejn

Tato krásná vyhlídka se nachází deset minut chůze od známého moravského hradu Pernštejna a nabízí na něj neobyčejně nádherný pohled.

Zubří stezky – cykloturistika v okolí Bystřice nad Pernštejnem Letní sporty

Zubří stezky – cykloturistika v okolí Bystřice nad Pernštejnem

Cyklistika se na Bystřicku těší velké oblibě, především kvůli rozličným možnostem, kam se na kole vydat. Proto byla pro příznivce tohoto sportu naplánována síť cyklistických stezek, které provedou nadšené sportovce, ale i turisty a rodiny s dětmi, okolím Bystřice nad Pernštejnem.

Bystřicko – eden na Vysočině Příroda

Bystřicko – eden na Vysočině

Bystřicko je krajinou protkanou nespočetným množstvím potoků, říček a řek, střežených tajemnými zříceninami, rozhlednami nebo kostely. Disponuje výbornými podmínkami pro letní i zimní aktivity jako jsou turistika, cykloturistika, běžecké lyžování a sjezdové lyžování.

Další aktuality

Festival Janáček Brno 2024 bude ve znamení Roku české hudby

Mottem letošního festivalu Janáček Brno, který se bude konat od 1. 11. do 24. 11. 2024 je Bez hranic!… a česká hudba žádné hranice nezná. Zažijte s námi Brno a českou hudbu v místech, kde vznikla a která ji inspirovala Užijte si během tří festivalových týdnů jedinečný genius loci Brna, multikulturního města plného krásné architektury, umění i gastronomie, kde se zrodila myšlenka genetiky i vrcholná díla Leoše Janáčka, génia hudby 20. století.
4. říjen 2024 12:00
Kultura, Jihomoravský kraj

Chemie je věda! Vydejte se za tajemstvím originálních českých vynálezů

Máte vadu zraku, ale neradi nosíte brýle? Pak pravděpodobně používáte jeden z nejvýznamnějších českých vynálezů: kontaktní čočky. Jejich otcem je Otto Wichterle. Je to ale trochu smutný příběh. Nadaný vědec vyrobil první čočky o Vánocích roku 1961 doma za pomoci stavebnice Merkur patřící jeho dětem. Vynález si nechal řádně patentovat, ale v tehdejším Československu nenašel využití a patent odkoupili Američané. Nasaďte čočky nebo brýle a jeďte se podívat na originál čočkostroje z Merkuru profesora Wichterleho, který je vystaven v pražském Národním technickém muzeu. Slavných chemiků je u nás ale daleko víc – Jaroslav Heyrovský, Antonín Holý či Gabriela Basařová.
4. říjen 2024 7:03
Zážitky, Jihomoravský kraj

Objevujte pestrý svět kávy po celý týden v Brně

Mezinárodní den kávy slaví celý svět 1. října. V Brně však oslavy černého nápoje trvají dokonce celý týden! Vydejte se do jihomoravských kaváren, vychutnejte si kvalitní kávu a užijte si nabitý program plný workshopů, degustací, ale i akcích pro celé rodiny. Týden kávy se v Brně koná již po 14., podívejte se s portálem Kudy z nudy, na co můžete těšit.
1. říjen 2024 10:05
Gurmánská turistika, Jihomoravský kraj

Oslavte Mezinárodní den kávy 2024 lahodným šálkem či na zajímavé akci v Brně, Praze i ve Zlíně

Brno se během posledních několika let stalo českou Mekkou kavárenství a kávy. Přesvědčit se o tom můžete během Týdne kávy, který začne v úterý 1. října 2024, kdy se slaví Mezinárodní den kávy. Cílem je zviditelnění pracovních a životních podmínek těch, kdo kávu pěstují. Během týdne kávy se dozvíte mnoho zajímavostí, ale můžete se i naučit, jak připravovat kávu i s pěkným latté art. Podívejte se s Kudy z nudy, co se chystá i jinde po Česku.
30. září 2024 17:33
Gurmánská turistika, Jihomoravský kraj

Lednicko-valtickým areálem zní klasická hudba

Devátý ročník Lednicko-valtického hudebního festivalu je dle svého podtitulu uměleckým dílem hudebních a zednářských idejí. Od 28. září do 12. října 2024 se ve městech a vybraných lokalitách Lednicko-valtického areálu konají koncerty a zajímavé přednášky, festival otevře novou hudební pokladnici a představí zednářské inspirace v hudební klasice.
30. září 2024 11:00
Kultura, Jihomoravský kraj

Do Valtic se vydejte na začátku října na tradiční vinobraní

Od pátku do soboty 4. a 5. října 2024 zažijete ve Valticích významnou kulturní událost, Valtické vinobraní. Na třech pódiích se soustředí směsice hudebních žánrů z celého portfolia české hudební scény. Hlavními tahouny hudebního programu budou letos koncerty Petra Koláře, Michala Hrůzy a Kapely Hrůzy, Adama Mišíka a Lake Malawi. Kulturní program nabídne také vystoupení místních tanečních, dechových a folklórních spolků. Vinobraní toho ale nabízí mnohem víc.
29. září 2024 11:25
Gurmánská turistika, Jihomoravský kraj

Hustopeče žíjí vinařskou historii města a lákají na burčákové slavnosti

Víte co jsou to horenská rada, burčáková policie, podzemní vojsko či Burčáková unie? Jakou hodnotu má platidlo zvané Búro? Už jste viděli obří kvasinku vinnou? Vše najdete na Burčákových slavnostech v Hustopečích, které se letos konají od čtvrtka 3. října do soboty 5. října 2024. Třídenní oslavy sladkého bouřlivého moku provází originální dávka humoru a recese.
29. září 2024 11:17
Gurmánská turistika, Jihomoravský kraj

Festival environmentálních dokumentů Ekofilm slaví 50. výročí

Brno se od 1. do 6. října 2024 stává na šest dnů epicentrem ekologických dokumentů. Festival nabídne tři soutěžní sekce. Přehlídku celovečerních environmentálních filmů Krásy přírody doplní mezinárodní soutěž středometrážních filmů a samostatných dílů dokumentárních sérií s názvem Vize přírody. Soutěžní sekce do třetice doplní soutěž krátkých filmů s novým názvem Ve zkratce. Projekce soutěžních filmů 50. ročníku mezinárodního filmového festivalu s environmentální tematikou Ekofilm navíc přijedou uvést i delegace filmařů.
29. září 2024 9:25
Zážitky, Jihomoravský kraj