Otec
Rudolfa Těsnohlídka si přivydělával jako pohodný, což rodinu vyřazovalo z tehdejší společnosti a citlivý chlapec to vnímal s velkou bolestí. Začal studovat v rodné
Čáslavi, gymnázium dokončil v
Hradci Králové, studia na filozofické fakultě na
Univerzitě Karlově v
Praze ale nedokončil.
Jeho život a dílo výrazně ovlivnila smrt jeho manželky v roce 1905; na svatební cestě v Norsku ji zasáhla střela z revolveru, který u sebe nosila. Nikdy se nezjistilo, zda šlo o sebevraždu nebo nešťastnou náhodu. Těsnohlídek se v roce 1906 odstěhoval do
Brna, krátce pracoval v redakci časopisu
Moravský kraj a po jeho zániku v
Lidových novinách. Od roku 1908 psal především soudničky, znovu se oženil a před první světovou válkou byl válečným dopisovatelem v Srbsku a Albánii.
Od roku 1914 se jeho domovem staly
Bílovice nad Svitavou, kde se seznámil se svou třetí ženou a také napsal své stěžejní dílo, vyprávění o chytré lišce Bystroušce. Román vycházel na pokračování v Lidových novinách od dubna do června 1920, doprovázený půvabnými ilustracemi
Stanislava Lolka, o rok později vyšel knižně.
Právě v době, kdy Těsnohlídek knížku dokončoval, dva dny před Štědrým dnem v roce 1919, našel společně s přáteli v zasněžených lesích u Bílovic malou opuštěnou holčičku. Zachránili ji a zároveň založili zajímavou tradici, kdy pod velkým ozdobeným vánočním stromem na
náměstí Svobody v
Brně uspořádali sbírku na chudé děti.
První vánoční Strom republiky se rozsvítil v roce 1924 a ze sbírek na opuštěné děti se v
Brně během několika let podařilo vybudovat
Dětský domov Dagmar.
Jeho slavnostního otevření se Rudolf Těsnohlídek bohužel nedožil: sužován psychickými problémy a depresemi se rozhodl dobrovolně odejít ze světa a 12. ledna 1928 v redakci Lidových novin v Brně spáchal sebevraždu. Po zprávě o manželově smrti se jeho žena Olga otrávila svítiplynem; oba tak měli společný pohřeb a byli pochováni do společného hrobu na
Ústředním hřbitově v Brně.
Nejznámější knížky Rudolfa Těsnohlídka
- Liška Bystrouška
- Kolonia Kutejsík
- Vrba zelená
- Eskymo Welzl – literární zpracování vzpomínek českého polárníka Jana Eskymo Welzla
- Čimčirínek a chlapci