Prosinec, poslední měsíc v roce, je časem
adventu,
Vánoc a
Silvestra. Do časů zbožného rozjímání a příprav na svátky se s
Kudy z nudy podíváte v
prosincových pranostikách, tady pak najdete souhrn zajímavých prosincových dnů, výročí a zajímavostí.
1. prosince 1994 – zápis poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře do UNESCO
Poutní
kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve
Žďáru nad Sázavou patří mezi nejvýznamnější stavby barokní gotiky
architekta Jana Blažeje Santiniho. Vrcholná ukázka Santiniho mistrovství byla
1. prosince 1994 zařazena na
Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
1. prosince 1999 – zápis zámku v Litomyšli do UNESCO
O zápisu
zámku v Litomyšli na
Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO bylo rozhodnuto
1. prosince 1999.
2. prosince 1805 – bitva u Slavkova
V krajině mezi
Slavkovem a
Brnem se
2. prosince 1805 odehrála
největší napoleonská bitva na našem území. Protože se jí v čele svých vojsk osobně zúčastnili
francouzský císař Napoleon I., ruský car Alexandr I. a rakouský císař František, říká se jí
bitva Tří císařů. Proti sobě stálo
Rakousko, Rusko a
Francie, která zvítězila. 6. prosince pak bylo na
slavkovském zámku podepsáno příměří. Slavkovská bitva patří k
nejkrvavějším střetům, které se odehrály na našem území, podle různých zdrojů na bojišti zůstalo až 60 tisíc mrtvých, raněných a zajatých. Sám Napoleon si ji prý cenil nejvýše ze všech bitev, které svedl. Kromě řady pomníků bitvu připomíná také
památník Mohyla míru a
naučná stezka.
2. prosince 1848 – začátek 67 let dlouhé vlády císaře Františka Josefa I.
V
Olomouci ve prospěch svého synovce abdikoval
rakouský císař Ferdinand I. Dobrotivý. Novým panovníkem se stal tehdy osmnáctiletý
František Josef I., který poté vládl šedesát sedm let.
2. prosince 2000 – zápis sloupu Nejsvětější Trojice v Olomouci do UNESCO
Výbor
Světového dědictví UNESCO zapsal dne
2. prosince 2000 barokní
sloup Nejsvětější Trojice v
Olomouci na
Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
4. prosince 1992 – zápis Prahy, Českého Krumlova a Telče do UNESCO
Historické centrum
Prahy bylo
4. prosince 1992 společně s historickými centry
Českého Krumlova a
Telče zapsáno na
Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Historická jádra těchto měst byla vůbec prvními památkami České republiky, zapsanými na prestižní seznam.
6. prosince 1774 – Marie Terezie zavedla všeobecnou vzdělávací povinnost
„Rádi bychom viděli, kdyby rodičové svých dětí ve věku šesti až dvanácti let do škol posílali,“ pravila prý
Marie Terezie a přijetím
Všeobecného školního řádu v roce 1774 odstartovala první a prý dosud největší reformu školství v českých zemích. Povinná ale tehdy ještě nebyla, chyběla totiž síť veřejných škol.
Povinnou školní docházku zavedl až školský zákon, přijatý 14. května 1869.
7. prosince 1996 – zápis Lednicko-valtického areálu do UNESCO
Krajina zahrad, lesů a vody, kterou nechal vybudovat okolo
jihomoravských Valtic a
Lednice rod Lichtenštejnů zejména v 18. a 19. století na rozloze téměř tři sta kilometrů čtverečních, patří k nejkrásnějším lidskou rukou upraveným místům České republiky.
Lednicko-valtický areál byl pro svou jedinečnost
7. prosince 1996 zapsán na
Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
8. prosince 1995 – zápis Kutné Hory do UNESCO
Jedinečně zachovalé historické jádro, jež vynikajícím způsobem dokumentuje duch evropského středověku: tak popsali
Kutnou Horu představitelé
UNESCO, když
8. prosince 1995 oficiálně vyhlašovali zařazení jejího historického středu s
chrámem svaté Barbory a
katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci na
Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
8. prosince 1998 – zápis Kroměříže a Holašovic do UNESCO
Výbor světového dědictví UNESCO zařadil
8. prosince 1998 vesnickou památkovou rezervaci Holašovice a
Arcibiskupský zámek v Kroměříži společně s
Květnou zahradou a
Podzámeckou zahradou na
Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO
10. prosince – předávání Nobelových cen
Od roku 1902 se ceremoniál
předávání Nobelových cen odehrává každoročně 10. prosince v den
výročí smrti Alfreda Nobela ve
Stockholmu. Většinu cen předává švédský král, ve stejný den se na ceremoniálu v Oslu předává
Nobelova cena za mír. Jména držitelů cen ale v té chvíli už zná celý svět, jednotlivé komise je zveřejňují v průběhu října. Podívejte se na
Kudy z nudy, kteří
čeští autoři byli na Nobelovu cenu za literaturu nominováni, ale proklouzla jim mezi prsty a kteří
držitelé Nobelových cen mají české kořeny!
11. prosince 1949 – Číhošťský zázrak
Malá vesnička na
Vysočině se zapsala do české historie 11. prosince 1949. Ten den se v
Číhošti během mše údajně pohnul dřevěný kříž na hlavním oltáři
kostela Nanebevzetí Panny Marie. Šířící se zpráva o zázraku přitáhla pozornost Státní tajné bezpečnosti.
Farář Josef Toufar (1902–1950) byl v lednu zatčen a odvlečen do
věznice ve Valdicích. Na následky mučení ve vyšetřovací vazbě 25. února 1950 zemřel. Jeho památku připomíná
památník v Ledči nad Sázavou a
socha v kostele sv. Víta v Zahrádce.
13. prosince 1924 – v Brně postavili první vánoční Strom republiky
Když se dva dny před
Štědrým dnem v roce 1919
spisovatel a novinář Rudolf Těsnohlídek šel s přáteli projít do lesa, kousek od
Bílovic nad Svitavou našli opuštěnou a promrzlou malou holčičku. Dostala jméno Liduška a ujali se jí manželé Polákovi z
Brna. Už pár let předtím při výletu do
Kodaně Těsnohlídek viděl ozdobený vánoční strom, pod nímž se pořádala sbírka na chudé děti. Šlo zřejmě o první velký a veřejný vánoční strom v Evropě. Skandinávský zvyk Těsnohlídek přenesl k nám a 13. prosince 1924 se v
Brně na
náměstí Svobody slavnostně rozsvítil
první vánoční Strom republiky. Pocházel z bílovických lesů, kde dnes najdete například
Těsnohlídkovo údolí a
rozhlednu U Lidušky.
15. prosince 1993 – do oběhu se dostala bankovka v hodnotě 5000 korun
V České republice byla dána do oběhu
bankovka dosud nejvyšší nominální hodnoty, 5 000 Kč. Na
Kudy z nudy můžete mince, bankovky a další platidla využít jako
originální pozvánky na výlety. Představíme vám také
Českou národní banku a
tajemnou slečnu, která zdobila bankovky první republiky,
obří zlatou minci anebo legendární
jáchymovské tolary.
16. prosince 2001 – zápis vily Tugendhat v Brně do UNESCO
Funkcionalistická
vila Tugendhat v
Brně byla
16. prosince 2001 zapsána na
Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
17. prosince 1895 – vznik společnosti Laurin & Klement aneb Škoda Auto
Společnost
Škoda Auto patří k automobilkám s nejdelší tradicí světě. Začátky nejvýznamnějšího průmyslového podniku České republiky byly ale velmi prosté: strojní zámečník
Václav Laurin (1865–1930) a knihkupec
Václav Klement (1868–1938) si v
Mladé Boleslavi pronajali dílnu a jako zapálení fanoušci cyklistiky rozjeli
17. prosince 1895 výrobu takových kol, jaká si sami přáli: z nejlepších dostupných materiálů, přitom ale cenově dostupných.
17. prosince 1938 – na svět přišly Rychlé šípy
Znáte
Rychlé šípy, komiks
spisovatele Jaroslava Foglara a jeho hrdiny Mirka Dušína, Jarku Metelku, Jindru Hojera, Červenáčka a Rychlonožku? První díl kresleného seriálu vyšel v
časopise Mladý hlasatel 17. prosince 1938, postupně je kreslili
Jan Fischer, Václav Junek, Bohumír Čermák a
Marko Čermák. Na
Kudy z nudy vám představíme historii slavného
komiksu, jejich autora, slavná
Stínadla i spousty dalších zajímavostí.
19. prosince 1926 – premiéra Janáčkovy opery Věc Makropulos
V
Brně proběhla premiéra nové opery
Leoše Janáčka Věc Makropulos podle stejnojmenné divadelní hry
Karla Čapka.
21. prosince 1834 – poprvé zazněla píseň Kde domov můj, česká národní hymna
Dne
21. prosince 1834 měla ve
Stavovském divadle v
Praze premiéru
Fidlovačka,
divadelní hra Josefa Kajetána Tyla. Mnohem větší úspěch než samotná hra měla
píseň Kde domov můj. Autorem hudby byl uznávaný
hudebník a skladatel František Škroup. Hra se po premiéře dočkala jediné reprízy, zato píseň Kde domov můj se hlavně kvůli závěru první sloky „…a to je ta krásná země – země česká – domov můj…“ lidem líbila a záhy se zpívala po celé Praze. Máme ji rádi dodnes: stala se z ní
česká státní hymna.
23. prosince 1989 – symbolické přestřižení železné opony
Po
Sametové revoluci v listopadu byla
23. prosince 1989 nedaleko
Rozvadova symbolicky přestřižena
železná opona, pohraniční drátěné zátarasy mezi
Československem a
Německem.
24. prosince 1796 – poprvé zazněla Rybova Česká mše vánoční
Slavná
Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby (1765–1815) se stala doslova
symbolem českých Vánoc. Poprvé zazněla v
kostele Povýšení sv. Kříže v
Rožmitálu pod Třemšínem, kde byl Ryba váženým a oblíbeným učitelem a varhaníkem. Slyšet a především prožít „Rybovku“ v Rožmitále je skutečný zážitek, navíc tu dodnes zní původní varhany, na které hrál i samotný Ryba.
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře byl zapsán do UNESCO 1. prosince 1994.
2. prosince 1805 se odehrála bitva u Slavkova, zvaná také bitva Tří císařů. Dále byl 2. prosince 2000 zapsán sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci do UNESCO.
Společnost Laurin & Klement byla založena 17. prosince 1895 Václavem Laurinem a Václavem Klementem v Mladé Boleslavi. Založili ji jako výrobce kol, protože oba byli zapálení cyklisté.
První díl komiksu Rychlé šípy vyšel 17. prosince 1938 a byl spisovatelem Jaroslavem Foglarem.
Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby poprvé zazněla 24. prosince 1796 v kostele Povýšení sv. Kříže v Rožmitálu pod Třemšínem.
Bitva u Slavkova, známá také jako bitva Tří císařů, byla jednou z nejkrvavějších napoleonských bitev na českém území s až 60 000 mrtvými, raněnými a zajatými. Odehrála se 2. prosince 1805 a vítězství v ní dosáhla Francie pod vedením Napoleona I.
Všeobecnou vzdělávací povinnost zavedla Marie Terezie v rámci své reformy školství, která byla zahájena přijetím Všeobecného školního řádu roku 1774. Povinnou školní docházku ale zavedl až školský zákon z 14. května 1869.
Historické centrum Českého Krumlova bylo 4. prosince 1992 společně s Prahou a Telčí zapsáno na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
V prosinci si připomínáme výročí bitvy u Slavkova, prvního vydání Rychlých šípů, založení společnosti Laurin & Klement a také premiéry České mše vánoční Jakuba Jana Ryby a Janáčkovy opery Věc Makropulos.
Železná opona byla symbolicky přestřižena 23. prosince 1989 nedaleko Rozvadova po Sametové revoluci.