ÚvodAktualityVýznamné dny naší historie: co se stalo v prosinci?
Kultura

Významné dny naší historie: co se stalo v prosinci?

Poslechněte si audio verzi článku
Výročí bitvy u Slavkova a prvního vydání Rychlých šípů, založení společnosti Laurin & Klement a také premiéry České mše vánoční Jakuba Jana Ryby a Janáčkovy opery Věc Makropulos podle stejnojmenné divadelní hry Karla Čapka: to je jen pár zajímavých výročí, která si na Kudy z nudy připomínáme v prosinci.
Prosinec, poslední měsíc v roce, je časem adventu, Vánoc a Silvestra. Do časů zbožného rozjímání a příprav na svátky se s Kudy z nudy podíváte v prosincových pranostikách, tady pak najdete souhrn zajímavých prosincových dnů, výročí a zajímavostí.
 

1. prosince 1994 – zápis poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře do UNESCO

Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou patří mezi nejvýznamnější stavby barokní gotiky architekta Jana Blažeje Santiniho. Vrcholná ukázka Santiniho mistrovství byla 1. prosince 1994 zařazena na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.


 

1. prosince 1999 – zápis zámku v Litomyšli do UNESCO

O zápisu zámku v Litomyšli na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO bylo rozhodnuto 1. prosince 1999.
 

2. prosince 1805 – bitva u Slavkova

V krajině mezi Slavkovem a Brnem se 2. prosince 1805 odehrála největší napoleonská bitva na našem území. Protože se jí v čele svých vojsk osobně zúčastnili francouzský císař Napoleon I., ruský car Alexandr I. a rakouský císař František, říká se jí bitva Tří císařů. Proti sobě stálo Rakousko, Rusko a Francie, která zvítězila. 6. prosince pak bylo na slavkovském zámku podepsáno příměří. Slavkovská bitva patří k nejkrvavějším střetům, které se odehrály na našem území, podle různých zdrojů na bojišti zůstalo až 60 tisíc mrtvých, raněných a zajatých. Sám Napoleon si ji prý cenil nejvýše ze všech bitev, které svedl. Kromě řady pomníků bitvu připomíná také památník Mohyla míru a naučná stezka.


 

2. prosince 1848 – začátek 67 let dlouhé vlády císaře Františka Josefa I.

V Olomouci ve prospěch svého synovce abdikoval rakouský císař Ferdinand I. Dobrotivý. Novým panovníkem se stal tehdy osmnáctiletý František Josef I., který poté vládl šedesát sedm let.
 

2. prosince 2000 – zápis sloupu Nejsvětější Trojice v Olomouci do UNESCO

Výbor Světového dědictví UNESCO zapsal dne 2. prosince 2000 barokní sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
 

4. prosince 1992 – zápis Prahy, Českého Krumlova a Telče do UNESCO

Historické centrum Prahy bylo 4. prosince 1992 společně s historickými centry Českého Krumlova a Telče zapsáno na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Historická jádra těchto měst byla vůbec prvními památkami České republiky, zapsanými na prestižní seznam.
 

6. prosince 1774 – Marie Terezie zavedla všeobecnou vzdělávací povinnost

„Rádi bychom viděli, kdyby rodičové svých dětí ve věku šesti až dvanácti let do škol posílali,“ pravila prý Marie Terezie a přijetím Všeobecného školního řádu v roce 1774 odstartovala první a prý dosud největší reformu školství v českých zemích. Povinná ale tehdy ještě nebyla, chyběla totiž síť veřejných škol. Povinnou školní docházku zavedl až školský zákon, přijatý 14. května 1869.
 

7. prosince 1996 – zápis Lednicko-valtického areálu do UNESCO

Krajina zahrad, lesů a vody, kterou nechal vybudovat okolo jihomoravských Valtic a Lednice rod Lichtenštejnů zejména v 18. a 19. století na rozloze téměř tři sta kilometrů čtverečních, patří k nejkrásnějším lidskou rukou upraveným místům České republiky. Lednicko-valtický areál byl pro svou jedinečnost 7. prosince 1996 zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
 

8. prosince 1995 – zápis Kutné Hory do UNESCO

Jedinečně zachovalé historické jádro, jež vynikajícím způsobem dokumentuje duch evropského středověku: tak popsali Kutnou Horu představitelé UNESCO, když 8. prosince 1995 oficiálně vyhlašovali zařazení jejího historického středu s chrámem svaté Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
 

8. prosince 1998 – zápis Kroměříže a Holašovic do UNESCO

Výbor světového dědictví UNESCO zařadil 8. prosince 1998 vesnickou památkovou rezervaci Holašovice a Arcibiskupský zámek v Kroměříži společně s Květnou zahradou a Podzámeckou zahradou na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO
 

10. prosince – předávání Nobelových cen

Od roku 1902 se ceremoniál předávání Nobelových cen odehrává každoročně 10. prosince v den výročí smrti Alfreda Nobela ve Stockholmu. Většinu cen předává švédský král, ve stejný den se na ceremoniálu v Oslu předává Nobelova cena za mír. Jména držitelů cen ale v té chvíli už zná celý svět, jednotlivé komise je zveřejňují v průběhu října. Podívejte se na Kudy z nudy, kteří čeští autoři byli na Nobelovu cenu za literaturu nominováni, ale proklouzla jim mezi prsty a kteří držitelé Nobelových cen mají české kořeny!


 

11. prosince 1949 – Číhošťský zázrak

Malá vesnička na Vysočině se zapsala do české historie 11. prosince 1949. Ten den se v Číhošti během mše údajně pohnul dřevěný kříž na hlavním oltáři kostela Nanebevzetí Panny Marie. Šířící se zpráva o zázraku přitáhla pozornost Státní tajné bezpečnosti. Farář Josef Toufar (1902–1950) byl v lednu zatčen a odvlečen do věznice ve Valdicích. Na následky mučení ve vyšetřovací vazbě 25. února 1950 zemřel. Jeho památku připomíná památník v Ledči nad Sázavou a socha v kostele sv. Víta v Zahrádce.
 

13. prosince 1924 – v Brně postavili první vánoční Strom republiky

Když se dva dny před Štědrým dnem v roce 1919 spisovatel a novinář Rudolf Těsnohlídek šel s přáteli projít do lesa, kousek od Bílovic nad Svitavou našli opuštěnou a promrzlou malou holčičku. Dostala jméno Liduška a ujali se jí manželé Polákovi z Brna. Už pár let předtím při výletu do Kodaně Těsnohlídek viděl ozdobený vánoční strom, pod nímž se pořádala sbírka na chudé děti. Šlo zřejmě o první velký a veřejný vánoční strom v Evropě. Skandinávský zvyk Těsnohlídek přenesl k nám a 13. prosince 1924 se v Brně na náměstí Svobody slavnostně rozsvítil první vánoční Strom republiky. Pocházel z bílovických lesů, kde dnes najdete například Těsnohlídkovo údolí a rozhlednu U Lidušky.


 

15. prosince 1993 – do oběhu se dostala bankovka v hodnotě 5000 korun

V České republice byla dána do oběhu bankovka dosud nejvyšší nominální hodnoty, 5 000 Kč. Na Kudy z nudy můžete mince, bankovky a další platidla využít jako originální pozvánky na výlety. Představíme vám také Českou národní banku a tajemnou slečnu, která zdobila bankovky první republiky, obří zlatou minci anebo legendární jáchymovské tolary.
 

16. prosince 2001 – zápis vily Tugendhat v Brně do UNESCO

Funkcionalistická vila TugendhatBrně byla 16. prosince 2001 zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
 

17. prosince 1895 – vznik společnosti Laurin & Klement aneb Škoda Auto

Společnost Škoda Auto patří k automobilkám s nejdelší tradicí světě. Začátky nejvýznamnějšího průmyslového podniku České republiky byly ale velmi prosté: strojní zámečník Václav Laurin (1865–1930) a knihkupec Václav Klement (1868–1938) si v Mladé Boleslavi pronajali dílnu a jako zapálení fanoušci cyklistiky rozjeli 17. prosince 1895 výrobu takových kol, jaká si sami přáli: z nejlepších dostupných materiálů, přitom ale cenově dostupných.
 

17. prosince 1938 – na svět přišly Rychlé šípy

Znáte Rychlé šípy, komiks spisovatele Jaroslava Foglara a jeho hrdiny Mirka Dušína, Jarku Metelku, Jindru Hojera, Červenáčka a Rychlonožku? První díl kresleného seriálu vyšel v časopise Mladý hlasatel 17. prosince 1938, postupně je kreslili Jan Fischer, Václav Junek, Bohumír Čermák a Marko Čermák. Na Kudy z nudy vám představíme historii slavného komiksu, jejich autora, slavná Stínadla i spousty dalších zajímavostí.
 

19. prosince 1926 – premiéra Janáčkovy opery Věc Makropulos

V Brně proběhla premiéra nové opery Leoše Janáčka Věc Makropulos podle stejnojmenné divadelní hry Karla Čapka.
 

21. prosince 1834 – poprvé zazněla píseň Kde domov můj, česká národní hymna

Dne 21. prosince 1834 měla ve Stavovském divadlePraze premiéru Fidlovačka, divadelní hra Josefa Kajetána Tyla. Mnohem větší úspěch než samotná hra měla píseň Kde domov můj. Autorem hudby byl uznávaný hudebník a skladatel František Škroup. Hra se po premiéře dočkala jediné reprízy, zato píseň Kde domov můj se hlavně kvůli závěru první sloky „…a to je ta krásná země – země česká – domov můj…“ lidem líbila a záhy se zpívala po celé Praze. Máme ji rádi dodnes: stala se z ní česká státní hymna.
 

23. prosince 1989 – symbolické přestřižení železné opony

Po Sametové revoluci v listopadu byla 23. prosince 1989 nedaleko Rozvadova symbolicky přestřižena železná opona, pohraniční drátěné zátarasy mezi Československem a Německem.


 

24. prosince 1796 – poprvé zazněla Rybova Česká mše vánoční

Slavná Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby (1765–1815) se stala doslova symbolem českých Vánoc. Poprvé zazněla v kostele Povýšení sv. Kříže v Rožmitálu pod Třemšínem, kde byl Ryba váženým a oblíbeným učitelem a varhaníkem. Slyšet a především prožít „Rybovku“ v Rožmitále je skutečný zážitek, navíc tu dodnes zní původní varhany, na které hrál i samotný Ryba.
Kde se vzala vánoční tradice ozdobených stromečků a stromů?

Kde se vzala vánoční tradice ozdobených stromečků a stromů?

Bez nazdobených vánočních stromečků i obřích zářících stromů na náměstích a návsích by české Vánoce prostě nebyly ono. Odkud se ale tahle tradice vzala, kde se objevil první stromeček a čím byl tehdy ozdobený? A kdy a kde stál první velký vánoční strom pod širým nebem?

Bitva Tří císařů u Slavkova – jedna z nejslavnějších napoleonských bitev

Bitva Tří císařů u Slavkova – jedna z nejslavnějších napoleonských bitev

K nejkrvavější napoleonské bitvě na našem území (asi 60 000 mrtvých) došlo 2. prosince 1805 u Slavkova, kde Napoleon porazil rusko-rakouskou armádu. Protože se bitvy v čele svých vojsk osobně zúčastnili francouzský císař Napoleon I., ruský car Alexandr I. a rakouský císař František, hovoří se o bitvě Tří císařů.

Kalendář 2024: Advent – čas příchodu Krista i dávných pohanských zvyků

Kalendář 2024: Advent – čas příchodu Krista i dávných pohanských zvyků

Víte, že počátky oslav adventu sahají až do 5. – 6. století? Advent je začátek liturgického roku, období čtyř neděl před 25. prosincem. Doba adventní je pro křesťany časem očekávání narození Krista a první adventní den je zároveň začátkem nového církevního roku, bez ohledu na civilní kalendář. Samotné slovo advent pochází z latinského "adventus", což znamená příchod. V dobách předkřesťanských naši předci v tomto čase oslavovali zimní slunovrat, návrat životadárného světla. Postupem času došlo k prostoupení prastarých obyčejů s křesťanskými a po celý prosinec se v lidových Vánocích objevovaly různé tajemné postavy. Pojďte si s námi připomenout živé či dnes již zaniklé tradice vztahující se k tomuto tajuplnému období, které letos připadá na období od 1. do 24. prosince 2024.

Věda a historie není nuda: nobelovky zábavně aneb Ig Nobelovy ceny

Věda a historie není nuda: nobelovky zábavně aneb Ig Nobelovy ceny

Ohrožuje vlastnictví koček duševní zdraví? A jak na tom je magnetická levitace živé žáby, výzkum zaměřený na umístění holubů v raketách anebo zkoumání plaveckých schopností mrtvých pstruhů? To je jen malý výběr z projektů, které získaly Ig Nobelovu cenu, bizarní obdobu serióznějších i lukrativnějších Nobelových cen. Pojďte je prozkoumat s Kudy z nudy!

Užijte si prohlídky hradů a zámků po celý rok!

Užijte si prohlídky hradů a zámků po celý rok!

Máte-li chuť navštívit nějaký pěkný hrad nebo zámek, ale nenapadá vás, kde mají celoročně otevřeno, nechte se inspirovat našimi tipy! Redakce Kudy z nudy pro vás vybrala desítky hradů a zámků, na které se můžete vypravit bez předchozí rezervace a dopřát si prohlídku kdykoli budete chtít. Pravidlo, že se všechny památky koncem října uloží k zimnímu spánku již dávno neplatí. Otevřené dveře historických sídel najdete napříč celou Českou republikou.

Zábavné lesní a pohádkové stezky pro děti, které snadno zvládnete i v zimě

Zábavné lesní a pohádkové stezky pro děti, které snadno zvládnete i v zimě

Pohádkových stezek je u nás sice mnoho, ale spousta z nich se přes zimu promění v klasické lesní cesty: dřevěné sochy, výtvarné dílny a další zábavné prvky se totiž až do jara přesunou pod střechu. Přeci jen ale existuje pár míst, kam se můžete vypravit i v zimě. Z desítek okruhů jsme pro vás vybrali několik, které snadno zvládnete i s malými dětmi, nejsou příliš dlouhé, nezavedou vás příliš vysoko do kopců a nenajdete na nich zrádná klesání a stoupání. A někde dokonce na konci čeká rozhledna!

Brno

Brno

Přijeďte ochutnat Brno a jeho vynikající gastronomii, poznat významné kulturní památky a krásnou okolní přírodu. A pojďte se také podívat do vodojemů a do podzemí, na Špilberk, mrknout na draka na Staré radnici, svézt se lodí po Brněnské přehradě anebo se vypravit na prohlídku vily Tugendhat, památky UNESCO.

Česká národní banka a její historická budova v Praze Památky

Česká národní banka a její historická budova v Praze

Budova ČNB vznikala podle projektu Františka Roitha v letech 1935-42 původně pro Živnostenskou banku. Pětipatrová stavba působí svou frontou do ulice Na Příkopě přímo monumentálně. Uvnitř budovy se ukrývá expozice Lidé a peníze a Za měnou v Praze.

Česko mezi řádky: čeští spisovatelé, kteří mohli získat Nobelovu cenu a nikdy ji nedostali

Česko mezi řádky: čeští spisovatelé, kteří mohli získat Nobelovu cenu a nikdy ji nedostali

Každý rok na podzim čeká celý svět na ohlášení laureátů Nobelových cen za literaturu. Od roku 1901, kdy se ceny předávaly poprvé, ji získalo už víc než sto spisovatelů. Ještě víc ale je těch, kteří k ocenění měli velmi blízko, ale nakonec jim Nobelova cena proklouzla mezi prsty. Seznamte se s nimi na Kudy z nudy!

František Josef I. – poslední velký císař

František Josef I. – poslední velký císař

Ačkoli pro mnohé z nás je rakouský císař a uherský král František Josef I. (18. srpna 1830, Vídeň – 21. listopadu 1916, Vídeň) symbolem starého mocnářství a zaniklé rakousko-uherské monarchie, i „stařičký mocnář“ kdysi nastoupil na trůn jako osmnáctiletý mladík. Seděl na něm neuvěřitelných 68 let, což ho mezi našimi panovníky řadí na první místo v délce vlády.

Jakub Jan Ryba – autor České mše vánoční, nejoblíbenější skladby našich Vánoc

Jakub Jan Ryba – autor České mše vánoční, nejoblíbenější skladby našich Vánoc

Česká mše vánoční provází Vánoce od roku 1796, kdy poprvé zazněla při štědrovečerní bohoslužbě v kostele Povýšení sv. Kříže v Rožmitálu pod Třemšínem. Za varhany tehdy usedl samotný autor Jakub Jan Ryba (26. října 1765, Přeštice – 8. dubna 1815, Voltuš), učitel a varhaník, autor téměř 1 400 duchovních a světských skladeb. Právě podle něj se také České mši vánoční říká Rybovka.

Věda a historie není nuda: Nobelovy ceny pro Česko, kdo je má a kdo je mohl mít?

Věda a historie není nuda: Nobelovy ceny pro Česko, kdo je má a kdo je mohl mít?

V didaktickém testu z češtiny mají maturanti uvést příjmení českého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Mnozí si na Jaroslava Seiferta nevzpomenou, a tak tipují Čapka, Kafku, Máchu nebo Nerudu. Anebo Heyrovského, i když ten ji získal za chemii. Kolik Nobelových cen ale vlastně do Česka putovalo a čí jméno se objevilo mezi nominovanými?

7 věcí, které nevíte… o komiksu

7 věcí, které nevíte… o komiksu

Máte rádi komiksy? Provázely vaše dětství příběhy Čtyřlístku a Rychlých šípů? Pokud se i teď, v dospělosti, rádi podíváte na kreslené příběhy, na Kudy z nudy vás pozveme na několik zajímavých komiksových výletů. Protože komiks pořád žije a rozhodně není jen zábavou pro děti.

Advent a Vánoce 2024

Advent a Vánoce 2024

Nečekaný black friday! Nehledejte dárky v obchodních centrech. Navštivte (super!)markety v historických centrech našich malebných měst.

Evropa v Česku: proč máme rádi Francii?

Evropa v Česku: proč máme rádi Francii?

Gurmánské speciality od cibulačky až po crème brûlée a makronky, víno, sýry, Cannes a nejslavnější filmový festival na světě, Paříž, Le Mont Saint Michel, zámky na Loiře, cyklistický závod Tour de France, Azurové pobřeží, Bretaň a Provence provoněná levandulí: je tolik věcí, které máme rádi ve Francii! Seriál o evropských zemích pokračuje na západě Evropy. Pojďte s Kudy z nudy poznat Francii!

Kde domov můj – česká státní hymna

Kde domov můj – česká státní hymna

Vedle malého a velkého státního znaku, státních barev, vlajky, prezidentské standarty a státní pečetě patří k sedmi státním symbolům hymna, slavnostní skladba, která se hraje při významných příležitostech. Tvoří ji první sloka písně Kde domov můj, která poprvé zazněla v divadelní hře Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka.

Evropa v Česku: proč máme rádi Švédsko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Švédsko?

Masové kuličky köttbullar, heboučké vlněné svetry, fantastická jezera, Vasův běh aneb Vasaloppet, polární záře, letní slunovrat, Stockholm, ostrovy Gotland a Öland, nejstarší skanzen na světě anebo Pipi Dlouhá punčocha a další knížky Astrid Lindgrenové: je tolik věcí, které máme rádi ve Švédsku! Seriál o evropských zemích pokračuje ve Skandinávii. Pojďte s Kudy z nudy poznat Švédsko!

Věda a historie není nuda: kde, jak a odkdy se u nás měří počasí?

Věda a historie není nuda: kde, jak a odkdy se u nás měří počasí?

Televize, rozhlas, deníky, internet, speciální aplikace: když chcete vědět, jaké bylo, je anebo bude počasí, stačí si vybrat kteroukoliv z možností. Díky moderním technologiím víte, zda jít na procházku se psem hned nebo za hodinu, jestli plánovat venkovní oslavy anebo kdy se vydat na dovolenou. Moderní technologie vám dokonce k větru, dešti nebo sněžení přidají procenta pravděpodobnosti a další důležité údaje. Víte, že Světový den meteorologie se každoročně slaví 23. března už od roku 1950, kdy byla založena Světová meteorologická organizace (World Meteorological Organization – WMO)?

Evropa v Česku: proč máme rádi Dánsko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Dánsko?

Pohádky Hanse Christiana Andersena, přívětivé město Kodaň, malebné nábřeží Nyhavn lemované hrázděnými domy, Malá mořská víla, zábavní park Tivoli, královský palác Amalienborg, Lego a Legoland, přírodní křídové útesy Møns Klint, muzeum námořní plavby v Helsingøru anebo kouzelné vodní kanály, průplavy a mosty: je tolik věcí, které máme rádi na Dánsku! Seriál o evropských zemích tentokrát míří na sever. Pojďte s Kudy z nudy poznat Dánsko!

Evropa v Česku: proč máme rádi Německo?

Evropa v Česku: proč máme rádi Německo?

Snový zámek Neuschwanstein v Bavorských Alpách, hrad Eltz, řeka Rýn, pohádka Brémští muzikanti, překrásná historická městečka s čele s bavorským Rothenburgem ob der Tauber, mnichovský Oktoberfest, buřty a klobásy se zelím, marcipán z Lübecku, adventní trhy, drážďanská štola anebo Saské Švýcarsko, malý kousek ráje hned za hranicemi: je tolik věcí, které máme rádi na Německu! Seriál o evropských zemích pokračuje u našich dalších sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Německo!

Evropa v Česku: proč máme rádi Rakousko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Rakousko?

Alpy a Grossglockner, krásná jezera, horské túry, Dunaj, Vídeň, Salcburk, Hallstatt a klášter v Melku, vídeňský řízek, sýrové špecle a kaiserschmarrn, dort Sacher, Prátr a adventní trhy: je tolik věcí, které máme rádi na Rakousku! Seriál o evropských zemích pokračuje u našich jižních sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Rakousko!

7 věcí, které nevíte o… Foglarových Rychlých šípech

7 věcí, které nevíte o… Foglarových Rychlých šípech

Ačkoli Rychlým šípům už je přes osmdesát let, stále nachází své čtenáře a obdivovatele. Jak dobře znáte komiks Jaroslava Foglara a pozadí příběhů Mirka Dušína, Jarky Metelky, Jindry Hojera, Červenáčka a Rychlonožky? Na Kudy z nudy vám představíme historii rychlých šípů, jejich autora a spousty dalších zajímavostí.

7 věcí, které nevíte o… nejkrvavějších bitvách a událostech českých dějin

7 věcí, které nevíte o… nejkrvavějších bitvách a událostech českých dějin

Přestože nejkrvavější masakry v dějinách lidstva se českým zemím vyhnuly, bitev se u nás přesto odehrálo víc než dost. Které se zapsaly do dějin tím, že v nich došlo k největším ztrátám na životech? Možná vás překvapí, že to nebyla ani bitva u Sudoměře, ani bitva na Vítkově, ani ta na Bílé hoře.

Karel Čapek – jeden z nejvýznamnějších českých spisovatelů

Karel Čapek – jeden z nejvýznamnějších českých spisovatelů

Díky Karlu Čapkovi (9. ledna 1890 Malé Svatoňovice – 25. prosince 1938 Praha) přišlo na svět slovo "robot", které poprvé použil ve své hře R.U.R. Ve svých utopicko-fantastických dramatech alegoricky poukazoval na nebezpečí zneužití techniky a vědy proti základním hodnotám lidské existence.

Kostel Povýšení sv. Kříže ve Starém Rožmitále Památky

Kostel Povýšení sv. Kříže ve Starém Rožmitále

Nejstarší památkou města Rožmitál pod Třemšínem a dominantou Starého Rožmitála je kostel Povýšení sv. Kříže. Spolu s bránou, farou a kaplankou je kostel také chráněnou kulturní památkou. Největším skvostem kostela jsou historické varhany, někdy též nazývané Rybovy.

Číhošť

Číhošť

Obec Číhošť leží 7 km severovýchodně od Ledče nad Sázavou a 19 km jižně od Čáslavi. Obcí vede centrální stezka Via Czechia a zajímavostí je geografický střed České republiky. Vydejte se pěšky či na kole do středu naší země. V okolí najdete mnoho přírodních krás, hradů i zámků.

Bývalý Kartuziánský klášter – věznice Valdice Památky

Bývalý Kartuziánský klášter – věznice Valdice

Impozantní barokní klášter ve Valdicích byl postaven v 17. století Albrechem z Valdštejna. V současné době je jedním z nejpřísnějších vězení v zemi.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti Památky

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti

Od roku 1948 působil v Číhošti farář Josef Toufar. Do dějin se obec nedobrovolně zapsala známým „číhošťským zázrakem“.

Jaroslav Foglar – spisovatel a osobnost českého skautského hnutí

Jaroslav Foglar – spisovatel a osobnost českého skautského hnutí

Populární autor knížek pro mládež a šéfredaktor časopisů Mladý hlasatel, Junák a Vpřed Jaroslav Foglar (6. července 1907 Praha – 23. ledna 1999 Praha) byl také dlouholetý vůdce oddílu Pražská Dvojka. Ten vznikl jako jeden z prvních pěti skautských oddílů již v začátcích skautingu roku 1912. Protože jako jediný skautský oddíl u nás nikdy nepřerušil svou činnost, ať již za okupace či za komunistického režimu, nyní je nejstarší v České republice.

Bílovice nad Svitavou

Bílovice nad Svitavou

Obec v údolí řeky Svitavy severně od Brna obklopují lesy Drahanské vrchoviny a Moravského krasu. Zalesněná údolí mají nejrůznější jména, najdete tu Kuní, Kocouří či Ptačí žlíbek i Myší díru. Těsnohlídkovo údolí napovídá, že obec bývala vyhledávaným letoviskem umělců.

Další aktuality

Nahlédněte do světa designu a umění: tipy na zajímavá designová muzea a galerie

Počítáte se mezi milovníky designu a dobré architektury? V Česku v poslední době vyrostla řada úžasných míst, která vás okouzlí zvenčí i zevnitř. Obdivujte dokonalé tvary, fascinující užité umění, interiéry vyladěné do posledního detailu a odhalte příběhy, které nově vznikající designová muzea a galerie skrývají. Objevte s Kudy z nudy působivý svět designu!
11. prosinec 2024 17:01
Kultura

Hej mistře, vstaň bystře: Rybova Česká mše vánoční rozezní kostely po celé zemi

Tradiční i ojedinělé pojetí České mše vánoční, jejíž poslech je součástí vánočních svátků. Zavítejte do kostelů po celé zemi, kde si pro vás připravili jedinečné vánoční koncerty, a nechte se vnést do příběhu o narození Krista. Portál Kudy z nudy vás zve na místa, kde zazní Rybova Česká mše vánoční v podání různých sborů a orchestrů.
9. prosinec 2024 10:24
Kultura

Kalendář 2025: klasika, hudební slavnosti a festivaly staré hudby od jara do podzimu

Máte rádi klasickou hudbu? Nejste sami, hudební tradice jsou naším rodinným stříbrem. Pro milovníky klasiky přinášíme několik výjimečných hudebních událostí, festivalů a slavností. Kam byste se měli během sezóny vypravit a nechat se unášet překrásnými tóny starých mistrů? To vám napoví Kudy z nudy.
9. prosinec 2024 10:18
Kultura

Kdy a proč slavíme svátek sv. Lucie? Oslavíte jej tím, že necháte domácí práce na jindy!

13. prosince se slaví svátek svaté Lucie, patronky advokátů, spisovatelů, vrátných, přadlen, švadlen, krejčích, kočích a dalších řemesel, ale i kajících se prostitutek. Její přímluva vás ochrání před bolestmi v krku, infekcí a očními chorobami. Patronka ochraňuje též děti a nevidomé. Den této světice, která si dle pověsti sama vytrhla oči, a nakonec jí bylo probodnuto hrdlo, bývá spojen se zvláštními obchůzkami tajemných postav „Lucek“, které mají za úkol kontrolovat činnost hospodyněk v domácnosti a jejich prohřešky zlomyslně trestat.
8. prosinec 2024 11:19
Kultura

Kalendář 2025: ostatky, fašanky a místa, kam se vydat na tradiční masopust

Svátek, při kterém se lidé za dávných časů naposled poveselili a pořádně najedli před nadcházejícím obdobím půstu, se s oblibou slaví dodnes. Kdy se vlastně slaví masopust, kterému se na Moravě říká fašank, fašinek a v Čechách například také voračky, končiny nebo ostatky? Zhruba měsíc až dva: Období začíná po svátku Tří králů, tedy 7. ledna. Ovšem stanovení termínu závěrečného dne, masopustního úterý před Popeleční středou, je dáno matematickým výpočtem, jehož základem je stanovení termínu Velikonoc. Užijte si svátky plné nevázaného veselí, masek medvědů a kobyl, trošky slivovice a spousty koblih. Vydejte za poznáváním národních tradic na masopustní reje!
8. prosinec 2024 10:51
Kultura

Tipy na návštěvu zajímavých muzeí s nádechem Vánoc

Láká vás historie a atmosféra Vánoc? Vánoce se v českých zemích vždy nesly ve znamení hojnosti a štědrosti. V České republice najdete stovky zajímavých muzeí, které skrze stálé expozice i tematické výstavy představují historii i současnost nejrůznějších regionů, osobností i jednotlivých tradic. Prožijte jedinečnou adventní atmosféru v našich muzeích a připomeňte si nejrůznější vánoční obyčeje a zvyky. Zazpívejte si koledy, poznejte staré vánoční obřady nebo si vyrobte originální vánoční dárky v muzejních dílnách. V době adventu vás na řadě míst okouzlí vůně pečiva, lidové popěvky, tradiční výzdoba i um tvůrců lidových řemesel. Z nepřeberné nabídky vybrala redakce portálu Kudy z nudy řadu zajímavých tipů na návštěvu míst, kde se rozhodně nudy a nedostatku vánoční inspirace bát nemusíte!
8. prosinec 2024 10:29
Kultura

Kam letos o Vánocích na výstavy betlémů s dětmi?

Chcete se příjemně naladit na vánoční atmosféru a mezi svátky vydat za kulturou? Zveme vás na vánoční výstavy tradičních betlémů! Betlémy původně pomáhaly šířit srozumitelnou formou základy křesťanské víry mezi široké vrstvy obyvatelstva. Na českém území byl první betlém postaven v roce 1562 v jezuitském kostele sv. Klimenta v Praze. Reformy Marie Terezie a Josefa II. roku 1786 vedly k zákazu stavění betlémů v kostelech v celé říši. Oblíbený zvyk se tak přenesl do domácího prostředí. K základním figurkám (Ježíškovi v jeslích, Marii, Josefovi, volu, pastýřům se stády a třem mudrcům) si lidé přidávali i další postavy lidí a zvířat ze svého nejbližšího okolí. Materiály, z něhož se betlémy stavěly byly velmi rozmanité. Vznikaly vyřezávané betlémy ze dřeva, papíru, skla a dalších hmot. Nejsilnější tradici mělo řezbářství v Orlických horách a Krkonoších. K největšímu rozkvětu betlémářství došlo v průběhu 19. století a na počátku 20. století.
6. prosinec 2024 19:10
Kultura

Významné dny naší historie: co se stalo v lednu?

Založení Břevnovského kláštera, začátek stavby první dálnice, upálení Jana Palacha, první koncert České filharmonie i první vysílání Večerníčku: to je pouhý výběr ze zajímavých výročí, která nás čekají v lednu. Pojďte si je připomenout s Kudy z nudy!
4. prosinec 2024 8:28
Kultura