Seznamte se: 26. července má svátek Anna

Na Anenském vrchu v Orlických horách opět stojí rozhledna. Naposledy se tam lidé mohli kochat výhledem do krajiny v roce 1937, kdy k vyhlídkové věži náležela i kaple.

V katedrále sv. Víta v Praze je pohřbeno celkem 14 knížat a králů. Z Kaple sv. Kříže vedou schody do podzemních prostor chrámu, kde se nalézá královská hrobka se sarkofágy Karla IV., jeho dětí, čtyř manželek a dalších českých králů; Václava IV., Ladislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad a Rudolfa II.

Poblíž Křížové cesty se nachází poutní místo s dřevěnou kaplí Svaté Anny a se studánkou s takzvanou Svatou vodou.

Posvátná studánka na poutním místě u svaté Anny nedaleko Pohledu na Havlíčkobrodsku je zrekonstruovaná a od listopadu 2020 zde opět vyvěrá voda. Obec Pohled si nedávno nechala zpracovat laboratorní rozbory. Voda je skutečně čistá a opět stejně tak kvalitní, jako vždy bývala.

Lom na Svaté Anně je první soukromá přírodní zóna v České republice. Jedná se o opuštěný lom, kde se vytvořila řada biologicky hodnotných biotopů (vodní, bažinné, mezofilní, skalnaté a stepní). Vyskytuje se zde řada obojživelníků a hub.

Poutní kaple sv. Anny stála na kopci za Opavou, kde se propojovaly polní cesty od Jaktaře, Zlatníků, Slavkova, Otic a Opavy za hospodou U Latarny na nynějším katastru Zlatnickém. Jedno z nejkrásnějších míst v Opavě.

Pranostiku „svatá Anna, chladna z rána“ znají i ti, kteří jinak o téhle světici neví vůbec nic. Vězte tedy, že svatá Anna a svatý Jáchym byli údajní rodiče Panny Marie a tedy prarodiče Ježíše Krista, a společně slaví svátek 26. července. Protože svaté Anně je zasvěcena řada kostelů, koncem července přichází čas svatoanenských poutí. Kam se tedy vypravit za svatou, která se od přelomu července a srpna má postarat o chladná jitra?

Kdyby se rakouský císař Ferdinand Dobrotivý (1793–1875) v roce 1848 nevzdal trůnu, dějiny mohly vypadat jinak. Společně s ním se role císařovny zřekla i jeho manželka Marie Anna Karolína Savojská (19. září 1803, Řím – 4. května 1884, Praha). Byla poslední českou královnou, na jejíž hlavu byla při korunovaci v katedrále sv. Víta na Pražském hradě vložena svatováclavská koruna.

Kostel na vršku nedaleko Plané u Mariánských Lázní je nepřehlédnutelnou připomínkou kdysi slavného poutního místa, jež dávalo naději mnoha bohabojným hříšníkům hledajících milost a odpuštění.

Půlka nebo maděra: tak se prý původně jmenoval tanec, který se se poprvé tančil ve třicátých letech 19. století, dnes jej známe jako polku a patří k české národní klasice. Nejznámější pak je Modřanská polka, známá rovněž jako Škoda lásky nebo Beer Barrel Polka, skladba od Jaromíra Vejvody.

Mimo hlavní trasy turistů se můžete v Praze podívat na Malostranský hřbitov. V hrobě označeném „Anna Degenová (1848 – 1851), dcera c. k. strážmistra a nádenice“ leží holčička, do níž se podle legendy vtělil anděl. U děvčátka lidé nechávají papírky s přáními, která prý splní.