Kouzelné hory, kterým vládne bájný Krakonoš, jsou ostrovem tundry uprostřed Evropy. Oproti evropským velikánům je naše skromné pohoří unikátní mozaikou horských ekosystémů. Svahy hor osídlují horské lesy a louky, horní partie plochých hřebenů porůstá borovice kleč, alpínské trávníky a rašelinná společenstva. Díky své výjimečnosti a krajinnou hodnotu bylo toto horské území o rozloze 385 km² vyhlášeno v roce 1963 národním parkem.
Královéhradecký kraj | Příroda
Věděli jste, že v Krkonoších je bezkonkurenčně nejvíc vodopádů ze všech českých pohoří? Nebo že tu najdete ten nejvyšší i nejvodnatější? Objevte krásu jarních Krkonoš – naplánujte si báječný výlet k právě hučícím vodopádům, které mají právě teď, díky tání sněhových zásob, tu největší sílu! Zaposlouchejte se do zvuků padajících vod, burácejících potoků a šumících řek. Berte však v úvahu, že v podhůří sice nastalo jaro, ale na hřebenech stále vládne pevnou rukou zima. Kvalitní obuv a teplé oblečení se tak bude určitě hodit.
Královéhradecký kraj | Příroda
Milovníci přírody mají důvod k radosti – podle očitých pozorování se do Krknošský národní park opět stává, po velmi dlouhé době, domovem bobra evropského. Horské, rychle tekoucí bystřiny však nejsou pro tohoto hlodavce, s šupinami pokrytým ocasem, vhodným biotopem. Odborníci proto očekávají, že se krkonošská populace na české straně hor usídlí spíše na lučních potocích v podhůří.
Královéhradecký kraj | Příroda
Dne 21. března slavíme Světový den lesů a o den později 22. března Světový den vody. Krkonošské lesy patří vedle arkto-alpínské tundry a luk mezi tři nejvýznamnější fenomény, pro které byl zřízen Krkonošský národní park. Rozkládají se na ploše 37 000 ha a pokrývají přes 85 % plochy Krkonoš. Jejich druhové složení a prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk. Dnes se snažíme pomoci, aby se lesy vrátily do přírodě blízkého stavu, staly se stabilnějšími a ve svém stínu poskytovaly prostor nejen pro odpočinek návštěvníkům hor, ale také životní prostor stovkám druhů živočichů a rostlin. Připomeňme si při této příležitosti jedno z nejzajímavějších a opomíjených lesních stanovišť pojící obě uvedená prostředí – olšové-jaseniny. Ty se v Krkonoších nacházejí už jen na pouhých 71 ha, což je 0,2 % rozlohy lesních porostů.
Královéhradecký kraj | Příroda
Správa Krkonošského národního parku již čtvrtým rokem v návaznosti na vyhlášení osmi klidových území a s tím souvisejícím vyhrazením cest a tras v těchto územích dočasně uzavírá v termínu od 15. března do 31. května 2024 některé cesty nebo jejich úseky z důvodu ochrany proti rušení citlivých druhů živočichů. V terénu jsou uvedené úseky zřetelně označeny cedulí s doprovodným textem „Zákaz vstupu z důvodu ochrany přírody od 15. 3. do 31. 5."
Královéhradecký kraj | Příroda
Březen je dobou, kdy žáby migrují na svá trdliště. Ideální je pro ně teplý vlhký večer, kdy se, hnány rozmnožovacím pudem, vydávají na nebezpečnou pouť. Každoročně jich množství skončí pod koly aut při překonávání silnic. V Krkonoších pomáhají žáby chránit trvalé i dočasné zábrany, aby obojživelníci neskončili svůj život tragickou nehodou. Ochránci přírody pak zábrany jezdí kontrolovat několikrát denně. Při suchém počasí tolik žab není, ale když zaprší, stoupne jejich počet i na dvojnásobek.
Královéhradecký kraj | Příroda
Nejznámějším skalním městem v Českém ráji jsou Prachovské skály. Je tam přes 200 skalních věží, které dosahují až 40metrové výšky a často mezi sebou svírají úzké, chladné a potemnělé uličky a soutěsky. Přijměte tedy pozvání po stopách nejbizarnějších pískovcových útvarů i nejpůvabnějších skalních vyhlídek.Vzezření těchto skal je v každém ročním období jiné, a přesto jako by se tam zastavil čas.
Královéhradecký kraj | Příroda
Prohlédněte si nejdivočejší skalní město střední Evropy – brány skalního města v Adršpachu jsou aktuálně otevřené! Mezi nejznámější skalní útvary patří Homole cukru, Milenci, Starosta a Starostová, Krakonošův zub a mnoho dalších. V zimních měsících, kdy mohou být díky sněhové nadílce ztížené podmínky, se udržuje pouze část prohlídkového okruhu, tzv. "Stará partie" k Velkému vodopádu. Procházka fascinující přírodou mezi malebnými skalními útvary vás přes zimu vyjde jen na 130 korun. Přijeďte si užít zimní atmosféru skalního labyrintu.
Královéhradecký kraj | Příroda
Správa Krkonošského národního parku letos na podzim dokončila projekt Zpřístupnění Sněžky. Jeho záměrem bylo, aby naše nejvyšší hora byla nadále přístupná všem turistům, ale zároveň, aby tamní vzácná krajina byla chráněná. V rámci projektu byly instalovány nové zábrany, ale i opraveny chodníky, či instalovány nové lavičky.
Královéhradecký kraj | Příroda
Hospodáři právě dokončují práce na jednotlivých loukách. Mezi poslední z nich patří tradičně shánění stád pasených zvířat, případně přesekávání nedopasků. Zvířata jsou z lokalit odvážena v závislosti na počasí, množství hmoty na pastvě a celkové úživnosti louky pro stáda. Na krkonošských loukách se tradičně pasou ovce, krávy, kozy, ale i koně nebo lamy!
Královéhradecký kraj | Příroda
Správa Krkonošského národního parku 17 let po sobě omezovala z důvodu ochrany přírody vstup do některých oblastí v Krkonošském národním parku. Situace v posledních letech ukázala, že dříve negativní jev – masivní sběr borůvek – již pominul. Není tedy nadále nutné speciálním opatřením zpřísňovat omezení platná v zákoně o ochraně přírody a krajiny. Nadále však platí zákaz vstupu do volného terénu v 1. zóně KRNAP. Zrušení platnosti "borůvkového opatření" platí již od roku 2018. Sběr borůvek je tedy od té doby legální například na Světlé, Pomezním nebo Lesním hřebeni.
Královéhradecký kraj | Příroda
Krkonošské květnaté louky patří bezpochyby mezi přírodní poklady, kvůli kterým byl v našich nejvyšších horách před 60 lety založen Krkonošský národní park. Jsou jedinečným fenoménem vzácné druhové bohatosti závislé na generacích krkonošských hospodářů, bez nichž loukám stále hrozí rychlý zánik. Pastva na loukách se proto stala v posledních letech nedílnou součástí péče o významné botanické lokality Krkonoš. Ovce, kozy, skot i koně pomáhají na čtyřech desítkách lučních lokalit. Díky nim a související péči hospodářů se na louky vrací například endemické druhy jako zvonek český nebo violka žlutá sudetská. Letos začíná již 3. projekt péče o krkonošské louky. Potrvá až do roku 2029 a obnoví výjimečné, druhově bohaté luční porosty.
Královéhradecký kraj | Příroda