V letošní sezoně se na
krkonošských loukách podpořených z běžících projektů Správy
KRNAP pásly
především ovce (na 2000 ks). Radost dělá krkonošským farmářům postupný
návrat skotu (asi 300 ks). Krom těchto dvou hlavních hospodářských zvířat jste na krkonošských loukách mohli potkat
kozy,
koně a výjimečně i
lamy a
poníky. Každé zvíře porosty okusuje, ukusuje a odtrhává svým způsobem. Navíc
každému druhu chutná trochu jiný jídelníček. Ideálním spásačem se jeví skot. Oproti ovcím či kozám není tolik vybíravý, a pokud se nejedná o těžká plemena, pak jeho sešlap může mít velmi pozitivní vliv na přežití slabých druhů kvetoucích bylin.
Na krkonošských loukách se v letošní sezoně krom pastvy hojně sekalo na
seno či senáž. Pro pestrost luk je ideální
kombinace seče,
pastvy v různých termínech v po sobě jdoucích letech. Pokud je louka pouze sečena, dochází k postupnému ochuzení o živiny, mizí
pestrost květnatých druhů, přežívá několik málo nenáročných druhů. I prozatím bohaté louky musí být občas pohnojeny.
Dlouhodobě pasené louky si jednou za čas též zaslouží
posekat na seno, a pokud možno včas, aby byly podpořeny i druhy rostlin, především ty květnaté, které jsou jinak při pastvě zpravidla vypaseny jako první. Největší zastoupení mezi hospodářskými druhy zvířat v
Krkonoších mají tradičně
ovce, následuje
skot,
kozy,
lamy,
koně a
poníci.
Poklad krkonošské přírody
Krkonošské květnaté louky jsou jedním z pokladů krkonošské přírody, kvůli kterým v našich nejvyšších horách před 60 lety vznikl
Krkonošský národní park. Louky jsou jedinečným fenomén,
vzácné druhové bohatosti závislé na generacích krkonošských hospodářů, bez nichž loukám stále hrozí rychlý zánik. Proto vedle samotných činností
KRNAP podporuje hospodáře, kteří mají snahu a zájem o krkonošské louky správně pečovat.
Rozsáhlé
luční enklávy naši předci vytvořili svou těžkou prací, aby dokázali v drsných horách přežít. V
Krkonoších lidé začali louky vytvářet už ve vrcholném středověku a na vzniklých budních enklávách
hospodařili až do konce druhé světové války. Díky hospodaření, trvajícímu bezmála 500 let, vznikla v Krkonoších unikátní luční společenstva s vysokou přírodní a kulturní hodnotou. Po válce, kdy museli původní hospodáři odejít, přišly mnohé louky na celá desetiletí o pravidelnou péči.
Z porovnání ortofoto snímků z padesátých let a ze současnosti je patrný úbytek více než poloviny původní rozlohy krkonošských luk.
Správa KRNAP se pomocí několika běžících projektů na
podporu lučních společenstev rostlin a živočichů snaží zachovat a obnovit péči na nejcennějších loukách, které tu po našich předcích zbyly. Proto podporuje pravidelné hospodaření.
Seč na seno, pastva dobytka, pravidelné hnojení a mnoho dalšího loukám pomáhá
navrátit jejich květnatou tvář. Mezi nejvýznamnější
luční krkonošské enklávy patří
Zadní Rennerovky,
Friesovy Boudy,
Dvoračky, Braunovy louky nebo
Sklenářovice.
Článek se věnuje tradiční pastvě a údržbě krkonošských luhů, jejich vlivu na diverzitu a kontinuitu přírodní krásy.
Na krkonošských loukách se tradičně pasou ovce, krávy, kozy, koně a lamy.
V letošní sezoně se páslo přibližně 2000 kusů ovcí na krkonošských loukách.
Krkonošské louky se kromě pastvy zvířat používají hojně k sečení na seno a klobouční hospodářské účely.
Mezi hlavní opatření pro zachování krásy krkonošských luk patří seč na seno, pravidelné hnojení a pastva dobytka.
Skot není příliš vybíravý a jeho sešlap může mít pozitivní vliv na přežití slabých druhů kvetoucích bylin.
Krkonošský národní park byl založen pro ochranu unikátních lučních společenstev a přírodních hodnot krkonošské krajiny.
Pokud louka není dostatečně pečována, může dojít k ochuzení o živiny a k zániku pestrosti květnatých druhů.
Postupný návrat skotu na krkonošské louky přinesl číslo asi 300 kusů v letošní sezoně.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.