
Dnes víme, že vše bylo zbytečné. Po přijetí
Mnichovské dohody přišla republika o velkou část
pohraničí a válka nevypukla. Otázka, zda tehdy těžké i lehké opevnění mohlo odolat útoku
wehrmachtu, dodnes zazní téměř při každé prohlídce kteréhokoliv vojenského objektu z té doby. Odpověď? Jen těžko lze posoudit
dokonalost linie pevnůstek a pevností, které nikdy nebyly prověřeny v boji.
Mnichovská dohoda nebo zrada?
Mnichovská dohoda, která uznala Hitlerovy nároky na československé území obývané Němci, takzvané
Sudety, znamenala
rozbití republiky a začátek konce první republiky, který o půl roku později vyústil v okupaci zbytku země. Dohoda mezi nacistickým Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií byla dojednána
29. září 1938 v Mnichově ve
Führerbau (ve všech jazykových verzích pak byla podepsána po půlnoci 30. září 1938). Představitelé Německa, Itálie, Francie a Velké Británie (Adolf Hitler, Benito Mussolini, Édouard Daladier a Neville Chamberlain) v ní deklarovali, že Československo musí do 10. října 1938 postoupit pohraniční území obývané Němci Německu. O
demobilizaci armády rozhodla po přijetí Mnichovské dohody a abdikaci prezidenta Beneše ministerská rada.
Kam se vypravit na výlet po linii pohraničních pevnůstek a pevností?

Opevnění mělo
lemovat velkou část hranic a podle plánu mělo být postaveno celkem
1 276 objektů těžkého opevnění a 15 463 objektů lehkého opevnění. Kvůli nedostatku času i financí se podařilo dokončit jen 263 pěchotních srubů, které patřily do
pásma těžkého opevnění. Velkou část z nich najdete východně i západně od
Králíků, kolem
Rokytnice v Orlických horách a u
Náchoda. A to je také odpověď, kde si můžete mobilizaci připomenout.

Zcela výjimečnou příležitost vidět vojenský objekt tak, jak vypadal v době mobilizace, nabízí
pěchotní srub K–S 5 U potoka. Leží severovýchodně od
Králíků před obcí
Dolní Morava a přímo v den výročí mobilizace
v sobotu 23. září se tu tradičně pořádá akce
Oživený bunkr. Atmosféru 30. let navozují prohlídky interiérů i venkovních expozic provázené krátkými hranými příběhy, v akci uvidíte i posádku bunkru.
Samozřejmě v
Kralické pevnostní oblasti i jinde existují řady dalších přístupných srubů a řopíků. Prohlídky dělostřeleckých tvrzí a dalších vojenských objektů trvají zhruba hodinu až hodinu a půl, v podzemí se však stálá teplota pohybuje mezi 8–10 °C, takže se vyplatí přibalit si na výlet pár kousků teplého oblečení. Bývá tu dost vlhko, takže je důležité pamatovat i na pevnou turistickou obuv, zejména pokud si vyberete delší a náročnější prohlídkovou trasu.
Hvězdy pevnostní oblasti: Bouda a Hůrka

Začněme v
Králíkách, kde stojí
dvě dělostřelecké tvrze, Bouda a
Hůrka. V obou případech vás čekají prohlídky stovky metrů podzemních chodeb a sálů hluboko ve skalním masivu, ale pokud chcete navštívit jen jednu, bude výběr záležet na hlavně na počasí, kondici a složení výletní skupiny.
Hůrka leží těsně u silnice 312, která míří z
Králíků k
Dolní Moravě, zatímco
Bouda je ukrytá v hlubokých lesích v masivu horského hřebene jihozápadně od města. Jinak než pěšky se k ní nedostanete, nejkratší cesta vede po značených stezkách od
Kramářovy chaty a
rozhledny na Suchém vrchu, kam se dá dojet autem po horské silničce z
Červenovodského sedla. Cestou tam a zpátky zdoláte převýšení přes 200 metrů a ujdete něco málo přes pět kilometrů.

Lépe dostupná (a zároveň z celého systému předválečného opevnění nejlépe dostupná)
Hůrka je otevřená celoročně a denně mimo pondělí,
Bouda jen v hlavní sezoně. Do konce září se sem můžete vypravit každý den, v říjnu pak o víkendech a v den státního svátku. Pokud se rozhodněte navštívit
Vojenské muzeum Králíky, nejmodernější vojenské muzeum v Česku, nemusíte mít obavy: je přístupné
po celý rok.
Kam se ještě můžete podívat?
Další z pěti stavebně dokončených dělostřeleckých tvrzí, které na podzim roku 1938 museli vojáci opustit bez boje, byla tvrz Hanička. Leží na úbočí hlavního hřebene Orlických hor severovýchodně od Rokytnice v Orlických horách, cesta ze záchytného parkoviště vám bude trvat přibližně 20 až 30 minut. V září a říjnu bývá otevřeno o víkendech.
- Náchodské údolí měla krýt palbou dělostřelecká tvrz Dobrošov, kde byly stavebně dokončeny tři ze sedmi plánovaných srubů. Otevřená je denně do konce října, od parkoviště leží zhruba 400 metrů.
Na Babí u Trutnova stojí dělostřelecká tvrz Stachelberg, která po svém dokončení měla být se dvanácti povrchovými objekty největší dělostřeleckou tvrzí československého pevnostního systému. Od parkoviště je to k pevnosti necelý kilometr téměř po rovině, podívat se sem můžete během víkendů a svátků v září, mimo sezonu je otevřeno jen o sobotách a svátcích.
Soustava opevnění vznikala také na jižní hranici Československa. Navštívit můžete Areál československého opevnění v Šatově, o který pečuje Technické muzeum v Brně. Pěchotní srub MJ – S3 Zahrada vás přivítá v podobě z osmdesátých let, je vybaven původní výzbrojí a výbavou, kterou armáda používala v letech 1960–1999. Do konce září je otevřeno denně kromě pondělí, v říjnu o víkendech a svátcích.
- Na dělostřeleckých tvrzích a pěchotních srubech není zajímavé jen to, co je skryté pod zemí, ale samozřejmě i stavby na povrchu. Na Králicku propojila nejzajímavější místa naučná stezka Betonová hranice a naučná stezka československého opevnění Dolní Morava, po linii opevnění na Náchodsku vede naučná stezka Pevnost Dobrošov, okolím Stachelbergu se proplétá naučná stezka Opevněné Trutnovsko. Hlavní výhoda? Nemají otvírací dobu, na procházku se můžete vypravit kdykoliv.
Poznejte dějiny Mnichovské dohody a prozkoumejte zachovalé československé vojenské objekty, které odrážejí dramatiku událostí roku 1938.
Mnichovská dohoda představovala uznání Hitlerových požadavků na území obývané Němci, což vedlo k rozbití Československé republiky a později k okupaci zbytku země.
Po přijetí Mnichovské dohody došlo k demobilizaci armády na základě rozhodnutí ministerské rady a abdikace prezidenta Beneše.
Bylo dokončeno 263 pěchotních srubů z plánovaných 1 276 těžkých opevnění.
Dokončené pěchotní sruby se nacházejí převážně v oblastech Králíků, Rokytnice v Orlických horách a u Náchoda.
Pro návštěvu je doporučeno teplé oblečení a pevná turistická obuv, jelikož podzemí má stálou teplotu 8-10 °C a bývá tam vlhko.
Tento srub poskytuje možnost vidět vojenský objekt tak, jak vypadal v době mobilizace, a organizuje zde akci zvanou Oživený bunkr.
Tvrz Hanička je otevřena o víkendech v září a říjnu, kde návštěvníci mohou prozkoumat dělostřeleckou tvrz, kterou vojáci museli opustit bez boje.
Tvrz Dobrošov je otevřená denně do konce října.
Vojenské muzeum Králíky je přístupné po celý rok.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.