Dnes víme, že vše bylo zbytečné. Po přijetí Mnichovské dohody přišla republika o velkou část pohraničí a válka nevypukla. Otázka, zda tehdy těžké i lehké opevnění mohlo odolat útoku wehrmachtu, dodnes zazní téměř při každé prohlídce kteréhokoliv vojenského objektu z té doby. Odpověď? Jen těžko lze posoudit dokonalost linie pevnůstek a pevností, které nikdy nebyly prověřeny v boji.
Kam se vypravit?
Opevnění mělo lemovat velkou část hranic a podle plánu mělo být postaveno celkem
1 276 objektů těžkého opevnění a 15 463 objektů lehkého opevnění. Kvůli nedostatku času i financí se podařilo dokončit jen 263 pěchotních srubů, které patřily do pásma těžkého opevnění. Velkou část z nich najdete východně i západně od
Králíků, kolem
Rokytnice v Orlických horách a u
Náchoda. A to je také odpověď, kde si můžete mobilizaci připomenout.
Zcela výjimečnou příležitost vidět vojenský objekt tak, jak vypadal v době mobilizace, nabízí
pěchotní srub K–S 5 U potoka. Leží severovýchodně od
Králíků před obcí
Dolní Morava a přímo v den výročí mobilizace
v sobotu 23. září se tu pořádá
akce Oživený bunkr. Atmosféru 30. let navozují prohlídky interiérů i venkovních expozic provázené krátkými hranými příběhy, v akci uvidíte i posádku bunkru.
Samozřejmě v
Kralické pevnostní oblasti i jinde existují řady dalších přístupných srubů a řopíků, ty jsou ovšem přístupné jen výjimečně, zpravidla během prázdnin nebo jednou za měsíc. Proto vás zveme na prohlídky míst, která jsou otevřená i koncem září. Prohlídky dělostřeleckých tvrzí a dalších vojenských objektů trvají zhruba hodinu až hodinu a půl, v podzemí se však stálá teplota pohybuje mezi 8–10 °C, takže se vyplatí přibalit si na výlet pár kousků teplého oblečení. Bývá tu dost vlhko, takže je důležité pamatovat i na pevnou turistickou obuv, zejména pokud si vyberete delší a náročnější prohlídkovou trasu.
Hvězdy pevnostní oblasti: Bouda a Hůrka
Začněme v
Králíkách, kde stojí
dvě dělostřelecké tvrze, Bouda a
Hůrka. V obou případech vás čekají prohlídky stovky metrů podzemních chodeb a sálů hluboko ve skalním masivu, ale pokud chcete navštívit jen jednu, bude výběr záležet na hlavně na počasí, kondici a složení výletní skupiny.
Hůrka leží těsně u silnice 312, která míří z
Králíků k
Dolní Moravě, zatímco
Bouda je ukrytá v hlubokých lesích v masivu horského hřebene jihozápadně od města. Jinak než pěšky se k ní nedostanete, nejkratší cesta vede po značených stezkách od
Kramářovy chaty a
rozhledny na Suchém vrchu, kam se dá dojet autem po horské silničce z
Červenovodského sedla. Cestou tam a zpátky zdoláte převýšení přes 200 metrů a ujdete něco málo přes pět kilometrů.
Lépe dostupná (a zároveň z celého systému předválečného opevnění nejlépe dostupná)
Hůrka je otevřená celoročně a denně mimo pondělí,
Bouda jen v hlavní sezoně. Do konce září se sem můžete vypravit každý den, v říjnu pak o víkendech a v den státního svátku. Pokud se rozhodněte navštívit
Vojenské muzeum Králíky, nejmodernější vojenské muzeum v Česku, nemusíte mít obavy: je přístupné po celý rok.
Kam se ještě můžete podívat?
Další z pěti stavebně dokončených dělostřeleckých tvrzí, které na podzim roku 1938 museli vojáci opustit bez boje, byla tvrz Hanička. Leží na úbočí hlavního hřebene Orlických hor severovýchodně od Rokytnice v Orlických horách, cesta ze záchytného parkoviště vám bude trvat přibližně 20 až 30 minut. V září a říjnu bývá otevřeno o víkendech.- Náchodské údolí měla krýt palbou dělostřelecká tvrz Dobrošov, kde byly stavebně dokončeny tři ze sedmi plánovaných srubů. Otevřená je denně do konce října, od parkoviště leží zhruba 400 metrů.
Na Babí u Trutnova stojí dělostřelecká tvrz Stachelberg, která po svém dokončení měla být se dvanácti povrchovými objekty největší dělostřeleckou tvrzí československého pevnostního systému. Od parkoviště je to k pevnosti necelý kilometr téměř po rovině, podívat se sem můžete během víkendů a svátků v září, v říjnu je otevřeno jen o sobotách a svátcích, během listopadu a prosince začínají prohlídky vždy v sobotu ve 13 hodin. Dokonce se sem můžete podívat i od 24. do 31. prosince, a to denně vždy od 13 hodin.
Soustava opevnění vznikala také na jižní hranici Československa. Navštívit můžete Areál československého opevnění v Šatově, o který pečuje Technické muzeum v Brně. Pěchotní srub MJ – S3 Zahrada vás přivítá v podobě z osmdesátých let, je vybaven původní výzbrojí a výbavou, kterou armáda používala v letech 1960–1999. Do konce září je otevřeno denně kromě pondělí, v říjnu o víkendech a svátcích.- Na dělostřeleckých tvrzích a pěchotních srubech není zajímavé jen to, co je skryté pod zemí, ale samozřejmě i stavby na povrchu. Na Králicku propojila nejzajímavější místa naučná stezka Betonová hranice a naučná stezka československého opevnění Dolní Morava, po linii opevnění na Náchodsku vede naučná stezka Pevnost Dobrošov, okolím Stachelbergu se proplétá naučná stezka Opevněné Trutnovsko. Hlavní výhoda? Nemají otvírací dobu, na procházku se můžete vypravit kdykoliv.