Kde se oralo čertem aneb podzimní výlet na Sázavu

Prokopova či Čertova brázda je jednou z největších záhad nejenom České republiky, ale také střední Evropy. Jedná se o linii dlouhou desítky kilometrů, která je zaříznutá do krajiny mezi Sázavou a Chotouní. Podle pověstí ji prý vyoral svatý Prokop, který si do pluhu zapřáhl čerta. Je to obrovský příkop o déce 21 kilometrů, který je 14 až 20 metrů široký – s rovným dnem a šikmo se svažujícími stěnami, zahloubený dva až šest metrů pod úroveň terénu. Některé její úseky již nenávratně splynuly s místními komunikacemi, jiné se ovšem dochovaly v podobě mohutných úvozů a příkopů v lesích.

Mnozí archeologové spojují tuto brázdu s významnou dálkovou obchodní cestou, která vedla z jižních Čech přes sázavský brod do Chotouně, Nymburka a dále do Polabí. Nejzajímavější je ale fakt, že tuhle tajemnou cestu stavěli naši předkové již v mladší době kamenné, tedy před více než 6000 lety. Tehdy se v okolí Sázavy těžil krystalický vápenec. Přestože se žádné vývrty nenašly, rozbor nalezených náramků dokládá, že se jedná skutečně o sázavský vápenec. Náramky se nacházejí až v Německu a je tedy pravděpodobné, že skutečně docházelo k jakémusi směnnému obchodu zboží skrze tuto stezku. Čertova brázda tak mohla sloužit jako pravěká dálnice, jako pracovní a obchodní stezka. Patrně šlo také o jakousi rituální cestu, protože propojuje také několik pravěkých pohřebišť a posvátných vodních pramenů.
 

Svatý Prokop a hrátky s čertem

Ve středověku ale měli pro vznik hlubokého úvozu jiné vysvětlení – podle zakořeněné pověsti se mělo za to, že jeho vznik souvisí se slavným krotitelem čertů, zakladatelem Sázavského kláštera, svatým Prokopem. Ten měl prý s pekleníky bohaté zkušenosti. V jeho rodné Chotouni mívali kámen s otiskem čertova zadku a s čertem zapřaženým v pluhu prý světec vyoral i onu Čertovu brázdu od Černých Bud kolem Lipan až do Chotouně. Lidová fantazie ale zašla ještě dál: Prokop s čertem prý vyorali i koryto řeky Sázavy. Protože se ale rohatý bránil a kroutil pluhem ze strany na stranu, je řeka přímo ďábelsky zakroucená.

U příležitosti oslav výročí Sametové revoluce zve klášter Sázava o prodlouženém víkendu 17. – 19. listopadu 2023 na podzimní prohlídky právě do míst, kde sv. Prokop oral s čertem a dal všem dalším „potomkům“, včetně dnešní a budoucí generace, srozumitelný návod, jak bojovat o svou vnitřní svobodu a v návaznosti na to i svobodu vnější. Prohlídka je vedena v exteriérech i interiérech hlavní klášterní budovy včetně gotické kapitulní síně, tzv. opatské kaple, barokního refektáře i ambitu s odkrytými i odkrývanými malbami zabílenými v 19. století. Prohlídky se konají po všechny sváteční dny a začínají vždy v 10:15 a v 13:15 hodin.
 

Pekelnou brázdou k Prokopově homoli

Většina Čertovy brázdy už sice dávno skončila zaoraná v polích, ale některé úseky se dají najít a projít. Podobně jako Prokop s čertem můžete začít na Votočnici, podmáčené louce s tůněmi a slepým ramenem na břehu Sázavy. Prokop, který čerta místo bičem poháněl křížem, ho hnal do kopců směrem na sever; dnes tudy vede turisticky značená trasa. Světec si prý odpočinul v místě zvaném Kuželník, ba dokonce snad tu s pekelníkem hrál kuželky. Kousek odtud se jim zlomila radlice, což dodnes připomíná stejnojmenná obec.

Když prý někde mezi Kouřimí a Kostelcem nad Černými lesy začal čert kňourat, že už nemůže a ptal se, jak daleko je do cíle, Prokop odpověděl, že ještě zbývá „dobrá půl“ cesty. Dnes tu najdete vesnici Dobré Pole, které se prý v okolí skutečně říká Dobrá Půl. Památku na podivné spřežení mají i v Chotouni: tam, kde brázda končila, rarach musel seškrabat z pluhu všechno bláto, z něhož vznikla homole sv. Prokopa.
 

Výlet pro zdatné turisty ze Sázavy do Radimi

Jestliže patříte mezi zdatné turisty a třicet kilometrů pěšky vás neleká, můžete si projít celou pověstmi protkanou krajinou ze Sázavy až do Chotouně. Začátek výletu bude v Sázavě (mimochodem, až tu budete, pozorně se zadívejte na 56 metrů vysokou věž Sázavského kláštera: tomu, kdo na ní prý najde všechny hvězdičky, se na přímluvu svatého Prokopa splní to, co je jeho nejhlubším přáním), na vlakovém nádraží. Odtud se vydejte ulicí Františka Kavalíra směrem k Sázavě, kde narazíte na červenou značku. Ta vás dovede přes most pro pěší, kde se vydáte po žluté k výklenkové kapli sv. Prokopa. Tam už začíná Čertova brázda. Na Svaté Trojici pokračujte na Mělník ke kamenné zvoničce a po zelené až ke Kamennému vrchu a dále k obci Krymlov. Tam se napojíte na dálkovou poutní trasu Blaník – Říp k zámku Molitorov (v současné době je nepřístupný). Nedaleko odtud je zmiňované Dobré Pole, kde čertovi začaly docházet síly. Jestliže už budete také vyčerpaní, můžete se domů vrátit vlakem z blízké Kouřimi.

Skalní turisté se v Kouřimi pouze osvěží a vydají se dále k Chotouni po poutní trase Blaník – Říp. Čeká je přechod Klášterní Skalice se zříceninou kláštera, slovanské hradiště Vrbčany a krásná cesta údolím Vavřineckého potoka. Na blízku bude Homole sv. Prokopa v Chotouni, ale přímo do městečka značka nevede (muselo by se k ní po silnici z Vrbčan cca 3,5 km). Putování lze zakončit v Chotuticích nebo Radimi, kde naleznete i celoročně otevřený zámek (cca 1 km od Chotutic). V pracovních dnech jezdí z náměstí v Radimi autobus do Kolína. Celkem trasa měří 35,5 km; kdo vynechá Vavřinecký potok a skončí v Kouřimi, bude mít v nohách 24 km.
 

Pro občasné turisty: Po stopách sázavských sklářů

Říká se, že čert nikdy nespí. V zimě neusínají ani sázavští skláři, a tak mohou výletníci, kteří netouží po sportovních výkonech i mimo hlavní sezonu navštívit areál sklářské huti František, kterou nechal postavit v roce 1882 Josef Kavalier. Centrum sklářského umění v Sázavě s rozsáhlými sbírkami moderního skla je otevřené denně mimo pondělí od 10 do 16 hodin, z programové nabídky si můžete vybrat také některý z kurzů či workshopů.

Cesta od Sázavského kláštera k huti František není nijak složitá ani dlouhá. Cestou se zastavte na náměstí Voskovce a Wericha, které vzniklo uprostřed panelového sídliště u kulturního domu v roce 1999. Všimněte si fontány se symbolickým půdorysem románského kostela v klášterní zahradě, zastavte se v informačním centru a nechte se pak vést červenou značkou kolem řeky; téměř až k Centru sklářského umění půjdete malebným krajinářským parkem Havránka s několika vodními plochami. Ten je součástí biokoridoru procházejícího podél řeky celým městem.
 

Krkavčí skály a lůžko na bolavá záda

A pokud vás láká alespoň malý výlet, zkuste vyrazit od Sázavského kláštera přes Černé Budy na Krkavčí skály s krásným výhledem a dále k rozcestí na Marjánce, kde se občerstvíte v příjemné Restauraci Na Marjánce. Přes most je to jen kousek do kopečka k vlakové stanici Stříbrná Skalice. Celý výlet měří 5 km a zvládnou ho i větší děti.

Pro ty, kterým by se zdál i tento výlet příliš těžký, máme ještě jeden návrh – prozkoumejte Sázavu opravdu důkladně. V areálu kláštera je přístupná zajímavá zahrada, a když se od Klášterního mostu vydáte k altánku a dále okružní ulicí po zelené, dojdete k tajuplnému místu, studánce Rakovka. Studánka s dodnes čistou a dobrou vodou má nad sebou velký kámen s prohlubní – údajné lůžko sv. Prokopa. Často prý na něm odpočíval při putování zdejším krajem a přemítal o tom, jak naložit s duchovním dědictvím sv. Cyrila a Metoděje. Kameni byla přičítána také kouzelná moc – kdo prý na kameni přespal, toho přestaly bolet záda.