V létě jsme vám představili
sedm nejznámějších vražd na českých hradech a zámcích, od
královraždy v Olomouci přes
krvavou Valdštejnovu hostinu v Chebu až po
zločin v Náměšti nad Oslavou, kde byl vrahem zahradník. Některé pachatele se nikdy nepodařilo vypárat anebo byli odhaleni až po dlouhých desetiletích. Taková záhada obestírá i
smrt hraběte Otokara Berchtolda, bývalého majitele
zámku Berchtold, zavražděného v roce 1918 v
jihočeském Neznašově.
Vražda cestou z čekané
Malá
vesnička Neznašov leží na břehu řeky
Vltavy, nedaleko od jejího soutoku s
Lužnicí západně od
Týna nad Vltavou. Berchtoldové zdejší zámeček získali v dražbě po předchozím zadluženém majiteli, kolem roku
1800 jej nechali
přestavět v empírovém slohu a u zámku založili také park.
Dnes je
zámek Neznašov opuštěný a chátrá, prohlédnout si jej můžete jen zvenčí. Ale nevadí: zločin se odehrál jinde.
V roce 1918 bylo hraběti Berchtoldovi čtyřiačtyřicet let. V roce 1910 koupil dnešní
zámek Berchtold poblíž
Prahy, ale s manželkou a jedinou dcerou žil převážně v Neznašově. Na veřejnosti prý hrabě příliš nevystupoval, stýkal se jen s hrstkou známých a jeho největší láskou byly
umění, les a lov. Když se v krásném májovém večeru roku 1918 společně s přáteli vraceli z večerního čekání na srnce, lesem se rozlehla střelná rána.
Hrabě Otakar byl zasažen několika kusy sekaného olova a v bezvědomí klesl do náruče svého přítele MUDr. Kukuly. Z bezvědomí se již neprobral a druhý den dopoledne zraněním podlehl.
Plivanec a rukavice
Vzápětí vypuklo vyšetřování: v místech, odkud padla rána, byli vypuštěni psi z
četnické stanice ze Čtyř dvorů u
Českých Budějovic a jeden z nich přivedl četníky k hajnému Tomáši Šebestovi. Ten sice byl okamžitě zatčen, ale soud jej později pro nedostatek důkazů osvobodil. Vdova Kateřina vypsala
za dopadení vraha odměnu 5 000 korun, ale vražda zůstala neobjasněna.
Po více než dvaceti letech se policii přihlásil jistý Josef Sedlecký s tím, že mu kdysi přítel z mládí,
bývalý hraběcí hajný Šebesta, vyprávěl o svých pytláckých kouscích. Když prý nastoupil do služby k Berchtoldům, pán jej nachytal při pytlačení. Hrabě mu vynadal, naplival mu do obličeje a několikrát jej udeřil rukavicemi, což ponížený a uražený Šebesta komentoval slovy: „To víš, jak mi bylo, to bylo něco pro mou povahu. Já mu dal proto také sekanou a měl toho dost.” Sedlecký sice věděl, že jeho přítele podezírali z vraždy, ale nevěděl, jak přesně hrabě zemřel. Teprve když se dozvěděl o
sekaném olovu, oznámil případ policii. Nikdy se ale nepotvrdilo, jestli bývalý hraběcí hajný – v té době už navíc dávno po smrti – byl skutečný vrah.
Atentát na císařovnu
Zavražděný hrabě Berchtold byl pochován v neznašovském hřbitovním kostele sv. Trojice, později byly jeho ostatky přeneseny do blízké rodinné hrobky, postavené před druhou světovou válkou kousek za hřbitovem.- V zimě má řada míst zavřeno, ale v Týně nad Vltavou můžete podniknout procházku k volně přístupné nízké rozhledně Semenec s výhledem na Vltavu a Temelín a dál po značené trase k soutoku s Lužnicí. Celoročně otevřené je informační centrum Jaderné elektrárny Temelín v renesančním zámečku Vysoký Hrádek.
Další zajímavé místo najdete východně od Týna nad Vltavou: žlutá značka vede k baroknímu sousoší, volně stojícímu v krajině. Připomíná výcvikový tábor rakouských dělostřelců nazývaný Velký Depot, který tu býval v letech 1749 až 1866. Při přípravě ohňostroje na počest návštěvy císařovny Marie Terezie v červnu 1753 došlo v dělostřeleckých laboratořích k explozi, která usmrtila nebo zranila několik desítek lidí. Samozřejmě se vzápětí vynořily pověsti: že ve skutečnosti mělo jít o atentát na císařovnu, že ta z místa unikla převlečená za mlékařku anebo se vyhnula smrti, protože ji zdržela nečekaná závada na kočáře.