Úvod > Aktuality > Svátky jara jsou tu - z čeho uplést pomlázku a čím ochutit tradiční nádivku? Poradí kurátoři Botanické zahrady

Svátky jara jsou tu - z čeho uplést pomlázku a čím ochutit tradiční nádivku? Poradí kurátoři Botanické zahrady

Vydáno 9. dubna 2020 Příroda
Velikonoční týden je v plném proudu. K oblíbeným svátkům jara se váže řada tradic, z nichž k těm nejrozšířenějším patří výroba pomlázky. Nejčastěji se k pletení používají vrbové proutky. Z jakého druhu vrby lze získat ty správné a čím se dají nahradit, pokud ve svém okolí žádnou vrbu nemáte? Kurátor dřevin mírného pásma Botanické zahrady hl. m. Prahy Tomáš Vencálek připravil několik tipů. V české kuchyni k Velikonocům neodmyslitelně patří také oblíbené nádivky. Jaké bylinky by v ní neměly chybět a které bez problémů zaženou jarní únavu, poradí vedoucí oddělení etnobotaniky a prezentace botaniky Jarmila Skružná.
jaro v BotanickéBotanickou zahradu hlavního města Prahy netvoří jen rozkvetlé záhony a vzácné druhy rostlin. Bez znalostí
a zručnosti zahradníků a kurátorů by návštěvníci jen sotva mohli obdivovat krásu mnohých velmi exotických druhů. Zahrada pečuje v současnosti na více než 25 hektarech o 22 tisíc rostlinných druhů. V období jara je samozřejmě zahrada obzvláště atraktivní.

Jelikož je však její areál dočasně uzavřen, snaží se zaměstnanci nabídnout veřejnosti prohlídku jednotlivých expozic alespoň zprostředkovaně na svém webu a sociálních sítích. Zároveň také předávají i část svých odborných znalostí a zkušeností, které mohou zájemci využít například nyní při přípravě na velikonoční svátky.
 

Velikonoční proutí na pomlázku

pomlázka pleteníUž od pradávných dob jsou symbolem jara vrby. Lidé po staletí věřili, že vrbové proutky posvěcené na Květnou neděli mají zvláštní moc a že na Velký pátek může vrbový proutek otevřít zemi i skálu a ukázat poklad. Dívky se v tento den chodily česat pod velkou vrbu, aby měly dlouhé a krásné vlasy. Na Velikonoční pondělí mládenci obcházejí a „pomlazují“ dívky s pomlázkou spletenou z čerstvých vrbových proutků.

K jarním tradicím se váže zejména vrba jíva, jejíž větvičky s pupeny se lidově nazývají kočičky, vrba bílá se zajímavými barevnými kultivary a samozřejmě vrba košíkářská. Z ní se pletou nejen košíky a pomlázky, ale i další užitné předměty.

svída krvaváMálokdo možná ví, že také pruty svíd lze využít v jarním období podobně jako vrbové proutí. Letorosty jsou navíc rovnější a pevnější, což může zvyšovat jejich použitelnost k pletení velikonočních pomlázek. V trojské botanické zahradě roste hned několik druhů a kultivarů, například výrazně červeně zbarvené kultivary asijské svídy bílé nebo u nás domácí svída krvavá, která nabízí nevšední barvy, ale i tvary listů.
 

Bylinky i divoké rostliny pomohou bojovat s jarní únavou

čaj z kopřivyKonec zimy a začátek jara je často spojován s celkovým fyzickým vyčerpáním, psychickou únavou, i zvýšenou náchylností k infekčním onemocněním. Náš organismus trpí nedostatkem pohybu i vitaminů. Tento stav se často označuje jako jarní únava. V tomto období bychom proto měli náš jídelníček obohatit o větší množství naklíčených obilných zrn, čerstvou zeleninu, zejména zelí, křen, česnek.

Vhodné jsou také jarní saláty připravené nebo kořeněné mladými lístky některých bylin např. listy čekanky, pampelišky, popence, lžičníku nebo i sedmikrásky. Významnou složkou jarních bylinných kúr je také kopřiva dvoudomá. Podporuje totiž tvorbu červených krvinek a má vysoký obsah minerálů a vitaminů. Připravit si z ní můžeme také chutný špenát nebo polévku a spolu s medvědím česnekem a petrželí vytváří ideální kombinaci k ochucení tradiční velikonoční nádivky.
 

Tipy pro zahrádkáře

sázení mrkveZahrádkáři mohou v dubnu vysít mrkev, petržel, pastinák, ale ještě i cibuli. Samozřejmě též ředkvičky, hrášek, salát a kopr. Na venkovní záhony je nejlepší vysadit předpěstovanou sadbu košťálovin a salátů.

Letničky, kterým nevadí mráz, jako jsou černuchy, ostrožky, měsíček, mák, hrachory, vyséváme přímo na záhon. Citlivější druhy předpěstujeme ve skleníku.
Botanická zahrada hlavního města Prahy v Troji

Botanická zahrada hlavního města Prahy v Troji

Areál botanické zahrady se rozkládá v Trojské kotlině na rozloze cca 70 ha. Její nejznámější částí je skleník Fata Morgana, ale k zahradě patří také venkovní expozice včetně vinice. Skleník Fata Morgana celoročně otevřen úterý až neděle, pondělí je zavíracím dnem.