Secesní dům na Národní třídě byl přestavěný v letech 1906-08 podle návrhu architekta O. Polívky pro nakladatelství Topič. Součástí domu byl i tzv. Topičův salon, výstavní prostory, ve kterém František Topič prezentoval české i zahraniční umění.
Na Národní třídě, naproti
Národnímu divadlu, stojí krásná ukázka
pražské secesní architektury –
Topičův dům. Dům, pojmenovaný podle slavného pražského nakladatele, navrhl neméně slavný pražský architekt
Osvald Polívka, mimo jiné též autor nádherného
Obecního domu. Dům býval centrem kulturních aktivit díky rodině Stránských, která založila proslulé
Lidové noviny, nejstarší noviny v Čechách.
Topičův salon vznikl v roce 1894 jako výstavní síň a prodejna Topičova nakladatelství na Ferdinandově, dnes Národní třídě. Ve výstavní síni bylo
prezentováno české a evropské soudobé umění: rozsáhlá Výstava grafických umění v roce 1896 uvedla například na šedesát evropských grafiků, mezi nimi např.
Toulouse-Lautreca. Česká tvorba byla však prezentována dílem "kosmopolitů"
Luďka Marolda nebo
Alfonse Muchy, salon podvakrát vystavil souborně dílo Mikoláše Alše, k němuž se hlásila nastupující generace
mánesácké moderny. Tu také v roce 1898 salon představil na dvou výstavách SVU Mánes, propagovaných plakáty Arnošta Hofbauera, které otevřely éru moderního českého plakátu.
V roce 1907 zde představil
grafickou tvorbu Vojtěch Preissig, o rok později zde skupina Osma otevřela svou druhou výstavu. Dále se zde konala souborná výstava Miloše Jiránka nebo
první výstavy Jana Zrzavého. Stále žádanými byli
Max Švabinský nebo Alfons Mucha nebo Franišek Ženíšek. Topičův salon zároveň prostředkoval i užité umění, kupříkladu
sklo Zdenky Braunerové,
Zrzavého šperky, nemluvě o výstavách plakátu a grafického designu.
Tradice Topičova salónu zde pokračovala i nadále až do roku 1949, kdy byl dům i s nakladatelstvím a salónem znárodněn. Po roce 1989 se dům v rámci restitucí vrátil rodině Stránských a
od roku 2008 byl
obnoven provoz Topičova Salónu, ve kterém se jako dřív konají výstavy.
Poznejte historii a význam Topičova domu v Praze, centra českého a zahraničního umění s výstavami od renomovaných umělců.
Topičův dům navrhl architekt Osvald Polívka.
V Topičově salonu byla prezentována česká i zahraniční umělecká díla, včetně díla Mikoláše Alše a Alfonsa Muchy.
Na Výstavě grafických umění v roce 1896 bylo uvedeno přibližně šedesát evropských grafiků.
Topičův salon byl centrem kulturních aktivit a prezentoval české i zahraniční umění, pomáhal objevovat nové umělecké směry a podporoval české umělce.
V Topičově salonu se konaly výstavy českých i evropských umělců, například souborné výstavy Mikoláše Alše, první výstavy Jana Zrzavého a mnoho dalších.
Topičův dům byl znárodněn v roce 1949. Po roce 1989 byl vrácen rodině Stránských a v roce 2008 byl obnoven provoz Topičova salónu.
V Topičově salonu bylo zprostředkováno jak soudobé umění, tak užité umění, včetně skla a šperků.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.