Pomník Boženy Němcové najdete na travanté ploše naproti budově Žofína na
Slovanském ostrově v
Praze. Pojetí sochy
Karla Pokorného představuje Němcovou
v chůzi proti větru – tedy úkol technicky velmi složitý. Ze sochy vyzařuje vnitřní bouřící neklid, který nutí tělo k pohybu. Postava v rozevlátém šatě drží v levé ruce knihu, v pravé ruce před sebou kytici květin. Jedná se o sochu v
nadživotní velikosti.
Božena Němcová v Praze
Do
Prahy se Božena Němcová
přistěhovala v roce
1842, konkrétně do
ulice Na Poříčí do domu
U Zeleného stromu. Do pražské společnosti vstoupila na českém plese konaným na Žofíně v roce 1843. Už byla tehdy matkou čtyř dětí, ale vypadala prý krásně, jako devatenáctiletá. Během svého života se pak stěhovala do Ječné ulice (kde psala Babičku), poté žila ve Vyšehradské ulici 1378/45 (kde dílo dopsala). Němcová se často stěhovala do stále levnějších a menších bytů, protože velmi trpěla finanční nouzí. Zemřela v bytě Na Příkopě, v domě Dům u Tří lip, dne 21. ledna 1862.
Pískovcový náhrobek na
vyšehradském hřbitově zdobí profil Boženy Němcové sochaře Tomáše Seidana a také reliéfní plaketa zobrazující Babičku, jak ukazuje vnoučatům tolar obdržený od císaře Josefa II. Písmo na pomníku navrhl Josef Mánes.