Prvním konkrétním krokem
Iconic Houses je web evropských ikonických domů. Jejich kouzlo vesměs spočívá v tom, že
je můžete navštívit. Některé vily a domy jsou otevřené běžně, jinde musíte splnit různé podmínky, od rezervací předem po domluvu. O některé je opravdu velký zájem a rezervace trvá i několik měsíců, jinam se podíváte prakticky hned a bez čekání. Hlavně ale
všechny uvedené ikonické stavby s veškerými důležitými informacemi (otvírací doba, kontakty, ceny, weby, rezervace)
najdete u nás na portálu Kudy z nudy.
Semlerova rezidence – novinka ve společnosti dalších ikonických staveb 20. století.
Realizace
Semlerovy rezidence je sice především dílem
Heinricha Kulky, můžeme ji ale považovat za určité završení mnohaletého působení
Adolfa Loose v Plzni, která je po Vídni druhým nejvýznamnějším ohniskem jeho práce vůbec. Historický bytový interiér rodiny
Oskara a Jany Semlerových, který vznikl v letech 1933–1934, patří k předním památkám
moderní architektury ve střední Evropě. Nemá klasická podlaží; jeho jednotlivé prostory různých výšek se v šesti úrovních soustřeďují kolem centrální obytné haly. Toto řešení, nazývané
Raumplan, zde navazuje na Loosovo pojetí Müllerovy vily v Praze.
Plzeňský kraj získal bytový dům v roce 2012 a předal jeho správu
Západočeské galerii v Plzni. Obnova a restaurování objektu proběhly ve třech etapách: první začala již v roce 2013 a poslední, nejnáročnější, probíhala v letech 2019–2022. Návštěvníkům se rezidence otevřela
23. září 2022 a od svého zpřístupnění se těší velkému zájmu. Návštěvnické centrum
Semlerovy rezidence je otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin.
Architekt Adolf Loos a jeho doba
Na výběrovém seznamu je čtyřikrát zastoupen
zakladatel světové moderní architektury 20. století Adolf Loos (1870–1933). V čele „jeho“ ikonických domů stojí dvě velmi známé pražské vily:
Müllerova vila, kterou si v letech 1928–1930 nechal v
Praze-Střešovicích postavit významný stavební podnikatel František Müller s manželkou Miladou, a
Winternitzova vila. Vůbec poslední budova, kterou Loos stihnul dokončit, byla postavena roku 1932 na
pražském Smíchově pro pražského právníka JUDr. Josefa Winternitze, jeho manželku Jenny, dceru Suzanu a syna Petra. Na obou je skvěle patrný Loosův prostorový plán členění jednotlivých prostor, takzvaný
Raumplan. O
Müllerovu vilu pečuje
Muzeum hlavního města Prahy,
Winternitzovu vilu po restitucích získala rodina zpět a nyní slouží jako galerie.
Loosova Plzeň
Jedním z architektonických pokladů
Plzně je
soubor osmi dochovaných bytových interiérů, které světoznámý architekt navrhoval ve 30. letech 20. století pro místní židovské podnikatele. Mezi ikonické domy se řadí
Brummelův dům na Husově ulici poblíž autobusového nádraží. Za nevýraznou šedivou fasádou vilového domu se ukrývá architektonický klenot,
nejcennější a nejzachovalejší ze všech plzeňských Loosových realizací. Dvougenerační byt pro Jana a Janu Brummelovy a Janinu maminku Hedviku Liebsteinovou s dokonale promyšlenou vnitřní dispozicí je zářící barevným útočištěm, během hodinové prohlídky poznáte celý byt včetně koupelny, ložnic i
extravagantního Hedvičina žlutého pokoje s původním vybavením. Po okupaci Československa v roce 1939 byla rodina deportována do koncentračních táborů, kde Hedvika v roce 1944 zemřela, ale Jan a Jana přežili a do domu se v roce 1945 vrátili.
Brno a tři slavné vily
Jednou z nejvýznamnějších meziválečných vil světa je
vila Tugendhat, kterou si manželé Fritz a Greta Tugendhatovi nechali postavit v
Brně-Černých Polích v letech 1929–1930 podle projektu
slavného architekta Ludwiga Mies van der Rohe (1886–1969). Rodina v domě žila jen devět let, před druhou světovou válkou emigrovala. Vila, jíž se po rozsáhlé obnově vrátila podoba z třicátých let minulého století,
byla roku 2001 jako první objekt moderní architektury v České republice a čtvrtý na světě zařazena mezi památky UNESCO.
Mezi ikonické domy se řadí také
vila Stiassni v
Brně-Pisárkách, navržená
Ernestem Wiesnerem (1890–1971) a v letech 1927–1929 postavená pro textilního továrníka Alfreda Stiassniho a jeho ženu Herminu. Další z významných brněnských vil je
vila, kterou pro svou rodinu postavil architekt Dušan Jurkovič (1868–1947). Vůbec první dům v dnešní městské části Žabovřesky byl postaven v roce 1906 ve svahu nad údolím řeky Svratky a jeho dokonalým zasazením do krajiny se Jurkovič projevil jako jeden z nejcitlivějších architektů ve vztahu k přírodě. Dnes o vilu pečuje
Moravská galerie.
Rodný dům Josefa Hoffmanna
Leží stranou velkého světa, přesto významem převyšuje desítky jiných slavných vil:
rodný dům architekta a designéra Josefa Hoffmanna v
Brtnici u
Jihlavy spravuje
Moravská galerie společně s
vídeňským Muzeem užitého umění (MAK).
Josef Hoffmann (1870–1956) totiž spolupracoval například s
Gustavem Klimtem a stál u vzniku
vídeňských rukodělných dílen Wiener Werkstätte. Z jejich ateliérů vycházely užité předměty na nejvyšší estetické i řemeslné úrovni, zejména šperky, vázy, lampy a nábytek, ale také knižní vazby. Tyto předměty nyní můžete obdivovat v Hoffmannově rodném domě.
Praha: Bílkova a Rothmayerova vila
Další dvě ikonické vily můžete navštívit v
Praze. Starší je
Bílkova vila: v letech 1910 až 1911 si ji na jedné z hradčanských bašt nechal postavit
architekt, sochař, grafik, autor užitého umění, literát a mystik František Bílek (1872–1941). Stavba s bílými okenními rámy a stupňovitými balkony má symbolizovat žitné pole: půdorys připomíná stopu kosy v obilném lánu, samotné pole pak symbolizuje plochá střecha, vůbec první svého druhu v Praze. Světlé sloupy inspirované staroegyptskými motivy představují stylizované snopy klasů, symbolika se ale skrývá i v drobnostech a detailech. O stavbu pečuje
Galerie hlavního města Prahy, která je rovněž správcem veškeré Bílkovy pozůstalosti.
V seznamu českých kultovních staveb nechybí ani
Rothmayerova vila, kterou pro svou rodinu nechal ve
Střešovicích postavit v letech 1929–1930
architekt Otto Rothmayer (1892–1966). Až do roku 2008 v ní bydlel jeho syn, poté ji nabídl k odkoupení a dnes ji spravuje
Muzeum hlavního města Prahy. Cenné jsou zejména interiéry s původním nábytkem a autentickými artefakty z pozůstalosti Rothmayerových – drobnými uměleckými díly, skleněnými plastikami, přírodninami a řadou dalších, na první pohled běžných předmětů.
Téměř neznámý Loosův interiér
Skutečným architektonickým bonbónkem, který bývá otevřený jen po předchozí domluvě a slouží jako umělecká galerie a aukční síň, je
apartmán Richarda Hirsche. V roce 1907 Loos navrhl domov pro podnikatelský pár Marthu a Wilhelma Hirschovy. Později ve dvacátých letech souběžně s prací na
Müllerově vile navrhoval také
studentský byt jejich syna Richarda. Ten se nacházel ve stejné budově jako známý apartmán Marthy a Willyho, jen o patro výš.
Zdevastovaný byt byl znovu objeven v
Plzni v roce 1988. Celý interiér byl následně zachráněn, pečlivě restaurován a přestěhován do
Prahy, do
podobně koncipovaného bytu u
starého židovského hřbitova. Apartmán doplnil
unikátní nábytek Adolfa Loose, například
kancelářské křeslo s područkami, hodiny, světla, kuřácká souprava anebo
dvě Loosova nejznámější polstrovaná křesla tzv. Knieschwimmer. Podobná Loos později použil v
interiérech Müllerovy vily, další verze téhož křesla zdobila
butik Knize na Champs-Élysées v Paříži.
O Nadaci Iconic Houses a konceference Iconic Houses 2023
Iconic Houses je nadace registrovaná v Holandsku jako obecně prospěšná společnost a sdružuje 188 významných budov 20. století po celém světě, které jsou alespoň částečně přístupné veřejnosti a slouží jako prohlídkový objekt. Toto mezinárodní společenství je založeno na odborné spolupráci; mimo jiné pořádá mezinárodní konference a setkání, ale také propaguje pozoruhodnéstavby jako turistické destinace. Majitelé domů, ať už soukromé osoby, nadace či státní instituce, mohou sdílet své zkušenosti s rekonstrukcí, restaurováním či provozem svých objektů. Semlerova rezidence se zařadila mezi ikonické stavby světových architektů, jako například Franka Lloyda Wrighta, Le Corbusiera, Antoni Gaudího, Ludwiga Mies van der Rohe
a mnoha dalších.
Letos se uskuteční konference Iconic Houses poprvé v České republice ve dnech 22. – 26. května. V rámci jedné z částí konference proběhnou odborné přednášky v Praze, kde Petr Domanický, kurátor sbírky architektury ZČG, představí nejnovějšího člena sítě – Semlerovu rezidenci. Klíčovou částí konference ovšem budou prohlídky domů; v případě Plzně jsou to realizace konceptů či projektů Adolfa Loose, neboť město se pyšní největším počtem jeho realizací hned po Vídni. Program prohlídek připravuje organizace Plzeň – Turismus ve spolupráci se Západočeskou galerií v Plzni.