Úvod > Aktuality > České značky: Pramen zdraví z Posázaví aneb legenda jménem Pribináček

České značky: Pramen zdraví z Posázaví aneb legenda jménem Pribináček

Vydáno 18. listopadu 2018 Životní styl
Chuť dětství: to je kombinace tvarohu a smetany a Pribináček, jemný smetanovo-tvarohový krém. O jeho obrovskou reklamu se postarala filmová pohádka Ať žijí duchové. Proslýchá se, že společnost Pribina to tenkrát stálo jen pár kartonů Pribináčků pro mlsný filmový štáb.
Podobně jako Tatranky se i Pribináčky začaly vyrábět záhy po druhé světové válce, kdy bylo potřeba předložit dětem zdravou a chutnou pochoutku, vyrobenou z mléka. Jméno Pribináček se ale začalo používat až v roce 1954, což je také letopočet „narození“ oblíbeného dezertu.
 

Pramen zdraví z Posázaví

Pribináček má originální původní recepturu a neopisoval od žádné konkurence, protože ta zkrátka neexistovala. Jeho předchůdci se vyráběli od roku 1947 v Mlékárenském a pastevním družstvu nedaleko Přibyslavi a na pulty obchodů putovali pod názvy Eva, Bivoj, Perla nebo Mocca.

Od roku 1954 se na typických papírových kelímcích objevilo jméno Pribináček a tehdy také vznikl slogan Pramen zdraví z Posázaví. Nejoblíbenější vanilkové a kakaové dezerty provázelo dalších bezmála dvacet příchutí včetně zeleninové. Pribina totiž měla vlastní ovocnou školku a konzervárnu, kde se vyráběly mošty, džusy a ovocná vína, kompoty, ovocné sirupy a také džemy do jogurtů. Rodnou sestrou Pribináčků se tak stala Pribinka, tekuté ovoce coby jedna z přísad smetanových krémů.

Pribináčky chutnaly všem, nejenom dětem, ale Pribina stěží stíhala zásobovat Posázaví, navíc rozvoz do vzdálenějších míst komplikovala krátká trvanlivost. Proto tehdy úřady firmě nakázaly, aby předala recepturu i dalším mlékárnám v republice. Tak postupně vznikly smetanové krémy Bobík, Lipánek, Smetánek, Pacholík, Lakrumáček a další, s různě upravenými recepturami a příchutěmi. Společným předkem všech ovšem byl a je originální Pribináček z Vysočiny.
 

Pribináček ve filmu

V době, kdy v socialistickém Československu reklama téměř neexistovala, pro sebe Pribináček společně s francovkou Alpa získali dokonce celý film: písnička o oblíbeném krému s ústředním motivem „Pramen zdraví z Posázaví“ zazněla ve filmové pohádkové komedii Ať žijí duchové. Natočil ji v roce 1976 Oldřich Lipský a blíž vám příběh jejího vzniku představí Síň Lipských aneb První české MÚZYum, celoročně otevřená expozice v Pelhřimově. Pribina prý filmařům tenkrát dodala pouze několik kartonů Pribináčku, dnes by cena takové reklamy vyšplhala k milionům.

Filmové náměstí najdete v Novém Kníně na Příbramsku a pohádkový hrad, na kterém sídlil rytíř Brtník z Brtníku, se jmenuje Krakovec. Stojí nedaleko Rakovníku, ale vypadá jinak než ve filmu: o střechu a okna se museli postarat mistři filmových triků, hrad na sklonku 18. století vyhořel po zásahu bleskem.
 

Víte, že?

  • V padesátých letech se vyrábělo asi 150 až 200 tun Pribináčku ročně, o třicet let později objem vyšplhal na desetinásobek. Jen v Praze se v osmdesátých letech prodalo ročně více než pět milionů Pribnáčků. V současné době se roční výroba Pribináčků v České republice a na Slovensku pohybuje okolo 60 milionů kusů, za týden se tedy vyrobí 1,15 milionu kelímků.
  • Pribináčky se v Přibyslavi vyrábějí dodnes, kdy Pribina patří skupině Savencia. Ta vyrábí také hermelíny, Lučinu, Javor nebo Apetito. Firma je největším výrobcem sýrů v Česku, ze zhruba 110 tisíci tun roční produkce na ni připadá třetina.
Starobylý hrad Krakovec - v kapli sloužil mše Mistr Jan Hus

Starobylý hrad Krakovec - v kapli sloužil mše Mistr Jan Hus

Hrad Krakovec je ukázkou vrcholné gotické architektury. Krakovci bylo také souzeno, aby se stal posledním útočištěm mistra J. Husa, když byl prohlášen za kacíře a vypuzen z Prahy. Natáčely se zde scény z filmu Ať žijí duchové.

Cyklostezka Přibyslav - Sázava po staré železniční trati

Cyklostezka Přibyslav - Sázava po staré železniční trati

Cyklostezka, která vede po staré zrušené železniční trati z Přibyslavi do Sázavy, je dlouhá 8 855 metrů, trasa je bez kopců. Vhodná je především pro cyklisty a in-line bruslaře.

Kurfürstův dům v Přibyslavi

Kurfürstův dům v Přibyslavi

Tento měšťanský dům patřil do staré středověké zástavby města. Čím byli nebo čím se zabývali jeho původní majitelé s určitostí nevíme. Jedna z prvních zmínek o tomto objektu pochází z roku 1654, kdy dům patřil Tomáši Bělskému, řezníkovi.

Městská gotická věž v Přibyslavi

Městská gotická věž v Přibyslavi

S výstavbou přibyslavské gotické věže se začalo v roce 1497, protože původní byla při obléhání husitskými vojsky značně poškozena. Byla stavěna jako věž obranná.

Středověký most v Ronově nad Sázavou

Středověký most v Ronově nad Sázavou

Tříobloukový kamenný most v Ronově přes řeku Sázavu pochází pravděpodobně z přelomu 15. a 16. století a patří mezi deset nejstarších dochovaných mostů v Čechách. Nachází se vedle hlavní silnice v obci, nedaleko města Přibyslav.

Zřícenina hradu Ronov nad Sázavou

Zřícenina hradu Ronov nad Sázavou

Zřícenina hradu Ronov se v současné době nachází uprostřed rozsáhlé obory. Zřícenina je volně přístupná celoročně.

Žižkova mohyla u Přibyslavi

Žižkova mohyla u Přibyslavi

Mohyla ve vesnici Žižkovo Pole je vzpomínkou na slavného českého vojevůdce Jana Žižku, který zde, při obléhání Přibyslavi roku 1424, zemřel. Přesné místo jeho úmrtí připomíná veliký kříž uprostřed pole. Žižka však nezemřel v boji – do hrobu ho schvátila dosud ne plně objasněná nemoc.