Touha karavanistů pro ježdění úzkými uličkami nezná mezí, a tak před cestou do Itálie, Německa či Francie kdekdo shání aplikace pro tiráky, v nichž jsou zanesené šířky komunikací, a tomu pak v touze po zážitcích přizpůsobuje plánované trasy. Také vás láká styl čím užší, tím lepší? Pro nácvik adrenalinové jízdy uzounkými uličkami by se daly využít právě
Prachatice, a tak na
Kudy z nudy hned v úvodu důrazně varujeme: nevjíždějte do centra, ale pohodlně zaparkujte třeba na velkém neplaceném parkovišti na
Menšíkově ulici (najdete ho i v oblíbené
aplikaci Park4night). Pár kroků do kouzelných uliček plných nádherných goticko-renesančních bohatě zdobených domů snadno dojdete pěšky, a místním obyvatelům i vašemu obytňáku tím jistě uděláte radost.
Procházka Prachaticemi a výhled na město
Prohlédněte si
Velké náměstí s
Muzeem Zlaté solné stezky a
Muzeem loutky a českého cirkusu, projděte se Věžní, Husovou, Dlouhou, Horní a Neumannovou ulicí, zastavte se v
Muzeu paličkovaných krajek a také v pěkně upraveném parku
Hospice sv. Jana Nepomuka Neumanna, lemovaného
pásem hradeb. Na
Kostelním náměstí stojí nepřehlédnutelný
kostel sv. Jakuba Většího, patrona kupců, obchodníků, poutníků, nosičů nákladů a sirotků. Vyšplhejte na
vyhlídkovou věž, a připomeňte si legendární
soumarský zvonek, který dřív ohlašoval zavírání městských bran.
Roku 1832 měl kostel hodně namále a jako zázrakem se zachránil před požárem. Jako většina katastrof i tahle začala nevinně – v domě vdovy Bieblové v Dlouhé ulici se vznítil olej při pečení vdolků. Starobylé město zachvátil požár, poháněný silným větrem, takže za půl hodiny stálo v plamenech už 137 domů. Pozornost a většina sil obyvatel Prachatic se soustředila na záchranu kostela, což se opravdu podařilo; popelem nakonec lehla jen jeho hruškovitá dřevěná báň. V následujících letech ji nahradila plechová lucerna, podobná glorietu. Vrcholek věže, který prý trochu připomíná minaret, odlišuje od zbytku stavby jiný odstín barvy. Pro město i široké okolí je kostelní věž symbolický varovně vztyčený prst, který připomíná nešťastný požár.
Výlet na rozhledu Libín s výhledem na Pošumaví a Šumavu
V letních dnech a zvlášť pokud cestujete s dětmi se bude hodit tip na
koupaliště Hulák nebo
areál lesních her s venkovní tělocvičnou, a pak už je čas na další cestu. Ta povede po stopách dávných soumarů po
Zlaté stezce přes
Libínské sedlo, kde můžete zaparkovat v centru obce, anebo o kousek dál odbočit k
parkovišti Sedýlko. Z obou míst se pohodlně pěšky dostanete k
rozhledně Libín na stejnojmenném vrcholku. Protože v roce 1881, kdy byl schválen návrh na její stavbu, se slavily zásnuby habsburského korunního prince Rudolfa a princezny Stefanie, rozhledna nesla zpočátku jméno Rudolfova. Dnes z nově opravené věže spatříte především
Prachatice a velkou část
Šumavy, ale při troše štěstí zahlédnete i
Novohradské hory, horu Kleť s
rozhlednou a vysílačem,
Klostermannovu rozhlednu na Javorníku, Písecko, Strakonicko a
Brdy.
Volary aneb kousek Alp na Šumavě
Z
rozhledny Libín bývají za dobré viditelnosti bývají vidět i Alpy, ale jen o pár kilometrů dál uvidíte alpské motivy na vlastní oči. Stačí dojet do
Volar: v 16. století se tam přistěhovali osadníci ze Štýrska a Tyrol, kteří na
Šumavu přinesli své zvyky včetně budování rozložitých roubených domů. Alpský styl městečka, jediného svého druhu na celé Šumavě i v celých Čechách, narušil požár roku 1863, který zničil desítky domů, školu i kostel. Starých
alpských usedlostí se proto dochovalo jen několik, některé si ale můžete prohlédnout zvenčí i zevnitř: sídlí v nich penziony, obchod anebo
Muzeum. Když se projdete po Volarech, zjistíte, že v alpském stylu se tu staví dál, a možná tu objevíte inspiraci i pro váš budoucí dům.
Schwarzenberský kanál a slavnosti spojené s plavením dřeva
Před více než dvěma sty lety protnula tehdejší pralesy jižní části
Šumavy modrá stužka plavebního kanálu, tehdy nesoucího název – krumlovsko-vídeňský: tak představuje
Schwarzenberský plavební kanál folklorní soubor Libín-S Prachatice. Na jeho břehu organizuje setkávání folklorních souborů z
jižních Čech, z Horních Rakous i z Bavorska, spojené s ukázkami plavení dříví a lidových řemesel. Slavnosti probíhají od května do října, a to hlavně v
osadě Jelení Vrchy, kde je také malé
muzeum Schwarzenberského kanálu.
Na
Jelení Vrchy dojedete z
Volar přes
Želnavu a
Novou Pec. Před akcí doporučujeme na místo dorazit večer předchozího dne: nebudete mít problém s hledáním parkovacího místa, navíc přímo v den konání bude na úzké silničce z Nové Pece na Jelení Vrchy rušno a s karavanem může být jízda složitější. Získaný čas můžete využít k výletu po
Medvědí stezce s
památníkem posledního šumavského medvěda anebo k
Plešnému jezeru, případně se vypravit na
cyklistický výlet podél Schwarzenberského kanálu na kole.