Hartigovská zahrada patří mezi Jižní zahrady Pražského hradu. Leží jižně pod zahradou Na Valech. Najdete zde hudební pavilón a sochařskou výzdobu v podobě antických božstev. Hartigovská zahrada není veřejnosti přístupná.
Zahrada byla založena
Isabelou Švihovskou, rozenou ze Salmu po roce 1670 a patřila ke stejnojmennému paláci, který v roce 1720 nechal přestavět hrabě Josef Hartig. Dnes je zahrada složena ze
dvou menších teras, které se rozkládají nad opěrnou zdí zahrady Na Valech, ze které se sem lze dostat.
Terasy jsou propojené schodištěm a hudebním pavilonkem. Najdete zde
pět plastik antických božstev od synovce Matyáše Brauna. Čtyři plastiky jsou umístěné podél zdiva, ale pátá, Dionýsos – bůh veselí a vína, stojí uvnitř hudebního pavilonku.
Krásu a romantiku místa si vychutnají především ti, kteří obdivují pnoucí se rostliny. Celé obvodové zdivo porůstá břečťan popínavý a loubinec trojlaločný a zahrada je díky nim snivě zelená.
Zajímavostí zahrady je, že v ní nenajdete
žádné trávníkové plochy, místo nich se všude vine břečťan.
Hartigovská zahrada není veřejnosti přístupná.
Objevte kouzlo Hartigovské zahrady, skryté perly mezi zahradami Pražského hradu, a její sochařské poklady antických božstev.
Hartigovská zahrada se nachází v Praze, jižně pod zahradou Na Valech.
Ne, Hartigovská zahrada není veřejnosti přístupná.
V zahradě najdete sochařskou výzdobu v podobě pěti plastik antických božstev od synovce Matyáše Brauna.
Hartigovskou zahradu založila Isabela Švihovská, rozená ze Salmu, po roce 1670.
Plastika Dionýsa, umístěná uvnitř hudebního pavilonu, symbolizuje boha veselí a vína.
V Hartigovské zahradě dominují břečťan popínavý a loubinec trojlaločný, které obklopují celé obvodové zdivo.
Hlavními architektonickými prvky jsou dvě terasy propojené schodištěm a hudebním pavilonkem.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.