Jože Plečnik – architekt, který proměnil Pražský hrad a Lány v rezidence českých prezidentů

V listopadu 1918 byl Tomáš Garrigue Masaryk zvolen prvním československým prezidentem, zámek v Lánech ale začal jako prezidentské letní sídlo sloužit až od roku 1921. Kde odpočíval Masaryk s rodinou v prvních letech po nástupu do úřadu?

Jelení příkop je přírodní rokle, kterou teče potok Brusnice. Jméno "jelení" má příkop proto, že zde byla nejen v době vlády Rudolfa II. chována lovná zvěř. Otevřen je celoročně, vždy od 10:00 hodin do soumraku.

Na rozdíl od Spojených států a jiných zemí, kde má prezident jasně určené sídlo, si naše hlavy státu mohou svůj domov vybrat. Jako první se samozřejmě nabízí Pražský hrad, ale z našich prezidentů tam bydleli jen někteří. Víte, která místa zvolili a kam jezdili na letní byty? A který dům nejčastěji sloužil jako soukromé prezidentské sídlo?

Rothmayerova vila ve Střešovicích prošla rekonstrukcí a veřejnosti je zpřístupněna od roku 2015. Muzeum hlavního města Prahy zde otevřelo expozici o životě a dílu architekta Otto Rothmayera a jeho učitele Josipa Plečnika.

Žižkov je snad nejlegendárnější pražskou čtvrtí mimo historické centrum. V minulosti jeho převážně dělnické obyvatelstvo, veselý život místních hospůdek a kabaretů i kopcovitý terén pod Vítkovem společně vytvořily neodolatelnou auru, které propadl kdekterý aspirující umělec. Vycházka vás nejprve přivede do čtvrti Královské Vinohrady. Nesou své jméno po skutečných vinicích, jež se ve středověku rozkládaly na zdejších svazích. Dnes vinice vystřídaly nádherně zdobené domy, které doplňuje strohá moderna překvapivých tvarů i barev. Klikatá cesta žižkovskými ulicemi vás zavede i do blízkosti televizního vysílače.

Když si mezi přáteli zděláte malou anketu o místech s nejhezčím výhledem na Prahu, určitě vám někdo doporučí Jižní zahrady Pražského hradu. Od roku 2016 je můžete vidět v podobě, kterou jim vtiskl slovinský architekt Josip Plečnik. Vydejte se s portálem Kudy z nudy po jeho stopách.

Jože Plečnik (Josip Plečnik, 23. ledna 1872 – 7. ledna 1957), architekt a urbanista, který svou prací ve 20. a 30. letech 20. století významně přispěl k současnému vzhledu Pražského hradu . Mezi další Plečnikovy počiny v Praze patří například kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech., dále nárožní dům v Žatecké ulici na Starém Městě, obora Hvězda, pomník továrníka J. Edlera von Schroll v Broumově nebo hrobka Emila Kratochvíla na lesním hřbitově v Křivoklátě.

Produkční zahrady na Pražském hradě, které jsou kvůli bezprostřednímu sousedství obydlí prezidenta republiky přístupné pouze dva dny v roce, se rozkládají na ploše cca 4 hektarů. Jedna polovina slouží jako ovocný sad s rybníkem a druhá polovina jako produkční část pro záhony a skleníky.

Kostel stojí na náměstí Jiřího z Poděbrad a je dílem známého slovinského architekta Josipa Plečnika, realizovaným v letech 1928 až 1932. Velmi osobitá stavba je inspirována starokřesťanskými vzory. Jde o ojedinělý příklad meziválečné české architektury.

Francouzská květinová zahrada v těsné blízkosti zámku plynule přechází v lesopark v anglickém stylu o rozloze 110 ha s pohodlnými promenádami. Přístup pro veřejnost je hlavní zámeckou bránou ze Zámecké ulice. V zahradě vás určitě upoutá krásně opravený litinový skleník, upravený J. Plečniekm.