Průkopník moderní architektury a jeden z nejvýznamnějších architektů 20. století
Jože Plečnik byl celý život rozkročený mezi
rodnou Lublaní, Vídní, kde vystudoval vídeňskou akademii pod vedením jednoho ze zakladatelů moderní evropské architektury
Otty Wagnera, a
Prahou, kam jej přivedlo přátelství se spolužákem
Janem Kotěrou. Po desetiletém působení ve Vídni se roku 1910 přestěhoval do
Prahy, kde začal působit jako
profesor dekorativní architektury na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Spřátelil se s
T. G. Masarykem a po vzniku republiky se stal
architektem Pražského hradu, aby podle Masarykova přání
„hrad monarchistický přeměnil na hrad demokratický“.
Plečnikovy práce prozrazují vliv středomořské architektury i vídeňské secese, antiky a rané italské renesance. Jeho styl kombinuje moderní a klasické prvky, zejména sloupy, balustrády a pilíře, a to z kvalitních materiálů, jako byla žula a mramor.
Vrcholné období Plečnikovy tvorby je spojeno právě s úpravami
Pražského hradu. Navrhl nové spořádání
zahrad Rajské, Na valech a Na Baště, odkud vede
Býčí schodiště na třetí nádvoří. Tam architekt nechal vztyčit
monolit z mrákotínské žuly. Podle jeho plánů byl upraven také
byt prezidenta v Novém královském paláci,
vstupní sloupová síň Španělského sálu,
Masarykova vyhlídka s vinicí na severní hraně
Jeleního příkopu a další místa.
Na proměny
Pražského hradu navázaly nadčasové
úpravy interiérů zámku v Lánech a zámeckého parku,
oficiální rezidence našich prezidentů. Posledním Plečnikovým dílem v Česku je
kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na
náměstí Jiřího z Poděbrad z let 1928 až 1932. Protože část veřejnosti tehdy ostře protestovala proti jeho plánovaným zásahům v okolí
Pražského hradu a
Hradčan, Plečnik spolupráci s
Prahou, Masarykem a českým státem ukončil a vrátil se do vlasti.
V
Lublani v posledních dvaceti letech svého života ovlivnil urbanistické řešení města a současně vybudoval školu architektury. Mezi nejznámější díla patří
Trojmostí přes řeku Lublanici,
tržnice, Národní a univerzitní knihovna či
kostel sv. Michala na Blatech.
Architekt zemřel v roce 1957 a je pochován na
hřbitově Žale, který rovněž sám projektoval. V Lublani si rovněž můžete prohlédnout
muzeum Jože Plečnika, umístěné v jeho domě ve čtvrti Trnovo, u nás jeho působení mapuje expozice v
Rothmayerově vile v pražských Střešovicích.