Švadlena a návrhářka
Hana Podolská se narodila se v rodině úspěšného architekta a stavitele
Františka Vošahlíka a pojmenovali ji
Johanna, zkráceně Hana. Vyučila se švadlenou a v roce 1907 se provdala za polského šlechtice, fotografa a akademického malíře
Viktora Podolského (1882–1926). V témže roce si otevřela malou krejčovskou dílnu v
Praze na
Vinohradech. Protože se jí dařilo, už v roce 1914 podnik přestěhovala do centra, napřed na roh Jungmannovy a Vodičkovy, zakrátko pak do nově dokončeného
paláce Lucerna. V roce 1931 módní salon čekalo další rozšíření a stěhování, tentokrát do Jungmannovy třídy do
paláce Adria.
Z Podolské se záhy stala ikona československé módy první republiky a majitelka nejvyhlášenějšího tuzemského módního salonu. Pořádala módní přehlídky a jako první v Praze zaměstnávala vlastní modelky. V jejím salonu se šilo například pro tehdejší první dámu
Hanu Benešovou, oblíbenými zákaznicemi byly manželky podnikatelů a herečky, zejména
Adina Mandlová, Lída Baarová, Nataša Gollová, Olga Scheinpflugová nebo
automobilová závodnice Eliška Junková. Ty totiž neměly díky pracovnímu vytížení čas vyrábět a vyhledávat vhodné ošacení, a tak módním salonům dělaly skvělou reklamu. Šaty si pořizovaly na vlastní náklady a s výjimkou historických filmů hrály ve svém „civilním“ oblečení. Jak vzpomínala
Zita Kabátová, pořízení šatů často pohltilo celý honorář.
Po komunistickém puči v roce 1948 salon čekalo znárodnění, až do roku 1991 působil jako
Módní závod Eva, součást
národního podniku Oděvní tvorba. Jeho zakladatelka v něm pracovala až do roku 1954, kdy odešla do důchodu, dožila se 91 let. Šaty ze
salonu Hany Podolské jsou dodnes k vidění ve sbírkách pražského
Uměleckoprůmyslového muzea a také v několika filmech, třeba ve slavném
Kristiánovi.