František Kupka se narodil roku 1871 v
Opočně, mládí strávil v nedaleké
Dobrušce. Pro jeho umělecké směřování bylo rozhodující studium u
Aloise Studničky, profesora řemeslnické školy v Jaroměři, který se zabýval geometrií užitečnou pro technicky i umělecky zaměřené tvoření a Kupku připravil ke studiu na
pražské Akademii. Ve studiích pokračoval na vídeňské akademii a od roku 1895 v Paříži. Živil se jako kreslíř, karikaturista a ilustrátor, se svou ženou Eugénií se usadil v domě na pařížském předměstí Puteaux a tady strávil téměř celý život. Přelomovým dílem na cestě k
novému způsobu výtvarného chápání skutečnosti se stal
obraz Klávesy piana, Jezero (1909), svá
první čistě abstraktní díla vytvořil v letech 1910–1913.
Přestože většinu svého života Kupka strávil v Paříži, celý život zůstal spojený se svou vlastí a neváhal bojovat za svobodu Československa. Po vypuknutí první světové války se připojil k francouzské cizinecké legii,
pomáhal organizovat československé legie ve Francii. Byl vyznamenán Řádem důstojníka Čestné legie a za své zásluhy v armádě získal hodnost kapitána.
Patřil k umělcům, kteří vytvářeli nový vizuální styl mladé republiky: navrhl prapory a medaile legionářských pluků, kreslil pro bulletin zachycující detaily z každodenního vojenského života, po roce 1918 se přihlásil do řady soutěží včetně
návrhu státní vlajky.
Po válce byl Kupka jmenován
profesorem pražské Akademie, pro československé stipendisty v Paříži přednášel dějiny Francie a francouzské kultury. Velký význam pro Kupku mělo přátelství s
Jindřichem Waldesem, majitelem pražské továrny Koh-i-noor, který Kupkovy obrazy sám kupoval nebo zprostředkovával jejich prodej v Americe a pak malíři vyplácel dvojnásobný honorář.
František Kupka byl příznivce spiritismu, okultismu, mysticismu, východních filozofií a astrologie. Když v červnu 1957 v nedožitých šestaosmdesáti letech zemřel, coby člen zednářské lóže byl v duchu zednářských regulí pochován bez veřejnosti a bez květin, a to v
Paříži na hřbitově Père-Lachaise. S jeho dílem se seznámíte v
Museu Kampa v
Praze, které pečuje o jeho sbírky a odkaz.