Úvod > Co chcete dělat? > Památky > Laichterův dům v Dobrušce
Památky

Laichterův dům v Dobrušce

Zděný přízemní městský domek s dvouosým průčelím dokládá stylovou polohu lidového klasicismu. V 70. letech byla v Laichterově domě instalována expozice tvorby malířky Věry Jičínské-Laichterové, která zde trávila s rodinou letní měsíce od roku 1931 do své smrti. V současnosti objekt není přístupný.
Rodina Laichterova přišla do Dobrušky z Říček v Orlických horách, jejich prapředek Kašpar Leichter (1706–1780) byl pravděpodobně německého původu a usadil se zde jako obuvník (švec). V gruntovních knihách je Kašpar „Leychter“ jmenován roku 1743, kdy pojal za manželku Helenu, dceru Václava Řeháka a přestěhovali se do jeho domu čp. 360 do Dobrušky. Postupně se Leichterovi synové zavedli v řemesle truhlářském, později pekařském, a stali se jednou z vážených dobrušských měšťanských rodin a začali se psát poněkud počeštěně s „a“ (Laichter). V roce 1865 se Kašparův pravnuk František Laichter (1828–1897) stal starostou města a tuto funkci zastával po dvě desetiletí až do roku 1886. Byl to mimo jiné jeden z hlavních hrdinů románu Sychrova éra z maloměstského (dobrušského) života, jehož autorem nebyl nikdo jiný, než vlastní syn, spisovatel a nakladatel Josef Laichter (1864–1949). Autorovi se zde podařilo vylíčit proměny maloměstské společnosti v období převratných vlivů průmyslové revoluce, v níž se osudy jednotlivců úzce prolínají se sociálními a politickými konflikty, zejména mezi tehdejšími představiteli politické scény, starostou Františkem Laichterem a budoucím pokrokovým Josefem Archlebem. V rodině byl kladen velký důraz na vzdělání, kterého se dostalo všem dětem, byť v rozdílné míře. Z dobrušské větve Laichterovy rodiny vzešly další osobnosti, které se trvale zapsaly do českých kulturních dějin. Byl to především Josefův bratr nakladatel Jan Laichter (1858–1946) (viz dále) a jeho synové Jan, František, rovněž nakladatel, a Prokop, malíř a spisovatel. V českém kulturním životě našly své místo také první žena Prokopa Laichtera, spisovatelka (pohádkářka) Anuše Laichterová-Koubová, a samozřejmě jeho druhá žena Věra Jičínská.

Věra Jičínská (3. července 1898 – 27. března 1961) je nesmazatelně spojena s Dobruškou nejen rodinným svazkem, ale také svým dílem. V Dobrušce často tvořila a město se vyskytuje jako jeden z nejčastějších krajinných motivů její tvorby ve 40. letech 20. století.

Věra Jičínská byla obdivuhodnou ženou, milující a vzornou dcerou, pilnou studentkou, avšak její touhy se ne vždy shodovaly s představami rodičů o její budoucnosti. Vzpomeňme, že se narodila v roce 1898, tedy v době, kdy byla hluboce pod kůži žen aplikována představa, že se musí zejména dobře vdát. Věra Jičínská se ale rozhodla stát malířkou a věnovala tomu úsilí, které provázelo mnoho vzestupů, a ještě více pádů. Dlouhou dobu hledala sama sebe. Jako velmi mladá přijela do Paříže, kolébky evropského umění, která nabízela (na rozdíl od prvorepublikové opatrnosti českých končin) nové impulsy. Měla cit a velkou intelektuální zralost, přesto se stále ocitala pod velmi silným vlivem svých učitelů. Nakonec však bylo hledání vlastní cesty v Paříži nad její síly a pomyslně je ukončuje láska. V tu chvíli je vysvobozením. Plachá dívka se během pařížského pobytu vyvíjí ve zralou ženu, vdává se a s touhou po vybudování klidného domova se vrací do vlasti.

V počátcích charakterizují tvorbu Věry Jičínské olejomalby na plátně, které často skicovala pastelem. Nejpřirozenější formou jejího výtvarného výrazu se však postupně stal právě pastel, projevil se její osobitý něžný styl, který charakterizují jemné tóny a melancholicky laděná témata, krajiny, zátiší a rostlinné motivy. V roce 1937 se malířce narodila vytoužená dcerka a mateřství i její dílo (resp. témata) pochopitelně mění. Na počátku čtyřicátých let se tvorba Věry Jičínské přesouvá téměř výhradně ke krajinomalbě a zátiší. Uspořádá ještě několik souborných výstav, mj. také v Topičově saloně. Padesátá léta stráví spolu s manželem Prokopem Laichterem v zoufalé snaze o hmotné zabezpečení, spojené s konfiskacemi majetku obou významných rodin po nástupu komunistického režimu.

Závěr života Věry Jičínské poznamenaly vážné zdravotní následky po pádu z lešení při snaze vydělat si nějaké peníze restaurátorskou činností. Ztížená možnost pohybu, velké bolesti hlezenního kloubu a vyvíjející se Parkinsonova choroba jí znemožnily soustavnou tvůrčí činnost, soustředění a možnost v plenéru vyhledávat motivy. 27. března roku 1961 Věra Jičínská umírá na komplikace spojené s nemocí a její hvězda pohasíná i umělecky. Na jejím znovuobjevení má podíl zejména činnost Orlické galerie v Rychnově nad Kněžnou (dnes Muzeum a galerie Orlických hor) s koncepcí stálé expozice v Kolowratském zámku, v níž mají obrazy Věry Jičínské každoroční zastoupení. Významný posun v popularizaci její tvorby znamenalo založení Nadačního fondu Věry Jičínské v roce 2015. V neposlední řadě podniká také Vlastivědné muzeum v Dobrušce řadu kroků směřujících k tomu, aby byla rozsáhlá sbírka obrazů Věry Jičínské v jeho správě chráněna pro budoucí generace, uchována v odpovídajících podmínkách a postupně restaurována.

Laichterův dům čp. 360 v Domašínské ulici v Dobrušce
Nevelký domek čp. 360 v Domašínské ulici (či spíše domek mu předcházející na téže parcele) se v písemných pramenech objevuje v roce 1604 a jako první majitel je uveden Jan Šoška. Tehdy však byl součástí sousední parcely, až v roce 1652 vzniká samostatný grunt odtržením od čp. 361, jeho stavitelem je Václav Pulrych. Krátce na to grunt kupuje za 30 kop Marie Myšková a v roce 1710 ho od jejích dědiců za 100 kop kupuje Václav Řehák, otec Heleny Řehákové, která si vzala za manžela Kašpara Leichtera (viz výše). Od této chvíle je dům v majetku rodiny, a to do roku 1967, kdy byl Prokopem Laichterem a jeho bratry darován MNV. 

Původní stavení však zcela jistě nepřežilo požár v roce 1806, z nedalekého domu v Kostelní ulici (dnes ulice Fr. Kupky) čp. 323 se podařilo získat dendrochronologická data záklopového stropu ukazující na pokácení použitých stromů v létě 1806, tedy krátce po požáru.

Zděný přízemní městský domek s dvouosým průčelím dokládá stylovou polohu lidového klasicismu. V současné dispozici jej tedy můžeme datovat k roku 1806 (případně později s přihlédnutím k dalšímu rozsáhlému požáru v roce 1866, který však podle dosavadního stavu bádání Domašínskou ulici plně nezasáhl). Vnější tvář domu mírně změnila rozsáhlá rekonstrukce v 70. letech, provedená v souvislosti s otevřením muzejní expozice a další rozsáhlá rekonstrukce a výměna střešní konstrukce provedená v roce 2007. Jedná se o kulturní památku rejst. č. ÚSKP 45431/6–4558, městský dům – rodný dům Josefa Laichtera.

Hrátky z látky

Také v letošním roce se uskuteční tradiční výstava Hrátky z látky dobrušských patchworkářek v prostorách synagogy.
Dobruška, Královéhradecký kraj

Kriminální případy z Orlických hor 2

Zveme vás téměř po roce na křest, besedu a autogramiádu knihy Jiřího Macha a Zdeňka Hlaváčka Kriminální případy z Orlických hor 2. Pokračování v dobrušské synagoze.
Dobruška, Královéhradecký kraj

Jan Klen

1. září ‒ 30. listopadu 2023 v hale nového městského úřadu, Solnická čp. 777, 1. patro. Poznejte člověka, který spoluvytvářel mozaiku nejstaršího osídlení Dobrušky tak, jak vypadala, než byla Dobruškou.
Dobruška, Královéhradecký kraj

Jan Klen

Celoživotní sběratelská práce dobrušského knihaře Jana Klena na poli archeologie byla dlouhá léta neprávem přehlížena. Přitom právě díky němu má Dobruška povědomí o svém pravěkém osídlení.
Dobruška, Královéhradecký kraj

Mezinárodní hudební festival F. L. Věka 2023

Díky názvu festivalu si připomenete osobnost Františka Vladislava Heka, dobrušského rodáka, vlastence a hudebního skladatele, kterému se dostalo lekcí i od Wolfganga Amadea Mozarta.
Dobruška, Královéhradecký kraj

Rozšířené prohlídky zbrojnic v Opočně

Nejvýznamější exponáty opočenských zbrojnic.
Opočno, Královéhradecký kraj

56. Národní sokolnické setkání s mezinárodní účastí v Opočně

Národní sokolnické setkání s mezinárodní účastí-
Opočno, Královéhradecký kraj

Pohádka na zámku – Rozum a štěstí

Pohádka.
Opočno, Královéhradecký kraj

Židovský hřbitov v Dobrušce

Místem posledního odpočinku dobrušských Židů byl židovský hřbitov na konci dnešních ulic Křovické a Javorové. Své hřbitovy nazývali Židé poeticky "zahrada mrtvých". Na dobrušském hřbitově se pohřbívalo až do osudného roku 1942.
Dobruška, Královéhradecký kraj

Vlastivědné muzeum v Dobrušce

Muzeum má pět stálých expozic v šesti budovách. Čtyři z nich jsou kulturními památkami.
Dobruška, Královéhradecký kraj

Expozice Židé v dějinách Dobrušky

Expozice se nachází v bývalém rabínském domě na Šubertově náměstí v Dobrušce. Ve sklepení rabínského domu byla znovuobjevena tzv. mikve, což je vodní nádrž, která sloužila pro rituální lázně.
Dobruška, Královéhradecký kraj

Úniková hra v Dobrušce

Úniková hra je nový fenomén zábavy pro celou rodinu. Pro tým 2-4 hráčů čeká tématická místnost, která je plná úkolů a záhad, které musíte vyřešit.
Dobruška, Královéhradecký kraj

Budova bývalé kovárny v Dobrušce

Na konci Kostelní ulice, proti kostelní sakristii u křižovatky do ulice Domašínské, stojí stará kovárna čp. 364. Dobrušská kovárna má typický komín v zadním štítu. Postavena byla v klasicistním slohu v roce 1807.
Dobruška, Královéhradecký kraj

Do Dobrušky za Kupkou a historií českých dějin

Dobruška je městem mnohých historických památek, které jsou cílem návštěvníků z Čech i ze zahraničí. Dobruška je ideálním východiskem pro poznávání přírodních krás i historických zajímavostí celé severní části Orlických hor a Podorlicka.
Dobruška, Královéhradecký kraj

Návrší Chlum u Dobrušky s pozůstatky z doby bronzové

Oblast kolem Dobrušky je osídlena již od doby bronzové. Dokazují to zejména zbytky lužického hradiště na návrší lesa Chlumu nad osadou Podchlumí a mohylová žárová pohřebiště na Chlumu směrem k Semechnicím a v lese Halíně u Běstvin.
Dobruška, Královéhradecký kraj

Památník Františka Kupky v Dobrušce

Památník Františka Kupky v Dobrušce byl návržen a realizován sochařem Zdeňkem Kolářským. František Kupka vyrůstal a dospíval v Dobrušce v letech 1872 – 1889 a zde také vznikaly jeho první výtvarné pokusy.
Dobruška, Královéhradecký kraj

Ubytování a restaurace v okolí

Restaurace a penzion U Zelingerů v Dobrušce

Rodinný penzion na okraji náměstí v centru města Dobruška je ideálním místem pro váš oddech a zábavu. V přízemí penzionu se nachází stylová restaurace s bohatým výběrem jídel.
Dobruška, Královéhradecký kraj

Penzion Adler v Dobrušce

Penzion nabízí romantické a útulné komfortní ubytování ve stylových pokojích v nově vybudovaném penzionu v původním měšťanském domě v centru Dobrušky.
Dobruška, Královéhradecký kraj

Podorlická pivní cyklostezka

Na nejdelší pivní stezce u nás poznáte pivovary v Rychnově nad Kněžnou, Dobrušce a Potštejně. Volit můžete jednotlivé trasy s různou náročností a degustaci místní piva spojit s vlastní prohlídkou pivovarů. Cestu si navíc zpříjemnit zastávkou v Letovisku Studánka.
Dobruška, Královéhradecký kraj

Pivovar Rampušák v Dobrušce

Pivovar Dobruška, který byl prohlášen za kulturní památku, vyrábí čtyři hlavní druhy piva. Pro skupiny nabízí zajímavé exkurze výrobního areálu sladovny a pivovaru. Areál pivovaru není jen místem výroby sladu, piva a provozování restaurace, ale i společenským centrem.
Dobruška, Královéhradecký kraj

Ubytovna Loučky v Dobrušce

Ubytovna Loučky se nachází v Obci Dobruška přibližně 25 kilometrů od Hradce Králové. Nabízí ubytovací služby pro jakékoliv příležitosti s garancí té nejnižší ceny.
Dobruška, Královéhradecký kraj

Restaurace a penzion Slunný dvůr Dobruška

Rodinný pension Slunný dvůr se nachází na okraji města Dobruška. Poskytuje klidné a příjemné zázemí pro objevování krás Orlických hor a okolí.Okolí Dobrušky nabízí klidné pěší výlety do lesů a různé obtížnosti cyklistických výletů od rodinných tras až po těžké trasy pro horská kola.
Dobruška, Královéhradecký kraj

Penzion Adriana – rodinné ubytování v Dobrušce

Rodinný penzion Adriana nabízí pohodlné ubytování v Dobrušce v Orlických horách. Hosté mají k dispozici také parkoviště a zahradu s venkovním posezením. Součástí penzionu Adriana je tenisový kurt.
Dobruška, Královéhradecký kraj

Ubytování na zámku v Novém Městě nad Metují

Ve kterémkoli hotelu si můžete pronajmout pokoj nebo dva. V Novém Městě nad Metují však získáte klíče přímo od zámku. Staňte se tedy skutečnými zámeckými pány.
Nové Město nad Metují, Královéhradecký kraj