Úvod > Česká nej > Historické > Althannové – šlechtický rod, který dal současnou podobu zámku ve Vranově nad Dyjí

Historické

Althannové – šlechtický rod, který dal současnou podobu zámku ve Vranově nad Dyjí

Vranov nad Dyjí zámek šlechta palác druhá světová válka Národní park Podyjí Nový Hrádek zámek Jaroslavice Johann Bernhard Fischer Vídeň Bavorsko Brno Jihomoravský kraj Znojmo Dyje

Barokní zámek ve Vranově nad Dyjí, zřícenina Nový hrádek v národním parku Podyjí a zámek Jaroslavice na Znojemsku: to byla hlavní sídla šlechtického rodu Althannů. V erbu měli červený štít se stříbrným břevnem, přes nějž bylo přeloženo černé písmeno A. Althannové se proslavili ve státních službách a diplomacii, mnozí dosáhli významné kariéry ve vojsku i v církvi.

Přidat do navštívených

Přidat do oblíbených

0 z 5 (0x hodnoceno)

1 nejméně / 5 nejvíce

Popularita článku: 13 %

</> Embedovat na vlastní stránky

Althannové byli nejdůležitějším rodem historie Vranova nad Dyjí. Pocházeli z Bavorska, na jižní Moravě získali první panství v roce 1577, a to Oslavany, záhy následovaly Jaroslavice a Vranov nad Dyjí. Za aktivní účast na moravském stavovském povstání v roce 1619 ale o vranovské panství zase brzy přišli, znovu se vrátili až v roce 1680. Když se císařský tajný rada a přísedící moravského zemského soudu říšský hrabě Michal Jan II. z Althannu ve Vranově rozhodl postavit reprezentativní zámek, vybral si renomovaného rakouského dvorního architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu. Jeho dílem je monumentální oválný Sál předků, dominanta zámku na vysokém útesu nad řekou Dyjí.

Nejvyšší mocenské a společenské úrovně Althannové dosáhli právě v době, kdy vlastnili vranovské panství. Početné potomstvo, nekonečné dělení majetku, finanční úpadek vranovské rodové větve a vymření několika dalších nakonec vedlo k tomu, že rodu v českých zemích zůstalo jen několik panství ve východních Čechách a v dnešním Polsku. Všechny majetky byly zkonfiskovány po druhé světové válce, Althannové v současnosti žijí především v Rakousku.

Z několika Althannských paláců se dochoval jen palác ve Znojmě, kde je penzion Althanský palác. Althannský palác v Brně stál vedle Paláce šlechtičen na Kobližné ulici, ale byl vybombardovaný na konci druhé světové války a na jeho místě dnes stojí banka. Neexistují ani dva rodové paláce ve Vídni, které zanikly kvůli nové výstavbě už v 19. století, zato dodnes stojí Althanský hostinec v Milíčovicích.

GPS:: 48,892747 15,812028

Region:: Jihomoravský kraj

Oblast:: Znojemsko a Podyjí

Městys:: Vranov nad Dyjí

Tipy na výlet:: Vranov nad Dyjí a okolí

Nahlásit neaktuální obsah

Althanský hostinec

Althanský hostinec leží v obci Milíčovice. Je tak výchozím bodem pro objevování všech koutů Podyjí.

Zřícenina hradu Nový Hrádek v Podyjí

Zřícenina Státního hradu Nový Hrádek se nachází v nádherném prostředí Národního parku Podyjí, západně od Znojma. Původní vojenský význam hradu po třicetileté válce ustoupil. Počátkem 19. století byla jeho přední část upravena jako lovecký hrádek.

Církevní řády: noční vigilie, práce a latinské mše s cisterciáky

Silentium, tedy přísné noční mlčení, vstávání ve tři čtvrtě na tři ráno a vzápětí ve tři hodiny noční vigilie, to je jen část denního řádu, který se už dlouhá staletí udržuje v cisterciáckém opatství Naší milé Paní ve Vyšším Brodě. Z celé řady cisterciáckých klášterů v Česku dnes zbyl jako jediný fungující mužský klášter.

Po stopách šlechtických rodů: s rodem Althannů na zámek ve Vranově nad Dyjí a další barokní zámky Moravy

Hrady a zámky se řadí k nejčastějším cílům mnoha turistů a výletníků. Region jižní Moravy nabízí těchto kulturních památek velké množství. Pokud patříte k milovníkům zámeckých interiérů, pak jistě oceníte právě ty barokní, které patřívají k nejhonosnějším. Na jižní Moravě je takových skvostných zámků celá řada – navštívit můžete zámek ve Vranově nad Dyjí, Mikulově, Valticích, Miloticích, ve Slavkově nebo v Lysicích.

Zámek Vranov nad Dyjí – klenot evropského baroka

K nejpozoruhodnějším světským stavbám středoevropského baroka patří zámek Vranov nad Dyjí. Vznikl přestavbou ze zeměpanského románskogotického hradu, který je poprvé připomínaný k roku 1100. Dnes je zámek národní kulturní památkou situovanou v západní části Národního parku Podyjí.

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vranově nad Dyjí

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie je největší a umělecko historicky nejvýznamnější vranovskou církevní památkou. Postaven byl již v první polovině 13. století, v gotice zaklenut a rozšířen o dnešní sakristii.

Zámek Oslavany – muzeum, pivovar a bývalý klášter

Renesanční zámek v Oslavanech s arkádovým nádvořím původně býval cisterciáckým klášterem. Ten zde stál již ve 13. století, nepřežil však husitské nájezdy a dílo zkázy dokonal požár roku 1516. Zrušený klášter nechali proto noví majitelé v 16. století přestavět na renesanční zámecké sídlo.

Zámek Hrušovany nad Jevišovkou

Raně barokní zámek dal vystavět na místě bývalé tvrze po roce 1669 hrabě Michal Adolf z Althanu. Po roce 1804 prošla stavba klasicistní úpravou. Po roce 1945 zde byla kasárna. Od roku 1986 byl prázdný, chátral a nyní je rekonstruován.

Morový sloup ve Vranově nad Dyjí

Morový sloup byl postaven na náměstí r. 1713 v barokním slohu majitelem panství hrabětem Michalem Heřmanem Althannem. Připomíná morovou epidemii, která Vranovsko zasáhla v roce 1680, zemřelo na ni 81 obyvatel města.