Seznamte se: nejlepší čeští ilustrátoři a jejich kreslení a animovaní hrdinové

Křemílek a Vochomůrka, Malá čarodějnice, Rákosníček nebo Štaflík a Špagetka – ikonické postavičky Zdeňka Smetany (26. července 1925, Praha – 25. února 2016, Praha) zná každý z nás. Výtvarník, animátor, scénárista a režisér animovaných filmů byl autorem více než čtyř set filmů a seriálů, a získal desítky domácích i zahraničních ocenění.

Každý rok 22. září slaví fanoušci fantasy po celém světě Den hobitů – narozeniny Bilba a Froda Pytlíka, hrdinů Tolkienových příběhů Hobit a Pán prstenů. Nebýt anglického spisovatele J. R. R. Tolkiena, neznali bychom ani jejich dobrodružství, ani kouzelnou Středozem. Přitom se i v Česku najdou místa, která fiktivní kontinent připomínají, od skalních měst přes mlžné hvozdy až po jeskyně ukryté v hlubinách země. Která místa v Česku vypadají jako z Tolkienových knížek?

Malíř, grafik a ilustrátor Vojtěch Kubašta (7. října 1914, Vídeň – 7. července 1992, Dobříš) byl kouzelník papírového prostoru. Jeho cit pro prostor, barvu i vyprávění se naplno projevil právě v oblasti, kterou později proslul po celém světě – v tvorbě trojrozměrných, takzvaných pop-up knih a prostorových scénografií. Kubašta byl jedním z mála českých umělců, jejichž tvorba měla obrovský mezinárodní úspěch.

Bob a Bobek, Maxipes Fík, Mach a Šebestová, Méďové, Káťa a Škubánek, Maková panenka, Křemílek a Vochomůrka, Krysáci, Pat a Mat nebo Krkonošské pohádky: to je jen malý výběr pohádek, které znáte z televizních Večerníčků. Pořad se na televizních obrazovkách začal pravidelně objevovat v roce 1965 a znělka Večerníčku je nejdéle vysílanou znělkou v české televizní historii.

Česká mše vánoční provází Vánoce od roku 1796, kdy poprvé zazněla při štědrovečerní bohoslužbě v kostele Povýšení sv. Kříže v Rožmitálu pod Třemšínem. Za varhany tehdy usedl samotný autor Jakub Jan Ryba (26. října 1765, Přeštice – 8. dubna 1815, Voltuš), učitel a varhaník, autor téměř 1 400 duchovních a světských skladeb. Právě podle něj se také České mši vánoční říká Rybovka.

Broučci Jana Karafiáta, pohádkový příběh o rodině svatojánských broučků, patří do zlatého fondu české dětské literatury. A nezůstalo jen u literárního zpracování: řada čtenářů zná kromě knihy také dvanáctidílný animovaný loutkový seriál, který Česká televize vysílá jako Večerníček. Na Kudy z nudy vám ukážeme další místa, kde se s Broučky setkáte, třeba Jimramov na Vysočině nebo Velkou Lhotu na Valašsku.

Kreslený krteček patří k našim nejznámějším pohádkovým hrdinům. Večerníčky a knížky s krtkem provázejí generace českých dětí už desítky let. Autorem krátkých animovaných filmů, v nichž kreslená postavička společně se svými zvířecími kamarády prožívá nejrůznější příhody, je výtvarník Zdeněk Miler (1921–2011).

Výčet profesí a dovedností Jiřího Trnky (24. února 1912 Plzeň – 30. prosince 1969 Praha) je ohromující: byl výtvarník, loutkář, ilustrátor, malíř, sochař, spisovatel, scenárista i režisér animovaných filmů. A také autor filmových kostýmů, například pro film Císařův pekař a Pekařův císař Jana Wericha.

Ilustrátor, spisovatel, malíř, grafik a autor animovaných filmů: tím vším je Petr Sís (* 11. května 1949 Brno). Je držitelem nejprestižnějšího ocenění za dětské knihy Ceny Hanse Christiana Andersena (2012), ceny Duhový nosorožec za nejkrásněji ilustrovanou knížku pro děti (1987), Zlatého medvěda z Filmového festivalu v Berlíně či dvou Magnesií Liter (2006 a 2008) v kategorii Cena čtenářů.

Jižně od Říčan leží kraj, který se stal celoživotní inspirací malíře a spisovatele Josefa Lady (17. prosince 1887 – 14. prosince 1957). V okolí Ladovy rodné vísky Hrusice s typickým kostelíčkem ožívají nejenom kocourek Mikeš, ale také chytrá kmotra liška, bubáci a hastrmani, pověstné zabijačky i hospodské rvačky.

Panoramatický obraz Bitvy u Lipan je pozoruhodné dílo malíře Luďka Marolda (7. srpna 1865 – 1. prosince 1898). Je 11 metrů vysoký, 95 metrů dlouhý a jde o největší malířské dílo, které kdy v Čechách vzniklo. Navíc ho můžete vidět na vlastní oči, a to v kruhovém pavilonu na holešovickém Výstavišti v Praze.

Kdo by neznal slavného Krtečka? Slaví úspěchy po celém světě a dokonce se dvakrát podíval do vesmíru. Jeho autor Zdeněk Miler, výtvarník, režisér animovaných filmů a ilustrátor dětských knížek, se narodil právě před sto lety, 21. února 1921 v Kladně.

Díky Karlu Čapkovi (9. ledna 1890 Malé Svatoňovice – 25. prosince 1938 Praha) přišlo na svět slovo "robot", které poprvé použil ve své hře R.U.R. Ve svých utopicko-fantastických dramatech alegoricky poukazoval na nebezpečí zneužití techniky a vědy proti základním hodnotám lidské existence.

Evropská výtvarná secese bývá někdy nazývána Le style Mucha podle malíře, grafika a designéra původem z moravského města Ivančice. Alfons Mucha (24. července 1860 Ivančice – 14. července 1939 Praha) jako neznámý umělec českého původu žijící v Paříži dosáhl okamžité slávy v prosinci roku 1894, kdy přijal zakázku vytvořit plakát pro nejslavnější herečku té doby, Sarah Bernhardt.

Malíř, grafik, ilustrátor, scénograf a představitel avantgardy 20. století: to byl Jan Zrzavý (5. listopadu 1890, Vadín, část Okrouhlice u Havlíčkova Brodu – 12. října 1977, Praha). Vousatý chlapík, který se rád smál a bavil, měl rád červenou barvu, a obvykle nosil červeného kulicha s bambulkou.

Ilustrátor, grafik a typograf Jiří Šalamoun (17. dubna 1935, Praha – 31. března 2022, Praha) patří k nejvýraznějším osobnostem české ilustrace druhé poloviny 20. století. Generace čtenářů a televizních diváků ho zná jako autora výtvarné podoby Maxipsa Fíka, ale jeho tvorba zdaleka přesahovala televizní obrazovku. Šalamounův styl je zároveň hluboce český i mezinárodně srozumitelný. A především: nezaměnitelný.

Do školy jsme chodili všichni, ať už to byly základní školy, učiliště, gymnázia, střední školy, vysoké školy nebo univerzity. I když už do školy dávno nechodíte, určitě si vybavíte filmy ze školního prostředí. Na které rádi vzpomínáte? Je to Obecná škola, Mach a Šebestová, Marečku, podejte mi pero anebo třeba seriál Gympl? Vraťte se s Kudy z nudy jejich prostřednictvím do svého dětství a mládí!

Adolf Kašpar (27. prosince 1877, Bludov – 29. června 1934, Železná Ruda) patří mezi nejvýznamnější české ilustrátory přelomu 19. a 20. století. Jeho jemně lyrická detailní kresba se nesmazatelně zapsala do paměti čtenářů zejména díky ilustracím Babičky Boženy Němcové. Malíř, grafik a výtvarný vypravěč dokázal geniálně zachytit atmosféru venkova i literárních příběhů.

Barevný, hravý a nezaměnitelný – takový byl výtvarný svět Radka Pilaře (23. dubna 1931, Písek – 7. února 1993, Praha). Jeho tvorbu zná doslova každý, je totiž autorem legendárního Večerníčku a postaviček Rumcajse, Manky a Cipíska. Ostatně jak už dávno někdo trefně poznamenal, sám ilustrátor vypadal trochu jako Rumcajs.

Jednou z královen dětské knižní ilustrace je Helena Zmatlíková (19. listopadu 1923, Praha – 4. dubna 2005, Praha). Ilustrátorka s rukopisem, který se vryje do paměti, patří k nejvýraznějším osobnostem české knižní ilustrace 20. století, zejména v oblasti literatury pro děti. Její obrázky jsou synonymem dětství pro několik generací nejen v Česku, ale i v zahraničí.

Jiřina Bohdalová (* 3. května 1931, Praha) je jedna z nejznámějších českých hereček. Filmové i televizní diváky si podmanila svým nenapodobitelným hlasem a smyslem pro humor. Na kontě má přes 200 filmových rolí, celou řadu seriálů, moderování, účinkování v mnoha zábavných pořadech a také namluvení kreslených postaviček. Připomeňte si ji s Kudy z nudy!

Díky obrazům Zdeňka Buriana (11. února 1905, Kopřivnice – 1. července 1981, Praha) se každý z nás může podívat do pravěku. Ilustroval totiž všechny knihy paleontologa Josefa Augusta a jeho malířské rekonstrukce prehistorických zvířat a vyhynulých živočichů dodnes sklízí uznání po celém světě.

Český malíř, grafik, ilustrátor a spisovatel Josef Čapek (23. března 1887, Hronov – mezi 13. a 15. dubnem 1945, Bergen-Belsen) byl starší bratr spisovatele Karla Čapka. Jeho malířský rukopis inspirovaný kubismem známe z řady obrazů a ilustrací, knižních obálek nebo scénických návrhů, z jeho literárních děl je nejznámější Povídání o pejskovi a kočičce.

Loupežník Rumcajs je jednou z nejznámějších postav spisovatele Václava Čtvrtka a ilustrátora Radka Pilaře. Znáte ho i z Večerníčku, animovaný seriál O loupežníku Rumcajsovi má celkem 39 dílů. Na ně navázalo třináct dílů Večerníčku O loupežnickém synku Cipískovi. Všichni jsou doma v Jičíně, kde se také můžete vypravit na několik pohádkových míst – třeba do Rumcajsovy ševcovny nebo se uvelebit na Rumcajsově lavičce.

Obrazy a ilustrace malíře Kamila Lhotáka (25. července 1912, Praha – 22. října 1990, Praha) poznáte na první pohled. Fantastické zadumané krajiny a předměstská zákoutí jsou plné vzducholodí a balonů, aut a motocyklů, tu a tam za ohradu vykukuje plátno cirkusového stanu. Kromě dvou tisíců obrazů byl Lhoták také autorem přibližně 450 ilustrovaných knih.

Málokterý český výtvarník je tak známý jako Adolf Born (12. června 1930, České Velenice – 22. května 2016, Praha). Malíř, kreslíř, ilustrátor, animátor, karikaturista a kostýmní výtvarník ilustroval více než 250 knížek, řada jeho postaviček ožila i na filmovém plátně.

14. března 1921 začali Jaroslav Hašek (1883–1923) a jeho kamarád Franta Sauer (1882–1947) po žižkovských hospodách prodávat první sešit Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války. Dva roky poté Hašek v necelých čtyřiceti letech zemřel, aniž by svůj slavný román dokončil. Kdo tehdy mohl tušit, že se dílo dočká překladů do téměř šedesáti jazyků, milionů prodaných výtisků a i po sto letech bude bavit, provokovat a nabízet nové souvislosti a interpretace?

Krteček patří k našim nejznámějším pohádkovým postavičkám a provází děti už více než šedesát let. Výtvarník Zdeněk Miler (21. února 1921, Kladno – 30. listopadu 2011, Nová Ves pod Pleší) věnoval příběhům s Krtkem většinu své tvorby, asi padesát filmů z celkových sedmdesáti. Svými nezaměnitelnými ilustracemi doprovodil také desítky dalších dětských knížek.

Ferda Mravenec a jeho kamarádi jsou oblíbení hrdinové dětských knížek a obrázkových seriálů Ondřeje Sekory (25. září 1899, Brno – 4. července 1967, Praha). Málokdo ví, že spisovatel, novinář, kreslíř, grafik, ilustrátor a karikaturista byl rovněž nadšený entomolog, zakladatel prvních českých ragbyových klubů, autor českého ragbyového názvosloví a také nadšený sportovec a trenér.

Ve starobylém rozvětveném rodu jihočeských Alšů byli řezníci, pekaři, muzikanti, dobrodruzi, rváči i purkmistři, ale malíř žádný: tím prvním byl až Mikoláš Aleš (18. listopadu 1852, Mirotice – 10. července 1913, Praha). Zručný ilustrátor, kreslíř a dekoratér byl autorem asi 8000 nejrůznějších kreseb, náčrtů, kartonů, ilustrací a několika desítek olejomaleb.

„Nemám rád mluvení, mluvím nerad. Ať se lidi koukají na moje obrázky, není o nich potřeba nic povídat. Jestli nic nevykoukají, tak jsou špatné.“ To jsou slova Cyrila Boudy (14. listopadu 1901, Kladno – 29. srpna 1984, Praha), všestranného a velmi oblíbeného malíře, grafika a ilustrátora, profesora na ČVUT a na Karlově univerzitě v Praze.

Divadelní hry R.U.R., Věc Makropulos a Bílá nemoc, romány Krakatit či Válka s mloky, Povídky z jedné i druhé kapsy anebo knížky Dášeňka čili Život štěněte anebo Pudlenka: to je jen malý výběr z díla Karla Čapka. S Kudy z nudy se tentokrát podíváme na to, jaký vztah měl jeden z nejznámějších českých spisovatelů ke zvířatům a o jaké kotrmelce v jeho životě se postaralo jedno malé štěňátko.