Jiřík z Kunštátu a Poděbrad pocházel z vlivného a bohatého šlechtického rodu. Narodil se na samém počátku husitských válek, ale není jasné, kde. Hlásí se k němu
středočeské Poděbrady stejně jako
jihomoravský Kunštát,
hrady Litice a
Bouzov či
Horažďovice. Jeho otec
Viktorín z Poděbrad byl jedním z nejbližších přátel
Jana Žižky z Trocnova, zemřel ale několik let po synově narození. Jiříka vychovávali příbuzní, jako čtrnáctiletý se pravděpodobně zúčastnil
bitvy u Lipan a záhy se zapojil do veřejného dění. Od 17 let zasedal v zemském soudu, byl jmenován zemským správcem a po předčasné smrti
Ladislava Pohrobka, vnuka
Zikmunda Lucemburského, byl 2. března 1458 zvolen českým králem.
Jiří z Poděbrad byl moudrý státník, který před vojenskými akcemi dával přednost diplomacii a po dramatických husitských válkách umožnil poklidné soužití katolíků s kališníky v jednom státě, proto se o něm mluví jako o „králi dvojího lidu“. Svým mírovým projektem, připomínajícím dnešní OSN či Evropskou unii, předběhl dobu o několik století.
Jiří z Poděbrad byl dvakrát ženatý. V roce 1441 se oženil s
Kunhutou ze Šternberka (1425–1449), s níž měl šest nebo sedm dětí, jeho druhou ženou byla
Johana z Rožmitálu (†1475), s níž měl čtyři nebo pět dětí. Navzdory dostatečnému počtu případných následníků nezaložil královskou dynastii: moudře předvídal, že v dalších letech budou české země potřebovat silného spojence, a proto přišel s návrhem nabídnout českou korunu synovi polského krále
Vladislavu Jagellonskému.
Jiří z Poděbrad je pochovaný v
královské hrobce v
chrámu sv. Víta na
Pražském hradě, jeho srdce a vnitřnosti byly uloženy v
Týnském chrámu na
Starém Městě, vedle hrobu
Jana Rokycany.
Jiří z Poděbrad byl oblíbený král, na něhož se vzpomíná většinou v dobrém. Jen v
Poděbradech ho připomíná
památník na zámku,
pomník unikátního mírového projektu před zámkem a
jezdecká socha od Bohuslava Schnircha na
Jiřího náměstí. V našich městech po něm je pojmenovaná řada náměstí a ulic, v
Praze nese jeho jméno kromě
náměstí na Vinohradech také stanice
metra. Volba Jiřího z Poděbrad českým králem se stala námětem pro rozměrný obraz
Václava Brožíka, vystavený na
Staroměstské radnici v
Praze – tedy přímo tam, kde v roce 1458 volba českého krále proběhla. Králi je věnován i jedno z pláten
Slovanské epopeje Alfonse Muchy.
Článek představuje Jiřího z Poděbrad, jediného českého krále z nekrálovské dynastie a jeho mírový projekt evropského rozměru.
Jiří z Poděbrad byl jediný český král, který nepocházel z panovnické dynastie, zvolen v roce 1458.
Jiří z Poděbrad se zúčastnil husitských válek jako mladík, jeho otec byl blízký přítel Jana Žižky.
Jiří z Poděbrad navrhl vytvoření mírové organizace evropských křesťanských panovníků, předchůdce dnešní OSN nebo Evropské unie.
Jiří z Poděbrad měl s první ženou Kunhutou ze Šternberka šest nebo sedm dětí a s druhou ženou Johanou z Rožmitálu čtyři nebo pět dětí.
Jiří z Poděbrad je pohřben v královské hrobce v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.
V Poděbradech připomíná Jiřího z Poděbrad památník na zámku a jezdecká socha od Bohuslava Schnircha na Jiřího náměstí.
V 17 letech byl Jiří z Poděbrad jmenován zemským správcem a zasedal v zemském soudu.
Díky jeho diplomatickému přístupu po husitských válkách umožnil poklidné soužití katolíků s kališníky.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.