Před 145 lety se narodil Tomáš Baťa

O necelých 10 let později vyráběl Baťa 2 200 párů denně, a aby vyhověl poptávce, využíval nápaditou představivost, šikovné ruce a moderní strojní zařízení. Byly vyvinuty novátorské modely obuvi a nové způsoby jejich propagace, citlivě reagující na chování zákazníka. I přes hospodářský pokles za první světové války, nedostatek materiálu, nedostatek pracovních sil a kartely se v roce 1917 prodej zvýšil přibližně na dva milióny párů ročně.

Po 1. světové válce vymyslel Tomáš Baťa plán, jak se přizpůsobit poválečným ekonomickým potížím, a snížil ceny obuvi o 50 %. Dělníci souhlasili se snížením mezd o 40 % a Baťa jim na oplátku dodával jídlo, oblečení a další nezbytnosti za poloviční cenu. Tento odvážný krok se osvědčil a Baťovy obchody zaplavili zákazníci. Ve 20. letech také do světa rozšířil psychologický obchodní trik – tzv. Baťovské ceny: 9,99. Na počátku 2. světové války Baťa zaměstnával 42 000 lidí.
 

Rozkvět Baťovského Zlína a obuvnického impéria

Ve Zlíně Baťa postavil kolem továrny pro své dělníky a jejich rodiny byty, školy a nemocnice – tato koncepce měla být v příštích letech napodobena v dalších částech světa. Ve velmi těžkých dobách poskytovala firma Baťa levné nájmy a potraviny, protože zakladatel Tomáš Baťa pevně věřil, že podnik by měl sloužit veřejnosti. Tým nejlepších českých architektů vybudoval ze Zlína ideálně fungující město v zeleni se zónami k práci, bydlení, odpočinku, nakupování i zábavě. Dopravu zajišťovala vlastní železniční trať, letiště i plavební kanál, který je dnes vyhledávanou turistickou atrakcí.

Tomáš Baťa značně předběhl svou dobu vytvořením „samosprávných dílen a oddělení“, v nichž zaměstnanci mohli přispívat svými nápady a ovlivnit svůj vlastní výdělek úsilím o vyšší ziskovost oddělení. Byly založeny nové společnosti ve Francii, Rakousku, Rumunsku, Švédsku, Švýcarsku, Egyptě, Belgii, Finsku, Lucembursku, Maďarsku, Itálii, Indonésii, Singapuru a Indii. První zahraniční výrobní závody byly vybudovány ve švýcarském Möhlinu a v indické Kalkatě. Závody a okolní vesnice byly často stavěny podle zlínského modelu. Pod vedením mladého Tomáše Jana Bati a dalších vznikla řada zahraničních obchodních organizací a dalších výrobních závodů, v průměru nejméně dva ročně, což trvalo až do 60. let.

Ve Zlíně dodnes naleznete početné stopy baťovské historie, jako je například Muzeum obuvi věnované fenoménu Baťa, "Jedenadvacítku" správní budovu číslo 21 Baťových závodů – jednu z prvních výškových budov v Evropě, projít se můžete i koloniemi Baťových domků nebo k Baťově vile. Do dnešních časů funguje Baťův obchodní dům, který Baťa postavil roku 1931. Další památnou stavbou je Velké kino otevřené roku 1932. V témže roce došlo k tragické havárii – krátce po startu z nedalekých Otrokovic, při plánované letecké pracovní cestě do švýcarského Möhlinu, se zřítilo letadlo Junkers F13 a Tomáš Baťa v něm zahynul. Maketa osudného letounu je vystavena v Památníku Tomáše Bati.