Kam na výlet po stopách Starých pověstí českých?

Legendami opředené hradiště Tetín nechala podle pověstí vystavět Krokova dcera Teta a údajně zde byla zavražděna Ludmila, babička knížete Václava. Sídlo se rozkládalo na trojúhelníkovém skalním ostrohu s plochou téměř 10 ha v místě dnešní obce.

Málokteré město je tak spojené s autorem i jeho dílem jako Miletín. Karla Jaromíra Erbena (1811–1870) připomíná řada míst, od hlavního náměstí s pomníkem přes rodný dům až po naučnou stezku. Díky ní poznáte nejenom místa, kde se odehrávají teskné, strašidelné i varovné příběhy ze sbírky balad Kytice, ale často i jejich hlavní hrdiny.

Kolik dětí měl Krok, moudrý soudce a vládce kmene Čechů, nevíme. V Kosmově kronice z počátku 12. století se objevují jen jeh tři dcery, Kazi, Teta a Libuše. Jejich existence není historicky doložena, všechny ale mají pevné místo v českých národních pověstech. Hlavní roli hraje Libuše, která s Přemyslem Oráčem založila dynastii Přemyslovců.

Národní pověst o Horymírovi a jeho věrném koni Šemíkovi patří k nejdojemnějším příběhům o lidském a koňském přátelství. Příběh se údajně odehrál za vlády bájného knížete Křesomysla v roce 846 a dodnes jej připomíná Šemíkův hrob v Neumětelích.

Kamenná hlava Blanického rytíře se nachází na červené turistické značce, která prochází přírodní rezervací Velký Blaník a vede k Domu přírody Blaník v Krasovicích.

Patříte mezi vlastence? Berete ceduli zdobící chatu na vrcholu Řípu a hlásající, že "co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp", vážně? Pak vás může náš výlet na památnou horu u Roudnice nad Labem pořádně překvapit. Odhalíte při něm totiž pravdy a nepravdy slavné pověsti… Nechte se pozvat do kraje kolem Řípu!

Praha 5 je tepající moderní městská část, ale je tady také spousta zelených ploch, které zchvácenému Pražanovi umožní zažít město bez stresu, hluku a smogu. Jedním z nich jsou Dívčí hrady, známé z pověstí A. Jiráska, které vás okouzlí nádherným výhledem na Prahu.

Nedaleko Barrandovského mostu, kousek od vltavského břehu, se v Praze 4 – Braníku tyčí působivé Branické skály. Sestávají ze dvou samostatných částí – z vlastní Branické skály s lesoparkem Dobeška a z lokality zvané Školní vrch. Obě části od sebe odděluje přístupová Stará cesta.

Faustův dům neboli Mladotovský palác se nachází na jižním konci Karlova náměstí. Pojmenování si dům vysloužil díky svým obyvatelům: alchymistovi Edwardu Kelleymu a později Ferdinandu Antonínovi Mladotovi ze Solopysk, který tu prý dělal hlučné chemické pokusy.

Libušino jezírko bývalo kultovním vodním prostorem Kouřimského hradiště. Nachází se v úžlabině mezi středním a vnitřním valem, západně od střední brány. Pro kultovní důvody svědčí jinak zcela nesmyslný příkop, který pohanští Slované hloubili kolem svých svatyní nebo obětišť.

Cesta Aloise Jiráska zpřístupňuje prakticky celý hlavní hřeben Orlických hor a dá se projít pěšky i projet na kole. Jiráskova cesta je vůbec první značenou turistickou trasou na hřebenech Orlických hor a má své významné místo v celé turistické historii tohoto krásného regionu.

V obci Stadice kousek od Ústí nad Labem najdete netradiční památník zpodobňující pluh – právě zde byl prý od onoho pluhu na trůn povolán zakladatel dynastie Přemyslovců, bájný Přemysl Oráč.

Pradávné hradiště Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. Tvoří jej především areál někdejšího hradiště, hradu a pevnosti, který je Národní kulturní památkou. Součástí Prahy je od roku 1883 a první písemné záznamy pocházejí z roku 1070.

Astronomický orloj, geniální přístroj, který po celá staletí ukazuje nejen čas a datum, ale i polohu Slunce, fáze Měsíce, astronomické cykly a svátky křesťanského kalendáře. Technický zázrak, který již dlouhých 600 let udivuje doslova celý svět.

Romantické skalnaté údolí spojované s legendou o Šárce a Ctiradovi, která se údajně ve zdejších lesích odehrála. Rozlehlá lesní oblast na území Prahy působí jako oáza v ruchu velkoměsta a každého nového návštěvníka překvapí nečekanou přírodní scenérií.

Přes vrchol legendární hory Velký Blaník vede naučná stezka. Začíná a končí na parkovištích na opačných stranách hory (nad obcemi Louňovice pod Blaníkem a Kondrac) a vede od úpatí Velkého Blaníku k rozhledně na vrcholu.

Naučná stezka připomíná historii této kulturní památky, kde se podle pověstí loučili čeští bratři s rodnou zemí před nuceným odchodem do exilu. Z jejich slz pak vyrostly růže, které daly místu jméno.

Hrad stál na skále na soutoku Bohdašínského potoka a Metuje. V místech zříceniny je dnes Juránkova vyhlídka, která skýtá krásné pohledy v každé roční době. Za zříceninou hradu se nachází kaplička zasvěcená Čtrnácti svatým pomocníkům.

Bronzový pomník Aloise Jiráska vytvořil v roce 1960 Karel Pokorný k 50. výročí jeho úmrtí. Spisovatel je zobrazen jako sedící bronzová postava s perem v pravé ruce, podstavec navrhl Jaroslav Fragner.

Růžový palouček se nachází nedaleko obcí Újezdec a Morašice cca 6 km od Litomyšle. Jedná se o památné místo, které úzce souvisí dle pověsti s místem, kde se Čeští bratři naposledy loučili s vlastí, před svým odchodem do ciziny.

Nad pravým břehem Berounky se zdvihá až 40 metrů vysoká skála od 19.století zvaná Kazín.

Na ohlaví mostního pilíře pod sousoším sv. Vincence Ferrerského se sv. Prokopem se nachází malebná socha Bruncvíka, legendárního českého rytíře který se podle pověsti vydal do světa, aby našel živého lva pro svůj erb.

Národní geopark Kraj blanických rytířů vás zavede doslova do nitra Čech. Za horninami nejstaršího stavebního kamene Českého masivu, ale i starými zlatokopy a současnou ochranou přírody.

Kopicův statek je unikátní roubená usedlost poblíž vesnice Kacanovy. Od statku vede značený prohlídkový okruh, který vás provede pískovcovým údolím se skalními reliéfy, které byly zhotoveny v letech 1940 až 1978. Do skal jsou tu pod širým nebem vytesány postavy z českých dějin, doplněné verši.

Oldřichův dub je strom, jehož stáří je odhadováno na přibližně 1000 let. Vysoký je 31 metrů a po obvodu měří 760 centimetrů. Dub je také zapsán na seznamu nejvýznamnějších stromů UNESCO. Zmiňuje se o něm už Dalimilova kronika v souvislosti se setkáním knížete Oldřicha a pradleny Boženy.

Na severozápadním úpatí hory Velký Blaník se nachází výrazný skalní útvar zvaný Veřejová skála. Podle mnoha legend se právě v této skále nachází vstup do bájného podzemí hory, kde odpočívají blaničtí rytíři, kteří vyjedou ze skály na pomoc, až nám bude nejhůř.

Ve skalách pod Kopicovým statkem, Jirošovou rychtou, vytvořil tehdejší majitel a lidový umělec Vojtěch Kopic galerii skalních reliéfů především z české historie.

Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josefa Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Městská čtvrť Josefov je nejmenším katastrálním územím Prahy, které obklopuje Staré Město. Do roku 1850 se Josefov nazýval Židovské město, ještě dříve se této části říkalo Židovské ghetto. Dnes jde o zachovalý celek významných židovských památek evropského význau.

Památná hora Říp patří mezi několik nejvýznamnějších míst a symbolů naší národní historie. Vztahuje se k ní základní pověst o příchodu našich předků do země a každý pravověrný Čech by měl alespoň jednou za život na tuto horu vystoupit.

Bivoj je legendární hrdina z úsvitu dějin našeho národa. Podle pověsti chytil na Kavčí hoře nebezpečného divočáka, na zádech ho donesl na Vyšehrad a za svůj čin získal srdce a ruku Kazi, jedné z dcer bájného Kroka. Jméno Bivoj od té doby provází nejenom silné muže, ale také pivo nebo soutěže siláků.

Kde čerpat naději v časech, kdy je budoucnost tak temná, že je o ní lepší nemluvit a raději ani nepřemýšlet? Vydejte se s portálem Kudy z nudy třeba do Staré Boleslavi, na Blaník nebo do Beskyd. Tam všude totiž naši předkové hledali ochranu a víru v příznivý osud.

Že je lípa českým národním stromem je známá věc. Víte ale, od kdy je považována za jeden ze symbolů České republiky? Prozradíme vám i to, která lípa je u nás nejstarší nebo která z našich lip má nejmohutnější kmen. Většina starobylých stromů má i svůj originální příběh – a až si některou z lip budete prohlížet zblízka, určitě si na něj vzpomenete.

17 metrů vysoký strom s obvodem kmene téměř 500 cm a asi 350 let starý roste 1 kilometr severně od Karlštejna. A minout ho nemůžete, protože stojí u rozcestníku pěších turistických stezek.

Hora Říp vystupující z rovin jižně od Roudnice nad Labem je památné místo české mytologie. Podle pověsti právě sem přišel praotec Čech, rozhlédl se po okolní krajině „mlékem a strdím oplývající“, a rozhodl se, že to je bude nový domov jeho lidu. Kdo ale byl ten legendární prapředek všech Čechů a odkud přišel?