Úvod > Aktuality > Habsburská fortová pevnost v Křelově u Olomouce je evropským unikátem
Památky

Habsburská fortová pevnost v Křelově u Olomouce je evropským unikátem

  • Vydáno15. srpna 2021
Historické město Olomouc se může chlubit mnoha cennými památkami. Skutečné skvosty se, ale nenacházejí jen v jeho centru. Fortová pevnost Olomouc je součástí opevnění města a byla vytvořena postupně jako doplnění a rozšíření stávajícího opevnění Olomouce, tzv. barokní pevnosti. Je tvořena relativně samostatnými pevnůstkami (forty) v kruhu kolem města. V prostorách fortu XVII se nachází zájezdní hostinec a vojenské muzeum se stálou expozicí, která je tematicky zaměřena na pevnostní stavitelství a vojenskou historii 19. století.

Fort Křelov XVII. je polygonální permanentní fort vybudovaný v letech 1851 až 1854. Patří do první čtveřice pevnůstek (spolu s forty XI., XIII., XV.), které od roku 1850 postupně vznikaly západně a jihozápadně od pevnosti Olomouc.

Pevnost XVII je jednou z nejzachovalejších součástí císařského systému opevnění města Olomouce, jejíž historie sahá až do roku 1851, kdy staveniště návštěvou poctil císař Franc Josef I. a ruský car Mikuláš. Jedná se o fort pernamentního charakteru vystavěný mezi lety 1850 a 1854 podle projektu ženijního ředitele a vrchního projektanta fortové pevnosti Olomouc Juliuse von Wurmba. Dekorativní provedení hlavního vstupu do objektu je řešeno ve stylu anglické neogotiky windsorského typu. Areál má rozlohu cca 60 000 m² a je zapsán jako nemovitá kulturní památka České republiky. Od roku 2009 je v prohlídkovém okruhu zařazena také escarpa střelecké galerie v zemním valu. Fort navazoval na pevné bastionové opevnění, které bylo charakteristické svými malými pevnůstkami. Pevnosti vznikaly zejména za vlády Marie Terezie a Josefa II.. V budování se dále pokračovalo ve století devatenáctém.

Přestože věnec fortů nebyl nikdy zcela dokončen, patřila podle historiků olomoucká císařsko-královská pevnost ve své době k nejsilnějším na celém území habsburské monarchie. Prvními pevnůstkami, které na území města vznikly, byly ty na Tabulovém a Šibeničním vrchu. Původní projekt počítal celkem s 25 forty, vzdálenými od sebe jeden až dva kilometry. Jednotlivé objekty byly označeny římskými číslicemi I až XXII. Do tohoto projektu nebyly zahrnuty forty Tabulový a Šibeniční vrch. Oproti původnímu záměru se však vlastní realizace notně odchýlila, a to z finančních důvodů. První čtveřice téměř identických fortů označených čísly XI, XIII, XV a XVII vznikala v letech 1850 až 1854 a svým pětiúhelníkovým půdorysem se zdánlivě podobala starším fortům Tabulový a Šibeniční vrch.

Fort Tabulový vrch

Fort Tabulový vrch

Fort je v majetku Fakultní nemocnice a slouží jako archív. Jedná se o monumentální stavbu zcela zapuštěnou do kopce. Fort bývá otevřen příležitostně, například při Dnech evropského dědictví.

Muzeum olomouckého opevnění na Fortu XVII.

Muzeum olomouckého opevnění na Fortu XVII.

V Olomouci si můžete prohlédnout Muzeum olomouckého opevnění na Fortu XVII., které nabízí prohlídku jednoho ze čtyř fortů habsburské pevnosti z 2. poloviny 19. století. Prostory soukromého areálu Fortu XVII. a zde působícího zájezdního hostince Citadela je možné využít pro pořádání kulturních, firem

Tereziánská zbrojnice v Olomouci

Tereziánská zbrojnice v Olomouci

Čtyřkřídlá jednopatrová budova je typickou ukázkou tereziánské vojenské architektury. Byla vystavěna za Marie Terezie v letech 1771-1778, naproti vchodu arcibiskupské rezidence, aby dle pověsti bránila slavostním výjezdům arcibiskupa, kterého panovnice neměla v oblibě.

Pevnost poznání v Olomouci

Pevnost poznání v Olomouci

Pevnost poznání Olomouc je první interaktivní muzeum popularizace vědy na střední Moravě. Sídlí v areálu Korunní pevnůstky a patří do kategorie tzv. science center, poskytujících neformální prostředí pro hravé objevování přírodních a společenských jevů.

Olomouc

Olomouc

Zveme vás na příjemnou ochutnávku města Olomouc, kde na vás čekají monumentální památky, zajímavé festivaly, domácí pivo i tradiční olomoucké tvarůžky.

Terezská brána v Olomouci

Terezská brána v Olomouci

Terezská brána z dílny projektanta olomoucké tereziánské pevnosti Pierra Bechade de Rochepine získala své jméno při návštěvě panovnice Marie Terezie v Olomouci. Brána má podobu triumfálního oblouku a po odbourání přilehlých hradeb stojí osamoceně.

Korunní pevnůstka v Olomouci a unikátní expozice barokní prachárny

Korunní pevnůstka v Olomouci a unikátní expozice barokní prachárny

Korunní pevnůstka na levém břehu Mlýnského potoka je součástí fortifikačního systému města, tzv. Olomoucké pevnosti. Pevnůstku nechala, stejně jako celou pevnost, vystavět Marie Terezie v letech 1745 – 1757.

Cesta po pevnůstkách císařsko-královské olomoucké pevnosti

Cesta po pevnůstkách císařsko-královské olomoucké pevnosti

Město Olomouc má unikátní systém opevnění, který zde vznikal od konce 18. století. Tvořilo ho na dvacet pevnůstek a dalších vojenských objektů, které nyní propojuje třicetikilometrová naučná stezka přístupná pěším turistům i cyklistům.

Pevnost Radíkov na Svatém Kopečku

Pevnost Radíkov na Svatém Kopečku

Jedná se o architektonicky a historicky unikátní pevnostní objekt, který se dochoval v jediném exempláři na území ČR. Pevnost byla součástí Císařsko královské Olomoucké pevnosti.

Fortová pevnost č. XIII Nová Ulice v Olomouci

Fortová pevnost č. XIII Nová Ulice v Olomouci

Lagerfort z let 1850-1854 v Nové Ulici je velmi zachovalý, v průběhu desetiletí přišel pouze o obě kočičí uši, všechny ostatní části fortu jsou ve velmi dobrém stavu. Během druhé světové války byla ve fortu umístěna jednotka Hitlerjugend.

Opevnění Olomouce – fortový věnec pevnůstek okolo města

Opevnění Olomouce – fortový věnec pevnůstek okolo města

Fortový „věnec“ je unikátním projektem podplukovníka Wurmba z roku 1850 představujícím modernizaci Olomoucké pevnosti – přeměnu bastionové pevnosti na pevnost fortovou (táborovou). Na konci 19. století byla Olomouc nedobytným městem, systém byl rozebrán až před 1. sv. válkou.

Příběh

Příběh "matičky" Marie Terezie a jejího věrného města Olomouce

Kdyby se uherská a česká královna Marie Terezie zastavila na jeden jediný den v každém městě svého království, strávila by na cestách celý život. Zatímco někde přišli zkrátka, jinam se panovnice podívala opakovaně. Mezi města, kterým věnovala svou pozornost pravidelně, patřila Olomouc. A olomoučtí měšťané za to svou Marii Terezii milovali. Říkali jí láskyplně Mütterchen, matička. Pojmenovali po ní jednu z bran a ulici. Její iniciály ozdobily městský znak, její tvář shlížela na město z proslulého radničního orloje. Jak se zrodil tak vřelý vztah?