Úvod > Aktuality > Fénixové: znovuzrozená místa, která povstala z popela
Památky

Fénixové: znovuzrozená místa, která povstala z popela

  • Vydáno15. prosince 2021
Fénix je bájný pták a symbol znovuzrození: zemře spálením sebe samého a ze svého popela se opět narodí. Podobné osudy sdílela řada měst a staveb: shořely na popel, ale lidé je znovu postavili – někdy stejné, jindy modernější anebo naopak vrátili budovám jejich dávnou podobu, kterou během let setřely přístavby a opravy.

Obnovená chata Libušín na Pustevnách po rekonstrukci

V dubnu 2019 vypukl požár v pařížské katedrále Notre-Dame. Oheň, který zničil téměř celou střechu katedrály, část vitrážových oken a nosných kleneb v chrámové lodi, tehdy celému světu znovu připomněl svou ničivou sílu. Zkušenost s ničivými požáry bohužel máme i v Česku.
 

Nejslavnější požár českých dějin: Národní divadlo

Zřejmě nejznámější požár v českých dějinách vzplál 12. srpna 1881 na střeše Národního divadla. Vinu zřejmě nesli klempíři: uhlíky z kamínek, na kterých si rozehřívali páječky, vysypali do žlabu a zalili je vodou. To, co jindy stačilo, způsobilo na střeše Národního divadla pohromu: uhlíky dál doutnaly, rozžhavily okap, od něj chytlo dřevěné bednění střechy… a výsledek všichni známe. Oheň zničil měděnou kupoli, hlediště, oponu od Františka Ženíška i jeviště. Na opravy se za 47 dní vybral milion zlatých a za dva roky se divadlo otvíralo znovu.

Zajímavé je srovnání s katedrálou Notre-Dame a požárem z dubna 2019, protože obě nehody se v lecčems podobají: oheň propukl při stavebních úpravách, v podvečer a na střeše. Zřícením střech se zničil interiér, ale obvodové zdi zůstaly díky včasnému zásahu hasičů stát a budovy se mohly opravit. Přesto se ani v jednom případě nepodařilo prokázat příčinu požáru do puntíku přesně.
Mohlo to ale dopadnout mnohem hůř: v druhé polovině 19. století shořelo několik evropských divadel a například na sklonku roku 1881 při požáru vídeňského Ringtheatru zahynulo zhruba 400 lidí.
 

1974: Veletržní palác v Praze

Dodnes neznámá je příčina požáru Veletržního paláce v Praze. Ten začal hořet 14. srpna 1974 a likvidace obrovského požáru trvala skoro týden. Budova byla tak zničená, že se dlouho uvažovalo o jejím stržení. Opravy se hodně protahovaly a ohořelé torzo strašilo pražské Holešovice ještě dvacet let po požáru. Oficiální verze tehdy dávala vinu lakýrníkům, kteří smotky čisticí bavlny potřísněné fermeží neuložili do plechové nádoby, jak předepisovala technická norma, ale nechali je volně ležet na podlaze.
 

2002: kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Ostravě-Hrabové

O Velikonocích 2. dubna 2002 do základů vyhořel dřevěný kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Ostravě-Hrabové. Nejstarší zmínka o něm byla z roku 1564, v té době už ale kostel patrně pár desítek let existoval. Místní si ho podle pověsti přivezli z Metylovic, kde ho koupili rozebraný, a znovu postavili v Hrabové. Po požáru na stejném místě vyrostla dokonalá replika vzácné památky. Svatostánek vysvěcený v roce 2004 je zvenku stejný jako původní kostel, uvnitř lehce modernější. Přestože je vlastně nový, je památkově chráněný: jde totiž o takzvanou vědeckou rekonstrukci.
 

2008: Průmyslový palác v Praze

K jednomu z největších požárů v novodobých dějinách Prahy došlo 16. října 2008 krátce po 19. hodině. Požár v levém křídle Průmyslového paláceareálu holešovického Výstaviště tehdy zaměstnal hasiče z celé Prahy. Rozsahem a následky se řadí k největším v historii České republiky, škoda vyšplhala až na miliardu korun. Důvod? Na vařiči v kuchyňce výstavního stánku na tehdejším veletrhu vzplály hořlavé předměty. Plameny rychle přeskočily na okolní stánky a na dřevěnou konstrukci stropu. Palác dokončený v roce 1891 pro Zemskou jubilejní výstavu se nyní opravuje, práce by měly skončit v roce 2024. Kromě dostavby křídla vyhořelého paláce se plánuje také oprava Křižíkových pavilonů a Divadla Spirála.
 

2011: Petrova bouda v Krkonoších

Před druhou světovou válkou stávalo v Krkonoších asi třicet horských bud, těch původních ale zbylo jen několik. Petrovu boudu, jednu z posledních velkých přímo na hřebenech, zničil požár 1. srpna 2011. Bouda byla v té době už tři roky zavřená a chátrala, po požáru nezbylo z památkově chráněného objektu téměř nic. Nová „Petrovka“ je o něco menší než původní a první návštěvníci se do ní podívali koncem roku 2019.
 

2012: rozhledna Hýlačka v Táboře

Ráno 1. ledna 2012 měla Česká republika o jednu památku méně než v roce 2011: u Tábora během silvestrovské noci shořela nejstarší česká rozhledna Hýlačka. Osmnáct metrů vysoká dřevěná věž s tvarem husitské hlásky vznikla v roce 1920, od roku 1995 byla evidována jako kulturní památka. Protože u rozhledny se konala řada akcí a patřila k vyhledávaným turistickým cílům, už několik dní po požáru zahájil Klub českých turistů sbírku na výstavbu nové věže. Ta byla otevřena v roce 2015 a jde o moderní stavbu s vyhlídkovou plošinou ve výšce 25 metrů a krásným kruhovým výhledem. A protože Hýlačka měla mladšího sourozence, rozhlednu Rozálku, postavenou v Žamberku podle stejných plánů v roce 1932, můžete vidět, jak vypadala.
 

2014: Libušín na Pustevnách

Kvůli rekonstrukčním nebo renovačním pracím vzniká hodně požárů. Týkalo se to i horské chaty Libušínbeskydském sedle Pustevny. Libušín byl postaven společně se sousední chatou Maměnkou v letech 1897–1899 podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče; obě stavby se staly symbolem Pusteven a pečovalo o ně Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Požár vypukl 3. března 2014, zásah komplikovala poloha v nadmořské výšce 1018 metrů. Navzdory silnému větru se oheň nerozšířil na další dřevěné stavby v okolí. Opravy se sice protáhly na šest let, ale zato neobyčejnou stavbu uvidíte v podobě, jakou naposled měla v roce 1925. Obnova Libušína získala jako příkladný investiční a architektonický počin ocenění Grand Prix Patria Nostra 2020.
 

2017: dřevěný kostel Božího Těla v Gutech

V Gutech, městské části Třince, stával dřevěný katolický kostel Božího těla ze 16. století. Vzácná stavba v noci z 1. na 2. srpna 2017 lehla popelem ještě před příjezdem hasičů, zbyly jen ohořelé dřevěné trámy a kříž, který stával před kostelem. Zpráva o neštěstí zasáhla nejen věřící: kostel totiž úmyslně zapálili tři mladíci z Ostravska a Frýdecko-Místecka. Soud je za to poslal na 3,5 roku, osm a devět let do vězení. V letech 2020–2021 na místě starého kostela vyrostla replika, kterou nechala postavit Ostravsko-opavská diecéze.
 

2020: pravoslavný kostel sv. Michala v Praze

V zahradě Kinských na Petříně stojí chrám sv. archanděla Michaela, zvaný též karpatský kostelík. Dřevěný pravoslavný chrám z druhé poloviny 17. století byl do Prahy převezen v roce 1929 jako dar z Podkarpatské Rusi. 28. října 2020 kostel zničil požár, příčina zatím není známá. Kostel sice přišel o velkou část střechy a má poškozenou obvodovou konstrukci, ale podle průzkumu se dá zachránit. Oprava, při níž shořelé dřevěné prvky nahradí věrné kopie, by měla proběhnout během dvou až tří let.
Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Ostravě-Hrabové

Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Ostravě-Hrabové

Dřevěný kostel je přesnou replikou původního kostela ze 14. století. V dubnu 2002 vyhořel kostel svaté Kateřiny v ostravské Hrabové.

Pustevny – útulny Libušín a Maměnka

Pustevny – útulny Libušín a Maměnka

V blízkosti horní stanice lanovky z Trojanovic na Pustevny stojí malebná horská chalupa Maměnka, Libušín byl v březnu 2014 zničen požárem, po dlouhé rekonstrukci se otevřel v červenci 2020. Objekty navrhnul architekt Dušan Jurkovič ve stylu lidové architektury Valašska a Kysuce.

Petrova bouda ve Špindlerově Mlýně

Petrova bouda ve Špindlerově Mlýně

Petrova bouda leží na hřebenu Krkonoš u státní hranice s Polskem. První zmínka je z roku 1790, kdy na současném místě stávala letní chata. Osud boudy zpečetil požár, který vypukl 31. července 2011. V současné době je na hřebenech postavená nová Petrovka, otevřít by se měla v průběhu roku 2021.

Dřevěný kostelík v Gutech

Dřevěný kostelík v Gutech

V Gutech, městské části města Třince, stával dřevěný katolický kostel Božího těla z roku 1563 s katolickým hřbitovem. V noci z 1. na 2. srpna 2017 kostelík zničil požár. Od jara do podzimu 2020 se na místě shořelého kostelíka stavěla přesná replika, dokončena byla v květnu 2021.

Národní divadlo v Praze – Zlatá kaplička

Národní divadlo v Praze – Zlatá kaplička

Pokud patříte mezi milovníky kulturního dění, rozhodně byste neměli vynechat návštěvu některého z divadelních představení Národního divadla v Praze, které tvoří tři umělecké soubory – opera, činohra a balet. Vybrat si můžete z lákavé nabídky programů.

Pravoslavný kostel sv. Michala v zahradě Kinských na Petříně

Pravoslavný kostel sv. Michala v zahradě Kinských na Petříně

Na stráni Petřína, v zahradě Kinských, stával dřevěný pravoslavný kostelík svatého Michala, který sem byl dovezen až z Podkarpatské Rusi roku 1929. Celodřevěná stavba patřila mezi nejkrásnější lidové stavby tohoto regionu, avšak dne 28. 10. 2020 vyhořel do základů.

Rozhledna Hýlačka

Rozhledna Hýlačka

Hýlačka je kopec přibližně 3 km jihozápadně od Tábora. Na jeho vrcholu se v letech 1920 – 2012 nacházela dřevěná rozhledna, která byla nejstarší rozhlednou v České republice. V roce 2012 ji postihl požár a zůstalo jen spáleniště. Poté Klub českých turistů zahájil sbírku na novou výstavbu rozhledny.

Výstaviště Praha Holešovice s Průmyslovým palácem

Výstaviště Praha Holešovice s Průmyslovým palácem

Průmyslový palác je ústřední dominantou areálu Výstaviště Praha Holešovice. Secesní stavba pochází z roku 1891 podle návrhu Bedřicha Münzbergra, který spoluprácoval s inženýrem Františkem Prášilem. Výzdobu provedl Bedřich Ohman a Alois Dryák. Stavba je jak uměleckou, tak i technikou památkou.

Další aktuality

Česko ve filmu: zachránci Schindler, Winton a Kalina a jejich filmové příběhy

Druhá světová válka dala vzniknout řadě fascinujících příběhů. Oskar Schindler, Nicholas Winton a Antonín Kalina se nebáli podat dětem i dospělým pomocnou ruku, přestože svými činy ohrozili sami sebe. Statečné zachránce, kteří se postavili mrazivé skutečnosti a nepředstavitelným hrůzám, dnes je kromě památníků a muzeí připomínají i dojemné filmy. Pojďte se na ně podívat s Kudy z nudy!
Památky

20 tipů na předjarní výlety na hrady a zříceniny

Když zasvítí sluníčko a jeho paprsky alespoň na chvíli začnou příjemně hřát, je ten pravý čas vyrazit na první téměř jarní výlety! V našich předjarních tipech najdete hrady, které již otevřely své brány prvním turistům, ale i pěkné hradní zříceniny, které jsou volně přístupné. Z některých míst bude touto dobou jedinečný výhled díky dosud bezlistým stromům. Užijte si předjaří pěkným výletem!
Památky

Kalendář 2024: Traktory – muzea a traktoriády, kde si je vyzkoušíte a svezete se

Nestačí vám se na starobylé i moderní traktory jen dívat v muzeích? Rádi byste si na ně nebo do nich sedli a vyzkoušeli si, jak fungují? Pak vás potěší malý přehled muzeí, kde si traktory můžete prolézt ze všech stran, a také tipy, kam se letos vypravit na traktoriády, závody zručnosti a spanilé jízdy.
Památky

Poznejte unikáty našich přehrad: 10 tipů na naše nejzajímavější vodní díla

Plánujete výlet, ale chybí vám inspirace, kam se vydat? Co třeba za technickými památkami v podobě našich nejzajímavějších vodních děl? Kudy z nudy vám nabídne třeba pohled na hřebeny Jeseníků, chůzi nad vodní hladinou anebo jízdu po pohádkové hrázi.
Památky

100 tipů na výlety do tajemných míst, kde se budete trochu bát

Navštivte zříceniny hradů a klášterů, katovny, hřbitovy, podzemí či kostnice a užijte si trochu tajemna! Patříte k těm, kteří se rádi bojí, anebo jste spíš zvědaví na strašidelné historky, pověsti a dávnou historii? Vypravte se třeba po stopách děsivých čarodějnických procesů, k menhirům a kamenným kruhům, do pohádkového pekla anebo do míst spojených s čerty a ďábly.
Památky

10 tipů, kde objevíte sochařské galerie pod širým nebem aneb ve stínu i na výsluní

Na výstavy soch nemusíte chodit jen do muzeí a galerií, někdy stačí vypravit se docela obyčejně ven, do ulic nebo do přírody. Někde budete obdivovat umění starých mistrů, jinde nápaditost současných autorů. Kam vás na Kudy z nudy pozveme na přehlídku soch pod širým nebem?
Památky

10 tipů na zajímavé stavby architekta Karla Hubáčka

Karel Hubáček, rodák z pražských Nuslí (23. 2. 1924 – 23. 11. 2011), se proslavil zejména stavbou vysílače na Ještědu, za kterou obdržel jako jediný český architekt Perretovu cenu. Dal však osobitou podobu mnoha dalším stavbám, například pražské meteorologické stanici v Libuši nebo kulturnímu domu v Teplicích. Nezapomeňme také dodat, že patřil k zakladatelům slavného ateliéru Sial, který dokázal za normalizace reagovat na nejmodernější evropskou architekturu. Obliba tohoto architekta světového významu, který byl navíc velmi laskavým člověkem, se odráží v hlasování o nejvýznamnější osobnost české architektury, kde Karel Hubáček skončil na čtvrtém místě.
Památky

Velké manévry: malá kaple, obří kostel a další „stěhovavé“ stavby

Když se mluví o stěhování staveb, většině lidí se vybaví kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě. Věděli jste ale, že staveb, které změnily své místo, je u nás daleko víc? A některé z nich musely překonat opravdu velké vzdálenosti, jiné byly posunuty o několik metrů... Na výlet po stopách kaplí a kostelů, které původně stály na jiných místech, než stojí dnes, vás zve portál Kudy z nudy.
Památky