
V
dubnu 2019 vypukl požár v
pařížské katedrále Notre-Dame. Oheň, který zničil téměř celou střechu katedrály, část vitrážových oken i nosné konstrukce chrámové lodi, tehdy celému světu znovu připomněl, jak ničivou sílu mohou mít požáry historických staveb. Podobné katastrofy postihly i další slavné památky: v
roce 1992 například rozsáhlý požár poškodil
britský hrad Windsor,
jednu z hlavních rezidencí královské rodiny, a o několik let později vyhořelo slavné
benátské operní divadlo La Fenice – symbolicky pojmenované po
bájném ptáku Fénixovi, který se rodí z popela.
Divadlo v Benátkách už znovu hraje, ale zkušenost s
ničivými požáry bohužel máme i v Česku. Některé památky a místa zničil oheň do posledního zbytku, přesto se je podařilo obnovit a dnes znovu patří mezi
oblíbené turistické cíle.
Nejslavnější požár českých dějin: Národní divadlo, Praha (1881)

Zřejmě
nejznámější požár českých dějin se rozhořel
12. srpna 1881 na střeše
Národního divadla v
Praze, kde klempíři dokončovali práce na nedávno otevřeném divadelním svatostánku.
Oheň zničil měděnou kupoli, hlediště, oponu i jeviště, shořely i
dekorace ke
Smetanově opeře Libuše. Katastrofa ale mimořádně semkla českou veřejnost: ve sbírce se během 47 dnů vybral milion zlatých a za dva roky se divadlo otvíralo znovu.
Zajímavé je srovnání s
katedrálou Notre-Dame a
požárem z dubna 2019, protože obě nehody se v lecčems podobají:
oheň propukl při stavebních úpravách, v podvečer a na střeše. Zřícením střech se zničil interiér, ale
obvodové zdi zůstaly díky
včasnému zásahu hasičů stát a
budovy se mohly opravit. Přesto se ani v jednom případě nepodařilo prokázat příčinu požáru do puntíku přesně.
Veletržní palác, Praha (1974)
Jedním z největších požárů moderní Prahy byl požár
Veletržního paláce, který vypukl
14. srpna 1974. Oheň budovu téměř zničil a jeho likvidace trvala několik dní. Podle oficiální verze způsobili požár lakýrníci při nátěrových pracích, když nechali čisticí bavlnu nasáklou fermeží volně ležet na podlaze.
Budova byla natolik poškozená, že se dlouho uvažovalo o jejím zbourání. Ohořelé torzo strašilo
Holešovice ještě řadu let po požáru, nakonec ale padlo rozhodnutí o
rekonstrukci. Ta se protáhla na řadu let a opravený palác byl znovu otevřen až v roce 1995. Dnes slouží jako
sídlo sbírek moderního a současného umění Národní galerie.
Hotel Olympik, Praha (1995)
V květnu 1995 zachvátil požár
hotel Olympik v
Praze. Oheň vznikl v jedenáctém patře a po schodištích se rychle šířil do vyšších pater. Tragédie si vyžádala osm obětí a desítky zraněných. Po požáru prošel hotel
rozsáhlou rekonstrukcí, při níž se
modernizovaly bezpečnostní systémy a
protipožární ochrana. Hotel funguje dál a patří k výrazným dominantám
pražského Karlína.
Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské, Ostrava-Hrabová (2002)

O
Velikonocích roku 2002 do základů vyhořel
dřevěný kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v
Ostravě-Hrabové. Nejstarší zmínka o něm pocházela z roku 1564 a patřil k nejcennějším dřevěným sakrálním památkám
Moravskoslezského kraje.
Po požáru se místní rozhodli kostel obnovit. Na stejném místě tak vznikla
věrná replika historické stavby, takzvaná vědecká rekonstrukce. Nový kostel byl vysvěcen v roce 2004. Zvenku vypadá stejně jako
původní památka, uvnitř ale využívá modernější konstrukční řešení.
Hrad Pernštejn (2005)
V
dubnu 2005 vypukl požár na třetím nádvoří
hradu Pernštejna v bývalé sýpce, která sloužila jako
depozitář. Hašení bylo komplikované, protože se na nádvoří nedalo dostat s těžkou technikou. Plameny zničily
střechu z počátku 19. století i část depozitáře.
Podle vyšetřování šlo pravděpodobně o
chemické samovznícení. Rekonstrukce vyšla téměř na 100 milionů korun a zahrnovala
opravu střechy, obnovu depozitářů i restaurování poškozených sbírkových předmětů. Hrad je dnes opět přístupný návštěvníkům.
Průmyslový palác, Praha (2008)

Mezi největší požáry novodobé
Prahy se řadí i ten, který vypukl
16. října 2008 v levém křídle
Průmyslového paláce na Výstavišti. Oheň vznikl ve
výstavním stánku, kde na zapnutém elektrickém vařiči vzplály hořlavé předměty. Plameny se rychle rozšířily na okolní konstrukce a zničily celé křídlo historické budovy. Škoda byla odhadnuta až na
miliardu korun. Otevření po rekonstrukci se plánuje na
září 2026.
Petrova bouda, Krkonoše (2011)

Ještě před
druhou světovou válkou stávalo v
Krkonoších asi třicet
horských bud.
Petrova bouda patřila k posledním velkým horským boudám přímo na hřebenech. Požár ji zničil
1. srpna 2011, kdy už byla několik let zavřená a chátrala. Z památkově chráněného objektu zůstaly jen trosky.
Nová stavba, která byla otevřena v roce 2019, je o něco menší než původní bouda, ale zachovává její charakter i původní místo.
Rozhledna Hýlačka, Tábor (2012)

Ráno
1. ledna 2012 měla Česká republika o jednu památku méně než v roce 2011: u
Tábora během silvestrovské noci shořela historická
rozhledna Hýlačka. Dřevěná věž z roku 1920 patřila k oblíbeným turistickým cílům a byla kulturní památkou.
Klub českých turistů krátce po požáru vyhlásil
sbírku na výstavbu nové rozhledny. Moderní Hýlačka byla otevřena v roce 2015 a její vyhlídková plošina ve výšce 25 metrů nabízí krásný kruhový výhled do krajiny. Podle stejného plánu byla v roce 1932 postavena
Tyršova rozhledna v
Žamberku, takže můžete vidět, jak
stará Hýlačka vypadala.
Moravská Sahara, Hodonínsko (2012)
Jedním z
největších lesních požárů v moderní historii Česka byl
požár lesa Doubrava na
Slovácku, známého jako
Moravská Sahara. V
květnu 2012 zde kvůli suchu a silnému větru shořelo asi 200 hektarů lesa. Požár se podařilo definitivně uhasit až po šesti dnech a zasahovalo u něj více než 1500 hasičů. Po katastrofě začala
postupná obnova lesa: část území se obnovuje přirozeně, jinde lesníci vysazují nové porosty.
Libušín na Pustevnách (2014)

Známá
horská chata Libušín, společně se sousední
chatou Maměnkou jedna z nejznámějších staveb
architekta Dušana Jurkoviče stojící na
horském sedle Pustevny v
Beskydech, vyhořela
3. března 2014 během
rekonstrukce. Silný vítr tehdy hrozil rozšířením požáru i na další stavby v okolí, zásah komplikovala poloha v nadmořské výšce 1018 metrů.
Obnova unikátní dřevěné stavby trvala šest let a byla mimořádně náročná. Restaurátoři při ní využívali
tradiční řemeslné postupy a snažili se co nejvěrněji obnovit podobu chaty z roku 1925. Libušín byl znovu otevřen v roce 2020 a jeho obnova získala jako příkladný investiční a architektonický počin ocenění
Grand Prix Patria Nostra 2020.
Kostel Božího těla, Guty (2017)

V
Gutech, městské části
Třince, stával
dřevěný katolický kostel Božího těla. Vzácnou stavbu ze 16. století v noci z
1. na 2. srpna 2017 úmyslně zapálili tři mladíci. Z kostela zůstaly jen ohořelé trámy a kříž, který stával před kostelem. Na místě původní stavby vznikla její
věrná replika. Nový kostel byl dokončen v roce 2021 a opět slouží věřícím i návštěvníkům.
Kostel sv. Michaela, Praha (2020)

V
říjnu 2020 zničil požár
dřevěný kostelík sv. archanděla Michaela v
zahradě Kinských na
Petříně. Pravoslavný chrám z druhé poloviny 17. století byl do
Prahy převezen v roce 1929 jako
dar z Podkarpatské Rusi.
Rekonstrukce kostela byla zahájena v roce 2023 a cílem je obnovit
historickou podobu chrámu pomocí tradičních tesařských technik.
Národní park České Švýcarsko (2022)
Největší lesní požár v novodobé historii Česka vypukl v
národním parku České Švýcarsko během velké vlny veder v
létě 2022. Ohniskem požáru byl
Malinový důl u
Hřenska, a oheň byl pravděpodobně založen úmyslně.
Plameny se kvůli suchu a silnému větru rychle šířily. Na místě zasahovaly stovky hasičů z Česka i ze zahraničí a požár si vyžádal evakuaci obyvatel i turistů. Po jeho uhašení začala
postupná obnova krajiny a
některé turistické trasy se postupně znovu otevřely návštěvníkům.
Oheň ničí, ale někdy přináší i nový začátek
Požáry zanechávají v krajině i památkách hluboké stopy. Ničí, ale příběhy těchto míst ukazují, že
ani velká katastrofa nemusí znamenat konec. Často přinášejí
příležitost k obnově a novému životu míst, která by jinak možná postupně zanikla. Stejně jako bájný fénix tak i
některé české památky dokázaly povstat z popela – a dnes znovu vítají návštěvníky.