Bez
bruslení a krasobruslení by zima byla nuda!
Jeden z nejkrásnějších zimních sportů je už od roku 1908 pevnou součástí programu
zimních olympijských her. Ve stejném roce ještě za dob
Rakouska-Uherska proběhlo na našem území
historicky první mistrovství světa v krasobruslení – konalo se v
Opavě.
Mistrovství světa v krasobruslení 2026 v Praze
V roce 2026 se
Mistrovství světa v krasobruslení v Praze uskuteční potřetí (první v roce 1962, druhé v roce 1993). Začne v
pražské O2 areně v
úterý 24. března 2026, téměř přesně měsíc po skončení
zimních olympijských her v
Itálii. Do
Prahy se
sjede přes 200 krasobruslařů z více než padesáti zemí. Poslední finálové jízdy jsou naplánované na
sobotu 28. března, neděle bude tradičně patřit
slavnostní exhibici.
Design mistrovství je laděný v tradičních
národních barvách, tedy
bílé, červené a modré, a stojí na třech základních pilířích –
krasobruslení jako elegantním zimním sportu, historickém městě
Praze nacházejícím se v srdci Evropy a týmovém duchu, založeném na soutěžení a mezinárodní spolupráci.
Základní prvek tvoří
trojúhelník, který odkazuje na
českou vlajku a
zoubky na krasobruslařské brusli. Logo odráží zažitý termín
„stověžatá“ Praha a symbolizuje ikonické pražské panorama.
Maskotem šampionátu je
ježek Eda, dárky pro účastníky šampionátu připravila
česká firma Crystal Bohemia.
1. Láska na bruslích
Brusle rozhodně nejsou vynálezem moderní doby.
Bruslení patří k
nejstarším lidským činnostem vůbec, jak o tom svědčí
tisíce let staré archeologické nálezy kostěných bruslí. Tehdy ale nešlo o zábavu, nýbrž o způsob, jak se rychle pohybovat při lovu. Nejstarší kovové brusle prý pocházejí z počátku našeho letopočtu a byly objeveny v
Maďarsku u
Balatonu. Postupně se během středověku bruslení rozšířilo hlavně ve
Skandinávii a v
Nizozemsku. Když v roce 1610
císař Rudolf II. uspořádal
velký karneval na ledě, přispěl tím k rozšíření zimní kratochvíle. Na bruslích prý jezdil i proslulý
svůdník Casanova nebo
Napoleon Bonaparte, a při společných bruslařských vyjížďkách se do sebe prý zakoukali
anglická královna Viktorie a její budoucí muž,
princ Albert.
2. První mistrovství světa v krasobruslení
Za
kolébku krasobruslení je považovaná
Velká Británie, kde během 18. století vyšla
první krasobruslařská příručka a v roce 1774 byl v
Edinburghu založen
první bruslařský klub. Bez odvahy a jistých dovedností se do něj dostat nedalo: členem se mohl stát jen ten, kdo opsal na každé noze kruhy a poté přeskočil jeden, dva a nakonec tři na sebe postavené klobouky. V roce 1814 se konal
první krasobruslařský závod. Z Anglie se pak krasobruslení rozšířilo do celé Evropy a Ameriky. V
USA pak přidali ke krasobruslení ještě hudbu a taneční a baletní prvky.
Nebruslilo se ale jen v západní Evropě a v USA, ale také na východě, v
Rusku, které se během 20. století stalo
světovou krasobruslařskou velmocí. Také tady patřilo bruslení po rozlehlých zamrzlých řekách a jezerech k oblíbeným zimním radovánkám, na bruslích například jezdil i
car Petr I. Veliký. V roce 1838 v
Petrohradě vyšla
knížka Zimní zábavy a umění jezdit figury na bruslích, a roku 1896 se právě v Petrohradě konalo
první mistrovství světa v krasobruslení.
3. Krasobruslení v českých zemích
Do českých zemí dorazilo
organizované bruslení v druhé polovině 19. století. Nestál za ním nikdo jiný všestranný sportovec a nadšený organizátor mnoha sportovních klání
Josef Rössler-Ořovský (1869–1933). Bruslení se sice úspěšně šířilo, ale až do druhé světové války nemělo československé krasobruslení výrazné osobnosti. Zlom nastal po otevření
prvního umělého kluziště roku 1931 na
Štvanici.
4. Lutz, Salchow, Axel a Rittberger aneb bez skoků to nejde
Kdo má rád
krasobruslení, určitě zná odborné výrazy jako
Lutz, Axel, Rittberger či Salchow. Jde o názvy
skoků, které jsou pojmenované po osobnostech ze samých počátků krasobruslení. Dodnes tak připomínají ty, kteří daný skok předvedli světu poprvé. Prastarou historii má
skok zvaný Axel: při
prvních mezinárodních krasobruslařských soutěžích roku 1882 ve Vídni ho předvedl
norský rychlobruslař a krasobruslař Axel Paulsen (1855–1938). Slavný skok dodnes patří k povinným prvkům. Skok
Rittberger, prováděný odzadu z hrany na odraznou nohu, se jmenuje podle
Wernera Rittbergera.
Lutz je skok pojmenovaný po
rakouském krasobruslaři Aloisi Lutzovi (1898–1918); vymyslel ho v roce 1913, v pouhých devatenácti letech však zemřel na tuberkulózu. Další skok, který má jméno po slavném krasobruslaři, je
Salchow:
Ulrich Salchow (1877–1949) byl švédský krasobruslař a
první olympijský vítěz v krasobruslení na olympijských hrách v roce 1908 v
Londýně. Byl jedním z králů této sportovní disciplíny, stal se desetinásobným mistrem světa a po ukončení závodní kariéry byl dlouholetým předsedou
Mezinárodní bruslařské unie.
5. Krasobruslařské disciplíny
Krasobruslení má několik
disciplín, každá z nich má svá pravidla a požadované pohyby a prvky. Mezi čtyři základní patří
jízdy jednotlivců, tedy mužů i žen (krátké programy volná jízda),
jízdy sportovních párů (krátké programy a volné jízdy) a
tance na ledě. Ty patří vedle
synchronizovaného bruslení k nejmladším krasobruslařským disciplínám, na světových šampionátech se objevily teprve v roce 1956. Od roku 1976 jsou tance na ledě, tedy povinný tanec a originální a volný tanec, součástí programu
zimních olympijských her.
6. Velká jména českého krasobruslení
Československo se zařadilo mezi krasobruslařské velmoci po druhé světové válce.
Ája Vrzáňová (1931–2015) byla dvojnásobná mistryně světa v krasobruslení v soutěži žen z let 1949 a 1950, čtyřnásobná mistryně Československa v letech 1947 až 1950 a mistryně Evropy z roku 1950. Sportovním idolem konce šedesátých let 20. století byla
krasobruslařka Hana Mašková (1949–1972), která vybojovala bronzovou medaili v roce 1968 na
ZOH v Grenoblu. Mistry Evropy i světa v tancích na ledě se stali
sourozenci Pavel (1943–1972) a
Eva (*1946)
Romanovi. Po ukončení aktivní sportovní kariéry působili v
revue Holiday on Ice, Pavel Roman však zahynul při autonehodě. Jejich popularitu v Československu 60. let ilustruje pochoutka slavné
ovocné jídelny v
Praze na
Václavském náměstí – kombinace čokoládového a vanilkového banánu se šlehačkou nesla od roku 1966 název
Romance sourozenců Romanových.
Později ze
zimních olympijských her 1992 Albertville přivezl bronzovou medaili
Petr Barna (*1966),
první krasobruslař, který na olympijských hrách předvedl čtverný skok. Řadu medailí ze světových soutěží přivezl také
krasobruslař Tomáš Verner (*1986),
mistr Evropy z roku 2008, v 90. letech se pak výrazněji prosadily
dvě sportovní dvojice, Kovaříková-Novotný a
Beránková-Dlabola.
Z dob
Československa bychom neměli zapomínat ani na
Slovensko. Jedním z nejlepších světových krasobruslařů přelomu 50. a 60. let byl
Karol Divín (1936–2022), dvojnásobný mistr Evropy a
stříbrný medailista ze zimních olympijských her ve Squaw Valley 1960. Vrcholem kariéry
krasobruslaře Ondreje Nepely (1951–1989) byla
zlatá olympijská medaile v Sapporu 1972.
7. Kdy a kde se v Česku konaly světové šampionáty v krasobruslení?
Krasobruslení si už dávno získalo srdce českých fanoušků a v
Praze se konalo už několik světových šampionátů.
Poprvé měřily na pražském ledě síly pouze ženy v roce 1939. Tehdy ještě byly šampionáty rozdělené a
muži se sportovními dvojicemi jeli o medaile o týden později v Budapešti.
Další světový šampionát měl být v
Praze v roce 1961, tehdy byl ale zrušen kvůli
tragédii americké výpravy, která zahynula cestou do Československa při leteckém neštěstí.
Smrt krasobruslařského týmu USA 15. února 1961 se stala
jedním z nejtemnějších dnů v dějinách krasobruslení. Letadlo Boeing 707
belgické společnosti Sabena z New Yorku do Bruselu se z neznámého důvodu zřítilo a v jeho troskách zahynulo všech 73 pasažérů. Mezi nimi byli
všichni členové tehdejšího amerického krasobruslařského týmu, který cestoval do
Prahy na mistrovství světa. Z piety k zesnulým sportovcům
Mezinárodní bruslařská unie šampionát přesunula na další rok.
Mistrovství světa se konalo v roce 1962 ve
Sportovní hale na
pražském Výstavišti, pro titul mistrů světa v tancích na ledě si tehdy dobruslili
sourozenci Romanovi. Trvalo ještě několik let, než se
USA dokázaly vzpamatovat z této tragédie a znovu se zapojily do dění na mezinárodní krasobruslařské scéně.
Nejlepší bruslaři světa se v České republice znovu sešli v roce 1993. Na ledě tehdy exceloval
Kanaďan Kurt Browning, který získal své čtvrté a poslední světové zlato, medaile si vybruslili také
Oksana Bajulová nebo
taneční pár Maja Usovová a Alexander Žulin. Naše největší domácí naděje,
sportovní dvojice Radka Kovaříková a René Novotný, skončila na čtvrtém místě. Od té doby se v Česku
dvakrát konalo evropské mistrovství, v roce 1999 v
Praze a 2017 v
Ostravě,
světový šampionát se vrátil v roce 2026.
Rychlobruslení: Martina Sáblíková a Metoděj Jílek
O
historii bruslení a dálkovém bruslení na
Kudy z nudy píšeme jinde, ale jak na tom je
rychlobruslení? I když se od
krasobruslení liší kromě samotných
bruslí téměř ve všech ohledech,
oba sporty mají tisíce let dlouhou společnou historii.
Rychlobruslení se z běžného bruslení vyčlenilo během 19. století. Zatímco
krasobruslení debutovalo na olympijských hrách už v roce 1908,
rychlobruslení se mělo dočkat své premiéry o osm let později. Jenže plány zhatila
první světová válka, olympiáda v Berlíně se nekonala, a tak se na
olympijských hrách rychlobruslení objevilo až v roce 1924 v Chamonix. Dodejme, že zpočátku šlo o ryze mužský sport.
Ženské rychlobruslení bylo zařazeno do programu
zimních olympijských her v roce 1932 pouze jako
ukázková disciplína. Na start vlastních disciplín se ženy postavily až v roce 1960. Problematické bylo stejně jako u dalších superrychlých sportů
měření časů, což vyřešilo až
zavedení elektronické časomíry v 60. letech.
Nejúspěšnější českou rychlobruslařkou je
Martina Sáblíková. V roce 2006 se ve svých osmnácti letech poprvé zúčastnila
Zimních olympijských her, tehdy ještě bez medailí. O pár měsíců později se narodil
Metoděj Jílek (*11. června 2006). V roce 2023 na
juniorském mistrovství Evropy v inline bruslení ve
francouzském Valence získal na oválu dvě zlaté medaile, na
World Skate Games 2024 získal pět titulů juniorského světového šampiona. Skvělou formu prokázal i před
zimními olympijskými hrami 2026, když v
přípravném závodě v Salt Lake City oficiálně
překonal světový rekord na 3000 metrů. Dvacet let staré maximum
Nora Eskila Ervika Jílek vylepšil o 4,76 sekundy. Nový rekordní výkon má hodnotu 3:32,52 minuty. Na
zimních olympijských hrách Milano Cortina 2026 získal
Metoděj Jílek zlatou medaili v rychlobruslení na 10 tisíc metrů a
stříbrnou medaili v rychlobruslení na 5 tisíc metrů. Česko coby země bez jediného rychlobruslařského oválu tak má dalšího mimořádného šampiona – takového, který může podobně jako Martina vládnout dlouhá léta.