Velikonoce – svátky obnovy života v období přechodu zimy v jarní období. Jejich oslava se formovala v symbióze rolnických tradic nového hospodářského roku a křesťanského obrazu Ukřižování Ježíše Krista a jeho zmrtvýchvstání. Ze všech svátků mají Velikonoce nejdelší přípravné období. Vrcholí ve Svatém týdnu, kterému říkáme Pašijový nebo Velký. Začíná Květnou nedělí a vrcholí Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem, Bílou sobotou, Božím hodem velikonočním a Červeným pondělkem, který je spojen s pomlázkou. V tradiční lidové kultuře jsou tyto dny spojeny s řadou obyčejů, které mají především očistný, ochranný a blahonosný charakter. Důležitou roli v těchto obyčejích, jejichž kořeny najdeme v dobách pohanských, hraje voda, oheň, zeleň a koleda.
Na Bílou sobotu, kterou končí postní předvelikonoční období, připravilo Muzeum Českého ráje v Turnově na Dlaskově statku tradiční akci, přibližující návštěvníkům výroční obyčeje a zvyky jarního novoročí. Bílá sobota byla dnem svěcení ohně, od kterého hospodyně zapalovaly „nový oheň“ v kamnech, na kterých připravovaly všechny pokrmy, které přišly na stůl o Božím hodu Velikonočním. Z oharků ohně se pro ochranu následující úrody dělaly křížky kolem polí, popelem se sypaly louky, ohořelá dřívka se strkala za trám, aby se domu vyhnul oheň. Některé z těchto obyčejů, spojených s velikonočním i předvelikonočním obdobím, si návštěvníci připomenou v nové stálé expozici „Na statku od jara do zimy – Tradiční zemědělství a agrární obyčeje v Pojizeří“.
Tradiční součástí programu bude vynášení Smrtky do Jizery. Děti s ní tradičně o páté postní neděli – Smrtné – putovaly k nejbližšímu potoku či řece, do které ji hodily, nebo ji upálily. Mařena – smrtka, symbolizovala zimu, a proto musela ze stavení pryč. Její figurína se zhotovovala ze dřevěné hole, obalené slámou. Oblékala se do dívčí košile, ozdobené fábory, věnci, papírovými květinami a korály z bílých vyfouknutých vajec a šnečích ulit. Poté, co byla Mařena utopena, průvod dětí zpívajících „Nesem vám nový líto a dobrou novinu, pantatínku, paňmaminko, utonuli jsme zimu“ se do vsi vrátil s tzv. Lítem. Pletlo se z jívových ratolestí, které se ozdobily bílými a barevnými vajíčky, řetězy, ptáčky z těsta nebo holubičkami z vejdunků.