ÚvodČeská nejKulturníMagnesia Litera – nejznámější české literární ocenění

Kulturní

Magnesia Litera – nejznámější české literární ocenění

5 z 5 (1x hodnoceno)
1 nejméně / 5 nejvíce
Knižní ceny Magnesia Litera se každoročně udělují od roku 2002. Magnesia Litera propaguje kvalitní literaturu a dobré knihy, a jejím nejdůležitějším úkolem je probudit zájem těch, kteří knihy nečtou či přestávají číst. Od roku 2016 ceny provází kovové sošky knihy od výtvarníka Jakuba Berdycha Karpelise.
Posláním výročních knižních cen Magnesia Litera je podpora a popularizace kvalitních knih, původních českých i překladových, bez omezení na žánry. Oceněno bylo už několik stovek knih v několika kategoriích. Řadu z nich najdete na Kudy z nudyseriálu Česko mezi řádky; představili jsme vám například držitele ocenění Magnesia Litera Petra Síse, Kateřinu Tučkovou, Emila Hakla, Jiřího Hájíčka či spisovatele Jaroslava Rudiše a jeho oceněné romány Winterbergova poslední cesta a Grandhotel, román Pavly Horákové Teorie podivnosti, ověnčený cenou Magnesia Litera za nejlepší prózu roku 2018, anebo román Veroniky Bendové Vytěženej kraj, nominovaný na cenu Magnesia Litera za rok 2020.

Protože stejnou pozornost si zaslouží spisovatelé, básníci, překladatelé, nakladatelé i vědci a teoretici, ocenění Magnesia Litera se uděluje v několika kategoriích. Ty se snaží obsáhnout veškerou domácí knižní produkci. Vítěze v kategoriích Magnesia Litera pro objev roku a Magnesia Litera – Kniha roku vybírá 300 lidí z knižní branže od akademiků a univerzitních badatelů až po knihovníky a knihkupce. Slavnostní vyhlášení cen se odehrává každoročně v dubnu.
 

Vítězové cen Magnesia Litera 2026

Kniha roku: Dora Kaprálová: Mariborská hypnóza
Litera za prózu: Dora Kaprálová: Mariborská hypnóza
Litera za poezii: Radovan Jursa: Koncept transparence
Litera za knihu pro děti a mládež: Kateřina Illnerová: S láskou V.
Litera za naučnou literaturu: Petr Pokorný, Petr Šída: Hinterland. Archeologie severočeských pískovcových krajin
Litera za publicistiku: Klára Kubíčková, Jana Srncová: Roztěkané
Litera za nakladatelský čin: Pavla Pečinková: Josef Čapek – Pracoval jsem mnoho (8smička)
Litera za překladovou knihu: NoViolet Bulawayo: Slavné časy (přel. Anna Štádlerová)
Litera za debut roku: Marie Škrdlíková: Jak dlouho se spí, když kvetou orchideje
Litera za detektivku: Jiří Klečka: Černý kos
Litera za fantastiku: Jela Abasová: Tři čtvrtě na šílenství
Litera za humoristickou knihu: Zuzana Bergrová: Podezřelý ticho
Cena za přínos knižní kultuře: Jaroslava Haladová a stanice ČRo Vltava za nenahraditelnou službu, kterou tato stanice poskytuje české literatuře a kultuře
Cena čtenářů: Cyril Děckař: Děcké lékařství
 

Vítězové cen Magnesia Litera 2025

Kniha roku: Miroslav Hlaučo: Letnice
Litera za prózu: Jan Antonín Pitínský: Domácí potřeby
Litera za poezii: Tomáš Tomášek: Ahava
Litera za knihu pro děti a mládež: Bára Dočkalová: Kost
Litera za naučnou literaturu: Alena Hadravová: Řecké mýty v literární a výtvarné tradici
Litera za publicistiku: Šárka Homfray, Lucie Václavková: Pay Gap: Kratší konec provazu
Litera za nakladatelský čin: Zuzana Meisnerová Wismer, Lukáš Bártl, Robert Krumphanzl a kol.: System Langhans I. a II.
Litera za překladovou knihu: Maria Turtschaninoffová: Usedlost (ze švédštiny přeložila Marie Voslářová)
Litera za debut roku: Miroslav Hlaučo: Letnice
Litera za detektivku: Ilona Dobrovolná: Panoptikum pana Perkinse
Litera za fantastiku: Jakub Hussar: X-Tal
Litera za humoristickou knihu: Albrecht Smuten: Kapitán Chemo
Cena za přínos knižní kultuře: Dana Kalinová, Jan Kanzelsberger a Ivo Železný za založení a vedení knižního veletrhu a festivalu Svět knihy
Cena čtenářů: Tomáš Šebek: Objektivní nález – Moje nejtěžší mise
 

Vítězové cen Magnesia Litera 2024

Kniha roku: Alena Machoninová: Hella
Litera za prózu: Marek Torčík: Rozložíš paměť
Litera za poezii: Tereza Bínová: Červený obr
Litera za knihu pro děti a mládež: Jiří Dvořák, Daniela Olejníková: Myko
Litera za naučnou literaturu: Stanislav Březina, Sylvie Pecháčková, Hana Skálová, František Krahulec: Louky
Litera za nakladatelský čin: Dílo Karla Šiktance (Karolinum)
Litera za publicistiku: Tereza Matějčková: Bůh je mrtev. Nic není dovoleno
Litera za debut roku: Eli Beneš: Nepatrná ztráta osamělosti
Litera za překladovou knihu: László Szilasi: Třetí most (přeložila Marta Pató)
Litera za fantastiku: Jan A. Kozák: Sága o Lundirovi
Litera za detektivku: Jana Jašová: Krutý měsíc
Litera za humoristickou knihu: Lucie Macháčková: Svatební historky anebo Jak jsem se nevdala
Cena čtenářů: Martin Moravec: Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem
Cena za přínos knižní kultuře: Tomáš T. Kůs a platforma Slampoetry.cz
 

Vítězové cen Magnesia Litera 2023

Kniha roku: Miloš Doležal: Jana bude brzy sbírat lipový květ
Litera za prózu: Viktor Špaček: Čistý, skromný život
Litera za poezii: Petr Hruška: Spatřil jsem svou tvář
Litera za knihu pro děti a mládež: Jana Šrámková: Fánek hvězdoplavec
Litera za naučnou literaturu: Vladimír Papoušek a kol.: Chór a disonance. Česká literatura 1947 – 1963
Litera za nakladatelský čin: Jan Zábrana: Dílo (Torst)
Litera za překladovou knihu: Douglas Stuart: Shuggie Bain (přeložila Lenka Sobotová)
Litera za publicistiku: Martin Rychlík: Dějiny lidí. Pestrost lidstva v 73 kapitolách
Litera za debut roku: Patrik Banga: Skutečná cesta ven
Litera za fantastiku: Vilma Kadlečková: Mycelium VIII – Program apokalypsy
Litera za detektivku: František Šmehlík: Šelma
Litera za humoristickou knihu: Lela Geislerová, Martin Mach Ondřej: Zen žen. Jednou se tomu zasmějem
Cena za přínos knižní kultuře: Adolf Knoll
Cena čtenářů: Václav Dvořák: Písečníci a probuzení krále
 

Vítězové cen Magnesia Litera 2022

Kniha roku: Pavel Klusák: Gott: Československý příběh
Litera za prózu: Stanislav Biler: Destrukce
Litera za poezii: Vladimír Mikeš: Odkud to přichází?
Litera za knihu pro děti a mládež: Marka Míková: Kabát a kabelka
Litera za naučnou literaturu: Jan Žďárek: Ohroženi hmyzem?
Litera za nakladatelský čin: Lucie Doležalová, Karel Pacovský a kol.: Lipnická bible: Štít víry v neklidných časech pozdního středověku (Spolek Za záchranu rodného domu Jana Zrzavého)
Litera za překladovou knihu: Jacek Dukaj: Led (přeložili Michael Alexa a Michala Benešová)
Litera za publicistiku: Pavel Klusák: Gott: Československý příběh
Litera za debut roku: Tereza Dobiášová: Tajemství. Neskutečný příběh Anežky České
Magnesia Blog roku: Kateřina Panou: Řecké štěstí (Facebooková stránka)
Cena čtenářů: Pavel Tomeš: Až na ten konec dobrý
 

Vítězové cen Magnesia Litera 2021

Kniha roku: Martin Hilský: Shakespearova Anglie
Litera za prózu: Daniel Hradecký: Tři kapitoly: Dumdum – Výlety s otcem – Vikštejn
Litera za poezii: Pavel Novotný: Zápisky z garsonky
Litera za knihu pro děti a mládež: Bogdan Trojak: Safíroví ledňáčci a Glutaman
Litera za naučnou literaturu: Jaroslav Petr: Desatero smyslů. Jak lidé a zvířata vnímají okolní svět
Litera za nakladatelský čin: Edice Česká poezie a Česká próza (Fra)
Litera za překladovou knihu: Francisco Delicado: Portrét pěkné Andalusanky (přeložil Jiří Holub)
Litera za publicistiku: Nina Špitálníková: Svědectví o životě v KLDR
Litera za debut roku: Lenka Elbe: Uranova
Blog roku: Miroslav Komínek: Městská policie Přerov (Facebooková stránka)
Cena čtenářů: Václav Dvořák: Já, Finis
 

Vítězové cen Magnesia Litera 2020

Kniha roku: Petr Čornej: Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka
Litera za prózu: Jiří Kratochvil: Liška v dámu
Litera za poezii: Ewald Murrer: Noční četba
Litera za knihu pro děti a mládež: David Böhm: A jako Antarktida
Litera za naučnou literaturu: Petr Čornej: Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka
Litera za nakladatelský čin: Jan Amos Komenský: Labyrint světa a ráj srdce (Práh)
Litera za překladovou knihu: Edward St Aubyn: Patrick Melrose I (přeložil Ladislav Nagy)
Litera za publicistiku: Aleš Palán: Jako v nebi, jenže jinak
Litera pro objev roku: Vratislav Kadlec: Hranice lesa
Blog roku: Jiří Švihálek: Pacholek.com
Cena čtenářů: Filip Rožek: Gump: Pes, který naučil lidi žít
 

Vítězové cen Magnesia Litera 2019

Kniha roku: Radka Denemarková: Hodiny z olova
Litera za prózu: Pavla Horáková: Teorie podivnosti
Litera za poezii: Ivan Wernisch: Pernambuco
Litera za knihu pro děti a mládež: Vendula Borůvková: 1918 aneb Jak jsem dal gól přes celé Československo
Litera za naučnou literaturu: Jan Votýpka: O parazitech a lidech
Litera za nakladatelský čin: Spisy Bohumila Hrabala 1–7 (Mladá fronta)
Litera za překladovou knihu: Morten A. Strøksnes: Kniha o moři: Umění lovit ve čtyřech ročních obdobích na otevřeném moři z gumového člunu žraloka grónského (přeložila Jarka Vrbová)
Litera za publicistiku: Jacques Rupnik: Střední Evropa je jako pták s očima vzadu
Litera pro objev roku: Anna Cima: Probudím se na Šibuji
Blog roku: Michaela Dufková: Zápisník alkoholičky
Cena čtenářů: Jakub Szántó: Za oponou války: Zpravodajem nejen na Blízkém východě
 

Vítězové cen Magnesia Litera 2018

Kniha roku: Erik Tabery: Opuštěná společnost
Litera za prózu: Josef Pánek: Láska v době globálních klimatických změn
Litera za poezii: Milan Děžinský: Obcházení ostrova
Litera za knihu pro děti a mládež: František Tichý: Transport za věčnost
Litera za literaturu faktu: Lucie Skřivánková, Rostislav Švácha a kol: Paneláci 1, 2
Litera za nakladatelský čin: Marta Vaculínová (ed.), Pavel Brodský (ed.): Liber viaticus Jana ze Středy
Litera za překladovou knihu: Máirtín Ó Cadhain: Hřbitovní hlína (z irštiny přeložil Radvan Markus)
Litera za publicistiku: Patrik Ouředník: Antialkorán aneb nejasný svět T. H.
Litera pro objev roku: Marek Švehla: Magor a jeho doba
Blog roku: Felix Culpa: Tisíckráte
Cena čtenářů: Ota Kars: Jmenuju se Tomáš
 

Vítězové cen Magnesia Litera 2017

Kniha roku: Bianca Bellová: Jezero
Litera za prózu: Marek Šindelka: Únava materiálu
Litera za poezii: Milan Ohnisko: Světlo v ráně
Litera za knihu pro děti a mládež: Tomáš Končinský, Barbora Klárová: Překlep a Škraloup
Litera za literaturu faktu: Petr Roubal: Československé spartakiády
Litera za nakladatelský čin: Adam Chroust: Miloslav Stingl. Biografie cestovatelské legendy
Litera za překladovou knihu: Sara Baume: Jasno lepo podstín zhyna (z angličtiny přeložila Alice Hyrmanová McElveen)
Litera za publicistiku: Kateřina Šedá a další: Brnox
Litera pro objev roku: Ondřej Nezbeda: Průvodce smrtelníka
Blog roku: KKRD Boys: Brblanina
Cena čtenářů: Markéta Zahradníková, Zbigniew Czendlik: Postel hospoda kostel
 

Vítězové cen Magnesia Litera 2016

Kniha roku: Daniela Hodrová: Točité věty
Litera za prózu: Anna Bolavá: Do tmy
Litera za poezii: Ladislav Zedník: Město jeden kámen
Litera za knihu pro děti: Robin Král: Vynálezárium
Litera za literaturu faktu: Milena Lenderová, Martina Halířová, Tomáš Jiránek: Vše pro dítě! Válečné dětství 1914-1918
Litera za nakladatelský čin: Barbora Baronová, Dita Pepe: Intimita
Litera za překladovou knihu: Joanna Batorová: Pískový vrch (z polštiny přeložila Iveta Mikešová)
Litera pro objev roku: Blanka Jedličková: Ženy na rozcestí
Cena čtenářů: Aňa Geislerová: P. S. 
 

Vítězové cen Magnesia Litera 2015

Kniha roku: Martin Reiner: Básník. Román o Ivanu Blatném
Litera za prózu: Petr Stančík: Mlýn na mumie
Litera za poezii: Olga Stehlíková: Týdny
Litera za knihu pro děti: Ondřej Horák, Jiří Franta: Proč obrazy nepotřebují názvy
Litera za literaturu faktu: Zdeněk Hojda a kol.: Heřman Jakub Černín na cestě za Alpy a Pyreneje
Litera za nakladatelský čin: Eva Semotanová, Jiří Cajthaml a kol.: Akademický atlas českých dějin
Litera za překladovou knihu: Shel Silverstein: Jen jestli si nevymejšlíš (z angličtiny přeložili Lukáš Novák, Stanislav Rubáš a Zuzana Šťastná)
Litera pro objev roku: Matěj Hořava: Pálenka
Blog roku: Marie Doležalová: Kafe a cigárko
 

Vítězové cen Magnesia Litera 2014

Kniha roku: Jiří Padevět: Průvodce protektorátní Prahou
Litera za prózu: Emil Hakl: Skutečná událost
Litera za poezii: Kateřina Rudčenková: Chůze po dunách
Litera za knihu pro děti: Ondřej Buddeus, David Böhm: Hlava v hlavě
Litera za literaturu faktu: Jiří Padevět: Průvodce protektorátní Prahou
Litera za nakladatelský čin: Velké dějiny zemí Koruny české (Paseka)
Litera za překladovou knihu: Robert Svoboda za překlad knihy Pétera Esterházyho Harmonia caelestis
Litera pro objev roku: Jan Trachta: Tichý dech
Cena čtenářů: Zdeněk Svěrák: Po strništi bos
 

Vítězové cen Magnesia Litera 2013

Kniha roku: Jiří Hájíček: Rybí krev
Litera za prózu: Zuzana Brabcová: Stropy
Litera za poezii: Jakub Řehák: Past na Brigitu
Litera za knihu pro děti a mládež: Pavel Čech: Velké dobrodružství Pepíka Střechy
Litera za literaturu faktu: Jiří Křesťan: Zdeněk Nejedlý
Litera za nakladatelský čin: Ivan Wernisch: Živ jsem byl! (Druhé město)
Litera za překladovou knihu: Věra Koubová za překlad knihy Richarda Pietraße Z lemu snu
Litera pro objev roku: Jaroslav Žváček: Lístek na cestu z pekla
Cena čtenářů: Kateřina Tučková: Žítkovské bohyně
 

Vítězové cen Magnesia Litera 2012

Kniha roku: Michal Ajvaz: Lucemburská zahrada
Litera za prózu: Marek Šindelka: Zůstaňte s námi
Litera za poezii: Radek Fridrich: Krooa krooa
Litera za knihu pro děti a mládež: Radek Malý: Listonoš vítr
Litera za literaturu faktu: Martin Franc, Jiří Knapík: Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948-1967
Litera za nakladatelský čin: Alexandr Solženicyn: Souostroví Gulag (Academia)
Litera za překladovou knihu: Helena Beguivinová za překlad knihy Irène Némirovské Francouzská suita
Litera pro objev roku: Štěpán Hulík: Kinematografie zapomnění
Cena čtenářů: Zdeněk Svěrák: Nové povídky
 

Vítězové cen Magnesia Litera 2011

Kniha roku: Jan Balabán: Zeptej se táty
Litera za prózu: Martin Ryšavý: Vrač
Litera za poezii: Josef Hrubý: Otylé ach
Litera za knihu pro děti a mládež: Alžběta Skálová: Pampe a Šinka
Litera za literaturu faktu: Vladimír Papoušek a kolektiv: Dějiny nové moderny
Litera za nakladatelský čin: edice AAA (Argo)
Litera za překladovou knihu: Radka Denemarková za překlad knihy Herty Müllerové Rozhoupaný dech
Litera pro objev roku: Markéta Baňková: Straka v říši entropie. Fyzikální bajky ze života
Cena čtenářů: Hana Andronikova: Nebe nemá dno
 

Vítězové cen Magnesia Litera 2010

Kniha roku: Petra Soukupová: Zmizet
Litera za prózu: Ivan Matoušek: Oslava
Litera za poezii: Viola Fischerová: Domek na vinici
Litera za knihu pro děti a mládež: Iva Procházková: Nazí
Litera za literaturu faktu: Ivan Klíma: Moje šílené století
Litera za nakladatelský čin: Nakladatelství Prostor za Dílo Milady Součkové
Litera za překladovou knihu: Richard Podaný za překlad knihy Davida Lodge Nejtišší trest
Litera za objev roku: Jiří Hoppe: Opozice ’68. Sociální demokracie, KAN a K 231 v čase pražského jara
Cena čtenářů: Kateřina Tučková: Vyhnání Gerty Schnirch
 

Vítězové cen Magnesia Litera 2009

Kniha roku: Bohumila Grögerová: Rukopis
Litera za prózu: Martin Ryšavý: Cesty na Sibiř
Litera za poezii: Bohumila Grögerová: Rukopis
Litera za publicistiku: Radka Denemarková: Smrt, nebudeš se báti aneb Příběh Petra Lébla
Litera za naučnou literaturu: Josef Vojvodík: Povrch, skrytost, ambivalence
Litera za překladovou knihu: Estera Sládková, Dana Gálová za překlad knihy Sándora Máraie Deníky
Litera za nakladatelský čin: Nakladatelství Akropolis, Kvarta a Divadelní ústav za Spisy Františka Langera
Litera za knihu pro děti a mládež: Pavel Šrut: Lichožrouti
Litera za objev roku: Pavel Göbl: Tichý společník
Litera za přínos české literatuře: Vladimír Forst, Jiří Opelík, Luboš Merhaut: Lexikon české literatury, nakladatelství Academia
Cena čtenářů: Jiří Šimon: Ukradený domov
 

Vítězové cen Magnesia Litera 2008 

Kniha roku: Petr Nikl: Záhádky
Litera za prózu: Lubomír Martínek: Olej do ohně
Litera za poezii: Tašo Andjelkovski: Spálov
Litera za publicistiku: Petr Placák: Fízl
Litera za naučnou literaturu: Vratislav Vaníček: Soběslav I.
Litera za překladovou knihu: Petr Kučera za překlad knihy Orhana Pamuka Jmenuji se Červená z turečtiny
Litera za nakladatelský čin: Nakladatelství Lidové noviny za soubor Korespondence Boženy Němcové
Litera za knihu pro děti a mládež: Petr Nikl: Záhádky
Litera za objev roku: Petr Kučera za překlad knihy Orhana Pamuka Jmenuji se Červená z turečtiny
Litera za přínos české literatuře: Eckhard Thiele a Hans Dieter Zimmermann za edici Tschechische Bibliothek
Cena čtenářů: Petr Sís: Zeď aneb Jak jsem vyrůstal za železnou oponou
 

Vítězové cen Magnesia Litera 2007

Kniha roku: Petru Cimpoeşu: Simion Výtažník
Litera za prózu: Radka Denemarková: Peníze od Hitlera
Litera za poezii: Stanislav Dvorský: Oblast ticha
Litera za publicistiku: Petra Dvořáková: Proměněné sny
Litera za naučnou literaturu: Jaroslav Flegr: Zamrzlá evoluce
Litera za překladovou knihu: Petru Cimpoeşu: Simion Výtažník (Simion liftnicul; z rumunštiny přeložil Jiří Našinec)
Litera za nakladatelský čin: Edice Dějiny filosofie (nakladatelství ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ)
Litera za knihu pro děti a mládež: Iva Procházková: Myši patří do nebe
Litera za objev roku: David Zábranský: Slabost pro každou jinou pláž
Litera za přínos české literatuře: Vladimír Justl za spisy Vladimíra Holana a vedení divadla Viola
Cena čtenářů: Jaroslav Rudiš: Grandhotel
 

Vítězové cen Magnesia Litera 2006

Kniha roku: Jan Reich: Bohemia
Litera za prózu: Jiří Hájíček: Selský baroko
Litera za poezii: Radek Malý: Větrní
Litera za naučnou literaturu: Jan Křen, Dvě století střední Evropy
Litera za překladovou knihu: Hugo Claus, Fámy (přeložila Olga Krijtová)
Litera za nakladatelský čin: Edice Strukturalistická knihovna (nakladatelství Host)
Litera za knihu pro děti a mládež: Viola Fischerová, Co vyprávěla dlouhá chvíle
Litera za objev roku: Martin Šmaus, Děvčátko, rozdělej ohníček
Litera za přínos české literatuře: Erika Abramsová za překlady Ladislava Klímy a Jana Patočky do francouzštiny a za edici Spisy Ladislava Klímy
Cena čtenářů: Petr Sís: Tibet – Tajemství červené krabičky
 

Vítězové cen Magnesia Litera 2005

Kniha roku: Jan Novák: Zatím dobrý
Litera za prózu: Jan Balabán: Možná že odcházíme
Litera za poezii: Bogdan Trojak: Strýc Kaich se žení
Litera za naučnou literaturu: Petr Maťa: Svět české aristokracie 1500–1700
Litera za překladovou knihu: Zpěvy a verše staré Číny (přeložil Ferdinand Stočes)
Litera za nakladatelský počin: Otokar Březina: Korespondence (nakladatelství Host)
Litera za knihu pro děti a mládež: Arnošt Goldflam: Tatínek není k zahození
Litera za objev roku: Barbora Šlapetová, Lukáš Rittstein: Proč je noc černá
Litera za přínos české literatuře: Jan Řezáč, za založení a vedení nakladatelství Odeon a revue Světová literatura
Cena čtenářů: Michal Viewegh: Vybíjená
 

Vítězové cen Magnesia Litera 2004

Kniha roku: Jiří Suk: Labyrintem revoluce
Litera za prózu: Antonín Bajaja: Zvlčení
Litera za poezii: Karel Šiktanc: Zimoviště
Litera za naučnou literaturu: Jiří Suk: Labyrintem revoluce
Litera za překladovou knihu: Mario Vargas Llosa: Vypravěč (přeložila Anežka Charvátová)
Litera za nakladatelský počin: Pavel Juráček, Deník (nakladatelství NFA)
Litera za knihu pro děti a mládež: Lucie Seifertová: Dějiny udatného českého národa a pár bezvýznamných světových událostí
Litera za objev roku: Jonáš Tokarský: Alchymické dítě a jiné povídky
Litera za přínos české literatuře: Jan Halas a stanice ČRo3 Vltava, za soustavné podporování literatury
Cena čtenářů: Zdeněk Svěrák: Jaké je to asi v čudu
 

Vítězové cen Magnesia Litera 2003

Kniha roku: Pavel Zatloukal: Příběhy z dlouhého století – Architektura let 1750–1918 na Moravě a ve Slezsku
Litera za prózu: Emil Hakl: O rodičích a dětech
Litera za poezii: Vít Slíva: Bubnování na sudy
Litera za populárně naučnou literaturu: Pavel Zatloukal: Příběhy z dlouhého století – Architektura let 1750–1918 na Moravě a ve Slezsku
Litera za překladovou knihu: Louis-Ferdinand Céline: Klaun's Band (přeložila Anna Kareninová)
Litera za nakladatelský počin: nakladatelství Argo, edice Historické myšlení a Každodenní život
Litera za dětskou knihu: Martina Skala: Strado a Varius
Litera za objev roku: Petra Hůlová: Paměť mojí babičce
Litera za přínos české literatuře: Václav Kadlec, za přípravu kompletních Spisů Bohumila Hrabala
 

Vítězové cen Magnesia Litera 2002

Kniha roku: Jürgen Serke: Böhmische Dörfer – Putování opuštěnou literární krajinou
Litera za prózu: Miloš Urban: Hastrman
Litera za poezii: Jiří Gruša: Grušas Wacht am Rhein aneb Putovní ghetto
Litera za populárně naučnou literaturu: Vít Vlnas: Princ Evžen Savojský
Litera za překladovou knihu: Básníci soumraku (přeložil Jiří Pelán)
Litera za nakladatelský počin: Jürgen Serke: Böhmische Dörfer – Putování opuštěnou literární krajinou
Litera za objev roku: Hana Andronikova, Zvuk slunečních hodin
Litera za přínos české literatuře: Jiří Gruntorád, knihovna Libri prohibiti

Otázky a odpovědi jsou automaticky sestaveny z obsahu této stránky.
Region: Praha
Městská část: Praha 1
Tipy na výlet: Praha 1 a okolí

Nahlásit neaktuální obsah

Související témata

Redakce Kudy z nudy

Jan Žižka – největší husitský vojevůdce

Jan Žižka – největší husitský vojevůdce Video

Zřejmě největší vojevůdce české historie Jan Žižka z Trocnova (kolem roku 1360, Trocnov – 11. října 1424, okolí Přibyslavi) se řadí mezi nikdy neporažené velikány světových bojišť. Proslavil se použitím vozové hradby, soudobé dokonalé obranné techniky, zároveň se ale řadí mezi nejkontroverznější postavy českých dějin.

Česko mezi řádky: Winterbergova poslední cesta, vlaky a Jaroslav Rudiš

Česko mezi řádky: Winterbergova poslední cesta, vlaky a Jaroslav Rudiš

Jaroslav Rudiš (*1972) žije střídavě v Česku a Německu, přesto je Winterbergova poslední cesta prvním románem, který napsal v němčině. Do češtiny román přeložila Michaela Škultéty. Kniha se stala záhy po vydání literární událostí, byla nominována na prestižní cenu Lipského knižního veletrhu a získala nominaci na cenu Magnesia Litera za překladovou knihu 2022.

Kalendář 2026: I knihy mají svou duši – objevte kouzlo literatury na festivalech i v muzeích a knihovnách

Kalendář 2026: I knihy mají svou duši – objevte kouzlo literatury na festivalech i v muzeích a knihovnách

Objevte kouzlo knih. Krásné starobylé knihovny lze obdivovat při prohlídkách klášterů, přímo do výroby papíru se dostanete v jedné z nejstarších evropských manufaktur ve Velkých Losinách, kde se tradičním způsobem papír vyrábí dodnes. Navštívit můžete i památník Bible kralické, knihovnu Latinské školy v Jáchymově a další zajímavá muzea. Podívejte se s portálem Kudy z nudy na zajímavé akce, které potěší knihomolky a knihomoly.

Česko mezi řádky

Česko mezi řádky Video

Vydejte se s Kudy z nudy mezi řádky a objevujte zákoutí, která znáte z knížek.

Eli Beneš – spisovatel a publicista, autor románu Nepatrná ztráta osamělosti

Eli Beneš – spisovatel a publicista, autor románu Nepatrná ztráta osamělosti

Eli Beneš (* 19. dubna 1976, Praha) je český spisovatel, publicista a hudebník. Jeho první román Nepatrná ztráta osamělosti se v roce 2026 dostal poprvé za celou dvacetiletou historii do výběru Books at Berlinale, společného projektu filmového festivalu Berlinale a Frankfurtského knižního veletrhu. A to navíc v roce, kde je Česká republika čestným hostem Frankfurtského knižního veletrhu.

Knihovna Libri prohibiti v Praze – knihovna československé exilové a samizdatové literatury Kultura

Knihovna Libri prohibiti v Praze – knihovna československé exilové a samizdatové literatury

Knihovna Libri prohibiti na Senovážném náměstí v Praze je jedinečným archivem samizdatové a exilové literatury z období komunistického Československa. Nenápadná badatelská knihovna uchovává tisíce knih, časopisů a dokumentů, které vznikaly mimo cenzuru a dnes připomínají boj za svobodu slova.

Česko ve filmu: pes Gump, který učí lidi žít

Česko ve filmu: pes Gump, který učí lidi žít Video

Film "Gump – pes, který naučil lidi žít", měl premiéru v létě roku 2021 a producent a zároveň autor knižní předlohy Filip Rožek tehdy neplánoval žádné pokračování. Po třech letech ale bylo všechno jinak. Okolnosti se změnily, život přinesl nová rozhodnutí a snímek "Gump – jsme dvojka" režiséra F. A. Brabce přišel do českých kin v březnu 2024. Pojďme nahlédnout pod pokličku obou filmů a dopřát si výlet do míst, kde se oba oblíbené filmy o lásce a vztahu mezi člověkem a zvířetem natáčely.

Jan Amos Komenský – učitel národů

Jan Amos Komenský – učitel národů Video

Nejznámějším a nejvýznamnějším pedagogem pocházejícím z našich zemí je Jan Amos Komenský (28. března 1592 Morava – 15. listopadu 1670 Amsterdam). Poslední biskup Jednoty bratrské a učitel Jan Ámos Komenský byl jedním z českých protestantů, kteří museli roku 1628 opustit vlast, protože nechtěli přestoupit na katolickou víru.

Josef Čapek – český malíř, spisovatel a ilustrátor, starší bratr Karla Čapka

Josef Čapek – český malíř, spisovatel a ilustrátor, starší bratr Karla Čapka

Český malíř, grafik, ilustrátor a spisovatel Josef Čapek (23. března 1887, Hronov – mezi 13. a 15. dubnem 1945, Bergen-Belsen) byl starší bratr spisovatele Karla Čapka. Jeho malířský rukopis inspirovaný kubismem známe z řady obrazů a ilustrací, knižních obálek nebo scénických návrhů, z jeho literárních děl je nejznámější Povídání o pejskovi a kočičce.

Kateřina Šedá – držitelka ceny Architekt roku 2017

Kateřina Šedá – držitelka ceny Architekt roku 2017

Kateřina Šedá (* 12. prosince 1977, Brno) je česká umělkyně, jejíž tvorba má blízko k sociální architektuře a experimentům s mezilidskými vztahy. Za svou tvorbu obdržela řadu prestižních ocenění doma i v zahraničí. V roce 2017 získala titul Architekt roku, je laureátkou Ceny Jindřicha Chalupeckého, ceny Fluxus Award či Essl Award a držitelkou Magnesie Litery za publicistiku. Vydala více než třicet knih a publikací, v nichž své projekty podrobně mapuje.

Česko mezi řádky: Bianca Bellová a její Jezero

Česko mezi řádky: Bianca Bellová a její Jezero Audio

Kolik beznaděje se vejde do necelých dvou set stran? A kolik naděje se v člověku udrží, když svět kolem vysychá? Román Jezero spisovatelky Bianky Bellové, oceněný Magnesií Literou za Knihu roku 2017 a řadou dalších cen, je syrovou, drásavou a přesto podmanivou výpovědí o lidské samotě, ekologické zkáze a o tom, že někdy se z našeho okolí stává poušť dřív, než si toho všimneme.

Česko mezi řádky: Grandhotel, Ještěd a Jaroslav Rudiš

Česko mezi řádky: Grandhotel, Ještěd a Jaroslav Rudiš

Jako „tak trochu starej zázrak“ označuje horský hotel Ještěd hlavní hrdina románu Grandhotel Jaroslava Rudiše (*1972), samotář Fleischman. Dějištěm prózy oceněné roku 2007 titulem Magnesia Litera v kategorii cena čtenářů je právě ikonický hotel nad Libercem, odkud Fleischman uhranutý mraky a meteorologickým děním na obloze pozoruje své okolí.

S dětmi se nebudete nudit na festivalu Jičín – město pohádky

S dětmi se nebudete nudit na festivalu Jičín – město pohádky

Máte někdy chuť utéct od všedních starostí třeba do pohádky? Pak se na podzim vydejte do Českého ráje. Jičín totiž od 10. do 14. září 2025 ovládnou děti, které nastolí pohádkové zákony a bránu do Českého ráje přejmenují na Jičín – město pohádky. Už 35. ročník festivalu letos opět nabízí tvůrčí dílny, stará řemesla, divadelní představení, koncerty a jarmark. Téma letošního ročníku je "Šmankote, babičko, recykluj!" – festival se zaměřuje na aktuální trendy, ekologii a šetrné využívání zdrojů.

Vypravte se na Trocnovské slavnosti a poznejte slavná husitská bojiště

Vypravte se na Trocnovské slavnosti a poznejte slavná husitská bojiště

Husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova svolává všechny věrné husity na svůj rodný dvorec do Trocnova u Borovan na Trocnovské slavnosti! Ty se uskuteční v sobotu 6. září 2025 v areálu Památníku Jana Žižky a v Archeoskanzenu Trocnov. Návštěvníci se mohou těšit na bohatý program pro děti i dospělé na louce pod mohylou i u muzejní budovy. Vstup je zdarma!

Česko mezi řádky: Saturnin, čtenářská Kniha století a Zdeněk Jirotka

Česko mezi řádky: Saturnin, čtenářská Kniha století a Zdeněk Jirotka Audio

Už několik generací čtenářů považuje román Zdeňka Jirotky Saturnin za nejlepší humoristickou knihu české literatury. V roce 2009 Saturnin vyhrál čtenářskou anketu Kniha mého srdce, a roku 2018 cenu Magnesia Litera v kategorii Knihy století podle široké veřejnosti. A to přitom na začátku byla docela obyčejná historka, kterou Zdeněk Jirotka vyprávěl kolegům v redakci Lidových novin.

Česko mezi řádky: Praha, Mlýn na mumie a Petr Stančík

Česko mezi řádky: Praha, Mlýn na mumie a Petr Stančík Audio

Využití prostředků žánrové či pokleslé literatury nemusí nutně omezovat literární kvality díla. Dokazuje to Petr Stančík a jeho román Mlýn na mumie, oceněný Magnesií Literou za prózu v roce 2015. Bizarní vraždy, opulentní hostiny, erotické eskapády i temná zákoutí staré Prahy se na stránkách románu proměňují v literární hostinu, která čtenáře baví i provokuje.

Michal Ajvaz – spisovatel, držitel Státní ceny za literaturu a ocenění Magnesia Litera

Michal Ajvaz – spisovatel, držitel Státní ceny za literaturu a ocenění Magnesia Litera

Filosof, esejista a autor, jehož knihy se pohybují na pomezí reality a snu, magie a racionality, starých jazyků a paralelních světů. Michal Ajvaz (* 30. října 1949, Praha) patří k nejoriginálnějším českým spisovatelům. Ve svých knihách vás vtáhne do světa hluboké imaginace, myšlenkové hry a jazykového dobrodružství.

Česko mezi řádky: Sedmikostelí, tajemné Nové Město pražské a Miloš Urban

Česko mezi řádky: Sedmikostelí, tajemné Nové Město pražské a Miloš Urban Audio

Gotický román z Prahy Sedmikostelí je druhý román Miloše Urbana, první, který vydal pod svým jménem. Píše se v ní o sérii děsivých vražd, do jejichž vyšetřování se pouští neúspěšný historik a neobratný policista Květoslav Švach. Dočká se podobně jako další Urbanův román, Santiniho jazyk, filmové podoby?

S osobností na procházku: Prahou se Saturninem a Zdeňkem Jirotkou

S osobností na procházku: Prahou se Saturninem a Zdeňkem Jirotkou

Když před časem pořadatelé prestižní literární ceny Magnesia Litera vyhlásili soutěž o Knihu století, u odborné poroty zvítězil román Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války od Jaroslava Haška, ale veřejnost hlasovala pro Jirotkova Saturnina. Není divu, román je oblíbený napříč generacemi a pár úryvků z knížky nebo hlášek z filmu zná téměř každý.

Česko mezi řádky: Rybí krev, Temelín a Jiří Hájíček

Česko mezi řádky: Rybí krev, Temelín a Jiří Hájíček

Purkarec bývala úhledná jihočeská vesnice na obou březích řeky Vltavy. Přežila husity, mor, třicetiletou válku i obě války světové, ale nepřežila léta socialismu a stavbu jaderné elektrárny Temelín. Právě ničení vesnic kvůli stavbě elektrárny se stalo námětem románu Rybí krev spisovatele Jiřího Hájíčka.

Česko mezi řádky: Žítkovské bohyně a Kateřina Tučková

Česko mezi řádky: Žítkovské bohyně a Kateřina Tučková Audio

Vysoko v kopcích Bílých Karpat žily odedávna ženy obdařené výjimečnými schopnostmi. Říkalo se jim bohyně. Uměly léčit a pomáhat s kdejakým trápením, uměly poradit v nesnázích a také prý viděly do budoucnosti. Možná bychom je dodnes neznali, nebýt románu Žítkovské bohyně Kateřiny Tučkové (*1980).

Česko mezi řádky: Vytěženej kraj a Veronika Bendová

Česko mezi řádky: Vytěženej kraj a Veronika Bendová

V hlavní roli netradiční road movie o tom, že v životě to málokdy chodí jako ve filmu, nejsou jen Hugo a Ira, zaměstnaní u produkční společnosti jako hledači lokací pro televizní seriál, ale hlavně severní Čechy. Knížku Vytěženej kraj Veroniky Bendové (*1974) vydalo nakladatelství Éditions Fra a my se s ním vydáme s Kudy z nudy a Radiožurnálem na toulky Českem mezi řádky.

Zdeněk Svěrák – populární český dramatik, scénárista, textař a herec

Zdeněk Svěrák – populární český dramatik, scénárista, textař a herec

Zdeněk Svěrák (* 28. března 1936 Praha) je český dramatik, scenárista, herec, autor písňových textů a spisovatel. Je autorem (případně společně s Ladislavem Smoljakem spoluautorem) scénářů řady úspěšných filmových komedií, například Jáchyme, hoď ho do stroje!, Marečku, podejte mi pero!, Na samotě u lesa, Kulový blesk nebo Vrchní, prchni.

Petr Sís – světově uznávaný ilustrátor, spisovatel a filmař

Petr Sís – světově uznávaný ilustrátor, spisovatel a filmař

Ilustrátor, spisovatel, malíř, grafik a autor animovaných filmů: tím vším je Petr Sís (* 11. května 1949 Brno). Je držitelem nejprestižnějšího ocenění za dětské knihy Ceny Hanse Christiana Andersena (2012), ceny Duhový nosorožec za nejkrásněji ilustrovanou knížku pro děti (1987), Zlatého medvěda z Filmového festivalu v Berlíně či dvou Magnesií Liter (2006 a 2008) v kategorii Cena čtenářů.

Jan Zrzavý – nejznámější český malíř magického realismu

Jan Zrzavý – nejznámější český malíř magického realismu

Malíř, grafik, ilustrátor, scénograf a představitel avantgardy 20. století: to byl Jan Zrzavý (5. listopadu 1890, Vadín, část Okrouhlice u Havlíčkova Brodu – 12. října 1977, Praha). Vousatý chlapík, který se rád smál a bavil, měl rád červenou barvu, a obvykle nosil červeného kulicha s bambulkou.

České značky: Albatros, Euromedia, Paseka, Argo, Jota, Host a další česká nakladatelství

České značky: Albatros, Euromedia, Paseka, Argo, Jota, Host a další česká nakladatelství Audio

Máte rádi knížky? My na Kudy z nudy ano, ať už jde o beletrii pro děti i pro dospělé, poezii, pohádky, kuchařky, učebnice nebo cestopisy. Aby knížky vycházely a dostaly se v pořádku až do rukou čtenářů, k tomu jsou potřeba nakladatelství. Pojďte se proletět světem papírových i elektronických knížek a audioknih, seznámit se s největšími nakladatelskými domy i s oceněními, která autoři za svá díla dostávají.

Česko mezi řádky: Smrtholka, Brnox a Lucie Faulerová

Česko mezi řádky: Smrtholka, Brnox a Lucie Faulerová

„Píšu, protože musím, nikdy tomu nebylo jinak,“ říká česká spisovatelka Lucie Faulerová (* 19. května 1989 Pardubice). Úspěch sklidila už její prvotina Lapači prachu z roku 2017, která si vysloužila nominaci jak na Cenu Jiřího Ortena, tak na Magnesii Literu. Možná znáte i její další knížky Brnox a román Smrtholka, za který autorka získala Cenu Evropské unie za literaturu. Seznamte se s Lucií Faulerovou a jejími knížkami na Kudy z nudy.

Radka Denemarková – čtyřnásobná vítězka literární soutěže Magnesia Litera

Radka Denemarková – čtyřnásobná vítězka literární soutěže Magnesia Litera

Radka Denemarková (* 14. března 1968, Kutná Hora) je spisovatelka, literární historička, scenáristka, dramaturgyně a překladatelka. Jako jediná z českých autorů obdržela cenu Magnesia Litera ve čtyřech různých kategoriích — za prózu (román Peníze od Hitlera, 2006), publicistiku (románová monografie Smrt, nebudeš se báti aneb Příběh Petra Lébla, 2008), překlad (Herta Müllerová: Rozhoupaný dech, česky 2010) a knihu roku (Hodiny z olova, 2018).

Marek Torčík – vítěz literární soutěže Magnesia Litera 2024 za román Rozložíš paměť

Marek Torčík – vítěz literární soutěže Magnesia Litera 2024 za román Rozložíš paměť

Za román Rozložíš paměť získal Marek Torčík (*1993) cenu Magnesia Litera za prózu v roce 2024 a ve stejném roce Cenu Jiřího Ortena pro spisovatele a spisovatelky do 30 let. Příběh o problematickém dětství a dospívání na moravském maloměstě prý mimo jiné působí jako lék proti samotě. Ostatně i sám Torčík říká, že bez knih bychom na všechno zůstali sami.

Miloslav Stingl – slavný český spisovatel, cestovatel a etnograf

Miloslav Stingl – slavný český spisovatel, cestovatel a etnograf

Známý český cestovatel, etnograf a spisovatel Miloslav Stingl (19. prosince 1930, Bílina – 11. května 2020, Praha) procestoval 151 zemí, několikrát objel a obeplul celý svět, dokázal se domluvit sedmnácti jazyky a je jediným Čechem, který se stal náčelníkem indiánského kmene. Na cestách strávil téměř dvacet let.

Bohumil Hrabal – jeden z nejznámějších a nejpřekládanějších českých spisovatelů 20. století

Bohumil Hrabal – jeden z nejznámějších a nejpřekládanějších českých spisovatelů 20. století

Bohumil Hrabal (28. března 1914, Brno-Židenice – 3. února 1997, Praha) byl jedním z nejznámějších českých spisovatelů druhé poloviny 20. století. Několikrát byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu. Jeho osudy jsou spojené zejména s Prahou, Nymburkem a lesní osadou Kersko, známou z Menzelova filmu Slavnosti Sněženek.

Česko mezi řádky: Europeana, nejpřekládanější česká kniha po roce 1989 a Patrik Ouředník

Česko mezi řádky: Europeana, nejpřekládanější česká kniha po roce 1989 a Patrik Ouředník Audio

Nejpřekládanější česká kniha po roce 1989 se jmenuje Europeana. Svérázná historická příručka má přibližně sto stránek, není členěná na kapitoly a nenajdete v ní ani jednu přímou řeč. Její autor Patrik Ouředník v ní přesto dokázal obsáhnout celé dvacáté století s jeho válkami, myšlenkovými směry, vynálezy a banalitami. Seznamte se s Europeanou i jejím autorem na Kudy z nudy!

Božena Němcová – nejslavnější spisovatelka národního obrození

Božena Němcová – nejslavnější spisovatelka národního obrození

Jednou z prvních žen, které se v 19. století v dobách národního obrození proslavily svým literárním dílem, je Božena Němcová (asi 4. února 1820, Vídeň – 21. ledna 1862, Praha). Její nejznámější knížkou je Babička s podtitulem Obrazy venkovského života, inspirovaná dětstvím prožitým v Ratibořickém údolí u České Skalice.

Zdeněk Jirotka – spisovatel a autor oblíbeného humoristického románu Saturnin

Zdeněk Jirotka – spisovatel a autor oblíbeného humoristického románu Saturnin

Spisovatel Zdeněk Jirotka (7. ledna 1911, Ostrava – 12. dubna 2003, Praha) byl novinář, autor soudniček a fejetonů, rozhlasových her a také humoristických povídek a románů. Nejznámější z jeho knih je Saturnin, román, který v roce 2009 s velkým náskokem vyhrál anketu České televize Kniha mého srdce o nejoblíbenější knihu všech dob.

Orloje: kde mají smrtky a kde chemiky, mariášové karty nebo trkající kozly?

Orloje: kde mají smrtky a kde chemiky, mariášové karty nebo trkající kozly? Audio

Nejznámější český orloj v Praze na Staroměstském náměstí určitě zná každý, ovšem po České republice je jich víc, než byste čekali. Tak například v Olomouci se každou celou hodinu objeví figurky dělníků a dalších poctivých pracujících, figurky žateckého orloje zase předvádějí práce ve chmelnicích. Jeden z nejnověji sestavených orlojů byste našli v Zašové. A to není zdaleka všechno. Pojďte s námi objevovat další rarity a kuriozity českých hodinářů!

Česko mezi řádky: Pravidla směšného chování, kopec Raná a Emil Hakl

Česko mezi řádky: Pravidla směšného chování, kopec Raná a Emil Hakl

Žádný kopec u nás nemá takovou pověst jako Raná, tedy Ranská hora u Loun. Je nejznámějším místem pro paragliding u nás, a tak se kolem Rané točí téměř každý příběh, v němž se létá. Takových není mnoho, ale jsou: například próza Emila Hakla (*1958) Pravidla směšného chování.

Česko mezi řádky: Zloději zelených koní, jižní Čechy a Jiří Hájíček

Česko mezi řádky: Zloději zelených koní, jižní Čechy a Jiří Hájíček

Zkamenělé žáby, vodníkovy slzy anebo ďáblova lejna: tak se říkalo vltavínům, drahým kamenům, kolem nichž se točí příběh románu Jiřího Hájíčka (*1967) Zloději zelených koní. Jak o sobě autor prohlašuje, je český spisovatel, Jihočech a patriot – a právě k jižním Čechám patří také poněkud záhadné vltavíny.

Česko mezi řádky: Teorie podivnosti, Šumpersko a Pavla Horáková

Česko mezi řádky: Teorie podivnosti, Šumpersko a Pavla Horáková

Nenechte se nachytat, hlavní hrdinku románu Pavly Horákové (* 1974) Teorie podivnosti sice pronásledují zvláštní zprávy ze Šumperska, ale jinak se děj odehrává v Praze. Cesty vědkyně Ady z domova do zaměstnání či spánkové laboratoře můžete sledovat pražskými ulicemi téměř krok za krokem. A rozhodně to není nuda, o čemž svědčí i udělení ceny Magnesia Litera za nejlepší prózu roku 2018.

Muzejní noc v Národním zemědělském muzeu Praha 2026

Zažijte večer plný zábavy, tradic i chutí na Muzejní noci v NZM Praha v sobotu 13. června od 18 do 23 hodin.
Praha 7, Praha

Expozice Rybářství v Národním zemědělském muzeu

Rybářství je moderní, interaktivní expozice prezentující tradici českého rybníkářství, která byla roku 2015 oceněna 2. místem v národní soutěži Gloria musaealis. Expozici Rybářství najdete v prvním patře pražské budovy muzea vedle dalších expozic věnovaných přírodním zdrojům.
Praha 7, Praha

Expozice Myslivost v Národním zemědělském muzeu

Expozice vytváří obraz myslivosti jako životního stylu, postoje, poslání, profese i koníčka mnoha lidí, oboru s tradicí, kde role člověka byla vždy zásadní. Představuje profesi, v níž je důležitá etika, morálka lidí, ale je to i obor hospodářsky přínosný, schopný produkce kvalitních potravin.
Praha 7, Praha

Mezinárodní den muzeí a galerií v Praze 2026

V pondělí 18. května 2026 oslavíme Mezinárodní den muzeí. Proto toto pondělí i neděli před ním, 17. května, některá muzea a galerie v Praze otevřou své výstavy a expozice zdarma či za snížené vstupné.
Praha 7, Praha

Žatec a krajina žateckého chmele – expozice Národního zemědělského muzea

Expozice Národního zemědělského muzea představuje fenomén žateckého chmele – fascinující příběh pěstování, sklizně a obchodu s chmelem i krajinu světového dědictví UNESCO.
Praha 7, Praha

Mezinárodní den muzeí v Národním zemědělském muzeu 2026

Celý svět slaví 18. května Mezinárodní den muzeí. Národní zemědělské muzeum se k tomuto svátku každoročně připojuje a vy můžete také. Vstup do všech expozic a výstav je v tento den zdarma! A otevřeno je tak mimořádně v pondělí.
Praha, Praha

Jede traktor v Národním zemědělském muzeu

Expozice na ploše přes 500 m² představuje více jak dvacet typů traktorů od tuzemských i zahraničních výrobců od roku 1917 do roku 1953.
Praha 7, Praha

Expozice Zemědělství v Národním zemědělském muzeu na Letné

Najdete tu unikátní sbírkové předměty včetně mnoha preparátů hospodářských zvířat, poslechnete si příběhy našich předků, seznámíte se s historií zemědělství i koloběhem hospodářského roku.
Praha 7, Praha

Aktivity v okolí

Kurzy vaření – Stůl plný vzpomínek Video

Unikátní kurzy vaření v Národním zemědělském muzeu v Praze.
Praha 7, Praha

Národní zemědělské muzeum – obory zemědělství ve všech podobách v Praze Audio Video

Hlavní budova Národního zemědělského muzea na Letné nabízí unikátní pohled na zemědělství a fenomény s ním spojené. Zabývá se lesnictvím, rybářstvím, gastronomií, myslivostí, zemědělskou technikou a dalšími obory. Na střeše je vyhlídková terasa a příjemný trávník na posezení.
Praha 7, Praha

Vyhlídková terasa v Národním zemědělském muzeu

Všichni milovníci vyhlídek a rozhleden znají obraz hlavního města obvykle z Pražského hradu či z Vyšehradu. Národní zemědělské muzeum však ukazuje Prahu ze zcela jiného úhlu. Expozice Živá zahrada s vyhlídkovou terasou vám nabídne netradiční pohled na město.
Praha 7, Praha

Expozice Historie kontaktních čoček v Národním technickém muzeu

Expozice mapuje historii kontaktních čoček a představuje světový přínos českého vědce Otto Wichterleho, který stál za vynálezem vhodného materiálu a způsobu výroby měkkých kontaktních čoček.
Praha 7, Praha

Poslední dům Adolfa Loose v Praze na Letné

Během konference Iconic Houses 2023 byl na pozemku NTM v Praze na Letné slavnostně zahájen projekt tzv. Posledního domu Adolfa Loose podle návrhu z roku 1932. Modernistické Loosovy myšlenky tak budou přístupné odborníkům, i široké veřejnosti.
Praha 7, Praha

Venkovní únikové hry Get Out Fun

Unikátní hry, které vás provedou po těch nejzajímavějších místech. Vybrat si můžete z desítek her, například: Tour de Beer, Tour de Wine, Po stopách tajného agenta nebo Pražské zajímavosti – V zakletí času.
Praha 7, Praha

Národní technické muzeum Praha – ráj exponátů z oblasti vědy a techniky Audio

Expozice NTM překvapí moderním muzejním pojetím. Svůj prostor tu nacházejí sbírky architektury, stavitelství a sbírka polygrafie. Nechybí stálé expozice Chemie kolem nás, Měření času, hutnictví, Interkamera a Technika hrou, expozice televizního studia nebo expozice kontaktních čoček.
Praha 7, Praha

Kids' Lab Abrakadabra v Národním technickém muzeu Praha

Kids' Lab Abrakadabra je první dětská chemická laboratoř v Česku, která se nachází v Národním technickém v Praze. Žákům základních škol od 6 do 12 let zábavnou formou představuje chemii a dává jim možnost vyzkoušet si ji prostřednictvím hravých pokusů.
Praha 7, Praha

Ubytování a restaurace

Letenské beer garden – pivní zahrádka s výhledem na historickou Prahu

Letenské beer garden patří k největším pivním zahrádkám v Praze. V Letenských sadech nabízejí posezení s tankovým pivem, street foodem a panoramatickým výhledem na historické centrum města.
Praha, Praha

Brasserie Ullmann v Letenském zámečku

Výletní restauraci naleznete v Letenských sadech v prostorách novorenesančního Letenského zámečku, který byl postaven v roce 1863 podle návrhu významného českého stavitele a architekta Vojtěcha Ignáce Ullmanna.
Praha 7, Praha

Café Letka na Letné

Příjemná kavárna s dobrou kávou z berlínské pražírny Five Elephant a bar s drinky všeho druhu v jednom, to je Café Letka v Letohradské ulici na Praze 7.
Praha 7, Praha

Ristorantino da Matteo v Praze

Ristorantino da Matteo je italská restaurace v pražských Holešovicích, která přenáší autentické chutě italské kuchyně z Říma a středomořského pobřeží přímo do hlavního města. Hosté tu oceňují čerstvé suroviny, originální pokrmy a rodinnou atmosféru, která připomíná tradiční ristoranti v Itálii.
Praha 7, Praha

Restaurace Letenský zámeček – jedinečná restaurace v srdci Letenských sadů

Objevte Letenský zámeček v Praze na Letné jako místo pro konání stylových večírků a oslav. Přijďte ochutnat "zlatý fond" mezinárodní kuchyně v prostorách, které již skoro 150 let slouží k pohostinství.
Praha 7, Praha

Restaurace Peperoncino

Provozujeme rodinnou restauraci se zaměřením na středomořskou kuchyni. Nabízíme výběr italských vín a denní menu.
Praha, Praha

Dal Toscano – italská restaurace v Praze na Letné

Dal toscano je italská restaurace zaměřená na toskánskou kuchyni v Praze na Letné. Jedná se o menší podnik, kde majitel-šéfkuchař s italskými kořeny vyrábí vlastní morrazellu a dbá na autentické italské suroviny.
Praha 7, Praha

Jídelna a řeznictví v Praze na Letné

Jídelna a řeznictví Letná je gastronomický podnik, který pod jednou střechou spojuje klasickou českou jídelnu a řeznictví s lahůdkami. Nabízí teplé snídaně, tradiční kuchyni, grilované speciality i rychlý obědový servis. Zakoupit můžete čerstvé maso, uzeniny, domácí sekanou a chlazená jídla s sebou.
Praha 7, Praha