Rozsáhlost a monumentalita
Černínského paláce z jedné strany
budila obdiv a podporovala význačné postavení rodu Černínů v monarchii, kteří výstavbou tohoto paláce soupeřili s Habsburky. Stavební pozemek, který Černín zakoupil v roce 1666 měl řadu nevýhod. Architektům například ztěžoval práci zejména jeho nerovnoměrný tvar
60 x 250 metrů a klesání 8,5 metru. Pod terasou paláce se nacházejí pozůstatky křesťanského pohřebiště z 10. až 12. století, základy domů z 16. století i základy kruhové kaple sv. Matouše, vybudované v letech 1727–32 F. M. Kaňkou a zbořené v roce 1791.
Stavbu paláce na místě několika renesančních domů zahájil roku
1669 F. Caratti na objednávku Černínů z Chudenic, později se na ní podíleli
G. B. Alliprandi, F. M. Kaňka, A. M. Lurago, G. B. Maderna a další. Na výzdobě pracovali kameníci M. Allia, G. B. Allia a J. Santini-Eichel, štukatéři G. B. Cometa, T. Soldati, B. Spinetti, sochaři M. B. Braun, I. F. Platzer, K. J. Hiernle či F. O. a J. A. Quittainerové, malíři V. V. Rainer, D. E. Rossi, P. J. Brandl a S. Nosecký.
Křídla paláce uzavírají dva dvory, k severní straně přiléhá rozlehlá
francouzská zahrada s oranžerií, dvěma sallami terrenami a několika fontánami a kašnami.
Ve dvacátých letech 18. století byly dokončeny i štuky v jednotlivých vnitřních prostorách
a ve velkém sále byly instalovány
sochy Merkura, Androniky a Kupida od Matyáše Brauna, a parádní pokoje vyzdobil a fresky v nich namaloval Václav Vavřinec Reiner. Byla také instalována mramorová kamna a krby. Při paláci vznikla
zahrada a okolí bylo vydlážděno.
Černínský palác se těšil značné pozornosti Pražanů i cizích návštěvníků a
prohlídky paláce byly na každodenním pořádku. Množství
obrazů i tapisérií z francouzských a belgických dílen v palácových interiérech bylo příslovečné a hrabě František Josef Černín se těšil
pověsti nesmírně bohatého člověka. Vysoké finanční náklady na správu budovy však způsobily
finanční pád rodu Černínů. Ti jej roku 1851 prodali státu a na krátký čas zde byla zřízena kasárna.
Po vzniku Československé republiky roku
1918 byl
palác znovu zrestaurován a začal sloužit pro potřeby úřadu
Ministerstva zahraničních věcí, které zde sídlí dodnes. Interiéry jsou vybaveny dobovým nábytkem a uměleckými předměty.
Z okna svého bytu v zadním traktu paláce spadl dne
10. 3. 1948 ministr zahraničí Jan Masaryk; okolnosti jeho smrti stále nejsou vyjasněny.
Poznejte Černínský palác, nejdelší barokní stavbu v Česku, která slouží jako sídlo Ministerstva zahraničních věcí a oplývá bohatou historií a uměním.
Černínský palác je nejdelší barokní stavbou v Česku a slouží jako sídlo Ministerstva zahraničních věcí. Jeho monumentalita podporovala význačné postavení rodu Černínů v monarchii.
Palác byl založen v roce 1669 Janem Humprechtem Černínem z Chudenic, císařským vyslancem v Benátkách.
V roce 1934 Černínský palác začal sloužit jako sídlo Ministerstva zahraničních věcí.
V paláci jsou fresky od Václava Vavřince Reinera, sochy od Matyáše Brauna a další umělecké předměty jako mramorová kamna a krby.
Pod terasou se nacházejí pozůstatky křesťanského pohřebiště z 10. až 12. století, základy domů z 16. století i základy kruhové kaple sv. Matouše.
Černínové chtěli svým palácem soupeřit s Habsburky a podpořit význačné postavení svého rodu v monarchii.
Vysoké finanční náklady na správu paláce způsobily finanční pád rodu Černínů a nakonec palác v roce 1851 prodali státu.
Dne 10. 3. 1948 spadl z okna svého bytu v zadním traktu paláce ministr zahraničí Jan Masaryk; okolnosti jeho smrti stále nejsou vyjasněny.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.