Pražské barokní paláce: využijte výstavy a nahlédněte do jejich interiérů!

Historické interiéry v Colloredo-Mansfeldském paláci

Už jste si například prohlédli interiéry Colloredo-Mansfeldského paláce v Karlově ulici? Průvodci jej donedávna přecházeli bez povšimnutí, protože dovnitř jste se dostali jen jako návštěvníci či zaměstnanci České akademie věd. Nyní o palác pečuje Galerie hlavního města Prahy a všechno je jinak, kromě interiérů můžete navštívit i zajímavé výstavy. V současnoti je zde výstava představující dvě mladé sochařky, vycházející středoevropské hvězdy: českou umělkyni Annu Hulačovou a její maďarskou vrstevnici Zsófii Keresztes. Dále zde vystavuje Roman Štětina a Eliška Havlíková.

Prohlídková trasa, která zpřístupňuje návštěvníkům reprezentační prostory piana nobile, seznamuje návštěvníka s historií a architektonickými kvalitami paláce a nabízí jedinečný zážitek z prostor naplněných stopami minulosti a komplikovaného vztahu moderní společnosti k historickému dědictví. V zimních měsících od 1. 11. do 31. 3. je otevřeno denně mimo pondělí od 10:00 do 16:00 hodin.

A samotný palác? Měli byste vědět, že historie budovy sahá mnohem dál než k době baroka a že mezi jeho majitele patřil hrabě Jáchym Ondřej Šlik, popravený roku 1621 na Staroměstském náměstí za účast při pražském stavovském povstání. Do vrcholně barokní podoby dal palác přestavět Pavel Jindřich kníže z Mansfeldu-Fondi v polovině 18. století, ovšem definitivní novorokokovou tvář interiérům vtiskla rodina Auerspergů, když kolem roku 1900 přestavěla velkou část paláce na luxusní činžovní dům.
 

Clam-Gallasovův palác s Archivem hlavního města Prahy

Mezi krásné barokní paláce Prahy se řadí také Clam-Gallasův palác v Husově ulici na Starém Městě. Pro Jana Václava Gallase jej postavil Johann Bernhard Fischer z Erlachu, nejvýznamnější rakouský barokní architekt. Na jeho výzdobě včetně impozantního portálu se podílela řada pražských umělců včetně sochaře Matyáše Bernarda Brauna.

Dnes tu sídlí Archiv hlavního města Prahy, ale v reprezentačních sálech se konají příležitostné výstavy, koncerty a další společenské akce.
 

Obři mezi obry: Valdštejnský a Černínský palác

Barokní paláce nejsou jen krásné, jsou také obrovské. Žádný z nich se však nemůže rovnat Valdštejnskému paláci, největšímu nejenom na Malé Straně, ale prý také v celé střední Evropě. Honosný palác se zahradou, salou terrenou a jízdárnou, který výstavností a přepychovou výzdobou předstihl i Pražský hrad, dal podle plánů italských architektů v letech 1624–1630 postavit generál císařských vojsk Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna.

Valdštejnský palác je sídlem Senátu České republiky a přístupný je o víkendech a zdarma. Zahrada je přístupná denně a také zdarma, v sale terreně probíhají v letní sezoně koncerty a další kulturní akce.

Impozantní je rovněž 150 metrů dlouhé průčelí Černínského paláce, postaveného po roce 1668 pro hraběte Černína z Chudenic, císařského velvyslance v Benátkách. Sídlí v něm Ministerstvo zahraničních věcí a přístupný bývá jen výjimečně, v létě (od května do října) se však můžete podívat do zahrady s letohrádkem. Malé půvabné náměstí před hlavním průčelím Černínského paláce z druhé strany lemuje budova Lorety, autorem jejího barokního průčelí jsou otec a syn Dientzenhoferové. Jen o kousek dál na Hradčanském náměstí před vstupem do areálu pražského hradu pak najdete další přepychovou barokní stavbu: Arcibiskupský palác, současné sídlo pražských arcibiskupů.
 

Malostranské barokní paláce

Řadu dalších překrásných barokních paláců najdete také na Malé Straně, mnohé však slouží jako sídla zahraničních ambasád. To je případ dvou paláců v Nerudově ulici, Morzinského (č. 5) a Thun-Hohenštejnského (č. 20), které navrhl věhlasný architekt Jan Blažej Santini a představují vrchol jeho palácové tvorby. Santini rovněž navrhl průčelí Valkounského paláce v téže ulici, z něhož se však zachovalo jen málo; v domě sídlí hostel Santini.

Při procházce po stráních Petřína můžete zahlédnout zahradní průčelí dvou dalších barokních paláců s velkorysou koncepcí, zahradami a čestnými dvory. Lobkovický palác ve Vlašské ulici, postavený podle návrhu proslulého architekta českého baroka Giovanni Battisty Alliprandiho, je sídlem německého velvyslanectví, o něco níž ve svahu stojí Schönbornský palác, sídlo velvyslanectví USA. Jeho autorem byl italský architekt a pražský pevnostní stavitel Giovanni Pieroni, který tuto impozantní budovu postavil pro hraběte Rudolfa Colloredo-Waldsee, velkopřevora maltézského řádu a rakouského generála, který jako vojenský velitel pražské posádky ubránil v roce 1648 Staré Město pražské před vpádem švédských vojsk.

Téměř neznámý je Vrtbovský palác na nároží Tržiště a Karmelitské ulice, zato jeho zahradu určitě znáte: Vrtbovská zahrada, na jejímž vzniku se podílely umělecké hvězdy pražského baroka od Františka Maxmiliana Kaňky, autora projektu, až po sochařskou výzdobu Matyáše Bernarda Brauna se totiž právem řadí mezi nejkrásnější barokní zahrady Evropy.