ÚvodAktualityTipy pro ty, kdo mají závratě z výšek: rozhledy nízké, nižší i nejnižší
Příroda

Tipy pro ty, kdo mají závratě z výšek: rozhledy nízké, nižší i nejnižší

  • 12. října 2020
Ve světě rozhleden se většinou soupeří o místa na opačném konci pomyslného výškového žebříčku. Jenže tam trůní Žižkovský vysílač v Praze s vyhlídkovou plošinou ve výšce 91 metrů, což zřejmě dlouho žádná stavba nepřekoná. Jaká je situace na nižším konci seznamu a kde najdete kuriózní rozhledny, které stěží vyšplhaly pár metrů nad zem?

Nejníže je Cimmrman

Všem definicím, jak má vypadat správná rozhledna, dala na frak Cimrmanova nejnižší rozhledna u Nouzova. Její výška se dokonce uvádí jako záporné číslo, protože je zahloubená kousek pod zem. Nijak zvlášť to nevadí, stojí v místě, odkud je hezký výhled i bez rozhledny a kam kromě milovníků vyhlídkových věží přijíždějí i recesisté, fandové geocachingu a cyklisté.

Kromě výhledu, ze kterého rozhodně nebudete mít závratě, tu objevíte i další vynálezy, například prototyp Cimrmanova dalekohledu nebo šlapací telefon.
 

Rozhledny Růženka, Semenec, Réna a další

Nejoriginálnější z malých rozhleden je Růženka na Pastevním vrchu u obce Růžová na Děčínsku, otevřená na jaře 2018. Kdekomu připomíná nikdy nepostavené sídlo Národní knihovny v Praze podle návrhu Jana Kaplického, ovšem vznikla dávno předtím. Inspirací byla linie opevnění z druhé světové války, jen na území obce stálo více než deset bunkrů. Stavbě ale předcházela dlouhá jednání a výsledek je například nižší, než se původně počítalo: z dvanácti metrů rozhledna sešplhala na polovinu, vyhlídková plošina je ve výšce 3,5 metru. I tak ale nabízí netypické výhledy na České Švýcarsko včetně málo známého bočního pohledu na slavnou Pravčickou bránu.

Mezi nejnižší se řadí také rozhledna u naučné lesní stezky Semenec poblíž Týna nad Vltavou. Stojí v místě někdejšího popraviště – místu se dřív říkalo Na Spravedlnosti – a dnes se z výšky čtyř až pěti metrů můžete kochat výhledy do údolí Vltavy, v dálce zahlédnete i chladicí věže jaderné elektrárny Temelín. Do rodiny nízkých rozhleden se řadí také čtyři metry vysoká vyhlídka v parku na RéněIvančicích a podobně vysoká rozhledna Maják na Kmochově ostrověKolíně, o metr vyšší je rozhledna Granátník na úpatí hory Kleť.
 

Čtyři malé strážní věže

věž na hoře rubínNa vrchu Rubín nad zalesněným údolím Doláneckého potoka kdysi stávalo slovanské hradiště a někteří historici se domnívají, že právě tady se odehrála bitva u Wogastisburgu. Nedávno tu otevřeli dřevěnou rozhlednu, osm metrů vysokou a z dubového dřeva, která má připomínat starou strážní věž; až k ní vás dovede cyklostezka z Podbořan. Odměnou je výhled do velké části severozápadních Čech včetně Krušných a Doupovských hor a Českého středohoří. Kromě lepších přístupových cest a záchytného parkoviště by tu měl vzniknout malý archeopark s ukázkou místních nálezů a kamenné bludiště.

Další rozhledna Štěpánka, která vyrůstá u Zemětic na Plzeňsku, má také podobu strážní věže: snad z dob Římanů, snad ze středověku. Jmenuje se po jednom z autorů, Petrovi Štěpanovském, a za hezkého počasí z ní uvidíte několik desítek kilometrů vzdálené vrcholky Šumavy.

rozhledna u zámečkuPěkná je také rozhledna U Zámečku v Lovosicích. Sedmimetrová stavba z roku 2019 ve tvaru rotačního hyperboloidu s vnitřním železným točitým schodištěm je tvořena čtyřiceti téměř dvanáctimetrovými dřevěnými kůly zasazenými do betonového základu. Z vrcholu rozhledny je vidět kruhovým výhledem daleko do krajiny Českého středohoří.

Strážní věž připomíná také rozhledna Na Kopečku v Licoměřicích, kde se můžete zastavit při výletu na zámek Žleby nebo na hrad Lichnice. Stojí sice na soukromém pozemku, ale je volně přístupná. Vůbec nebude vadit, když vás tu zastihne déšť, v přízemí čeká posezení a kamna s krbem, další odpočívadlo najdete o patro výš a teprve nahoře se z osm metrů vysokého ochozu otvírá výhled na Čáslavsko.
 

Nejmenší malé vyhlídky

Humboldtova vyhlídka na Bukové hoře Příroda

Humboldtova vyhlídka na Bukové hoře

Buková hora (683 m n. m.) je čedičová dominanta Verneřického středohoří. Mezi bloky čediče uvidíte Velké Březno, Milešovku, Ústí nad Labem, pásmo Krušných hor s Komáří vížkou. Nedaleko se nalézají také Ptačí kameny, které zaujmou především milovníky lezení.

Vyhlídková věž na vrchu Rubín u Podbořan Příroda

Vyhlídková věž na vrchu Rubín u Podbořan

Vyhlídková věž na Rubínu u Podbořan stojí nedaleko slovanské hradiště, možná slavného Wogastisburgu.

Rozhledna Kopanina v Českém ráji Příroda

Rozhledna Kopanina v Českém ráji

Roku 1894 ji jako jednu z prvních rozhleden postavil Klub českých turistů.

Rozhledna U Zámečku Lovosice Příroda

Rozhledna U Zámečku Lovosice

V Lovosicích u přívozu naleznete pěknou vyhlídku. Nachází se na uměle vytvořeném vršku, kde už podobná vyhlídka postavena roku 1869. Z vrcholu rozhledny je vidět kruhovým výhledem daleko do krajiny Českého středohoří.

Rozhledna Maják na Kmochově ostrově v Kolíně Příroda

Rozhledna Maják na Kmochově ostrově v Kolíně

Drobná stavba z roku 2015 s vyhlídkovou plošinou ve výšce 4 metry nad zemí a asi 8 metrů nad hladinou řeky Labe. Z rozhledny je omezený výhled na řeku, Masarykův most, část městské části Zálabí a severní frontu domů historického jádra města.

Pastevní vrch a rozhledna Růženka – neskutečné výhledy na Saské Švýcarsko a Lužické hory Příroda

Pastevní vrch a rozhledna Růženka – neskutečné výhledy na Saské Švýcarsko a Lužické hory

Oblý vrch nad východním okraji Růžové (405 m n. m.) byl v minulosti odlesněn pastvou dobytka (z této skutečnosti vychází název, zavedený po roce 1945). Daleké výhledy, které poskytoval, umožnily jeho využití k ostraze celého kraje. Naposledy zde strážní službu konali rakouští vojáci v zimě 1806–7.

Růžová vyhlídka u Děčína v Českém Švýcarsku Příroda

Růžová vyhlídka u Děčína v Českém Švýcarsku

Růžová vyhlídka (432 m n. m.) se nachází v Růžovém hřebeni nedaleko Děčína nad údolím Labe a poskytuje pohled na Růžový hřeben, Děčínský Sněžník a Velký Zschirstein.

Kolonáda Reistna u Valtic Památky

Kolonáda Reistna u Valtic

Nad Valticemi se tyčí monumentální klasicistní stavba kolonády Reistna. Kolonáda představuje památník, který nechal postavit Josef I. z Lichtenštejna pro vzpomínku na své zesnulé předky – otce Františka Josefa I. a na bratry Aloise I. Josefa a Filipa Josefa.

Dřevěná rozhledna Bára Příroda

Dřevěná rozhledna Bára

Na Čertově skalce na vrchní části zrušeného lomu Podhůra jižně od Chrudimi byla obnovena rozhledna Bára. Tu v červnu 2008 několik dnů po otevření zničila silná vichřice. Oproti původní stavbě přibylo několik zpevňujících prvků.

Rozhledna Salingburg ve Františkových Lázních Příroda

Rozhledna Salingburg ve Františkových Lázních

Salingburg je malá rozhledna ve Františkových Lázních, která svým tvarem napodobuje hradní zříceninu. Postavena byla v roce 1906.

Cimrmanova světnička v letohradském zámku Zážitky

Cimrmanova světnička v letohradském zámku

Český velikán Jára Cimrman má v Letohradě vlastní muzeum. Malé muzeum se nalézá ve sklepení zámku, kde dřív byly sklady civilní obrany. Návštěvníkům ukazuje světničku Cimrmanových rodičů, fotografie génia z dětství či plakáty, které poutají na divadelní hry.

Naučná lesní stezka Semenec s rozhlednou Příroda

Naučná lesní stezka Semenec s rozhlednou

Jedná se o vycházkový okruh lesem Semenec v délce 6 km, na kterém naleznete 10 zastavení s informačními tabulemi. Začátek i konec je u rozhledny u níž stávalo původně městské popraviště. Průvodcem na stezce vám bude lesní skřítek Semenáček.

Rozhledna Granátník u Českého Krumlova Příroda

Rozhledna Granátník u Českého Krumlova

Dřevěná rozhledna na svahu kopce Granátník pod Kletí je volně přístupná 5 metrů vysoká dřevěná konstrukce s vyhlídkovou plošinou. Nachází se na východním úbočí stejnojmenného kopce, v nadmořské výšce cca 750 metrů a nabízí rozhled do malebného údolí Vltavy.

Jezerní vyhlídka Horní Planá Příroda

Jezerní vyhlídka Horní Planá

Dřevěná rozhledna asi půl kilometru od Horní Plané stojí v nadmořské výšce 800 m n. m. A že se jedná o mini rozhlednu, dokazují její rozměry – vysoká je celkem 9 metrů a na vyhlídkovou plošinu ve výšce 5 metrů vede pouhých 21 schodů.

Nová vyhlídka v Otovicích Příroda

Nová vyhlídka v Otovicích

V Otovicích u Karlových Varů naleznete vyhlídku, která nabízí panoramatický pohled na Krušné a Doupovské hory. Vidět jsou vrchy Klínovec, Meluzína, Vlčinec anebo sjezdové trati na Neklidu.

Další aktuality

Letní hvězdná obloha: co lze spatřit na přelomu července a srpna?

Co nabízí letní obloha na přelomu července a srpna? Tak třeba dobře patrnou Mléčnou dráhu, padající hvězdy Perseidy, jasný Saturn a světlo zvířetníku. Vyhlédněte v noci nebo k ránu na oblohu. Jasné dny bez bouřek slibují ideální pozorovací podmínky!
18. červenec 2024 16:00
Příroda

I hadi mají své dny – oslavte jejich mezinárodní den návštěvou zoo nebo výletem do přírody

Na 16. července připadá Mezinárodní den hadů. Pro některé z lidí jsou tito plazi nejkrásnějším zvířetem, v mnohých však vyvolávají strach, odpor nebo respekt. Přitom se jedná o úžasné tvory, kteří si zaslouží naši pozornost a ochranu. Setkat se s nimi můžete v zoologických zahradách, ale i soukromých zařízeních, která se věnují nejen jejich chovu, ale také osvětě a ochraně. Pokud patříte do té druhé skupiny, zkuste alespoň jeden den v roce dát hadům šanci, poznat jejich zajímavé dovednosti a způsob života.
16. červenec 2024 12:00
Příroda

Oslavte Mezinárodní den Měsíce: tipy, kde pozorovat měsíc

Každý rok se okolo 20. července na celém světě slaví Mezinárodní den Měsíce. Mnohé hvězdárny čekají na příhodný okamžik, aby mohly návštěvníkům zprostředkovat pohled na Měsíc hvězdářským dalekohledem, na dalším místech se pak konají nejrůznější přednášky a jiné vědecké a vzdělávací akce. Mezinárodní den Měsíce připomíná americkou kosmickou misi Apollo 11 a "Malý krok pro člověka, ale velký krok pro lidstvo", který se uskutečnil dvacátého července 1969.
15. červenec 2024 10:00
Příroda

Noční oblohu začnou stejně jako každý rok rozsvěcet padající hvězdy Perseidy

Perseidy – meteorický roj nazývaný Slzy svatého Vavřince, jsou ideálním úkazem pro romantické letní sledování. Roj začíná být aktivní od 17. července do 24. srpna 2024, zpočátku se jedná jen o jednotlivé meteory. Aktivita výrazně vzrůstá až ve druhém srpnovém týdnu a nejinak tomu bude i letos. Perseidy budou nejčetnější v noci z 12. na 13. srpna 2024, ale "padající hvězdy" můžete pozorovat již nyní! Mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní bude již koncem července k vidění v průměru 70 meteorů za hodinu. Obloha nabízí v těchto dnech pohled i na planety Jupiter, Saturn a k ránu také Merkur.
14. červenec 2024 0:45
Příroda

Dědek, Pokličky nebo Čertova tchýně? Zvláštní skalní útvary, které musíte vidět!

Kdo by neměl rád kuriozity, zvlášť takové, které vám rozhodně neutečou? Zkameněly, už tisíce let sedí pevně na svém místě a lidská fantazie jim dala prazvláštní jména. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat na Bábu a Dědka, pokličky, kamenné hříbky, vílí koupelny anebo na Ďáblovu prdel.
8. červenec 2024 8:35
Příroda

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: lesy a stromy ve jménech měst a vesnic

Procházka lesem může být uklidňující meditací, zdrojem inspirace i skvělým dobrodružstvím. Les ale nemusí být jen staleté stromy s drsnou popraskanou kůrou, mýtiny prozářené sluncem a tajuplná zákoutí. S Kudy z nudy si totiž lesy a lesní stromy užijete i jinde: třeba v místech, která mají ve svých názvech les a nejrůznější stromy.
6. červenec 2024 10:26
Příroda

Šťavnaté ovocné výlety aneb místa, která se jmenují po ovoci

Jablka, maliny, borůvky nebo mandle... Vypravte se na místa, která se po ovoci buď jmenují, anebo jej připomínají. Objevíte zajímavé rozhledny, ovocné stezky a sady, zahrady, aleje i další zajímavosti. Slyšeli jste například o rozhledně Borůvka nebo Jahůdka? K návštěvě láká také borůvková zahrada, alej jedlých kaštanů v Nasavrkách nebo oskeruše na Slovácku. S námi objevíte řadu dalších "ovocných" míst. Stačí si jen vybrat...
6. červenec 2024 6:00
Příroda

Kam na výlet na nejkrásnější místa Krkonošského národního parku?

Krkonošský národní park je krásný v každé roční době. Když není dostatek sněhu na běžky, lze jeho krásu poznat pěšky nebo na sněžnicích. Objevte nejkrásnější mísat KRNAPu, ostrova tundry uprostřed Evropy! Území se stalo národním parkem v roce 1963 a ochraňuje karové oblasti, vzniklé působením ledovců a svahy hor s horskými lesy a loukami, alpínské trávníky a rašelinná společenstva. Žijí zde nejrůznější světově unikátní rostliny a také zajímaví zástupci zvířecí říše. Z dvaceti nejvyšších vrcholů České republiky leží patnáct v Krkonoších, včetně naší nejvyšší hory Sněžky (1603 m).
4. červenec 2024 6:48
Příroda