Úvod > Aktuality > #světovéČesko a zámek Slatiňany: dětské hospodářství v zahradě a vesnička francouzské královny
Zážitky

#světovéČesko a zámek Slatiňany: dětské hospodářství v zahradě a vesnička francouzské královny

  • Vydáno12. května 2021
Proč navštívit Slatiňany, malebný zámek na úpatí Železných hor? Láká přívětivou a pohodovou atmosférou, a navíc tu objevíte další místa, která stojí za vidění – třeba hřebčín, rozmarný Kočičí hrádek, okrasný statek Švýcárnu, oboru s jeleny a muflony, alej jedlých kaštanů a také zámeckou zahradu s malým dětským hospodářstvím, kde se šlechtické děti učily spravovat své miniaturní panství.
Dvě idylické vesničky v zámeckých zahradách: dětské hospodářství ve Slatiňanech a Královnina osada v zahradách Versailles
Slatiňany
Versailles
Auerspergové patřili k nejstarším, nejurozenějším a nejbohatším šlechtickým rodům v celé habsburské monarchii. Ze zámku v Nasavrkách postupně zřídili hospodářské a administrativní centrum panství, zatímco Slatiňany proměnili v moderně a útulně vybavenou knížecí rezidenci. Zámek ve Slatiňanech se stal jedním z nejoblíbenějších a nejnavštěvovanějších venkovských sídel; ostatně hlavní prohlídka zámeckých interiérů je prošpikovaná příběhy ze života knížecího rodinného domu a kdo má zájem, ten může nahlédnout i do kuchyně, umývárny nádobí či kotelny.
 

Zahrada zámku ve Slatiňanech



Ke krásnému zámku patří krásná zahrada, místo, kde člověk tráví čas relaxováním, odpočinkem, radostmi a v neposlední řadě prací. Slatiňanská zahrada vznikala od konce 18. století z popudu Karla z Auerspergu (1750–1822). Inspirací pro ni byla „maminčina a tatínkova“ zahrada zámku ve Vlašimi, o kterých J. Schaller ve své Topografii Království českého z roku 1788 napsal, že svou krásou vyniká téměř nad všechny ostatní parky v Čechách.

Založení zahrady ve Slatiňanech bylo zároveň velmi nákladnou záležitostí, kvůli ní se musel zbourat rozsáhlý hospodářský dvůr s chlévy, kolnami a sýpkou. Deset hektarů parku ale záhy nestačilo: Karlův prasynovec Vincenc Karel (1812–1867) totiž procestoval Anglii a tamní krajina, šlechtická sídla, parky a zahrady ho okouzlily natolik, že hned po návratu začal pracovat na vylepšení Slatiňan. Pečlivě promyšlený park, údajně „za velkých obětí“ rozšířený na 26 hektarů, doplnilo rovněž několik staveb, například altány anebo dětské hospodářství.
 

Statek na hraní a zahrada k odpočiniku

Zmenšenina venkovského stavení s maličkým domem, seníkem a stodolou sloužila k názorné výchově knížecích dětí a jejich seznámení s hodnotou lidské práce. Tři generace malých knížat a kněžen se tu učily hospodařit, starat o drůbež a další zvířata, obdělávat záhony, pěstovat různé plodiny, psát dopisy nebo vařit.

Téměř zapomenuté dětské hospodářství bylo obnoveno společně s jezírkem a celou zahradou při poslední rekonstrukci. Stejně jako za časů Auerspergů i dnes zámeckým parkem vede plot, který odděluje soukromou zámeckou zahradu a volně přístupnou část. Kromě dětského hospodářství tu objevíte také romantické jezírko, nové dětské hřiště, anglický park s výběhem pro koně a hlavně spousty zajímavých stromů, keřů a květin. Kníže František Josef z Auerspergu (1856–1938) velmi dbal na sbírkovou bohatost dřevin, proto slatiňanská zahrada a park patří mezi dendrologicky nejbohatší ve východních Čechách. Každé jaro zde můžete obdivovat kvetoucí magnolii Soulangeovu i stovky rododendronů a azalek, kdoulovce, sasanky, čemeřice, orseje a tulipány, ze skleníků se stěhují na čerstvý vzduch palmy a další sezonní květiny, k odpočinku lákají romantické bílé lavičky a zahradní lehátka.
 

Ze Slatiňan do lesa a k rozhlednám

Zámek malebně zasazený v zahradách se stal milovaným rodinným sídlem, místem k hrám zámeckých princů a princezen i oblíbeným místem výletníků z širého okolí. Zahradní brankou můžete pokračovat dál k malebné Švýcárně, kde můžete navštívit Muzeum starokladrubských koní, a vydat se ke Kočičímu hrádku. Nenechte se oklamat názvem, s kočkami nemá nic společného: jde o miniaturu hradu, který koncem 19. století nechala v lese za slatiňanským parkem postavit kněžna Vilemína Auerspergová pro zábavu svých dětí. Kolem vede naučná stezka, zaměřená na zajímavosti okolní přírody, nedaleko v lesním komplexu Podhůra pak stojí vyhlídková věž Na Chlumu, rozhledna Bára, lanový park a další lákadla.
 

Vesnička, kde si na venkovský život hrála Marie Antoinetta

  • Dětské hospodářství na zámku ve Slatiňanech bylo ušlechtilejší verzí zábavy, které propadla šlechta v druhé polovině 18. století. Když francouzský filozof Jean-Jacques Rousseau (1712–1778) psal, že „…život v přírodě je to nejlepší, co může člověka potkat. Žít na vesnici je tak osvobozující,“ jistě netušil, kolik lidí si jeho slova vezme k srdci. Dobová móda tehdy velela budovat vedle zámků idealizovaná venkovská stavení, kam však měli vstup povolen jen privilegovaní. Užívali si tu kouzel a krás venkovského života, který však měl k realitě hodně daleko.
  • Venkovskou idylku dotáhla k dokonalosti francouzská královna Marie Antoinetta (1755–1793), když si v zahradách královského paláce ve Versailles nechala postavit nikoli jedno stavení, ale rovnou malou venkovskou vesničku.
  • Le Hameau de la Reine / Královnině osadě nechal architekt Richard Mique vybudovat umělý rybník s potůčky a kolem nich pak rozmístil celkem dvanáct staveb. Největší z nich byl Královnin dům, krytou dřevěnou galerií spojený s Biliárovým domem, vodní a větrný mlýn či takzvaný Budoir, vůbec nejmenší stavba v celé vísce, kde královna pobývala nejraději sama. Na břehu jezera stojí stavba, připomínající pohádkový maják: z kruhové vyhlídkové věže se dá pohodlně přehlédnout celá vesnička.
  • Součástí vesničky byla skutečná farma. O ni se starala rodina, dovezená do Versailles z venkova, chovala hospodářská zvířata, pěstovala zemědělské plodiny a starala se tak, aby hra šlechty na venkovský život byla skutečně bezchybná.
  • Královna sice vesničku využívala především jako místo pro procházky nebo pořádání malých setkání, ale podobně jako ve Slatiňanech sloužila i pro výchovu královských dětí. Spousty z věcí užívaných ve versailleské vesničce byste ovšem na venkově nenašli: byly tu například hrábě ze stříbra a džbery a žlaby z porcelánu, domečky byly vybaveny stejně luxusně jako královský palác.
  • Královně její rozmary Francouzi nikdy neodpustili a nakonec jí je spočítali: panovnice skončila pod gilotinou stejně jako stavitel Královniny osady, stavitel Mique. Vesnička ale přežila, byť se podobně jako jiné objekty budované pro zábavu a z pošetilosti stavěla bez úvah o dlouhověkosti. Domky stárly, chátraly a na jejich stavu se podepsal nezájem i počasí. Osada byla obnovena na konci 20. století a dnes je vyhledávaným koutkem v zahradách Versailles.
Zámek Slatiňany a Hipologické muzeum

Zámek Slatiňany a Hipologické muzeum

Malebný zámek na úpatí Železných hor obklopený rozlehlým anglickým parkem láká svou netradiční moderností, přívětivou a pohodovou atmosférou, nejmladší zámeckou expozicí v republice a jednou z největších hipologických sbírek na světě.

Kočičí hrádek v zámeckém lesoparku Slatiňany

Kočičí hrádek v zámeckém lesoparku Slatiňany

V jihozápadní části zámeckého lesoparku se nachází dětmi oblíbený Kočičí hrádek. Je to miniatura hradu, kterou koncem devatenáctého století nechala v lese za slatiňanským parkem postavit kněžna Vilemína Auerspergová.

Evropská stezka hradů a zámků

Evropská stezka hradů a zámků

Evropská stezka hradů a zámků se zaměřuje na milovníky oblíbeného kulturního turismu, kterým nabízí putovnání po památkách v česko-polském pohraničí. Na české straně je zapojeno 25 památkových objektů z východních Čech, na území Polska pak 16 hradů a zámků.

Zámecká věž ve Slatiňanech

Zámecká věž ve Slatiňanech

Jednou z prohlídkových tras Státního zámku Slatiňany je od konce června 2013 velká zámecká věž. Vyhlídkový ochoz věže je přístupný s průvodcem v otevíracích hodinách zámku pouze za nedeštivého počasí.

Švýcárna  – Muzeum starokladrubského koně ve Slatiňanech

Švýcárna – Muzeum starokladrubského koně ve Slatiňanech

V budově Švýcárny u Slatiňan můžete navštívit nové muzeum starokladrubského koně. Můžete si zde prohlédnout dokumenty a exponáty mapující chov koní, kteří byli zapsáni na seznam UNESCO. Část expozice je věnována zachránci plemene Františku Bílkovi.

Hřebčín Slatiňany – seznamte se s chovem starokladrubských vraníků

Hřebčín Slatiňany – seznamte se s chovem starokladrubských vraníků

V hřebčíně Slatiňany se přes 60 let chová starokladrubský kůň v černé barvě, čili starokladrubský vraník. Starokladrubský kůň se řadí mezi barokní plemena koní, má španělsko-neapolský původ a vznikl pro ceremoniální účely panovnických dvorů.

Slavická obora u Slatiňan

Slavická obora u Slatiňan

Nedaleko města Nasavrky se nachází slavická obora o výměře 535 ha, kterou v letech 1774 až 1776 založil kníže Jan Adam Auersperg. Rozprostírá se mezi obcemi Trpišov, Licibořice, Slavice a Práčov. V oboře je chována jelení zvěř a mufloni.

Hipologická expozice Slatiňany – největší hipologická expozice v České republice

Hipologická expozice Slatiňany – největší hipologická expozice v České republice

Hipologická expozice na zámku ve Slatiňanech byla zřízena po 2. světové válce. Ve 34 místnostech jsou uloženy předměty s koňskou tématikou. Sbírka je svým rozsahem největší v Evropě.

Zámecké arboretum a rosarium ve Slatiňanech

Zámecké arboretum a rosarium ve Slatiňanech

Správa státního zámku Slatiňany společně s Vítězslavem Hauptem ze sdružení Centaurea otevřelo v roce 2013 nově vybudované arboretum a rosarium v prostorách zámeckého zahradnictví.

Anglický park ve Slatiňanech s výběhem pro koně

Anglický park ve Slatiňanech s výběhem pro koně

Zámecký park ve Slatiňanech vznikl již na konci 18. století na popud majitele – knížete Karla Auersperga. Od roku 2017 do 2020 probíhala obnova zámeckého parku. Navrátila se původní sbírková bohatost dřevin, byly zrekonstruovány drobné stavby a parky byl rozdělen na volně přístupnou a placenou část.

Naučná stezka Kolem Kochánovických rybníků

Naučná stezka Kolem Kochánovických rybníků

Naučná stezka Kolem Kochánovických rybníků představuje přírodní krásy revíru Slatiňany. Do míst Železných hor, které byly v roce 2008 zasažené větrnou kalamitou Ivan, zájemce zavede obnovená, necelé tři kilometry dlouhá naučná stezka, dříve nesoucí jméno K Tyrolskému domku.

Další aktuality

Hrad Svojanov otevírá návštěvníkům své brány první březnový víkend

Zatímco většina hradů a zámků se turistům otevře až před Velikonocemi (letos tedy poslední víkend v březnu), na hrad Svojanov se můžete vypravit již začátkem tohoto měsíce, a to od soboty 2. března 2024. Po celý první jarní měsíc pak můžete na Svojanov přijít o všech víkendech od 10:00 do 17:00 hodin. V dubnu již bude otevřeno denně kromě pondělí.
Pardubický kraj | Památky

Perníková chaloupka u Pardubic zahajuje v sobotu novou sezonu

Ježibaba z Perníkové chaloupky u Pardubic procitne z dvouměsíčního zimního spánku v sobotu 2. března v 10:00 hodin a až do 15:00 se bude oslavovat. I tentokrát se v útulně U Všech čertů chystají vepřové hody. Ježibaba se prý na svůj velký den pečlivě připravila a dětem i dospělým bude předvádět své mistrovské umění.
Pardubický kraj | Zážitky

Vydejte se na pěknou předjarní procházku do Slatiňan

Na poklidnou procházku vás zveme do městečka Slatiňany. Projdete se nejen zdejšími parky a lesoparky, ale také naučnou stezkou ke Kočičímu hrádku. Miniatura hradu se postará o zábavu malých návštěvníků a rodiče si mohou v klidu vychutnat v přístřešku čaj z termosky. Těšit se můžete také na cestu okolo ohrad, kde lze spatřit starokladrubské vraníky.
Pardubický kraj | Zážitky

Navštivte stálou Expozici masopustních obchůzek v Hlinsku

Stálá expozice masopustních masek a obchůzek z Hlinecka, které jsou od roku 2010 součástí světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO, je otevřena v památkové rezervaci Betlém v Hlinsku. Ve zpřístupněných roubenkách si můžete prohlédnout dílny a obydlí tkalce, hračkáře, ševce, pilníkáře nebo továrního dělníka. V jednom z roubených domků naleznete expozici vesnických masopustních obchůzek a masek z Hlinecka.
Pardubický kraj | Kultura

Rozloučení s masopustem proběhne na Betlémě v Hlinsku

V úterý 13. února 2024 se bude Hlinsko loučit s masopustem. I tento program připomene skutečnost, že masopustní obchůzky z Hlinecka jsou součástí světového kulturního dědictví UNESCO. Celodenním programem ožije celé město. Součástí programu bude i možnost prohlídky masopustní expozice v domku č. p. 362.
Pardubický kraj | Kultura

První hříbátko roku 2024 v Národním hřebčíně Kladruby je klisnička Pariota

Prvním letošním hříbětem Národního hřebčína Kladruby nad Labem je starokladrubská klisnička Pariota, která obohatí vrané stádo hřebčína ve Slatiňanech. První starokladrubátko letošního roku přišlo na svět 3. února 2024. Do hřebčínů ve Slatiňanech a Kladrubech můžete nahlédnout v rámci speciálních prohlídek, které se konají během probíhajících jarních prázdnin.
Pardubický kraj | Letní sporty

Masopustní průvod Vortová vyrazí na svou cestu už tuto sobotu

V obci Vortová, jakož i v několika dalších obcích v okolí Hlinska v Čechách, se dodnes zachovává stará lidová tradice obcházení masopustního průvodu maškar, lidově se tomuto zvyku v tomto kraji říká vostatky. Starobylá tradice byla zapsána na seznam kulturních památek UNESCO. Také letos se můžete na svérázné maškary přijít podívat, a to už tuto sobotu 10. února 2024.
Pardubický kraj | Kultura

V Chrudimi se opět chystají oblíbené jarmarky – první z nich je masopustní

O tom, že jarmarky a trhy zdaleka neprovázejí jen Vánoce a Velikonoce, se přesvědčíte v Chrudimi. Tohle město totiž chystá jarmarky několikrát do roka. Na jarmarky masopustní, Velikonoční, rybí či Kateřinské vás zve portál Kudy z nudy.
Pardubický kraj | Památky