Úvod > Aktuality > #světovéČesko a kostel v Mostě: stěhování obřích staveb
Památky

#světovéČesko a kostel v Mostě: stěhování obřích staveb

  • Vydáno25. listopadu 2020
Na severním okraji města Most stojí velký gotický kostel. Impozantní stavbě s vysokou věží by určitě víc slušelo jiné okolí, třeba historické centrum města s náměstím, měšťanskými domy a dalšími památkami. Tady ale chybí; okolo se prostírají jen pláně, jezera a hřbitov.

Přestěhované a krásné stejně jako na původních místech

Před pár desítkami let vypadalo okolí kostela Nanebevzetí Panny Marie jinak: stával totiž o necelý kilometr severněji a kolem něj se rozprostíralo město Most. V druhé polovině 20. století ale komunistický režim rozhodl, že město s historií dlouhou téměř 700 let musí ustoupit těžbě uhlí. Z povrchu zemského tak zmizel celý starý Most včetně středověkých měšťanských domů, justičního paláce či divadla, které projektoval vídeňský architekt Alexander Graf. Jako malý důkaz „vzorné péče“ o kulturní dědictví se záchrany dočkala jediná památka: kostel Nanebevzetí Panny Marie, postavený podle plánů Jakuba Heilmanna ze Schweinfurtu během 16. století.
kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě
egyptské skalní chrámy Abú Simbel

Plánování přesunu

Po starém Mostu nezbylo téměř nic. Na severovýchodním úpatí Hněvína, kde kdysi prosperující město stávalo, se nyní rozlévá jezero Most, nové město se rozprostírá jižněji. Variant záchrany nejvýznamnější mostecké památky bylo několik; některé počítaly pouze se zpevněním podloží, jiné s rozebráním anebo ponecháním stavby na několik desítek metrů vysokém pilíři. Nakonec padla volba na řešení, které si dokázal představit jen málokdo: přesun celého kostela na jiné místo. Samozřejmě bylo nutné vyhnout se poddolovaným územím, proto například padla možnost přesunu k dnešnímu Oblastnímu muzeu.

Postupná demolice starého města a záchrana kostela byly schváleny v roce 1964, pro přesun nakonec bylo vybráno místo o několik set metrů dál poblíž malého gotického kostela sv. Ducha a barokního špitálu. V roce 1970 byl vybudován depozitář a začalo se s rozebíráním interiérového vybavení včetně 17 metrů vysokého barokního hlavního oltáře. O dva roky později byla snesena věž a rozběhly se zabezpečovací práce v interiéru včetně zpevňování kostelních kleneb nástřikem epoxidové pryskyřice. Celou stavbu zvenčí i zevnitř obalila ocelová konstrukce a plzeňská Škodovka se pustila do výroby třiapadesáti speciálních podvozků, které by 12 000 tun těžkou budovu dokázaly uvézt.
 
kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě
egyptské skalní chrámy Abú Simbel

Kostel s proskleným velínem

Nejdražším kouskem celého projektu bylo kolejiště se čtyřmi kolejnicemi a jeho opakovaná montáž: měřilo totiž pouhých 160 metrů a během celého přesunu se vždy za kostelem rozebralo, převezlo před něj a znovu sestavilo. Celý přesun řídil počítač, prosklený velín pak byl umístěn na přídi kostela zhruba 11 metrů vysoko.

Během roku 1975 byl kostel oddělen od původních kamenných základů (a naopak na novém místě vznikly základy nové, které měly zajistit stabilitu bez nerovnoměrného sesedání) a pod zdivo byly podsunuty ocelové nosníky. Pod ně pak od 15. září 1975 najížděly jednotlivé podvozky a začalo samotné nakládání.

Více než deset let po rozhodnutí o jeho záchraně, 30. září 1975, se kostel vydal na cestu. Dosáhl rychlosti 1,2 až 3,2 centimetru za minutu a do cíle, vzdáleného 841,1 metru od původního místa, dorazil 27. října před devátou hodinou ráno.

Samotný přesun byl vlastně velmi rychlý, ale zabezpečení stability, dostavby a opravy se protáhly na dalších deset let. Demolice starého Mostu skončily v dubnu 1987, kdy z původního města s výjimkou přesunutého kostela a původní městské čtvrti Zahražany nezůstalo nic. Kostel byl pro veřejnost otevřen o rok později, měl ale sloužit jen pro výstavy a další akce. Nakonec se v červnu 1993 dočkal opětovného vysvěcení a dnes kromě sakrálních účelů slouží jako koncertní a svatební síň. V podzemí stavby je výstavní síň Galerie výtvarného umění v Mostě, ve vyhlídkové věži si prohlédnete snímky původního města i jeho bourání, dokumenty o přesunu chrámu, atraktivní fotografie zachycující situaci před přesunem i po něm anebo záběry nového Mostu a rekultivované krajiny v okolí.
 

Stěhování skalních chrámů Abú Simbel

  • Gotický mostecký kostel je naší největší přestěhovanou stavbou vcelku, prvenství ale patří kapli sv. Máří Magdaleny u Čechova mostuPraze. V roce 1956 byla přesunuta o necelých 31 metrů proti proudu Vltavy.
  • Vůbec nejslavnější stěhování velké stavby proběhlo před více než půl stoletím na jihu Egypta. Přes 3200 let staré núbijské skalní chrámy Abú Simbel byly dlouho zaváté pískem: když je v březnu 1813 objevil švýcarský cestovatel Johann Ludwig Burckhardt, sochám z písku vyčnívaly jen vrcholky hlav. V druhé polovině 20. století hrozilo, že skvost skončí pod vodou Vysoké asuánské přehrady na Nilu.
  • Chrámy nechal postavit faraón Ramess II. (1279–1213 př. n. l.) a jsou zasvěcené egyptským bohům a také samotnému faraónovi. Jsou vytesané z hrubozrnného pískovce světle žluté až narůžovělé barvy a zahloubené téměř 70 metrů do skalního masivu. Průčelí většího chrámu je 33 metrů vysoké a 38 metrů široké. Sochy sedících postav (všechny představují Ramesse II.) dosahují výšky 21 metrů a doplňují je menší sochy manželek a dětí. Nad průčelím jsou sochy dvaadvaceti paviánů, uctívajících vycházející slunce.
  • Přípravy začaly v roce 1959, samotný přesun se odehrál v letech 1964 až 1968. Podobně jako v Mostě i v Egyptě bylo potřeba připravit nové základy. Před přesunem bylo průčelí chrámu opět zasypáno pískem a obaleno ochrannou železnou mříží, vnitřek vyplnilo dřevěné lešení.
  • Chrámy byly postupně odděleny od skalního podloží a rozřezány na bloky o hmotnosti 20 až 30 tun. Ty pak naložené na speciálních podvozcích auta převážela po nově vybudované silnici o dvě stě metrů dál a pětašedesát metrů výš. Tam, u uměle navršeného kopce, bylo celkem 1 042 bloků s celkovou hmotností 15 tisíc tun opět sestaveno dohromady, spáry vyplnila barvená maltová směs.
  • Přesun dvou monumentálních chrámů byl dokončen 22. září 1968, v roce 1979 byla památka zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.

Další aktuality

Kam v Ústí na výlet do přírody? Projděte se od Větruše k Vrkoči Labskými vrchy

Vysoko nad městem Ústí nad Labem se vypíná vrchol s krásnými výhledy do tří stran na labské údolí a prstenec okolních kopců. Jeho ozdobou je výletní zámeček Větruše, kde najdete restauraci s terasou, vyhlídkovou věž a několik sportovišť. Je to ideální cíl výletů s dětmi, které zde potěší prolézačky a pískoviště, ale také skvělý začátek pěšího výletu podél Labských vrchů ke skalnímu útvaru Vrkoč. Značená stezka vás od Větruše dovede na další zajímavá místa v okolí, například k Vaňovskému vodopádu na Podlešínském potoce.
Ústecký kraj | Letní sporty

Zoo Děčín připravila na sobotu levnější vstup pro rodiny

Děčínská zoologická zahrada připravila na sobotu 24. února 2024 speciální akci nazvanou Family day. Jedná se o speciální slevu na rodinné vstupné. Lze ji ale uplatnit pouze v kombinaci dva dospělí a jedno až tři děti. Přijďte do zoo za poloviční cenu a užijte si rodinný den!
Ústecký kraj | Příroda

Učarovala vám tajemná a nespoutaná krajina Českého Švýcarska? Vypravte se na výlet i v zimě!

Do Českého Švýcarska můžete vyrazit i v zimním období! Jeden z nejznámějších morfologických útvarů českých skalních měst, který se nachází 3 km od Hřenska, se stal symbolem Národního parku České Švýcarsko. Svými rozměry (výška klenby 16 m a šířka téměř 27 m, šíře oblouku 7–8 m) je Pravčická brána největší pískovcovou skalní bránou v Evropě. Zavítal sem i nejslavnější světový pohádkář, spisovatel Hans Christian Andersen. Ani on neodolal její kráse a zakomponoval tuto přírodní zajímavost do svých zápisků z cest. Až do března má Pravčická brána otevřeno v sobotu a neděli vždy od 10:00 do 16:00 hodin.
Ústecký kraj | Příroda

V Kadani se chystá oblíbený C. K. Masopust

Každý region mívá svoji vlastní verzi masopustních oslav. Výjimkou není ani královské město Kadaň, jehož specifikum spočívá v tom, že má celý C.K. Masopust prvorepublikový ráz a koná se pod vedením Josefa Švejka. Navíc zde namísto obvyklé basy pochovávají Moranu. Letos masopustní veselí nastane už v sobotu 10. února 2024, kdy se sejde na Mírovém náměstí obrovské množství lidí z celého regionu, protože kadaňský Masopust nemá široko daleko obdoby.
Ústecký kraj | Zážitky

7 věcí, které nevíte o… památné hoře Říp

Říp, nepřehlédnutelnou dominantu rovin mezi Mělníkem a Roudnicí nad Labem, zná každý, počínaje pověstí o praotci Čechovi přes rotundu sv. Jiří a sv. Vojtěcha na vrcholku až po poučku, že alespoň jednou za život by měl na tuto horu vystoupit každý pravověrný Čech. Možná ještě víc je ale toho, co o Řípu zatím nevíte.
Ústecký kraj | Příroda

Po stopách Ulriky von Levetzow krajem českého granátu

Baronka Ulrika von Levetzow (4. února 1804 Lipsko – 13. listopadu 1899 Třebívlice) světově proslula jako poslední láska a múza Johanna Wolfganga Goetha. Příběh nenaplněné a neopětované lásky stárnoucího básníka patří mezi největší milostné příběhy evropské historie. Ulrika von Levetzow byla fascinující osobností, představující doslova to nejlepší z celého 19. století. Zanechala po sobě jedinečný soubor šperků z českých granátů, jehož součástí je také největší broušený kus na světě . Spolu s nevlastním otcem Františkem Josefem z Klebelsbergu patřila mezi první podporovatele a členy společnosti Vlasteneckého, později Národního muzea. Byla známá svým sociálním cítěním a byla velkorysou mecenáškou řady sociálních projektů. Záhadný příběh neuzavřeného vztahu dodnes nejen do Třebívlic, Lokte a Mariánských Lázní přitahuje umělce, spisovatele, básníky a všechny romantické duše. Příběh velké lásky totiž skončil náhle a neodvratně.
Ústecký kraj | Zážitky

Masopust v zoo Děčín se blíží! Zapojíte se do soutěže O nej koblihu?

Taškařice veselé pro děti i dospělé… Tak to je slogan, který každoročně provází velmi oblíbenou akci, jež se koná v sobotu 3. února v Děčíně. Jde o oblíbený masopustní průvod městem, kterému předchází bohatý program v děčínské zoo a který ukončí veselice na náměstí. Návštěvníky čeká rozjařené odpoledne plné zajímavých aktivit. Program odstartuje ve 14:00 hodin v areálu zoo.
Ústecký kraj | Zážitky

Dechberoucí turistické oblasti: 50 známých i neznámých míst Českého středohoří, která musíte navštívit alespoň jednou za život

Chráněná krajinná oblast České středohoří je svou rozlohou druhou největší CHKO v České republice. Pro zdejší krajinu typické kuželovité tvary kopců jsou výsledkem třetihorní vulkanické činnosti, která vytlačila vyvřeliny většinou čedičového typu a znělce do tvaru kup a příkrovů. Na území se nachází spousta přírodních rezervací, jako je Lovoš, Milešovka, Oblík, Raná a Sedlo nebo přírodních památek, k nimž se řadí např. Borečský vrch, Bořeň či Kamenná slunce. Dále tu naleznete 12 přírodních rezervací, 18 přírodních památek, více než 120 památných stromů a bezpočet hradů, hrádků a zřícenin, které lákají nejen k poznání historie, ale také k unikátním výhledům do krajiny.
Ústecký kraj | Příroda