!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > #světovéČesko a Červenohorské sedlo: užijte si nejklikatější silnici u nás
#světovéČesko a Červenohorské sedlo: užijte si nejklikatější silnici u nás
"> "> "> "> "> ">
Příroda

#světovéČesko a Červenohorské sedlo: užijte si nejklikatější silnici u nás

Vydáno 24. ledna 2021
Smyčky, kličky, zatáčky, zákruty, serpentiny nebo vlásenky: můžete jim říkat všelijak, ale právě díky nim je silnice přes Červenohorské sedlo milovaná i proklínaná. Cesta s deseti ostrými zatáčkami bývá postrachem hlavně v zimě kvůli sněhovým závějím, jinak se na ni ale dívají řidiči-lyžaři: přímo v sedle totiž leží známé lyžařské středisko.
Nekonečné serpentiny a zatáčky vyžadují od řidičů nepřetržitou pozornost: platí to pro silnici přes Červenohorské sedlo v Jeseníkách stejně jako pro silnici do horského střediska Alpe d'Huez ve Francii
 
Jeseníky
Alpe d'Huez
Díky nejvyššímu bodu v nadmořské výšce 1013 metrů je trasa přes Červenohorské sedlo nejvýše položenou silnicí I. třídy v České republice. Nejezdí se tudy jen do Jeseníku, Priessnitzových lázní či do Rychlebských hor, častou zastávkou nebo dokonce cílem cesty je přímo Červenohorské sedlo a zdejší parkoviště tak často praská ve švech. Je tu hotel, několik turistických chat a apartmánů, okolní stráně v zimě slouží jako sjezdovky a v sedle také silnici křižuje řada značených tras a cyklostezek. Často právě tady začínají krásné a dlouhé výlety pěšky nebo v zimě na běžkách přes Švýcárnu na Praděd anebo opačným směrem, po hlavním hřebeni JeseníkůVřesové studánce a dál přes Keprník a Šerák do Ramzovského sedla.
 

Místo, odkud uvidíte Jeseníky jako na dlani

Na Červenohorském sedle je zkrátka krásně celý rok – i v zimě, kdy cesta sem nebývá právě jednoduchá. Jenže jde o hlavní silniční spojení Jesenicka s vnitrozemím a cestovalo se tu vlastně odjakživa: nálezy nejrůznějších artefaktů v Loučné nad Desnou potvrdily, že přes hory lidé přecházeli už v době bronzové. Už v 17. století chodívali přes Červenohorské sedlo poutníci k Vřesové studánce, známému poutnímu místu vysoko v horách, a na konci 19. století se připojili první lyžaři. Mimochodem, úplně první pár lyží prý do Jeseníků osobně přivezl ze Skandinávie Viktor Emanuel Heeger, učitel z Bruntálu. Když se coby první lyžař vydal na zdejší svahy, psal se rok 1887.
 

Na sedlo po stopách starých formanů

Kdybychom se seriálem #světovéČesko dokázali cestovat v čase, vzali bychom dnešní řidiče na výlet do čtyřicátých let 19. století, kdy se přes Červenohorské sedlo stavěla první silnice. Kdo dnes cestou přes sedlo zažívá infarktové stavy, ten by měl raději zůstat doma, ale naopak milovníci adrenalinu by si přišli na své: cesta, která vystřídala prastarou úzkou pěšinu pro poutníky a jezdce na koních, byla zhruba tři metry široká a její spád místy dosahoval téměř 20 procent. Formanské vozy zvládaly krkolomnou cestu jen s pomocí přípřeže; ta se dala pronajmout v dodnes zachované přepřahací stanici v Loučné nad Desnou.



Proč se vůbec silnička stavěla? Nebylo to kvůli výletníkům ani kvůli lázeňským hostům prvního vodoléčebného ústavu na světě, který roku 1822 zřídil ve svém domě Vinzenz Priessnitz. Za vším je třeba hledat podnikatelskou rodinu Kleinů, která měla zakázky v Prusku a továrny a podniky v Loučné nad Desnou a Sobotíně. Ramzovské sedlo sice je o 250 metrů nižší než Červenohorské, a tím pádem přístupnější a schůdnější, ale cesta přes ně byla mnohem delší – a pro Kleiny čas znamenal peníze.

Pro Červenohorské sedlo měla silnička cenu zlata, navíc už roku 1853 tu Kleinové nechali postavit první zájezdní hostinec. Ten už sice dnes nestojí, ale zážitkovou cestu starých formanů si vychutnat můžete: když v sedmdesátých letech 19. století vystřídala starou silnici nová, našla se pro ni jiná, pozvolnější trasa. Stará silnička ale nezanikla: dnes slouží pouze pěším a na Červenohorské sedlo po ní vede žlutá turistická značka z Koutů nad Desnou.
 

Čuba v muzeu

Až pojedete přes Červenohorské sedlo, dobře se rozhlédněte: dnešní silnice totiž s menšími a občas většími úpravami kopíruje trasu, po které se jezdilo už v roce 1874. Tehdy měla štěrkový povrch a byla plná zatáček a úvratí, ale šířka byla celkem komfortní, takže se na ní vozy mohly vzájemně vyhýbat. Zpevněného povrchu se silnice dočkala až v šedesátých letech 20. století společně se zvýšeným provozem aut a autobusů.

Přímo na Červenohorském sedle je také umístěna pamětní deska Václavu Knorrovi, stavbyvedoucímu této silnice. Památník v roce 1911 zřídil Moravskoslezský sudetský horský spolek, který tak ocenil jeho zásluhy o zpřístupnění hor. Další zajímavost najdete v Muzeu silnic ve Vikýřovicích u Šumperka: k vidění tu je zvláštní zařízení zvané čuba. Železná lyžina se u vozů používala místo brzd ve strmých úsecích. Čuby se připevnily na některá kola, která se tak zablokovala a vůz samospádem klouzal z kopce.
 

Nejklikatější silnice světa

  • Jména jako Mont Ventoux, Galibier, Col de la Madeleine, Col de l'Iseran či Alpe d'Huez zná každý cyklista nebo milovník cyklistiky: přes tato místa opakovaně vede trasa závodu Tour de France. Závodníci se také pravidelně vrací do serpentin Lacets de Montvernier, které z údolí Maurienne východně od Grenoblu šplhají do malé vesnice vysoko na náhorní plošině.
  • Silnička se stavěla šest let, byla dokončena v roce 1934 a na 2,5 km dlouhém úseku překonává převýšení 250 metrů. Zatáčky se střídají zhruba každých 150 metrů a průměrný sklon stoupání je 8 %.
  • Není to zážitek pro každého: Lacets de Montvernier je tak úzká a sedmnáct zatáček se kroutí natolik, že sem platí zákaz vjezdu pro větší automobily. Pokud se sem ale dostanete a budete hledat místo s nejhezčím výhledem, najdete ho až nahoře na útesu v místech, kam vede úzká cesta od kaple Chapelle Notre-Dame-de-la-Balme; ta stojí nad poslední serpentinou.
  • Podobně ikonické je stoupání do Alpe d'Huez, zimního střediska, kde téměř každý rok končí jedna z etap Tour de France. Stoupání do Alpe d'Huez měří 13,8 km s průměrným stoupáním 8,1%, ostrých zatáček napočítáte dokonce dvaadvacet.
Jeseníky na běžkách: Běžkařská trať z Červenohorského sedla na Praděd

Jeseníky na běžkách: Běžkařská trať z Červenohorského sedla na Praděd

Červenohorské sedlo je důležitým turistickým uzlem, který dělí hřeben na Keprnickou hornatinu a Pradědskou hornatinu. Díky centrální poloze a dobré dopravní dostupnosti představuje výchozí bod pro řadu udržovaných běžeckých tras.

Chata Švýcárna

Chata Švýcárna

Turistická chata Švýcárna se nachází na nejfrekventovanější části hřebenové trasy Jeseníků, mezi Červenohorským sedlem a nejvyšší horou Moravy - Pradědem v nadmořské výšce 1304 m n m.

Ovčárna - nejvýše položené lyžařské centrum

Ovčárna - nejvýše položené lyžařské centrum

Ovčárna (1300 m) je nejvýše položeným centrem lyžování v České republice a právě proto jsou tady nejlepší sněhové podmínky. Nachází se na území Chráněné krajinné oblasti Jeseníky.

Lyžařský areál Ramzová

Lyžařský areál Ramzová

Ski centrum Bonera Ramzová se nachází v Jeseníkách v nadmořské výšce 782 - 1351 m n.m. Čeká tu na vás nejdelší sjezdovka v ČR v délce 3 260 metrů.

Skiareál Praděd - nejvýše položené centrum lyžování v ČR

Skiareál Praděd - nejvýše položené centrum lyžování v ČR

Lyžařské středisko Praděd - Ovčárna je nejvýše položeným centrem lyžování v České republice. Na severních svazích Petrových kamenů (1 438 m n.m.) jsou nejvýše položené vleky a sjezdové tratě na území ČR. Právě proto jsou zde tradičně nejlepší sněhové podmínky.

Lyžařský areál Červenohorské sedlo

Lyžařský areál Červenohorské sedlo

Ski areál Červenohorské sedlo se nachází v malebném koutu masivu Hrubého Jeseníku mezi městy Šumperk a Jeseník. Nadmořská výška 1013 m, kvalitní služby, zimní sezóna od poloviny prosince do konce března jsou předpokladem, že se tento lyžařský areál stal jedním z nejznámějších v České republice.

Jesenická lyžařská magistrála

Jesenická lyžařská magistrála

Magistrála Hrubého Jeseníku nabízí holé pláně, hluboké lesy, daleké výhledy z vrcholu i náročné sjezdy a výstupy. Navíc je trasa dobře značena a lyžařská stopa bývá prakticky vždy dobře projeta. Celkově je propojeno cca 300 km tras na 12 lokalitách.

Skialpová trasa v Jeseníkách v Koutech nad Desnou

Skialpová trasa v Jeseníkách v Koutech nad Desnou

Vydejte se na krásný výlet zimní krajinou Jeseníků, kdy budete mít hory jen pro sebe a nepotkáte žádné jiné lyžaře, jako na upravených sjezdovkách nebo trasách pro běžkaře. Okružní trasa pro skialpy vede z Koutů na Praděd, Červenohorské sedlo, Trojmezí a Vozku.

Vrcholové rašeliniště na Malém Jezerníku

Vrcholové rašeliniště na Malém Jezerníku

Malý Jezerník je vlastně vedlejší vrchol Malého Děda (1 368 m). Plochý vrchol na pokračování hřebene Velkého Jezerníku (1 309 m). Na vrcholu je malá rašelinná louka s jezírky a zbytky lesa. Odlesněné místa nabízejí pěkné výhledy.

Jeseníky na běžkách: Běžkařská trasa Skřítek - Hvězda

Jeseníky na běžkách: Běžkařská trasa Skřítek - Hvězda

V lokalitě Skřítek – Malá Morávka – Karlov – Hvězda najdete celou řadu upravovaných běžeckých tras. Trasa o délce 25 km vede po jihovýchodním hřebenu Hrubého Jeseníku, je strojově udržována a patří k těm nejzajímavějším.

Vřesová studánka v Jeseníkách

Vřesová studánka v Jeseníkách

Poutní místo se nachází v nadmořské výšce 1313 metrů. Dříve zde stála horská chata, dnes zde ze staveb uvidíte jen kapličku nad pramenem Vřesové studánky, kde podle pověsti vytéká zázračná voda. Kolem kapličky prochází červená a zelená turistická trasa z Červenohorského sedla.

Jízda na sněžné rolbě v Jeseníkách

Jízda na sněžné rolbě v Jeseníkách

Toužíte po neobvyklém zážitku? Vyzkoušejte unikátní vyhlídkovou jízdu sněžnou rolbou z Červenohorského sedla, v nejvyšších partiích Jeseníků s překrásnými výhledy na okolní hory.

Chata Jiřího na Šeráku

Chata Jiřího na Šeráku

Chata Šerák (Jiřího na Šeráku) ležící v nadmořské výšce 1351 m n.m. je kamenným pokladem, starším více jak 110 let, zasazeným do úpatí hřebene Hrubého Jeseníku. Šerák je přirozenou turistickou bránou k pěším túrám.

Rašeliniště na Rejvízu

Rašeliniště na Rejvízu

Revíz, označovaný znalci jako nejkouzelnější lokalita v Jeseníkách, je ideálním místem pro klidnou dovolenou. Horská osada je vhodná pro cykloturistiku, turistiku, běžky, procházky a houbaření.

Národní přírodní rezervace Šerák - Keprník v Hrubém Jeseníku

Národní přírodní rezervace Šerák - Keprník v Hrubém Jeseníku

Národní přírodní rezervace Šerák-Keprník je nejstarší rezervací na Moravě, vyhlášenou na tehdejším panství Lichtenštejnů již v roce 1903. Rezervace zaujímá vrcholové partie a SZ hřebene Hrubého Jeseníku od trojmezí po Obří skály. Zahrnuje vrcholy Vozka, Keprník a Šerák.

Jeseníky na běžkách – okruh na Červenohorském sedle

Jeseníky na běžkách – okruh na Červenohorském sedle

Okruh bílou stopou dlouhý 4,5 kilometru, vhodný pro klasiku i bruslení na běžkách se udržuje na Červenohorském sedle v Jeseníkách. Vede po červené turistické značce směrem na Vřesovou studánku a k Šindelné hoře.

Další aktuality

23.2.
2021
Poznejte královská města Moravy a Slezska

Poznejte královská města Moravy a Slezska

Střední Morava a Jeseníky | Památky
19.2.
2021
Šumperský Bludoveček letos slaví 500 let od svého založení

Šumperský Bludoveček letos slaví 500 let od svého založení

Střední Morava a Jeseníky | Gurmánská turistika