K žádnému hradu to totiž není z
Karlových Varů blíž než právě na
Andělskou Horu. Z volně přístupné romantické zříceniny gotického hradu, stojící na skále v nadmořské výšce 717 metrů, je nádherný výhled do širokého okolí, hlavně na
Slavkovský les a
Doupovské hory. Cesta sem není tak náročná, aby ji nezvládli i senioři nebo rodiny s malými dětmi; od
kostela sv. Michaela Archanděla na návsi sem vede zelená značka.
Hořící šindel a J. W. Goethe
Ať už
Andělskou Horu založili páni z
Oseka nebo Hrabišici z
Rýzmburka, tehdejší majitelé panství
Bečov, vznikla někdy koncem 14. století. Páni se zvolna střídali a hrad šel z ruky do ruky, až jej roku 1622 společně s nedalekým
Hartenštejnem a
Činovem od královské komory koupil císařský rada Heřman Černín z Chudenic.
Konec Andělské Hory přišel záhy, nenastal ale v roce 1635, kdy ji obsadili a vydrancovali Švédové, ale přibližně až o osmdesát let později. Při požáru městečka v roce 1718 prý hořící šindel doletěl až na hradní střechu; Andělská Hora kompletně vyhořela a už nikdy se z té rány nevzpamatovala. Postupem let se proměnila ve zříceninu a během 19. století pak v oblíbené výletní místo lidí ze širokého okolí.
Jeviště pro Nikolu Šuhaje
Kolem
Andělské Hory se točí spousta pověstí: třeba že ji prý společně s nedalekým
Hartenštejnem založily dvě sestry tak, aby si mohly vidět do oken. Jméno hrad možná dostal podle krásné Alvíny, kterou sem z dalekých zemí unesl hradní pán Ursinus. Nešťastná paní, týraná krutým manželem, nacházela útěchu v pomoci chudým, a ti ji za to nazývali andělem. Říká se také, že hradní kopec je nabitý pozitivní energií a návštěva prospěje každému, kdo se trápí a stresuje. K povídačkám naopak nepatří to, že romantické ruiny v roce 1786 navštívil
Johann Wolfgang Goethe a že tu s přáteli oslavil sedmatřicáté narozeniny. Ostatně víme, že německý básník přicestoval do
Karlových Varů celkem třináctkrát a vedle Výmaru a Říma je považoval za nejkrásnější město světa. V okolí najdete jen málo míst, která by nenavštívil, nezmínil v denících anebo nezvěčnil v některé básni.
Uteklo dvě stě let a na Andělskou Horu se nastěhovali filmaři, aby tu podle muzikálu
brněnského Divadla Husa na provázku natočili dnes již kultovní
film Balada pro banditu. Text napsal podle románu Ivana Olbrachta Nikola Šuhaj loupežník Milan Uhde, hudbu složil Miloš Štědroň. Jejich společným dílem jsou písničky se spoustou lidových motivů, které Andělskou Horu rozezněly v létě 1978 a rychle zlidověly.
Andělské tipy
V Andělské Hoře za kostelem u schodiště k hradní zřícenině začíná deset kilometrů dlouhá naučná stezka, která míří k severu do Lázní Kyselka. Jednotlivá zastavení vyprávějí hlavně o přírodních zajímavostech, geologii a historii. Ze základní trasy si můžete udělat ještě několik odboček, třeba na Šemnickou skálu s krásným výhledem na Krušné hory, Doupovské hory a kaňonovité údolí Ohře, anebo ke Skalkám skřítků, pseudokrasovým dutinám s oválným tvarem.
Nejznámější hrad s andělským jménem stojí v Římě: Andělský hrad / Castel Sant’Angelo je monumentální stavba s kulatým půdorysem, sochami andělů a bílou mramorovou fasádou, hradební zdí (a v ní ukrytou chodbou) spojená s Vatikánem. Kdo nebyl v Římě, určitě zná Andělský hrad alespoň z bestselleru amerického spisovatele Dana Browna Andělé a démoni nebo jeho filmové verze.- Účel Andělského hradu ale byl jiný, než aby se do něj papež přesunul tajnou chodbou v případě hrozícího nebezpečí: již před dvěma tisíci let jej nechal postavit jeden z posledních římských císařů, Hadrián, jako své mauzoleum. Společně s ním tu jsou pochovaní i další císaři, například Marcus Aurelius, Septimus Severus nebo Commodus.