Rýzmburk patří mezi
nejrozsáhlejší hrady v Čechách. Je postaven na dlouhém a úzkém skalnatém ostrohu, který je z východní a severní strany obtékán potokem. Z hlediska středověkého vojenství se jedná o
kvalitní pevnost, která
nejspíše nikdy nebyla dobyta. Hrad má dvě základní části. Jádro s obytnými věžemi a kaplí se nachází v nejvyšší části skalnatého hřbetu. K němu z jižní a západní strany přiléhá mnohem rozsáhlejší areál ohraničený hradbou se
střeleckými věžičkami, kterému dodnes dominuje
masivní útočistná věž (tzv. bergfrit).
Hrad (resp. jeho nejstarší část)
vznikl v průběhu první poloviny 13. století. Byl umístěn ve strategické poloze na okraji
Krušných hor při důležité dálkové
cestě z Čech do Saska, která byla
využívána už od pravěku. Zřícenina se v průběhu 19. století stala oblíbeným výletním místem, ve třicátých letech ji dokonce navštívil i známý romantický
básník Karel Hynek Mácha a zhotovil její kolorovaný portrét. Dnes patří k oblíbeným cílům výletů a procházek.
Z historie hradu: nejstarší zmínka o hradě pochází z roku
1250. Stavebně historická zkoumání potvrzují, že krátce před tímto datem byla vystavěna jedna z věží v horní části hradu. Hrad je
pravděpodobně královského založení. Soudě dle následujících okolností stavbu vedl královský kastelán
Boreš z rodu Hrabišiců, který hrad posléze získal do svého držení a poprvé se po něm psal roku 1250 "z Riesenburka".
Páni z Rýzmburka v roce 1398
prodali své majetky v
Oseku míšeňskému markraběti, včetně hradu, a už se do regionu nikdy nevrátili. Hrad přestal sloužit jako sídelní a byl nadále
pod správou pověřeného úředníka –
purkrabího. Prodej panství Osek a Duchcov se však odehrál bez potřebného souhlasu krále, což zapříčinilo letité spory o vlastnictví,
ukončené až roku 1459 jeho navrácením právě
do rukou českého krále. V roce 1530 prodal král Ferdinand I. hrad Rýzmburg pánům ze Sulevic. Ti se ale brzy poté (okolo roku 1538) usadili na pohodlnějším
zámku v Duchcově, zatímco hrad Rýzmburk byl
postupně opuštěn a začal chátrat.