Kašperk – nejvýše položený královský hrad
Když se na
hrad Kašperk vypravíte pěšky z blízkých
Kašperských Hor (3 km) nebo ze
Sušice (11 km) kolem
rozhledny na Sedle, skutečně jej poznáte jako
nejvýše položený královský hrad v Čechách (mimochodem, leží v nadmořské výšce 886 metrů a na obou cestách vás čekají velká stoupání). Hodně námahy si ušetříte, když přijedete autem a zaparkujete u
Českých Domků; k hradu to pak jsou necelé dva kilometry téměř po rovině. Nelitujte námahy a zajděte se podívat také na nedaleký
Pustý hrádek:
Šumavu sice uvidíte i z věží
Kašperku, ale z Pustého hrádku se před vámi otevře úchvatné panorama i s hradem.
Z celého Trojhradí právě
Kašperk nabízí nejvíc prohlídek, od klasického okruhu zaměřeného na
každodenní život na středověkém hradě přes okruh věnovaný stavbě středověkého hradu až po
interaktivní prohlídky pro menší i větší děti. Hrad je otevřen od dubna do října.
Kašperk nechal v roce 1356 založit český král a římský císař
Karel IV. V prvé řadě proto, že potřeboval zajistit ostrahu zemské hranice se sousedním Bavorskem. Dalším důvodem byla panovníkova snaha ochránit zlatonosnou oblast
Kašperských hor a zabezpečit nově zřízenou obchodní cestu nazvanou
Zlatá stezka.
Romantické Velhartice a jeho zakladatel Bušek
Zakladatel
hradu Velhartice Bušek z Velhartic by dnes své sídlo zřejmě nepoznal: během staletí se hodně rozrostlo. Hluboko do středověku vás zavede
prohlídková trasa Hrad, kde navštívíte sklepy s hradní cisternou, interiéry gotického
Rajského paláce,
obrannou věž Putnu i unikátní
kamenný most, který je spojuje. Kromě toho je tu
renesanční palác a bývalý hradní pivovar s restaurací.
Hrad byl založen mezi roky
1290 – 1310 jako rodové sídlo pánů z
Velhartic. Největšího rozkvětu dočkal za
Buška staršího a jeho syna Buška mladšího z
Velhartic, oblíbených a
věrných komorníků krále a císaře
Karla IV. Určitě si vzpomenete na romanci Jana Nerudy o jejich vzájemném přátelství a lásce k vínu...
Hrad návštěvníkům nabízí hned čtyři okruhy:
Gotický hrad,
Renesanční zámek a dvě prohlídky bez průvodce:
Areál hradu a pivovar nebo
Skanzen lidové architektury v předhradí. Jedná se o malebné chaloupky z pošumavského předhůří. Návštěvu
hradu můžete spojit s procházkou kolem
skanzenu v předhradí do údolí říčky Ostružné. Víte, že kdysi okouzlilo
herce Jana Wericha natolik, že si pod
hradem nechal postavit
chatu? Dovede vás k ní Naučná stezka Velhratice. Anebo se raději podíváte ke
hřbitovnímu kostelu sv. Maří Magdalény, opředenému několika temnými a hodně strašidelnými legendami?
Rabí – místo, kde přišel Jan Žižka o své druhé oko
Mohutný
hrad Rabí, který kdysi chránil rýžoviště zlata na
řece Otavě a obchodní stezku mezi
Sušicí a
Horažďovicemi, zřejmě založili kolem roku 1300 páni z
Rýzmberka. Dvakrát jej obléhali a dvakrát dobyli husité: právě díky nim se
Rabí dostalo i na stránky řady učebnic dějepisu jako
místo, kde Žižka přišel o druhé oko. Je neuvěřitelné, jak detailně se historie tímhle okamžikem zabývala a co všechno se o něm ví. K události došlo v červenci 1421, kdy
Jan Žižka odpočíval pod starou hrušní, osaměle stojící v poli. Střela purkrabího Přibíka se zaryla do kmene a
vyštípla z něj třísku, která vlétla
Žižkovi do jediného zdravého (pravého) oka. Byla to osudná rána, po níž byl husitský hejtman převezen do
Prahy, podrobil se operaci (dobové a neúspěšné) – a
nadobro ztratil zrak. I přesto
Žižka hrad dobyl. Pak pochytal rodinu purkrabího a ten před smrtí prosil
Žižku, aby ušetřil děti slovy “krejž holého”. Tedy spisovně “chraň holátka”.
Žižka děti ušetřil, což byl na tehdejší poměry akt nevídaný a proto byl na paměť vytesán na hradní bránu text informující všechny příchozí o tomto "dobrodiní".
S
hradem jsou spjaty ale i další zajímavosti: Víte například to, že jde o
nejrozsáhlejší zříceninu v Čechách, jejíž zdivo hradeb a budov dohromady měří téměř tři kilometry? Respekt vzbuzuje i mohutná
věž s dalekými výhledy do kraje, hluboká a ve skále tesaná hradní studna nebo hradní sklepení. Působivým komplexem několika nádvoří, hradních paláců a rozlehlých sklepení s přírodní krápníkovou výzdobou vás provedou dva okruhy. Pozornost přitahuje zejména
hradní sál s expozicí středověkých kamnových kachlů, modely hradu v různých historických obdobích, sklepení s vězeňskými kobkami a
60 metrů hluboká hradní studna, ručně vylámaná do skalního podloží. Z temné hlubiny prý kdysi nebylo slyšet jen hučení vody, ale také příšerné skřeky. Kdysi prý do studny a spletitého systému podzemních štol vypustili kachnu, které na krk uvázali červenou stužku. Říká se, že vyplavala na hladinu rybníka u nedalekých
Žichovic.