Šumavské Trojhradí: to jsou hrady Velhartice, Kašperk a Rabí

Kašperk – nejvýše položený královský hrad

Když se na hrad Kašperk vypravíte pěšky z blízkých
Kašperských Hor (3 km) nebo ze Sušice (11 km) kolem rozhledny na Sedle, skutečně jej poznáte jako nejvýše položený královský hrad v Čechách (mimochodem, leží v nadmořské výšce 886 metrů a na obou cestách vás čekají velká stoupání). Hodně námahy si ušetříte, když přijedete autem a zaparkujete u Českých Domků; k hradu to pak jsou necelé dva kilometry téměř po rovině. Nelitujte námahy a zajděte se podívat také na nedaleký Pustý hrádek: Šumavu sice uvidíte i z věží Kašperku, ale z Pustého hrádku se před vámi otevře úchvatné panorama i s hradem.

Z celého Trojhradí právě Kašperk nabízí nejvíc prohlídek, od klasického okruhu zaměřeného na každodenní život na středověkém hradě přes okruh věnovaný stavbě středověkého hradu až po interaktivní prohlídky pro menší i větší děti. Hrad je otevřen od dubna do října.

Kašperk nechal v roce 1356 založit český král a římský císař Karel IV. V prvé řadě proto, že potřeboval zajistit ostrahu zemské hranice se sousedním Bavorskem. Dalším důvodem byla panovníkova snaha ochránit zlatonosnou oblast Kašperských hor a zabezpečit nově zřízenou obchodní cestu nazvanou Zlatá stezka.
 

Romantické Velhartice a jeho zakladatel Bušek

Zakladatel hradu Velhartice Bušek z Velhartic by dnes své sídlo zřejmě nepoznal: během staletí se hodně rozrostlo. Hluboko do středověku vás zavede prohlídková trasa Hrad, kde navštívíte sklepy s hradní cisternou, interiéry gotického Rajského paláce, obrannou věž Putnu i unikátní kamenný most, který je spojuje. Kromě toho je tu renesanční palác a bývalý hradní pivovar s restaurací. Hrad byl založen mezi roky 1290 – 1310 jako rodové sídlo pánů z Velhartic. Největšího rozkvětu dočkal za Buška staršího a jeho syna Buška mladšího z Velhartic, oblíbených a věrných komorníků krále a císaře Karla IV. Určitě si vzpomenete na romanci Jana Nerudy o jejich vzájemném přátelství a lásce k vínu...

Hrad návštěvníkům nabízí hned čtyři okruhy: Gotický hrad, Renesanční zámek a dvě prohlídky bez průvodce: Areál hradu a pivovar nebo Skanzen lidové architektury v předhradí. Jedná se o malebné chaloupky z pošumavského předhůří. Návštěvu hradu můžete spojit s procházkou kolem skanzenu v předhradí do údolí říčky Ostružné. Víte, že kdysi okouzlilo herce Jana Wericha natolik, že si pod hradem nechal postavit chatu? Dovede vás k ní Naučná stezka Velhratice. Anebo se raději podíváte ke hřbitovnímu kostelu sv. Maří Magdalény, opředenému několika temnými a hodně strašidelnými legendami?
 

Rabí – místo, kde přišel Jan Žižka o své druhé oko

Mohutný hrad Rabí, který kdysi chránil rýžoviště zlata na řece Otavě a obchodní stezku mezi Sušicí a Horažďovicemi, zřejmě založili kolem roku 1300 páni z Rýzmberka. Dvakrát jej obléhali a dvakrát dobyli husité: právě díky nim se Rabí dostalo i na stránky řady učebnic dějepisu jako místo, kde Žižka přišel o druhé oko. Je neuvěřitelné, jak detailně se historie tímhle okamžikem zabývala a co všechno se o něm ví. K události došlo v červenci 1421, kdy Jan Žižka odpočíval pod starou hrušní, osaměle stojící v poli. Střela purkrabího Přibíka se zaryla do kmene a vyštípla z něj třísku, která vlétla Žižkovi do jediného zdravého (pravého) oka. Byla to osudná rána, po níž byl husitský hejtman převezen do Prahy, podrobil se operaci (dobové a neúspěšné) – a nadobro ztratil zrak. I přesto Žižka hrad dobyl. Pak pochytal rodinu purkrabího a ten před smrtí prosil Žižku, aby ušetřil děti slovy “krejž holého”. Tedy spisovně “chraň holátka”. Žižka děti ušetřil, což byl na tehdejší poměry akt nevídaný a proto byl na paměť vytesán na hradní bránu text informující všechny příchozí o tomto "dobrodiní".

S hradem jsou spjaty ale i další zajímavosti: Víte například to, že jde o nejrozsáhlejší zříceninu v Čechách, jejíž zdivo hradeb a budov dohromady měří téměř tři kilometry? Respekt vzbuzuje i mohutná věž s dalekými výhledy do kraje, hluboká a ve skále tesaná hradní studna nebo hradní sklepení. Působivým komplexem několika nádvoří, hradních paláců a rozlehlých sklepení s přírodní krápníkovou výzdobou vás provedou dva okruhy. Pozornost přitahuje zejména hradní sál s expozicí středověkých kamnových kachlů, modely hradu v různých historických obdobích, sklepení s vězeňskými kobkami a 60 metrů hluboká hradní studna, ručně vylámaná do skalního podloží. Z temné hlubiny prý kdysi nebylo slyšet jen hučení vody, ale také příšerné skřeky. Kdysi prý do studny a spletitého systému podzemních štol vypustili kachnu, které na krk uvázali červenou stužku. Říká se, že vyplavala na hladinu rybníka u nedalekých Žichovic.